Kousek

Odpovědět
Jan Havlíček
Příspěvky: 70
Registrován: 08 úno 2016 18:21

Kousek

Příspěvek od Jan Havlíček »

Kytarista kapel Loco Loco a Matahari.
16. 2. 2017

Kapely Matahari a Loco Loco jsou v současnosti velmi známe na naší klubové a festivalové scéně. Obě kapely v sobě spojují moderní hudbu postavenou na samplech a podpořenou tvrdými kytarami za velké podpory melodií. Na jedné straně stojí Matahari s geniální zpěvačkou Žántí, kterou známe z divadla Rockopera, na druhé straně jsou to moderně znějící Loco Loco, jedoucí na hardcorové vlně skloubenou se samply. Obě kapely pojí jedno jméno. Jedná se o kytaristu, který je znám pod jménem Kousek. Obě kapely bohatě koncertují po České republice a to jak po boku českých kapel, tak i světových velikánů. Za všechny jmenujme například Dog Eat Dog. O tom, že tvoří dobrou muziku, může svědčit i hostování Johna Connora z Dog Eat Dog na novém singlu Loco Loco „Kdo je víc“, nebo právě začínající tour s kapelou Dymytry. Kousek je přes všechny svoje úspěchy velmi skromný člověk. Pojďme, tedy teď nahlédnout do jeho továrny na skvělou hudbu.

Jaké desky nejvíce ovlivnily tvoje hudební směřování?
Ze starých desek to budou Use Your Illusion I & II od Guns n´Roses, Mezmerize od System of a Down, King for a Day od Faith No More a Dangerous od Michala Jacksona. Z novějších to budou Roots Rock Riot od Skindread, Metamorphosis od Papa Roach, Blackout od Hed(pe) a Gold Cobra od Limp Bizkit.

Máš ještě trému před koncertem? Co nějaké specifické rituály před koncertem?
Když je to něco většího, tak ano. Jinak většinou trochu trémy bývá, ale snažím se to zahnat pivkem a sklenkou whisky (smích). Zdravá tréma je taky dobrá pro vetší náboj…

Hmm, do teď jsem myslel, že jsem jedinej, ale zjistil jsem, že mám podobný, ne-li stejný ritual jako zpěvák kapely Enter Shikary. Před koncertem totiž chodím na záchod. Co tam dělám, si nechám pro sebe, ale říkám tomu potom „pan Hankey“. Někteří budou jistě vědět…
ObrázekObrázek
Můžeš nám představit své kytary, proč hraješ právě na ně?
Používám model Paul Reed Smith 2006 PRS McCarty Artist, protože mi vyhovuje tvar kytary. Mám jeden originál kousek a druhou mám kopii, kterou mi dělal Adam Vágner z Plzně a která je čerstvě osazená snímači DiMarzio DP 100 Super Distortion u kobylky a DP 158 Evolution Neck u krku. O kytary se mi nyní stará mistr kytarář Jiří Mázl. Dříve jsem ovšem hrával třeba na Ibanez Satriany model a Godin.

Vlastníš nějakou echt vzácnou, raritní kytaru?
Tak to jistě ne. Kytary mám doma jen tři, vlastně dvě. Třetí jsem daroval jako rekvizitu na zeď pražskému klubu Slušnej Kanál (smích). Mám doma i akustiku, kterou občas opráším na akustický koncert Loco Loco.

Jde ti při výběru kytary o značku, nebo klidně vezmeš dobrý nástroj nějaké levnější firmy?
Obecně preferuji dražší modely, ale nejdůležitější je jak padne do ruky, hlavně krk a aby se nepřevažovala, když ji mám pověšenou na rameni. I takový občas v krámě potkám. Kytary PRS mi opravdu vyhovují a zatím nemám v plánu toto měnit. Měnil bych v případě, že bych změnil jemně styl hudby, nebo bychom potřebovali s kapelou třeba na celé akustické turné něco speciálního.
Obrázek
Co sedmi strunné nástroje? Vlastníš nějaký a používáš?
Nic takového nevedu a už asi ani nebudu, i když nejeden z mých spoluhráčů by rád zvuk skladeb rád i takto přitvrdil (smích).

Jaký používáš zesilovač? Máš nějakou svoji značku, která dělá tvůj specifický zvuk?
Používám Mesa/Boogie Single Rectifier Solo Head. I když bych měl rád silnější stroj, tak myslím, že na česká podia to bohatě stačí. Pokud bych hrál s kapelou častěji haly, tak potom bych jistě zalaboroval trochu jinak.

Jaké používáš kytarové efekty?
Mám nejradši to nejjednodušší a tak používám převážně krabičky od Bosse, a to Super Chorus, Digital Delay a Noise Suppressor. Dále potom Overdrive Maxon OD808, což je skvělá věc na dynamiku hry, Dunlop Cry Baby Wah Wah a pedálovou ladičku Fender PT-100. Pro zajímavost, doma používám na tvorbu demo skladeb Metal Zone MT-2, to je slušnej bzučák, který má opravdu velký rozsah.
Obrázek
Kytaristé hodně řeší zapojení. Co do smyčky, co přímo. Jak máš zapojen pedalboard ty?
Tak s tímto bych se raději nechlubil. Pedalboard nemám zapojen do smyčky.

Co tvůj názor na kytarový Amp modeling a kytarové simulace všeobecně?
Už dávno nic moc. Asi si to vynahrazuji samply. Když jsem na kytaru začínal, používal jsem několik multiefektů, například Vamp 2 od Behringeru, ale nyní se spoléhám na lampovou hlavu a speciální efekty nevyhledávám.

