Tyto kytarové preampy jsou jedinečné nejen svým vzhledem, ale i čistě lampovým a plně dynamickým zvukem. Jsou zcela intuitivně ovladatelné a každý, kdo alespoň párkrát v životě viděl kytarový aparát, je zvládne používat. Navíc jsou vyrobeny ve staré dobré Anglii firmou Victory Amps, která ví, co má ohledně kytarového zvuku dělat. Může si kytarista přát ještě něco víc?

Už vidím, jak si čtenář říká: „Áááá, pan recenzent se buď úplně zbláznil, nebo mu tohle někdo dobře zaplatil? Takovýhle úvod, vždyť tu recenzi už ani nemusí psát...“. Počkejte vážení, počkejte! Celý pochvalný úvod není žádný trapný marketingový tah, ale obdivné shrnutí dojmů jak mých, tak i některých mých klientů, kteří měli tu možnost s preampy v rámci našeho testování natáčet a vidět na vlastní oči, jak účinné a kvalitní jsou. Protože jsem toho o testovaných produktech zatím prozradil velmi málo, pustím se do toho a vy poslouchejte, třeba vás to nadchne podobně jako mě?

Victory Amps
Jedná se o britskou firmu vyrábějící velice kvalitní kytarové hlavy, boxy a v neposlední řadě i elektronkové preampy (vše v Británii). Firma pracuje systémem „hand wired“, tedy žádná automatická linka, ale pěkně je vše ručně zadrátováno. K výrobě zesilovačů a dalších produktů Victory Amps využívá vysoce kvalitní součástky – odpory, kondenzátory potenciometry, spínače a disponuje též vlastnoručně vyrobenými transformátory. Hlavním designérem Victory Amps je Martin Kidd, člověk, který se kolem výroby zesilovačů motá už pěknou řádku let. Dnes (jak jsem již netaktně prozradil v začátku) bude řeč o třech kytarových, plně lampových preampech – nesoucích jména Kraken, Sheriff a Countess.

Efekt versus preamp
Protože se věnuji hudbě a potažmo též natáčení již dlouhou dobu, vím, že spoustě i dobrých muzikantů trochu uniká správný význam slova „preamp – předzesilovač“. Setkal jsem se skutečností, že hodně lidí ve studiu je schopno preampem nazývat téměř každý kytarový efekt a význam mikrofonních preampů jim uniká už zcela. Přitom právě kvalita a zvukový charakter těchto mikrofonních předzesilovačů by měl být jedním z velmi důležitých faktorů při výběru nahrávacího studia. To ony jsou nositelem barvy zvuku, a proto také stojí mnohdy malant. Předzesilovač je tedy jakousi zvukovou předpřípravnou, kde je signál zesílen a zbarven či přikreslen na vyšší kvalitativní úroveň, která se pak projeví v následném postprodukčním zpracování. U kytarového preampu je to zvýšení plastičnosti zvuku, dynamiky a zkreslení, pokud přebuzení signálu zařízení umožňuje. Ale i zde pozor, ne všechno, co je hlasité, je dobré.

Konstrukčně představím všechny tři preampy společně, protože jsou shodné jak svými vstupy a výstupy, tak ovládacími prvky. Na první pohled se liší pouze krásným barevným provedením v metalíze.


Všechny tři modely mají rozměry 225 x 80 x 140 mm, váží 1700 g, takže se v žádném případě nejedná o nějakou prťavou kytarovou krabičku s maličkým plošňákem uvnitř, ale o pořádnou plechovou bednu velikosti menší cihly. Tvarově výrobce nevymýšlel žádné experimenty. Masivní, z plechu vyrobený přístroj tvaru pravidelného kvádru sedí stabilně na čtyřech gumových, protiskluzových špuntech. Všechny ovládací prvky jsou integrovány na vrchním panelu. Je zde sedm otočných potenciometrů opatřených knoby typu „chicken head“. Tyto evokují u preampů příjemnou vintage atmosféru, dále dva přepínače, jeden pro volbu kanálů a druhý pro uvedení zařízení do režimu Bypass. Přepínače jsou od potenciometrů odděleny kovovou bezpečnostní lištou zamezující při přepínání nohou nechtěné šlápnutí na výše uvedené potenciometry. Světelná indikace je zastoupena dvěma (zřejmě) LEDkami krytými rozptylovým sklíčkem, přičemž kanál číslo jedna je indikován zelenou kontrolkou, kanál číslo dvě pak kontrolkou červenou. Nad spínačem Bypass je indikace v podobě modré kontrolky. Její svit indikuje aktivní stav zkresleného kanálu. Při volbě režimu Bypass zhasne. Kontrolka zvoleného kanálu (zelená či červená) však svítí stále.

