KORG wavestate

Odpovědět
jirineuzil
Příspěvky: 22
Registrován: 03 bře 2016 23:07

KORG wavestate

Příspěvek od jirineuzil »

Rodinné stříbro v novém hávu.
16. 11. 2020

V nabídce nových nástrojů firmy KORG přibyl wavestate, využívající dva starší, ale osvědčené postupy při tvorbě zvuku – vektorovou syntézu a Wave Sequencing. Je to další zajímavý pokus firny navázat na svou dřívější tradici. Podívejme se v dnešním testu, do jaké míry byl úspěšný.
Obrázek

Trocha historie
V 80. letech se v plejádě nových nástrojů s digitálními syntézami objevila mimo jiné vektorová syntéza, která stavěla na až čtyřech zdrojích zvuku, které se daly hlasitostně míchat mezi sebou pomocí vektorové páčky – joysticku. Byl to model Prophet VS firmy Sequential Circuits, kterou později koupila Yamaha, která také vektorovou syntézu použila v nástrojích řady SY22 a SY35. Jako zdroj zvuku tenkrát sloužily vlnové tabulky, menší a jednodušší předchůdci dnešních (multi)vzorků.

Firma KORG navázala na tento koncept v 90. letech v nástrojích řady Wavestation pokročilejší prací se zdrojem zvuku – tzv. Wave Sequencing, umožňující spojovat za sebe jednotlivé vzorky do sekvencí, které se dají řídit pomocí několika parametrů. Později se tyto dvě syntézy objevily i na workstation nástrojích OASYS a KRONOS, nicméně v kombinaci s několika jinými typy syntéz a v celkovém kontextu spíše jako jejich zajímavý doplněk. Wavestation se objevil také v serii Legacy jako softwarový nástroj. Wavestate je po dlouhé době nástrojem, který opět bere vektorovou syntézu a Wave Sequencing (tentokrát už označený verzí 2.0) na plný úvazek věc a snaží se jejich možnosti dovést na novou úroveň.

Wave Sequencing si můžeme představit jako jednotlivé kroky (např. melodii s jednotlivými tóny), které jsou naprogramovány za sebou. Každý krok má časový průběh (notová hodnota v tempu nebo fixní čas), barvu (zvukový vzorek) a výšku (melodie). Můžeme zahrát pouze první výchozí tón a nástroj nám sám dotvoří zbytek melodie. U původního Wavestationu byly tyto klíčové parametry spojené, ale zde jsou oddělené – každý parametr má svůj vlastní „jízdní pruh“ (Lane) s až 64 kroky, který se ovládá nezávisle. Dá se měnit jeho délka, počátečný/koncový bod, smyčka apod.

Jako příklad si můžeme vzít první dva takty písně Kočka leze dírou. Celkově máme 9 kroků (počet not). Rytmicky by byly kroky 4 osminy, 4 čtvrtky, 1 půlka. Melodicky tóny c,d,e,f,g,g,a,a,g. Barevně např. první takt (kroky 1-5) flétna, druhý takt (kroky 6-9) trubka. Wave Sequencing 1.0 by nám umožnil přehrávat tuto sekvenci dokola, nebo jen její část (Kočka leze, leze dírou apod.) bez větších změn. Nicméně, u verze 2.0 můžeme začít dělat i větší „psí kusy“. Zde bychom mohli např. změnit délku pouze rytmického „pruhu“ na 4 kroky – výsledkem by byla tatáž melodie, ale v samých osminách (tedy ve spíše balkánském 9/8 metru). Nebo pokud bychom vzali u barevného „pruhu“ pouze kroky 6-9, celou melodii by hrála trubka. Můžeme si také nechat vyrábět změny náhodně, atd. atd. Možnosti jsou tímto značně rozšířené a v podstatě nevyčerpatelné.
Obrázek

Koncepce
Nástroj v podstatě zachovává tradiční linii vektorových nástrojů. Základem je Performance obsahující čtyři programy - vrstvy zvuku (A,B,C,D), což jsou digitální oscilátory na bázi (multi)vzorků. Každý z nich má k dispozici poměrně rozsáhlé možnosti ovládání, těch tradičních i pomocí Wave Sequencingu.

Dále zvuk u každé vrstvy prochází dle očekávání do filtru. Ten je tu navržen velmi zajímavě, protože umožňuje kromě standardních variant (spodní/horní propusť, pásmová propusť/zádrž) také využít filtry z nástrojů KORG MS-20 a Polysix. Tím může nástroj získat odlišný zvukový charakter, specifický spíš pro jiné nástroje.

Nakonec jde zvuk do zesilovače a tří efektových jednotek. Pre FX je pro základní, často používané efekty (typicky ekvalizér nebo kompresor), Mod FX pro modulační efekty (chorus, phaser, flanger, wah) a Delay pro efekty zpoždění. Na závěr je tu ještě master sekce s reverbem a ekvalizérem, společná pro všechny čtyři vrstvy (celkově tedy 14 efektových jednotek).