Co kytarový bezdrát? Nebo zastáváš názor, že vysílačka krade signál.
Tak jistě, že krade signál, ovšem záleží na ceně vysílačky a věřím, že v této době je to již dost vychytané. Aktuálně používám vysílačku LINE 6 Relay G55. Z praxe vím, že ten trošek ukradeného signálu moc silně nepociťuji a vysílačku doporučuji.

Na deskách Matahari a Loco Loco je hodně samplů. Kdo je tvoří a co používáte za přístroj?
Tvořím je já a používám převážně sampler Korg Triton. Občas používám pár samplů z banky, co mám doma na CD, nebo je někde stáhnu na Internetu. Když jsem se samply začínal, v českoskalické kapela Jay-Zen, tak jsem opravdu hodně laboroval, používal jsem různé softwarové samplery, oblíbený jsem měl Rebirth, ovšem teď mi stačí jen pár vzorků do každé skladby a spíše moduluji zvuky z Tritonu s tím, že samply stříhám, moduluji a zvukově a časově ohýbám podle potřeby.
Obrázek
Kolik hodin denně cvičíš? A určitě by ostatní muzikanty zajímalo co?
Aha, tak já už toho zase tolik nenacvičím (smích). Ovšem prvních šest let, kdy jsem se na kytaru učil a uměl jsem vlastně více než dnes (smích), tak jsem hned po škole cvičil zhruba pět hodin denně. Na kytaru jsem začal v mých 15 letech. S Milošem Meierem jsme v hronovské kapela Eclipse of Shadows jeli rychlosti. On měl rád Dave Lombarda (Grip Inc.) a já Chucka Schuldinera (Death). Teď už ale vymýšlím skladby tak, abych je zahrál i bez každodenního cvičení (smích), ono je to lepší i pro poslech, snažím se dělat nekomplikované skladby.

Moc děkuji za tvůj čas. Poprosím tě o nějaké závěrečné poselství pro muzikanty.
Nevím, zda jsem fundovaný dávat nějaká poselství (smích). Ale muzikant by měl podle mého vědět, co chce hrát a neztrácet víru, že se jednou může něco zlomit a vaše skladby se můžou stát oblíbenými. Pokud někdo nemá peníze na skvělý drahý nástroj, tak to vůbec nevadí, protože důležitější je skvělá skladba. Vysněný nástroj podle představy se mu dříve nebo později do ruky jistě dostane, stačí být trpělivý a vydržet.

Odkazy:
Web: www.locoloco.cz, www.matahari.cz
Facebook: www.facebook.com/kousek

Za MUSICstage.cz se ptal Jan Havlíček
PROFIL AUTORA: Jan Havlíček
Kytarista, skladatel se závislostí na rockové hudbě. Pochází ze středních Čech, vystudoval Pedagogickou fakulty Univerzity Karlovy obor biologie. Od patnácti let se pohybuje po kapelách a věnuje se hře na kytaru. V současnosti působí jako ředitel základní školy. Působí jako hudební publicista a je členem pražské kapely EPIDEMY. Jeho vášní je sbírání sci-fi knih a komiksů. Zvláštním znamením je slabost pro hi-gainové zesilovače.


Další rozhovory


Milan „Hofik" Hoffmann

Kytarista skupiny Harlej, skladatel a majitel hudebnin.

Všechny tyto profese v sobě pojí jednu osobnost naší hudební scény, Milana "Hofika" Hoffmanna. Tento nenápadný kytarista se pohybuje na naší scéně drahně let a svojí pílí a pracovitostí se dostal až na špičku. V současnosti drhne kytaru v kapele Harlej. O cestě na na svůj hudební olymp, a nejen o ní, vám přiblíží v tomto rozhovoru. Ne nadarmo o něm jednou prohlásil Ota Hereš, když viděl jeho hru: "O tobě ještě jednou uslyšíme". Nemýlil se. Pojďme nahlédnout do jeho muzikantského života a pod pokličku tvorby nové desky „Hodný holky, zlý kluky chtěj“.


Pavel Bohatý

Pendlování mezi studiem a Annou K.

Protagonistou dnešního rozhovoru je klávesista, kytarista, zpěvák, ale i zvukový mistr a producent Pavel Bohatý. Na tuzemských pódiích ho lze vídat už od první poloviny devadesátých let a objevil se v sestavách kapel Big Foot, East Park, Ready Kirken, Blue Effect, Flamengo a posledních více než deset let je členem koncertní kapely Anny K. Vedle toho často hostoval s Etc. a v současné době je hostem Dáma s čápem turné Jany Jelínkové & Sto zvířat, na které se v rozhovoru pohříchu nedostalo.


Jirka Mucha

Jinou hudební cestou.

Tohoto plzeňského muzikanta jsem poznal díky doporučení publicisty Petra Korála, který mi kdysi dávno poslal jednu jeho cover verzi. Ta mě nadchla a začal jsem se pídit po tom, co vlastně tenhle člověk dělá a kde hraje. Na YouTube jsem našel podobných cover verzí víc, ale i úryvky z hudby k filmům a dokumentům a několik skladeb z jeho prvního sólového alba Jinou cestou, které vyšlo v roce 2012. Na tom mě bavila především obrovská žánrová pestrost, přestože deska působila velmi uceleně, a také melodičnost a košaté aranže všech skladeb. A protože se Jirka právě snaží získat na Startovači podporu pro své nové autorské album, přišlo mi to jako ta pravá doba na rozhovor.

Odpovědět