Ibanez SR600E

Odpovědět
Petr Los
Příspěvky: 22
Registrován: 27 říj 2017 11:25

Ibanez SR600E

Příspěvek od Petr Los »

Čtyřstrunná elektrická baskytara typu “modern bass“ s aktivní elektronikou.
30. 8. 2021

A máme tady další „hlubozníkový“ nástroj od firmy Ibanez, jejíž portfolium je velice rozsáhlé a pestré. Jejich produkty jsou oblíbeny po celém světě u hráčů od klasického rock’a’billy až po drsné hardcorové zabijáky, kteří si zvuk od Ibanez nemohou vynachválit. Pojďme se tedy podívat, co nám konstruktéři opět nabídli... Čtyřstrunná baskytara nese modelové označení SR600E. Jedná se o model vyráběný v Indonésii, což má samozřejmě velký vliv na příznivější cenu. Kvalita nástroje tím však nikterak netrpí, o tom jsem se přesvědčil už i u jiných baskytar produkovaných touto firmou.
Obrázek

Tělo nástroje
Tělo již na první pohled působí velice krásným dojmem. U snímačů je mědově hnědé a směrem k okrajům se postupně ztmavuje až téměř do černa. Každého muzikanta musí zaujmout především nádherná kresba přírodního dřeva. Tělo samotné je vyrobeno z jasanu. Když po nástroji přejedete rukou, cítíte pod prsty slabounce vystouplá léta. Je to, jako kdybyste sahali na nějaký starožitný nábytek. Povrchová úprava je vyvedená v pololesku, takže ona výše zmiňovaná „přírodnost“ ještě více vystupuje ven. Barvu označuje výrobce jako Antique Brown Stained Burst.

Tvar nástroje je u Ibanez typický pro kategorii „modern bass“. Štíhlý a dlouhý horní roh a kratší spodní směřující směrem dolů tak, aby se hráčům dobře hrálo i ve vyšších polohách. Kobylka je model Accu-cast B500 Bridge, a stejně jako olejová mechanika má elegantní černou matnou barvu (Matte Black). Je do těla nástroje částečně zapuštěna a připevněna pak pomocí šesti křížových šroubů. Každá struna má svůj vlastní samostatný kámen, který se pohybuje ve vymezené dráze ohraničené kolejničkou. Navíc má každý kámen nastavitelná sedla pro variabilní rozteč strun o +/- 1,5 mm, což umožňuje natáhnout jak slabé pětatřicítky, tak i klidně padesátky. Rozteč sedla si prostě můžete upravit podle typu používaných strun. Slabší struny vám tak nebudou v sedle lítat sem a tam, pokud trochu přitlačíte. Výška každého kamenu je samozřejmě nastavitelná pomocí výrobcem přiložených imbusů.

Struny nejsou taženy skrze tělo. Na zadní straně jsou pak vyfrézovány dvě šachty kryté černými plastovými krytkami. Ta větší – kryjící aktivní elektroniku – je přišroubována napevno, ta menší – určená pro napájecí baterii – lze odklopit při její výměně. Je to výborná věc, protože u některých, i velmi drahých nástrojů, musíte odšroubovat hromadu šroubků, než se k baterii dostanete. Zde jen odklopíte víčko a připojíte baterku.
ObrázekObrázek

Krk nástroje
Stejně, jako je tomu i u jiných modelů firmy Ibanez, je zde krk nástroje složen z pěti částí, které po důkladném opracování a slepení tvoří jeden celek. Tři širší kusy krku jsou vyrobeny z Jatoby (Brazilian Cherry) a dva užší pak z ořechu. Ty mají tmavě hnědou barvu, která ještě více podtrhuje konstrukční eleganci samotného krku. Jatoba, tzv. „diamantová třešeň“ se vyznačuje velmi tvrdým dřevem, které funguje jako skvělá výztuha právě krků u kytar a baskytar. Navíc výborně přenáší rezonanci. Proužky ořechu tuto pevnost ještě zvyšují.

Hmatník u SR600E je vyrobený z palisandru. Toto taktéž velmi tvrdé dřevo trpí minimálně otěrem a prohmatáním a palisandr navíc poskytuje vyvážený pevný tón projevující se zvýrazněným středovým kmitočtovým rozsahem. Krk je k tělu připevněn pomocí čtyř černých křížových (zapuštěných) šroubů.