Každá vrstva má také k dispozici tři časové obálky (pro výšku, filtr a hlasitost), vektorovou obálku (pro jednotlivé programy), čtyři (!) nízkofrekvenční oscilátory (LFO), dva modulační procesory (vytvářející kvantizaci, vyhlazování parametrů apod.) s matrici pro ovládání (včetně osmi vyhrazených otočných potenciometrů na panelu) a arpeggiator. A všechny čtyři vrstvy jsou navíc centrálně ovládány pomocí tabulky ladění, tempa a vektorové obálky.

Celková koncepce je tedy velmi silná, v podstatě každou vrstvu samu o sobě si můžeme představit jako velmi dobře až nadprůměrně vybavený nástroj. K dokonalosti mohou chybět dvě věci. V prvé řadě možnost importovat vlastní vzorky, vzhledem k propracované koncepci by to bylo skvělé, ale je pravděpodobné, že by to nástroj zkomplikovalo a prodražilo. A v druhé řadě možnost mít nezávislý parametrický ekvalizér na každé vrstvě, jak je ostatně v poslední době na jiných nástrojích KORG dobrým zvykem. Tady např. nemůžeme použít na vrstvě zároveň ekvalizér a kompresor, i když by to bylo mnohdy žádoucí.

Co se paměti týče, má nástroj k dispozici 1000 vlnových sekvencí, 740 programů a 240 kombinací. To je celkem dostatečné a samozřejmě se dá využít ukládání dat přes USB na paměťové médium nebo do počítače. Vynikajícím doplňkem je možnost tzv. set listů, známých např. z řady KRONOS. Můžeme si vytvořit vlastní různé seznamy s pořadím jednotlivých performancí, aniž bychom museli měnit jejich umístění v paměti.
Obrázek

Design
Wavestate je navržen jako menší nástroj s 37 klávesami, což určitě dělá poměrně skladným a lehkým (pouze 2,9 kg). Na druhou stranu, jeho ovládací prvky se na panel vešly spíš jen tak tak, zbytečným místem rozhodně neoplývá. Vzhledem k jeho zvukovým a hudebním možnostem by si zcela jistě zasloužil klaviaturu alespoň se 49, ale ještě lépe 61 klávesami. To je samozřejmě řešitelné přes MIDI, ale poněkud to situaci komplikuje. Jinak je designově velmi konzervativní, vyvedený ve vážné černé barvě (s výjimkou osmi bílých otočných potenciometrů). Vzhledem k jeho možnému použití např. ve scénické hudbě je to vhodné.

Na horním panelu najdeme zleva doprava ovládací joystick a dvě klasická kolečka ohýbání tónu a modulace (reagují velmi příjemně a svižně), pod nimi tlačítka přepínání oktáv. Vedle nich sekce „oscilátoru“, zde upravené do ovládání (zapnutí, volba) jednotlivých vrstev zvuku, jejich jednotlivé Lanes (Master, Timing, Sample, Pitch, Shape, Gate, Step Seq) včetně tlačítek a dvou potenciometrů pro ovládání konce smyčky. Pod nimi osm modulačních otočných potenciometrů pro jednotlivé parametry Lane, což je zcela zásadní pro práci v reálném čase. Vedle tlačítko Tap tempo pro zadání tempa. Ve střední části najdeme menší a spíše nenápadný OLED displej s datovým potenciometrem a pod ním ovládání filtru, časových obálek a volby jednotlivých kroků sekvence (16 tlačítek s přepínáním po čtyřech skupinách). V pravé části pak najdeme ovládání efektů a LFO, opět s vyhrazenými potenciometry pro zadávání efektů.

Na zadním panelu najdeme tradičně audiovýstupy L/R a sluchátka - při troše fantazie bychom si tu mohli představit také tři individuální výstupy pro směřování jednotlivých vrstev zvuku např. do surround zvuku. Dále vstup pro damper pedál (programovatelný kontinuální pedál např. pro expression bohužel chybí), USB pro připojení k počítači, klasické MIDI IN/OUT a samozřejmě hlavní vypínač.
Obrázek

Ovládání
U tohoto nástroje je ovládání, řekl bych, zcela závislé na tom, jak dobře pochopíme koncept Wave Sequencingu. Ten totiž nutí uživatele myslet trochu jinak, než u klasického „jednoduchého“ syntetizéru, což může být výhodou i nevýhodou zároveň. Na rozdíl od jiných nástrojů, které se dají často zvládnout téměř kompletně intuitivně, zde budeme muset alespoň ze začátku číst manuál a strávit hodně času zkoušením a experimentováním, co který parametr dělá (zejména u jednotlivých Lanes) a jak to celé funguje dohromady. Je nutné brát pořád v úvahu, že vlastně pořád ovládáme až čtyři nástroje (vrstvy) zároveň. To se ale vrátí v podobě výsledků jinde dosažitelných těžko nebo vůbec.