Potenciometry jsou uspořádány do dvou řad (vždy zleva) - Bass, Middle, Treble. Uživatel pomocí nich nastavuje korekční barvu výstupu z obou zkreslených kanálů. Spodní řada - Vol 1, Vol 2 (u modelu Kraken jsou tyto dva potenciometry označeny jako Gain 1 a Gain 2), Master 1, Master 2, umožňuje nastavení úrovně zkreslení a výstupní hlasitosti separátně pro každý ze dvou kanálů zvlášť. Posledním ovladačem je třípolohový mikropřepínač umístěný vedle tří korekčních potenciometrů – Bright. Pomocí tohoto přepínače lze ubrat/oříznout jasnost tónu. Má hodnoty -1, 0, -2.

Standalone či Amp Through mode
Vstupy a výstupy preampů jsou navrženy tak, že uživatel má dvě možnosti zapojení. Tou první je klasické propojení kytara – preamp – aparát. K tomuto zapojení slouží zleva vstup Input (Guitar) a napravo pak Effect Out (To Amp Imput). Při tomto zapojení prochází signál z kytary preampem a míří do předzesilovací sekce aparátu. Oba tyto segmenty se pak podílí na celkovém zvuku, kterému ještě poslední kapku (nemalou) dodává koncový zesilovač. Toto zapojení je nutné použít u starších či vintage modelů aparátů většinou Class A, které nemají efektovou smyčku.

Pokud chce hudebník preamp využít jako skutečný předzesilovač, pak se zde nabízí složitější zapojení. Stejně jako u Standalone se i zde zapojí výstup z kytary do Input (Guitar) a zdířkou Through (To Amp Input) je veden čistý signál do vstupu zesilovače. Následují dvě zdířky Loop In a Loop Out, kterými se spojí body FX Send a FX Return kytarového aparátu a vytvoří tak efektová smyčka. Při zapnutí funkce Bypass prochází do předzesilovače aparátu pouze nezkreslený čistý zvuk, ale při aktivaci jednoho ze dvou zkreslených kanálů je tento posílán přímo do smyčky zesilovače kytarového aparátu. Zkreslení tedy není ovlivňováno předzesilovačem a uživatel má k dispozici další alternativní dvoukanál. Posledním konektorem na zadním panelu je zdířka pro napájení pomocí 12 V trafa. Preamp nemá síťový vypínač. Poslední zdířkou je na levé boční straně je vstup Remote Switch pro připojení footswitche (tento jsme neměli k dispozici), který slouží k přepínání mezi kanály.


Lampičky, lampy
Pravá strana (a kus přední i zadní) je děrovaná kvůli cirkulaci vzduchu, a tím pádem chlazení čtyř uvnitř umístěných elektronek. Ano, opravdu jsou uvnitř každého ze tří preampů čtyři elektronky, skrze které je zvuk hnán za účelem dosažení plnosti, plasticity a dynamiky. Tři z nich jsou pentody CV4014 s vysokým napětím. Čtvrtá je trioda s typovým označením EC900.

Výrobce říká, že elektronky byly vyrobeny v roce 1981 v továrně Mullard v Mitcham, Surrey v Anglii pro účely britského ministerstva obrany. V posledních desetiletích byly uloženy ve speciálním skladu ve Wiltshire. Tento sklad je součástí rozsáhlého podzemního příslušenství pro jaderné bunkry, které vznikly v době studené války.