Menzura krku je 864 mm, šířka nultého pražce 38 mm a rádius krku 12” (305 mmR). Disponuje 24mi středně širokými pražci. Tato šíře pražců by měla hráčům (a hráčkám) umožnit rychlý pohyb po hmatníku. Na 24. pražci je krk široký 62 mm. Rozteč strun u kobylky činní 19 mm. Důležité polohy na hmatníku jsou vyznačeny perleťovými intarsiemi oválného tvaru a z vrchního pohledu hráče pak malými bílými tečkami. No, prostě nezbloudíte. Jak jsem již uvedl, ladící kolíky jsou černě matné (stejně jako kobylka), olejové, typu Gotoh. K výztuze krku se dostanete okamžitě imbusovým klíčem v místě spojení krku s tělem (tedy nikoliv na hlavici za nultým pražcem, jak bývá zvykem). Krk samotný je skvěle opracován a barevně i pohmatem krásně sedí k tělu nástroje.
ObrázekObrázek

Elektronika nástroje
Protože Ibanez je vyhledáván právě pro svůj skvělý zvuk, mají i levnější modely baskytar s označením „modern bass“ skvělou elektroniku, která produkuje sound, který se neztratí v sebetvrdším stylu. Kombinací pěti potenciometrů a dvou přepínačů si může baskytarista vyrobit nepřeberné množství zvukových variant.

Baskytara SR600E je osazena dvěma pasivními humbuckery typu Nordstrand Big Break. Tyto nízkošumové snímače se projevují plným zvukem bez nepatřičných ruchů a šumů. Snímače jsou na pružinách, takže je lze dle potřeby buď zapustit do těla nástroje, nebo naopak vysunout pod struny. Já osobně mám radši zapuštěné snímače, protože pak hraje více dřevo. Nedisponují výsuvnými póly magnetů.

Elektronika se ovládá pomocí, již výše zmiňovaných, pěti potenciometrů s kovovými černými knoby s protiskluzovým rýhováním a dvou kovových přepínačů s malými páčkami. Tři menší knoby aktivního equalizeru mají pro lepší orientaci nastavení zvuku během koncertu na své vrchní straně ještě bílou orientační tečku. Tyto potenciometry disponují zarážkou v nulové poloze. Pokud v ní bude knob umístěn, signál pásma není ani zesilován, ani zeslabován. Tři potenciometry s menšími knoby fungují jako třípásmový ekvalizér (dle grafu: Bass boost/cut 100 Hz, +/- 14 dB, Treble boost/cut 10 kHz, +/- 14 dB s velmi širokým Q). U středového pásma lze pak volit mezi třemi zesilovanými či zeslabovanými frekvencemi: 250, 450, 700 Hz, +/- 14 dB s užším Q. Jde tedy o částečný semiparametrický equalizer. Volba těchto frekvencí se provádí pomocí druhého třípolohového přepínače umístěného hned vedle potenciometrů equalizeru. Tyto potenciometry fungují, pouze když je zapnuta aktivní elektronika vrchním přepínačem.
Obrázek
Dvojice potenciometrů s většími knoby umožňuje ovládat celkovou hlasitost a míchat poměr signálu mezi krkovým a kobylkovým snímačem. Uživatel však může zvolit i pasivní mód nástroje tím, že aktivní equalizer vypne. Z tohoto důvodu je basa osazena pasivními humbuckery. Pak lze korigovat pouze celkovou hlasitost, poměr mezi snímači a výškový potenciometr bude sloužit jako pasivní tónová clona.

Hluboko zapuštěný vstup pro jacka je na přední desce v linii s hlavními potenciometry a směřuje lehce vzhůru.
ObrázekObrázek

Hrajeme a natáčíme
Chvilku trvalo, než se ke mně basička dostala a tak jsem ji získal až na letní prázdniny. To ale vůbec nevadilo, protože naše studio v té době začalo natáčet kompilaci několika mladých gymnaziálních kapel s názvem „Škola Rocku“. Během natáčení jsem ji pak několikrát úspěšně použil právě u kapel tvrdšího ražení. Po zkušenostech s jinými Ibanezkami, které jsem měl možnost již dříve testovat, jsem si vůbec nelámal hlavu, že by nástroj nefungoval. Ale nepředbíhejme.