Jinak je ovládání pomocí vyhrazených tlačítek (včetně alternativní kombinace s tlačítkem Shift) a datového potenciometru vedle displeje poměrně komfortní. Pro ovládání může pomoci program Librarian, dostupný pro macOS i Windows.

Wavestate je také ve všech ohledech ovladatelný přes MIDI, jeho možnosti jsou mimochodem na hraně možností MIDI normy, co se týče počtu použitých kontrolerů. Je dobře, že klíčové parametry jsou dostupné na panelu nástroje, s rozsáhlejší externím MIDI kontrolerem jsou možnosti samozřejmě ještě větší.
Obrázek

Klaviatura
Klaviatura je syntetizérového, spíše lehčího typu. Reaguje výborně a bleskurychle repetuje, velmi připomíná klaviaturu z nové řady KROME EX. Jen škoda, že nemá tlakovou citlivost, což se u nástrojů KORG bohužel v poslední době stává spíše pravidlem… Opravdu by to nástroje tak moc prodražilo?

Zvuk
Z čistě technického hlediska je zvuk vynikající a nedá se mu nic moc vytknout, ostatně je velmi pravděpodobné, že sdílí stejnou technologii zvuku, jakou mají nástroje KRONOS, KROME nebo Grandstage. Výběr vzorků je velmi široký a přesto, že nemůžeme importovat vlastní vzorky, tu najdeme téměř vše, co bychom mohli obvykle potřebovat. Firemní presety (jako obvykle skvěle zpracované) nabízí jen malou ukázku toho, co lze těmito syntézami vytvořit. Skvělé je, že má tento nástroj implementovanou funkci Smooth Sound Transition, tedy přepínání presetů bez slyšitelné změny ve zvuku. Polyfonie je 64 hlasů, což bych považoval spíše za minimum, ale většinou to stačit zřejmě bude.

Není vůbec problém používat tento nástroj čistě „konvenčně“, např. pro klasické sólové nebo doprovodné zvuky, bez problémů je zvládne. Nicméně je jasné, že specialitou tu budou různé hudební textury – od klasických arpeggií a sekvencí pro styly EDM přes velmi zajímavé (ne)rytmické sekvence a pady zdaleka překračující možnosti klasického arpeggiatoru, až po „chytré“ sekvence s přepínáním vzorků a vytváření komplexních sekvencí skvěle použitelné např. i pro elektronickou, scénickou, filmovou a moderní vážnou hudbu. A v neposlední řadě může tento nástroj být také skvělou pomůckou pro kreativní cvičení všeho druhu, nejen pro klávesové hráče...

Závěrem
KORG wavestate je dle mého názoru vynikajícím nástrojem, jedním z nejzajímavějších na dnešním trhu, a to především svojí unikátní a kreativní koncepcí, která na rozdíl od mnoha jiných nástrojů překračuje typický koncept syntetizéru se spíše statickými programy a jejich kombinacemi. Dobře podněcuje tvořit něco nejen zvukově, ale také hudebně komplexnějšího a zajímavého (a vlastně také uvažovat o hudbě hlouběji), což je dnes spíše vzácnost. Celkové možnosti jsou obrovské a nepochybuji o tom, že i po mnoha letech používání a tvorby může KORG wavestate uživatele inspirovat a překvapovat. Je to ale spíše speciální nástroj, vhodný spíš pro experimentátory, než konzervativní klávesové hráče a hráčky. Poměr cena/výkon se mi zdá přiměřený. Bude zajímavé vidět, jestli se v budoucnu dočkáme nějakého ještě dospělejšího nástupce, ať už v hardwarové nebo v softwarové podobě.

Video výrobce
Výrobce: KORG
Zapůjčil: MUSIC - PARK.CZ s.r.o.

Jiří Neužil
PROFIL AUTORA: Jiří Neužil
Vystudoval Konzervatoř Jaroslava Ježka (obory skladba a klavír), kde vyučuje jazzovou klavírní interpretaci a elektronické nástroje. V letech 1994-1996 působil jako jeden z firemních hráčů Yamaha pro ČR. Bývalý člen skupin Blue Birds Ivana Myslikovjana a Taliesyn, v současnosti Petr Kalfus Sextet a Ajnkesl Buntes. Autor scénické hudby pro divadlo v ČR a ve Francii, rozhlasové hry pro Český rozhlas. Příležitostně spolupracuje s francouzskými šansoniéry (Alain Turban aj.), z české scény např. Jakub Doležal Q, Stainless Swingers, Concept Art Orchestra, Marie Rottrová, Jaromír Nohavica aj.

Odpovědět