Jan Mikulecký

Odpovědět
Jan Martinek
Příspěvky: 26
Registrován: 09 čer 2015 11:13

Jan Mikulecký

Příspěvek od Jan Martinek » 09 kvě 2018 15:07

Od kytary k base...

Brilantní basista s výborným zvukem a vkusnými basovými linkami, kterého můžete posledních několik let slyšet v kapele Vlasty Horvátha a nově i s folkovou zpěvačkou Lenkou Slabou. Vedle toho působí v mnoha párty bandech a zaskakuje, kde se dá. Také ho občas můžete potkat jako DJ Gezicht, coby DJ na firemních akcích, svatbách a různých párty.

Vy teď s Vlastou Horváthem natáčíte nové CD. Jak pokračuje práce?
Máme hotové základy pro všechny písničky, tedy bicí a basu. Bicí nám natáčel Lukáš Pavlík. Do světa jsme vypustili první singl a na druhém singlu se teď pracuje. Máme do něj natočené už i kytary. Dnes jsme to posílali na Nový Zéland Gregu Haverovi, našemu producentovi.
Obrázek
Jak funguje spolupráce s Gregem?
Je to náročné. Jeden problém je vzdálenost Česko - Nový Zéland a pak i trochu jazyková bariéra. Přeci jen ta různá nářečí na tom světě. Člověk občas myslí něco jiného, než řekne. Ale jinak je to v pohodě. Jsem rád, že jsme se mohli dostat k takovému člověku. Grega jsem vlastně oslovil já, nezávisle na Vlastovi, který to chtěl udělat s někým jiným. Viděl jsem totiž nějaký nový videoklip Janka Ledeckého, kde hudbu produkoval právě Greg. Vůbec jsem nevěděl, že už má za sebou spolupráci s Chinaski a podobně. Pak jsem se o Grega začal zajímat, zjistil jsem, že dělal Manic Street Preachers nebo ty Chinaski. Napsal jsem mu, zda by nás neprodukoval. On mi odpověděl, ať mu pošlu nějaké demo. Já mu ho poslal a jemu se to líbilo. Říkal, že je to super, že se mu to líbí a že to s námi rád udělá. Je tam vidět, že to lidé u nás mají nahozené úplně jinak. Každý ti do toho hned začne kecat věci typu, hraješ tam málo, hraješ tam moc, zpíváš tam moc textu. Lidi venku zajímá, aby ten výsledný produkt byl kvalitní, aby to bylo dobré. A proto jsem rád, že to můžeme dělat s takovýmhle člověkem.

Kdo pak dohlíží na to samotné natáčení?
To je složité (smích). Chtěli jsme, aby to dělal Greg, ale z nového Zélandu to není úplně dojezdová vzdálenost. Dohlížíme si na to sami. Když se točily bicí s basou, tak jsme to točili naráz. Dohlížel si na to Vlasta a říkal nám, kde co chce, kde máme hrát méně a kde více a podobně. Ve studiu, kde jsme natáčeli, tedy u Čechomoru, jsme měli ještě jednoho chlapíka, Iana Keloskyho, který nám na to taky dohlížel. Skvělý kluk, který nám dost pomohl.

Museli jste třeba kvůli Gregovi něco přehrávat? Že vám napsal, že to není úplně v pořádku?
Museli. U singlu „Stále nevěřím“, který jsme už vydali. Vlasta ho celý dělal na koleni sám doma a přeci jen to domácí studio není na náběry úplně ideální. Musel jsem přehrávat basu v lepším studiu u jednoho kamaráda. Dohrávali jsme tam i nějaké vokály. Ale jinak si s tím Greg dokáže docela dobře poradit i tak, že nám řekne, kde si co představuje a zeptá se nás, zda to přehrajeme sami, nebo zda má požádat někoho na Novém Zélandu.

Vím o tom, že Greg má asistenta, Clinta Murphyho, který má na starosti vokály. Řeší to s vámi?
Řešíme to. Oni jsou oba spíš stará škola a mají rádi propracovanou muziku, která je postavená na vokále. Proto s vokály umí perfektně pracovat. My jsme měli nějakou vizi, jak udělat vokály, ale on nám to překopal. A překopal to daleko líp, takže je to super.
Obrázek
Kolik bude na desce věcí?
Bude tam deset věcí a jeden bonus. Ten bonus je písnička, která už na jedné Vlastově desce byla. Tehdy byla s anglickým textem a teď bude s českým, ale nebudu prozrazovat, která písnička to je. Ta písnička má u fanoušků na koncertech největší ohlas, tak jsme se rozhodli, že to uděláme pro ně jako bonus.

