Evoluce klonů populárních Hammondek neutuchá ani po mnoha letech od chvíle, kdy světlo světa spatřily první digitální simulace. O nový přírůstek se postarala italská společnost Viscount a my se nyní podíváme, co nová řada Legend nabízí a jak jeden její konkrétní člen – model Solo – hraje.

Viscount Legend – představení řady
Nová řada nástrojů řady Legend z produkce italské firmy Viscount byla představena na letošním veletrhu Musikmesse ve Frankfurtu. Sám jsem měl tu čest, si na jeden z jejích nástrojů – Legend Live – zahrát, aniž bych zkoumal blíže technické aspekty a další podrobnosti. Firma nástroj prezentovala připojený na originál Leslie reprobox, což samozřejmě dojem umocnilo, ale už samotné ovládání nástroje naznačilo, že se jedná o sympatický koncept, který si nehraje na víc, než je, a prostě funguje.

Na úvod se sluší říci, že výrobce nabízí nástroje řady Legend pod označením Viscount by KeyB. Kdo je znalý věci, pro toho se nemusím více rozepisovat, jelikož dosavadní produkci společnosti KeyB zná. Pro symetrii jsem kouknul na stránky KeyB a ejhle – čtu Organ by Viscount. Jak to tedy je?

KeyB je na trhu poměrně etablovaná značka, která stojí za uvedením nástrojů řady Solo nebo Duo. Nejedná se o nic jiného, než o zdařilé simulace Hammondek se vším všudy. Další setkání s KeyB technologií mne potkalo v nástroji Studiologic Numa Organ – opět poháněno motorem KeyB. Trochu hledání na Internetu a za chvíli se dozvíte, že za vývojem DSP technologie a softwaru pro simulaci varhan s fónickými koly stojí norská společnost Newtone, respektive její divize R&D (Research and Development). Ta na svých stránkách přímo uvádí, že vyvíjela pro KeyB, nyní pro Viscount. Takže záhada je rozluštěna: technologie modelingu fónických kol a dalších souvisejících obvodů a algoritmů, byla kompletně převzata (odkoupena) společností Viscount. Její působení na trhu je zaměřeno především na sakrální digitální varhany, založené na samplech skutečných nástrojů. Přesto oblast elektrofonických varhan není pro Viscount tak úplně nová: vzpomeňme např. ještě nedávno sehnatelné dvoumanuálové varhany DB5.

Viscount Legend je ucelenou řadou nástrojů. Na špičce stojí model s označením Legend bez dalších přívlastků. Jedná se o simulaci varhan Hammond B-3 a jim podobných nejen po zvukové stránce, ale také po stránce topologie ovládacích prvků. Nechybí bílé sklopky vibráta a chorusu pro jednotlivé manuály, inverzní klávesy nejnižších oktáv manuálů pro presety, dvojí sada táhel harmonických atd.

Model Legend Live je menší varianta předchozího modelu. Chybí inverzní oktávy pro presety, ale zůstává dvojí sada táhel i přes podstatnou miniaturizaci ostatních ovládacích prvků. Všechna tato opatření jsou zaměřena na nižší hmotnost a rozměry.

Poslední z řady je nejmenší zástupce Legend Solo. Jedná se o jednomanuálový nástroj se shodným zvukovým enginem jako větší sourozenci a my se nyní podíváme blíže na jeho vybavení, ovládání a zvuk.

Legend Solo – popis
V nástroji Legend Solo nabízí výrobce Viscount tu nejkompaktnější variantu. Nepřímo nástroj navazuje na KeyB Solo. Podobně jako on, je vybaven 61klávesovou waterfall klaviaturou (Fatar TP8/O), která pro spouštění interního zvukového generátoru využívá první (horní) kontakt kláves pro větší autenticitu simulace.

Nástroj působí velmi solidním dojmem. Jeho šasi je celokovové, včetně krycích panelů, bočnice jsou vyrobeny ze světlého masivního dřeva. Na horním ovládacím panelu najdeme zleva tyto prvky: sekci Vibrato a Chorus s přepínáním režimu klasickým otočným přepínačem a možností volby efektu pro každý ze dvou manuálů, potenciometry Volume pro celkovou hlasitost nástroje, Reverb pro podíl dozvukové složky, Drive pro míru zkreslení, K.Click pro nastavení úrovně simulovaných „kliksů“ kontaktů původních Hammondek a Xtalk (přeslech) pro nastavení míry prozvánění generátorů do výstupního zvuku. Pod potenciometry najdeme ještě tlačítka Set A/Set B pro přepínání sady táhel, volbu dozvuku (Hall nebo Spring – pružinový) a dvě simulace zkreslení: Classic pro simulaci lampového predzesilovače a Rock pro tvrdší rockové zkreslení kytarovým aparátem. Sekci uzavírá čtveřice tlačítek presetů horního manuálu.