Výrobce se dušuje, že při slušném zacházení vydrží lampy v preampech až 10.000 hodin, což je úctyhodná doba. Rozhodně však nedoporučuje jakékoliv pokusy o výměnu těchto lamp za třeba ECC83, 12AX7 či jiné ekvivalenty. Přístroje jsou kompatibilní pouze se stejnými modely elektronek. Pokud by však byly měněny za stejné typy, pak nevyžadují úpravy proudového předpětí – tzv bias. Přímou součástí manuálu je popis technologického postupu pří výměně elektronek. Výrobce však uživateli doporučuje provést výměnu odborníkem.

Svatá trojice jiskřivého british soundu
První preamp, který mi padl do ruky i do oka, byl The Sherrif. Victory Amps kromě tohoto preampu vyrábí ještě luxusní 22wattovou hlavu se stejným názvem a s mnoha oceněními. Preamp je barevně vyveden ve zlaté metalíze, která s černými “chicken head” knoby ještě více umocňuje již na první pohled skvěle vyrobený produkt. Sám výrobce říká o kanálech preampu zhruba toto: “První kanál se pohybuje od roztřepení až po silně zkreslené tóny klasického rocku a druhý kanál je již plný “plexi” high-gainu se středovou agresivitou. Jinými slovy vážení, skvěle bude frčet s aparáty Marshall. Jak výrobce řekl, tak jsme ve studiu udělali. Použili jsme tento preamp ve spojení s malowattážním britským Marshallem Class 5. Tento Marshall (zmenšený Bluesbreaker) má sám o sobě krásný vintage zvuk, ale ostrou punkovou pilu ála “osmistovka” z něho nevyrazíte. Proto jsme při natáčení mladé, ale instrumentálně schopné punkové kapely s jejím kytaristou toto udělali a byli jsme výsledkem nadšeni. Do studia samotného jsme umístili aparát snímaný jak zepředu, tak zezadu, do režie vedle mixu pak Sheriffa tak, abychom mohli měnit zvuk přímo do nahrávky a přepínat kanály. Kytarista točil z režie. Nahrávali jsme na Fender Telecaster Higway (viz ukázka). Protože Class 5 nemá žádný loop okruh, použili jsme zapojení Standalone. Hlasitost u aparátu jsem nastavil na čtvrtku. Zvuk byl báječně agresivní, táhnul a tak nebylo ani třeba hledat nějaký lead pro samotné vyhrávky. Bright jsme měli nastavený na -1.
Do druhého songu jsme použili pro zvukovou variabilitu a barevnost preamp The Countess s lubovou kytarou Ibanez Artcore (viz ukázka). Má elegantní černou metalízovou barvu. Výrobce o něm říká: “Kanál jedna je čistý až k mírnému zkreslení, kanál dvě je nespoutaný, slavný overdrive”. I my jsme měli hned jasno. Ano, je to zvuk zkresleného VOXu. A ostatně později jsem se dočetl na samotném webu, že čistý i zkreslený kanál je založen na V30 a na jeho konceptu spolupracoval i Guthrie Govan, britský virtuozní kytarista zvaný Profesor Shred. Precizní, plný a nadupaný. Při nahrávání jsme opět využívali Marshall Class 5.
Jako poslední jsem sám otestoval třetí preamp – šedomodrý metalízový The Kraken. Sám název již dává tušit, že zde půjde o trochu těžkotonážnější krabici. Myslel jsem si, že bude british sound vystřídán american soundem a zvuk se potopí do kulatého zastřeného hi-gainu, třeba ála Messa. Ale nebylo tomu tak. Již první kanál dával pořádně jasné zkreslení, ale druhý byl opravdu velice plný a nakopnutý. Messa se tedy nekonala. Hoši z Victory Amps zůstali věrni british soundu a zvuk byl ne nepodobný “pomerančovému” soundu ála Orange (Rockverb). Obrovská jiskřivá pila s velmi vysokým zkreslením. Zde jsem však již nepoužil Marshallu, ale využil jsem opět malowattážního aparátu, tentokráte Black Star HT-5R. Preamp jsem propojil pro změnu v režimu Amp Through mode. Na BlackStaru jsem pomocí funkce ISF nastavil britský zvuk. Opět jsem zaznamenal, jak detailně se dá s těmito preampy pracovat a jak obrovskou paletu zvuků přináší.