Nástroj vypadá na první pohled velice luxusně. Nádherná barva a kresba dřeva, to vás praští do očí jako první. Tělo je klasický „modern bass“ se špičatými rohy, kterým moc neholduji, ale takový je fakt. Nikde žádná chybně opracovaná místa či nerovnosti ve spojích. Krk padne do ruky jako ulitý a je tak akorát. Hravě ho zvládne i menší, třeba dívčí ruka. Zapuštění a opracování pražců je též precizní. Nikde nevystupují žádné ostré hrany. Stejně jako mnohem dražší modely, i naše SR600E lehce přepadává na krk. Není to nic fatálního, látkový či kožený popruh s drsnější spodní stranou base nedovolí přepadávání, ale kdyby to nemuselo být, klidně bych to oželel. Tento fakt je způsoben tím, že výrobce vyrobí krk z luxusních komponentů (většinou těžká exotická dřeva), ale na těle pak tolik materiálu není, takže krk nástroj převažuje. Díky zpracování materiálu v pololesku, krásně vystupuje kresba dřeva. Tvrdé dřevo na krku na druhou stranu skvěle prodlužuje sustain nástroje. Basa výtečně ladí a po hmatníku se prsty mohou pohybovat velmi svižně. Basu jsem dostal se strunami trochu více nad hmatníkem, než jsem zvyklý, ale rockerům to nevadilo. Jediná věc co se mi nelíbila, bylo to umístění jackové zdířky v téměř vodorovné poloze. Vystupující jack mě lehce znervózňoval a vadil mi. Asi bych si zvykl, ale recenze je recenze. Navíc si myslím, že když směřuje jacková zdířka dolu, nedochází tak často k likvidaci kabelu, jako když je vodorovně a kabel vlastní váhou klesá k zemi. V místě ohybu se zákonitě musí po čase lámat.

Přestože je cena této basy na necelých dvaceti tisících, hraje jako kdyby stála pětatřicet. Produkuje pevný, průrazný zvuk, který díky korekcím můžete varírovat až do omrzení. Můžete též kombinovat pasivní a aktivní mód a mít tak k dispozici zvuky hned dva: jeden třeba na prstovou hru a jeden na slap. Stačí pak, když přepnete jediný přepínač a máte z brumlajícího jazzového zvuku agresivní zabijácký hardcoreový sound. Netřeba budících škatulek.

Během natáčení jsme basu použili jak pro dvě tvrdé kapely, tak pro jednu, která hrála jemné rock’a’billy s houslemi a klarinetem. U žádné z kapel nebyl problém, že bychom nedokázali najít zvuk odpovídající jejich stylu, nebo že by basa tímto zvukem nedisponovala. U tvrdých kapel jsem aparátu ještě předřazoval kytarový overdrive s gainem na 0. Celkový sound nebyl zkreslený, ale lehounce křáplavý. To ještě dodalo hraným partům tu správnou drnčivou agresivitu. Dostat z basy rock’and’rollový zvuk bylo pak díky pasivnímu módu hračkou.

Závěrem
Když odhlédnu od výše uvedených subjektivních drobností jako přepadávání, či umístění a směřování jackové zdířky, musím tento nástroj jen vřele doporučit. Příznivá cena versus super zvuk, to je něco, co stojí vzít za úvahu. S dobrým, výkonným aparátem máte vyhráno na dlouhou dobu. Pokud mi nevěříte, tak doporučuji se podívat na firemní video Ibanez SR600E, kde výtečný basák předvádí nejen nástroj samotný, ale hlavně jeho všemožné barevné tóny. Je to pro potenciální kupce skvělá ukázka a pro novopečené majitele přímý návod, jak z této basy dostat to nejlepší, co v ní je…

Výrobce: Ibanez
Zapůjčil: Roland Meinl Musikinstrumente

Petr Los
PROFIL AUTORA: Petr Los dipl.um.
Navštěvoval Pedagogickou fakultu v Ůstí nad Labem. Zde intenzivně studoval hru na klavír a kompozici. Po revoluci přesedlal na baskytaru a kontrabas a vystudoval Státní konzervatoř v Teplicích, obor Hra na kontrabas. V 90. letech se věnoval tvorbě filmové a scénické hudby. Vytvořil hudbu pro film několikanásobného cyklotrialového mistra světa Josefa Dresslera – Golden Bike a pro mnoho dalších výukových a reklamních filmů a spotů. Jako baskytarista a kontrabasista hrál v kapelách St.Woody a Lingers, se kterou vydal tři alba u společnosti Indies Records. V současnosti vyučuje v ZUŠ Česká Lípa hru na kontrabas, baskytaru a klávesy, příležitostně hostuje v symfonických orchestrech, a spoluprovozuje nahrávací studio WonderLost.

Odpovědět