Střední oblast je vyhrazena táhlům harmonických použité aditivní syntézy. Je zde klasicky devět táhel pro manuály a dvě pro pedál. Manuálová táhla se dají využít buď v single režimu, kdy se obě nastavení čtou pro horní manuál, který je přímo spouštěn z klaviatury nástroje, a přepínají se tlačítkem Set A/B. V režimu Split nebo Double pak levou sekcí nastavujeme horní manuál a pravou sekcí dolní manuál, který může být řízen buď levou částí klaviatury s nastavitelným Split bodem, nebo externí MIDI klaviaturou.

Pravá část panelu je opět zleva vyhrazena čtveřici tlačítek presetů dolního manuálu, potenciometrům výstupního ekvalizéru se třemi pásmy, dále potenciometrům úrovně a doby doznění perkuse. Tlačítka této sekce dále ovládají funkce volby mezi dvěma Leslie (Classic/Rock), režim Split/Double, Octave Up pro transpozici levé části klavitury v režimu Split o oktávu výše, spojku Pedals to Lower pro hru basové sekce pomocí dolní klavitury (nebo ve splitu její levou částí) a tlačítko Transpose pro transpozici celého nástroje v rozsahu -6/+5 půltónů. Pravou část panelu uzavírá tradiční sekce pro funkce perkuse: On/Off, Soft/Normal, Fast/Slow a 3rd/2nd. Všechna tlačítka jsou z úsporných důvodů (kvůli rozměrům panelu) provedena jako miniaturní s integrovanou LED pro indikaci zapnutí jednotlivých funkcí. Oproti kolébkovým spínačům originálu i plné verze Legend se jedná o kompromis, ale z hlediska ovládání to je věc, kterou lze vzhledem k rozměrům nástroje odpustit.

Zadní panel nástroje doslova překypuje počtem různých přípojek. Najdeme zde zdířky Jack 6.3 mm s názvy, které přímo určují, čemu slouží: Phones pro připojení sluchátek, Left a Right jako hlavní výstup kompletního zvuku nástroje, dále Pedals, který lze adresovat jako separátní výstup basové sekce s vyloučením z hlavního výstupu, FX Send a FX Return pro zapojení vnějšího efektu (smyčka), zdířka Analog In pro připojení vnějšího zdroje, např. jiného zvukového generátoru s možností nastavení vstupní úrovně (Gain). Pro majitele starších Leslie reprosoustav se bude hodit jistě 11pinový konektor pro přímě propojení jak zvukového signálu, tak řízení otáček. Následuje sekce přípojek nožních ovladačů – pedálů Expression (hlasitost), Rotary (přepínání rychlosti Leslie) a Hold (pedál držení), který využijeme spíše pří řízení externích MIDI nástrojů, např. piána. Sekce MIDI obsahuje zdířky In pro kompletní řízení zvukového jádra nástroje na 3 kanálech, Pedals pro externí basový pedál, Thru (průchod dat ze vstupu In) a dva výstupy, označené Out 1 a Out 2, které obsahují kompletní řídící data při hře na nástoj, včetně připojených rozšíření v podobě druhé klaviatury (dolního manuálu) a basového pedálu. Nabídku zadního panelu uzavírá USB port pro připojení k počítači pro přenos MIDI dat a pro upgrade operačního systému nástroje, dále je zde konektor síťového kabelu a vypínač nástroje.

Simulace, praxe a zvuk
Rád bych se v hodnocení zvukových kvalit nástroje Viscount Legend Solo vyhnul tvrzením typu, že se jedná vždy o subjektivní pohled. Troufám si tvrdit, že zvuk varhan Hammond s fónickými koly je natolik zlidovělý a typický, že si většina muzikantů svůj obrázek o Hammond zvuku udělá, nebo si jej utváří vlastní praxí. Máme na mysli ovšem zvuk varhan Hammond, které jsou patrně nejlépe reprezentovány modelem B-3. I tovární pokračování na téma aditivní syntéza v letech 70. a 80. minulého století lze považovat za logický vývoj, nicméně výrobce Hammond ve snaze vytlačit maximum mechanických pohyblivých součástí vsadil na chladný tranzistorový zvuk bez kliksů, proznívání a bohužel i bez toho, co je pro Hammond varhany tak typické – osobitost a duše.
Druhou věcí je fakt, že simulací varhan Hammond je celá řada. I samotný výrobce Hammond, znovu vzkříšený s pomocí japonské Suzuki, má ve svém výrobním programu nástroje, které digitálně simulují fónická kola. Mezi další konkurenty patří např. švédská Clavia (nástroje Nord), italští Crumar či Studiologic, neměcké nástroje UHL Instruments na bázi enginu HX-3 atd. Čelní místo mezi simulacemi pak zaujímá samozřejmě také KeyB, nyní Viscount.