Protože jsem se nemohl od nich odloučit, nosil jsem stále jeden s sebou mezi školou, studiem a domovem. Na výuku mám ve škole staré tranzistorové kombo Fender 212R. Zkusil jsem do něj ze zvědavosti zapojit Sherrifa v režimu “standalone”. Byl jsem velice překvapený, jaký zvuk náhle z aparátu lezl. Nemluvím vůbec o mocné síle, aparát byl slyšet až do třetího poschodí. Mluvím o kvalitě zvuku a dynamice tónu. Vše náhle jakoby ožilo a rozzářilo se. Podivné plechové zkreslení bylo vystřídáno masivním zpívajícím zvukem. Powerchordy tlačily, nikde se nic neslévalo, nechrčelo, ani se nehltilo. O kvalitě jsem se přesvědčil ještě jednou, když mi jeden dospělý student přinesl ukázat svého nového digitálního čtyřicetiwattového VOXe. Připojili jsme k němu tentokráte Countess a stalo se přesně to samé jako s Fenderem. Sám student si všiml, jak čistý zvuk po odpojení preampu zvadl. Jedno je tedy jasné: z obyčejného aparátu se jakoby mávnutím čárovného proutku stane “něco”, co lze použít, a při spojení s dobrým aparátem máte super zvuk se super odezvou. Vůbec se nebudu bavit o tisíci jemných nuancí nastavení, kterých je možné pomocí těchto preampů dosáhnout. Jasně, že cena deset tisíc korun je vyšší, ale není ruinovací. A za tyto své peníze dostanete opravdovou plnolampovou britskou špičku. Pokud projdete weby prodejců kytarových preampů, zjistíte, že ceny některých i méně kvalitních preampů jsou rovnocenné, ne-li vyšší.

Šťouralovy vrtance
Aby skeptici nebyli mou rozzářeností příliš vytočeni, pár maličkostí mně vadících si přeci jen dovolím jmenovat. Co mi vadí nejvíce, je tvrdé zapnutí a vypnutí přístrojů. Nevím, co na to lampičky, ale vždycky mám divný pocit, když narvu konektor pod proudem do zařízení a ono se zapne. Žádný spínač On/Off. Ještě nepříjemnější pocit mám, když ho rvu ven. Samozřejmě, že to bouchne do aparátu. Proč hernajs trafo, stejně se nedá použít napájení z pedalboardů, jak píše výrobce? Takovéto mašiny bych prostě zapojil klasicky na PSUčko, holt by byl přístroj ještě o trochu větší. Druhá věc, která již není tak zásadní, je neustálé svícení kontrolky prvního či druhého kanálu i v režimu Bypass. Jak jsem již psal, přístroj aktivujete pravým spínačem Bypass (při aktivitě svítí modrá kontrolka). Stálé svícení jednoho ze dvou kanálů, byť neaktivního, mě mátlo. Za třetí bych osobně uvítal, kdyby nebyla korekční sekce pouze vázána na zkreslené kanály, ale fungovala i při jejich deaktivaci. Pěkně bych tím ještě dosolil čistý zvuk aparátu. Ale netuším, jaké by to konstrukčně přineslo obtíže a zda by se ještě nezvýšila cena. To, co jsem zde napsal, jsou však moje osobní pocity

Epilog
Chybí vám závěrečné shrnutí, tak se mrkněte na úvod a znovu si ho přečtěte. Tam je totiž bez příkras řečeno vše, co k preampům od Victory Amps cítím. Jedno však vím jistě, neusnu, dokud ve studiu nebudu mít alespoň jeden z nich. Jdu hrát…

Oficiální videa výrobce
Výrobce: Victory Amps
Zapůjčil: MusicData s.r.o.

Petr Los