Pipes & Pints

Odpovědět
Jan Martinek
Příspěvky: 31
Registrován: 09 čer 2015 11:13

Pipes & Pints

Příspěvek od Jan Martinek » 15 led 2018 10:15

Chceme pokořit zahraničí.
15. 1. 2018

Česká kapela Pipes & Pints, pro kterou je charakteristická punková energie a hra na dudy, vchází vstříc roku 2018 v nové sestavě, přičemž se už uvedla singlem „Raise Our Flag“. Na otázky odpovídali především Lukáš „Vinca“ Vincour a hráč na dudy Vojta Kalina.

Pipes & Pints po téměř deseti letech mění zpěváka. Máte pocit, že začínáte znovu?
Vinca: Je pravda, že se změnou zpěváka Travise a příchodem kytaristy Rafana začíná nová éra kapely, ale nemáme pocit, že začínáme od nuly. Navazujeme tam, kde jsme skončili, jen s čerstvou energií a chutí do tvorby.

Jak příchod nového zpěváka Travise změnil zvuk a „chemii“ kapely?
Vinca: Každý do kapely přináší něco ze sebe a stejně tak příchod Travise i Rafana. Dodali kapele trošku jinou náladu a přinesli více možností. Travis má daleko větší hlasový rozsah a cítíme, že máme víc hudebních možností než dřív. Chemie i nálada v kapele je skvělá!
Obrázek
Vy jste byli vždycky docela „evropská“ kapela, hráli jste na mnoha zahraničních pódiích. Jaký je podle vás recept na to prorazit za českou hranici?
Vinca: Receptem na to, dostat se do zahraničí bylo v našem případě neustálé hraní kdekoliv a kdykoliv. A i když přišlo málo lidí, dali jsme do toho vždy 100%, to bylo důležité! Samozřejmě tohle všechno musíte milovat, protože jinak byste dobrovolně necestovali tisíce kilometrů v nepohodlné dodávce a spaním na zemi.

S tím souvisí i další otázka - nenapadlo vás při hledání zpěváka, že byste to tentokrát zkusili s někým česky zpívajícím? U nás se hodně mluví o tom, že anglicky zpívající kapely nemají úplně na růžích ustláno.
Vinca: My jsme vlastně žádného zpěváka nehledali. Napřímo jsme oslovili Travise, zda by si s námi nechtěl zazpívat. A ono to fungovalo. Je pravdou, že lidé v Čechách mají raději česky zpívající kapely, ale naše ambice jsou stále prorazit v zahraničí, kde je to s češtinou určitě těžší. V minulosti se nás občas někdo ptal, zda nechceme udělat český song, ale jinak jsme v tom přítěž neviděli. Asi to bylo tím, že jsme měli rodilého Američana, který česky ani neuměl a mnohdy jsme byli vnímáni jako zahraniční kapela. Jednou se nám ale stala taková legrační situace, zrovna když jsme zveřejnili klip k Different Way. Někdo k videu napsal komentář, že hudba dobrý, ale jde poznat, že jsme česká kapela a naše angličtina tahá za uši. To nás moc pobavilo.
Obrázek
Obrázek
Můžete srovnat zahraniční a tuzemské koncerty, co se přístupu, organizace, ale třeba i lidí týče? Kde jsou nejzásadnější rozdíly?
Vinca: To je široká otázka a je to vždy místo od místa. V Čechách třeba není úplně standartní, aby kapela dostala na běžném koncertě třeba večeři. V zahraničí, např. v Německu či Francii je to už samozřejmostí. A v Anglii za našich zkušeností nedostanete skoro nic a v Rusku všechno. U návštěvníků platí to samé, ale pokud je vaše hudba a show dobrá, není možné, abyste je nerozparádili kdekoliv na světě.

Mnoho kapelám se nepoštěstí natáčet s Darianem Rundallem, renomovaným producentem z Kalifornie. Co vám taková zkušenost dala?
Vinca: S Darianem jsme strávili intenzivní tři týdny a byla to zkušenost opravdu k nezaplacení. Naučil nás spousty nových věcí, hudebně nás vzdělal a ukázal, jak se to dělá v Americe. Jeho přístup byl odlišný, než jaký jsme do té doby zažili u českých zvukařů. Třeba zvuk nástrojů chtěl mít na nahrávce v takové podobě, v jaké šly z aparátů, bez větších úprav. Díky tomu jsme jen na nazvučení nástrojů a bicích strávili několik hodin.