Možností, jak přenést zvukový ideál Hammondek do digitálního světa je několik. Tím nejstarším způsobem je sampling celkového zvuku, který ovšem znamená ochuzení se o patřičnou interakci mezi hráčem a nástrojem. Další v řadě je sampling jednotlivých fónických kol. To už je trochu lepší, nicméně i to přináší ve zvuku určitou chladnost. Novodobé technologie, včetně té použité v testovaném nástroji, pracují vždy na nějakém optimalizovaném algoritmu modelingu pomocí DSP nebo hradlového pole (FPGA). Nejde jen o to generovat 91 fónických kol, jejich spínací systém, směšovací systém táhel a sběrnic, perkusi, kliksy, chorus a vibráto a mnoho dalších důležitých součástí celkového zvuku. V cestě signálu stojí také mnoho různých nástrah v podobě proznívání generátorů, fázování, stárnoucích kontaktů a kondenzátorů apod. Když k tomu všemu připočteme fakt, že ani různé dva exempláře varhan B-3 nehrají stejně, je situace ještě o něco složitější.

Dovolil jsem si tento obšírný úvod směřující ke zhodnocení zvuku Viscount Legend Solo proto, abych nastínil problematiku a relativitu zkoumaných a porovnávaných simulací. Při přímém porovnání s podobnými nástroji konkurence - konkrétně Nord C2 a Crumar Mojo – vychází Viscount Legend Solo po zvukové stránce (fyzicky se jedná pouze o jednomanuálové varhany) jako zhruba někde mezi. Simulace na varhanách Nord C2 mi přijde po upgradu na kvalitu novějšího modelu C2D velmi zdařilá, leč někdy trochu sterilní. Podotýkám, že hovořím o srovnání zvuku nástrojů bez zapnuté vnitřní simulace Leslie. Crumar Mojo je zase trochu vřelejší, řekněme teplejší ve zvuku. Viscount Legend Solo (a stejné zvukové jádro mají i vyšší modely se dvěma manuály) má podle mého názoru od obou něco. Nabízí se také srovnání s nástrojem Studiologic Numa Organ 2. Ač nástroj používá obdobnou technologii, Viscount Legend vyznívá o něco lépe. Zcela v pořádku jsou u obou nástrojů generátory a perkuse, ale třeba takový KeyClick (kliksy klávesových kontaktů) má u Viscount mnohem věrohodnější vyznění. Co se týče variant simulace, na testovaném nástroji lze volit mezi modely 30. let (BC), 50. let (B-3) a 70. let (model A 100).


Dalším bodem hodnocení je vnitřní simulace Leslie. Vůbec není špatná, i když nenabízí žádná pokročilá nastavení. Přepíná se pouze mezi dvěma verzemi a to Classic a Rock. Odhaduji, že verze Classic simuluje Leslie 122 a Rock potom Leslie 147. Z hlediska využití to má pouze ten důsledek, že verze Classic je měkčí, plnější a bude spíše inklinovat k jazzu a blues, zatímco verze Rock s větší hloubkou modulace a průraznějším zvukem se neztratí v kapele, kde klávesy stojí na Hammond zvuku. Osobně vidím Leslie simulaci v nástroji spíše jako doplněk, který neurazí, svoji práci udělá dobře, ale na pódiu by nástroji slušel originální Leslie box. Svoji kvalitní práci zde odvádí také vnitřní digitální dozvuk, který zejména při domácím cvičení na sluchátka zvuk trochu zpříjemní.

V neposlední řadě bych rád zhodnotil ovládání nástroje. Vím, že výrobce musel udělat několik kompromisů, aby nástroj svými rozměry a vahou neznemožnil jeho snadné přenášení. Tlačítka a potenciometry jsou logicky rozmístěny, ale svoji barvou a rozměry trochu splývají s čelním panelem a s nástrojem je potřeba se pro rychlé přepínání a nastavování při hře trochu sžít. Jako velké plus hodnotím dvojí sadu táhel, které lze používat buď jako dvě kompletní nastavení pro manuál nástroje nebo nezávisle pro oba manuály. Uložitelných presetů není mnoho (čtyři pro každou sekci), ale nevidím to jako větší problém. Zkušení hráči vždy rádi „hrají“ i na táhla během produkce a do presetů si mohou uložit jen pár typických nastavení.

Závěrem
Nástroj svoji vahou 9,5 kg nepatří mezi drobečky, ale to vzhledem k robustnímu celokovovému šasi a dřevěným bočnicím vůbec není na závadu. Pokud někdo nepotřebuje nutně dva manuály, ale chce kvalitní moderní simulaci varhan Hammond s dobrou podporou od renomovaného výrobce, v podstatě není co řešit. Přidáním druhého manuálu (MIDI klaviatury) lze systém rozšířit, ale to za cenu ústupku ze shodné klaviatury a jejího spínacího bodu. Pro doprovod, nebo bas levou rukou, může ale posloužit třeba stage piano na pozici spodního manuálu a sólovat přímo na Legend Solo.

Výrobce: Viscount
Zapůjčil: Hudebni centrum s.r.o

Ondřej Urban