Tuhle otázku bych asi měl směřovat na Vlastu. Jak moc se do desky promítla smrt jeho bratra Martina?
Máš pravdu, že je to otázka spíš na Vlastu, ale jsme napojení na stejné vlně, tak mi za to snad nevynadá. První singl je věnovaný Martinovi. Vlasta mu chtěl napsat písničku jako poctu a taky aby se z toho všeho vypsal. To se myslím velice dobře povedlo. Ale ono se to nezastavilo a vlastně to jede pořád dál. Ještě nemáme všechny texty, ale máme jich cca 6 až 7 a všechny se motají kolem Marťase. Takže jsme se rozhodli, že celá deska bude věnovaná Martinovi. Byl to skvělý kluk a geniální muzikant a zaslouží si tímhle způsobem uctít jeho památku.

Tentokrát si Vlasta píše texty sám?
Tentokrát si je píše sám a za sebe musím říct, že je to strašně dobře. Myslím si, že když si umělec napíše text sám na svoji pusu, tak je to nejlepší. Jemu se to fakt moc povedlo. Naučil se to dělat tak, že to zní opravdu dobře.

Kdy ta deska vyjde a kde ji budete křtít?
Kdy přesně vyjde, to ještě nevíme, ale křest bychom chtěli udělat v říjnu a teď jenom jednáme o tom, kde to bude. A buď v zimě, nebo potom na jaře, bychom chtěli udělat nějaké menší klubové turné po republice. Nějakých 10 až 20 koncertů.

U koho dalšího ještě hraješ?
Stabilně ještě hraju u legendární folkové zpěvačky Lenky Slabé. Před 25 lety tu nazpívala spoustu zásadních folkových písniček s Nezmary, Spirituál Kvintetem nebo Žalmanem. Pak odcestovala do Kanady, tam zůstala cca 20 let a teď se vrátila. A myslím, že to má úspěch, protože ona tu má i po těch letech pořád velký kredit. Folkové publikum ji pořád velice dobře zná. Nové písničky a aranže dělá David Vostrý, což je skvělý aranžér a muzikant. On je to rodilý Kanaďan, tak má prostě jinak hudební myšlení. Má úplně jiný přístup k muzice i ke skládání, za což jsem rád a baví mě s ním dělat.

Ty hodně hraješ i v různých párty bandech. Kde všude hraješ?
Protože se mi narodilo druhé dítě, tak jsem se hraní v párty bandech snažil omezit, abych aspoň trochu viděl, jak děti rostou. Už delší dobu máme hudební agenturu Živý jukebox, kdy zásadně tvoříme hudební vystoupení na míru a snažíme se vyhovět přáním našich zákazníků. To je jedna část mého „párty“ působení. A druhá část je okolo Katky Romansové a její kapely Roka. A občas zaskakuju za Vláďu Klimenta v Soul Collection, což mě opravdu velice baví, protože si zahraju se super muzikanty a obrovsky mě baví Vláďa Drtina a jeho fenomenální soulový zpěv. A občas i jinde, podle toho, kdo se ozve.
Obrázek
Jak se liší příprava na koncert s Vlastou nebo Lenkou oproti nějaké párty kapele?
To je jednoduché. S Vlastou když je zkouška, tak se na to ještě doma někdy podívám. Mám rád, když jsem připravený a vím, co hraju. V popu nemám moc rád jamování. A na druhou stranu si pak zase strašně užiju párty kapely, protože tam se na to ani nekouknu. Je to bez zkoušky a jdeme na to zostra. A ono to většinou nějak vyjde. Za ta léta jsem nějak vycvičil uši, že docela fungují (smích).

Jak ses vlastně dostal k muzice?
To je docela dlouhý příběh. Sice jsem se narodil v Praze, ale nějakým řízením osudu jsem se ocitnul v Lanškrouně, kde mě máma dala do hudebky na kytaru. Na tu jsem dokonce absolvoval. V posledním ročníku hudební školy za mnou přišel jeden chlapík, že v lanškrounském big bandu, který měl docela jméno, shánějí basistu. Sice jsem něvěděl, jak se na to hraje, ale zkusil jsem to. Musel jsem se kvůli tomu naučit noty v basovým klíči. Pak jsme se s přítelkyní odstěhovali v roce 2009 do Prahy. To jsem dělal v jednom nejmenovaném hudebním klubu, kde byla denně živá muzika a tam jsem se potkal s mnoha zásadními muzikanty. Začal jsem pak hrát různé gastro jazzy, hotely, restaurace, kavárny a podobně. To byla výborná hudební průprava. Člověk se tam naučí rychle reagovat a vycvičí si uši. Pak mě oslovil fenomenální kytarista Jakub Sedlák, zda bych mu nezahrál na absolventském koncertě. Na ten koncert tehdy přišel Vlasta Horváth, který na Jakuba dostal tip, a oslovil nás oba dva.