Vaší nejsilnější devizou jsou živé koncerty, mám za to, že hrajete často a hodně. Máte čas cvičit na své nástroje?
Vinca: Cvičíme hodně individuálně, takže je to na každém z nás. Ve zkušebně se scházíme minimálně jedenkrát týdně, ale je pravdou, že když bylo hodně koncertů v řadě, zkoušky jsme vynechávali. Naopak když je období bez koncertů, zkoušíme víc.

Jak řešíte zvuk na pódiu, abyste se cítili komfortně? Máte například svého zvukaře? Používáte in-eary a další vymoženosti kromě klasických odposlechů?
Vinca: Ano, máme vždy svého zvukaře, ale také vlastního osvětlovače. Snažíme se, aby si lidé užili koncert společně s námi, a zvuk i vizuál je v tomhle případě důležitý. In-eary zatím nikdo z nás nepoužívá, ale už o tom byla řeč. Uvidíme, co přinese čas, ale já osobně mám raději ten zvuk a prostor z odposlechů, který se v in-earech ztratí a oddělujeme mě od zbytku kapely.
Obrázek
Hrajete na koncertech s metronomem?
Vinca: S metronomem na koncertech nehrajeme, máme rádi, když je každá show originální a do koncertu dáme momentální emoce a rozpoložení kapely.

Jak je pro vás důležitá „stage presence“, vizuální stránka věci?
Vinca: Ano, tahle věc je pro nás hodně důležitá, ale kromě světel to nijak předem neplánujeme. Stejně jako dresscode kapely je naprosto svobodná volba každého člena.

Jaký používáte gear?
Vinca: Já hraju na bicí Mapex Saturn (rozměry kopák 22x18, snare 14x6, tom 12", floor tom 16"), činely Anatolian (hi-hat 14", crash 17", 18", ride 20") a paličky rozměrů 5B. Náš baskytarista Ondra používá levorukou baskytaru Vivian (Precision / Jazz bass Fender hybrid) z dílny Jana Vlasáka, zesilovač má Gallien-Krueger Fusion 550, bednu Ampeg 4x10. K tomu používá i preamp Sans Amp Tech 21, efekt RAT na zkreslení zvuku, struny D’Addario Steel 45-100, vysílačku Sennheiser ew 100 a ladičku Peterson VSS-C StroboStomp Classic Tuner. Hraje trsátkem Dunlop o rozměru jeden a půl milimetru. Kytarista Rafan používá celolampové kytarové kombo Fender Hot Rod Deluxe III, hraje na kytaru značky Gretsch (Electromatic Hollow Body) a má k tomu kytarový efekt KHDK Ghoul Screamer.

Vojta: Používám dudy Shepherd Bagpipes, RedPipes, kytarové efekty od Aleše Bajgera
Obrázek
Obrázek
Jsou pro styl, který hrajete, důležité „Vintre“ nástroje a spíš dřevní přístup?
Vojta: Ve studiu používáme spíš vintage, jak nástroje, tak mikrofony. Je důležitá barva zvuku a autenticita. Na podiu zase víc digitalizujeme a děláme vše proto, aby zvukař mohl dát hledišti co nejkvalitnější zvuk. Přeslechy z příliš citlivých akustických mikrofonů pak dělají zvukovou kouli, se kterou se nedá nic moc dělat.

Novou nahrávku jste natočili ve studiu s Yardou Helešicem. Jaký je jako producent a dá se říct, že vás při natáčení někam posunul?
V Čechách moc producentů, kteří by s vámi pracovali jinak, než jen řešili zvuk, moc není. Yardova práce i přístup nám hraje přesně do noty, a tak spolupráce s ním byla jasná volba. Určitě nás posunul a stejně jako Darian otevřel nové obzory. Nahrávání byla obrovská pohoda a radost. Další výhodou bylo i to, že jsme se společně scházeli už před vlastním nahráváním a měl jasnou představu, s čím bude pracovat.

Jaký je rozdíl mezi jím a Darianem Rundallem?
Vojta: Darian byl větší pes. Nutno podotknout, že jsme tehdy byli o dost víc zvlčení a bylo to potřeba. Yarda na nás šel trochu oklikou a donutil nás věci udělat tak, jako by to byl náš a ne jeho nápad. Ve své podstatě ale oba dělají to stejné, snaží se z nás vymáčknout to nejlepší, co v nás je a otevřít to, co ještě není.

Jaké další mety byste si chtěli splnit?
Vinca: Určitě chceme pokořit zahraničí!
Odkazy:
Web: www.pipesandpints.com/cz/
Facebook: www.facebook.com/pipesandpints/

Za MUSICstage.cz se ptal Jan Martinek
PROFIL AUTORA: Jan Martinek
Jan Martinek je současně novinář a hudebník. Přes den popisuje a komentuje českou politickou scénu, o večerech hraje na bicí v několika skupinách a projektech, se kterými vydal několik desek a sjezdil stovky klubů a desítky festivalů v celé ČR, ale i za hranicemi. K velké spokojenosti používá bicí Pearl Masters a různé činely tureckého původu, většinou méně známých značek, kterých má pozoruhodnou sbírku.


Další rozhovory


Czech Jazz Workshop 2014

Reportáž z letošního Czech Jazz Workshopu (CJW), který se uskutečnil v Praze mezi 19. a 26. červencem.

Jedná se o intenzivní kurz, který je, jak již název napovídá, orientovaný na vzdělávání na poli jazzu a jemu příbuzných žánrů. Sám jsem se CJW zúčastnil v poměrně nezvyklé roli, tedy roli korepetitora v pěvecké třídě Gavina Skeggse. Moje perspektiva tedy není ani perspektivou lektora ani studenta. Jako hudebník, který se krom jiného věnuje také zpěvu, bych nejprve rád zmínil své dojmy z hodin Gavina Skeggse, kterých jsem byl denně účasten. Musím říci, že jsem za svůj profesní život nepotkal mnoho lidí, kteří by své studenty zahrnovali takovým množstvím pozitivní motivace. Myslím, že zejména pro disciplínu, kde je psychika tak pevně svázána s tvorbou tónu, je to asi nejlepší možný postup.


Votchi chystají novou desku

Rozhovor s kapelou nejen o natáčení desky.

Se členy skupiny Votchi jsem se sešel v jejich Žižkovské zkušebně, ve velmi uvolněné atmosféře. Kapela chystá vydání nové desky na leden 2015. O tvůrčím procesu i věcech souvisejících si se mnou povídal kapelník Mirek Mužík (klávesy), Pavel Bartoš (baskytara), Martin Smejkal (kytara) a zpěvák Alex McBeat. S producentem vznikajícího alba, Ianem Keloskym, jsem se stačil jen minout ve dveřích, ale na rozhovor s ním také brzy dojde.


SKETY

Rozhovor s Veronikou Vítovou o a-cappella souboru SKETY.

Některým čtenářům se může zdát, že rozhovor s kapelou, složenou ze samých zpěváků, na stránky webzinu pro muzikanty nepatří. Při bližším zkoumání ale zjistíme, že SKETY není jen tak ledajaký a-cappella soubor. Například jeden ze členů souboru, Štěpán Janoušek, je počítán mezi naše nejvýraznější jazzové trombonisty napříč generacemi. Další člen, Petr Wajsar, je výrazným skladatelem a aranžérem, spojujícím světy hudby vážné i populární. Veronika Vítová, Marta Kloučková, Alice Bauer i Michal Strnad jsou oblíbenými pěveckými sólisty kapel bluesových (Jan Kořínek & Groove), popových (Nano Illusions) i jazzových (Magnum Bigband, Veronika Vitova Crew, Soundcolor). Jak takový kolektiv výrazných individualit vůbec může pracovat na společné věci, o tom jsem se bavil se zakladatelkou souboru Veronikou Vítovou.

Odpovědět