U koho si studoval? Nebo jsi kompletní samouk?
Úplný samouk ne. Ještě v Lanškrouně mě na basu učil jeden místní kytarista, který ale hrál i solidně na basu. Ten mě naušil nějaké základy. Pak jsem v Praze chodil na několik lekcí k Richardovi Scheuflerovi. Richard je super muzikant, ale jeho přístup nebyl úplně pro mě. A zkoušel jsem i chvíli konzervatoř Jaroslava Ježka, ale to taky nebylo nic pro mě. Nejvíc mi dalo to, že jsem pořád hrál.

Měl jsi nějaké basové vzory?
Vůbec (smích). Když jsem začínal, tak jsem žádného basistu neznal. Ale měl jsem rád bubeníky, Buddyho Riche, Dennise Chamberse a Vinnieho Colaiutu. A s nimi vždycky hrál nějaký dobrý basák. Ale pak jsem si začal hledat i basáky a dělat si svůj názor a pro mě ten nejlepší je, byl a bude Mike Porcaro, který už bohužel není mezi námi. V první řadě je strašně nedoceněný a v druhé je to nejlepší basista, co se týče fungování v kapele a hraní toho, co je potřeba a nehraní zbytečných hloupostí.
Obrázek
Přemýšlel si někdy o tom, že bys dělal vlastní muziku?
Sice nějaké nápady mám a mám i písničky v šuplíku, ale není to moje ambice, abych postavil kapelu a budoval sám svoje jméno. Mě spíš baví to, co dělám. Jsem basista a ten má v muzice určitou roli a tu se snažím dělat dobře.

Jaké máš baskytary?
Nástrojů mám několik. Hlavní basa je na zakázku dělaný nástroj od Aleše Vychodila. Je to nejlepší nástroj, na který jsem kdy hrál. Stavěl mi to na ruku, takže mi třeba přizpůsobil i hmatník. Je to pětistrunná basa s ebenovým hmatníkem. Mám na ní krásný top z exotické břízy. Tělo je z bubingy a mahagonu. Má průchozí krk a je to single cut. Ta basa má nádherný zvuk a obrovský sustain. Člověk na to musí hrát trochu jinak. A osazená je snímači Aguilar DCB s aktivní elektronikou Aguilar OBP-3. Tuhle značku mám moc rád a mám od ní i aparát.

Co další nástroje?
Další je kopie Fender Jazz, ale poskládaná bůhví z čeho. Donedávna to byla pasivní basa, ale Aleš mi do ní dal snímače EMG a té base to strašně pomohlo. Má taky millerovský zvuk, i když já úplně Miller nejsem. Už jsem tu basu chtěl několikrát prodat, protože je strašně těžká. Ale z nějakého historického hlediska se mi ji prostě nechce zbavit. A poslední basa je bezpražcový, pasivní, čtyřstrunný Richwood. Docela to hraje a já zase na bezpražec tolik nehraju, abych řešil pořádný nástroj.

Jaký používá aparát?
Mám dva kabinety Aguilar DB112. Řada DB je pro mě nejlepší, protože to je poctivá bedna. Je to sice těžké, má těžkou konstrukci i reproduktor, ale hraje to jako blázen. A jako zesilovač používám Aguilar ToneHammer 500.

Máš nějaké oblíbené nastavení korekcí?
Mám. Všechno rovně (smích). Ten zesilovač je v kombinaci s baskytarou tak dobrý, že nepotřebuju nijak upravovat zvuk. To je přesně to, co jsem chtěl. Nechci řešit nastavení zvuku. Vím, že spousta basistů řeší, že v nějakém sále jim to nehraje a v nějakém moc. Já to mám pořád rovně a pořád mi to hraje skvěle.

Používáš nějaké efekty?
Chtěl jsem a lákalo mě to. Dokonce jsem si pořídil Chorus od Aguilaru. Ale zjistil jsem, že vůbec nejsem efektový typ. Obtěžuje mě na něco šlapat a mít tam něco navíc. Mám to rád, líbí se mi to u ostatních, ale já raději zůstanu u normálního basového zvuku.

Jaké používáš struny?
Už strašně dlouho jenom Elixir a průměr 45.

Odkazy:
Facebook: www.facebook.com/mikuleckyjan

Za MUSICstage.cz se ptal Jan Martinek
PROFIL AUTORA: Jan Martinek
Jan Martinek je současně novinář a hudebník. Přes den popisuje a komentuje českou politickou scénu, o večerech hraje na bicí v několika skupinách a projektech, se kterými vydal několik desek a sjezdil stovky klubů a desítky festivalů v celé ČR, ale i za hranicemi. K velké spokojenosti používá bicí Pearl Masters a různé činely tureckého původu, většinou méně známých značek, kterých má pozoruhodnou sbírku.

Odpovědět