Ibanez SR2400

Odpovědět
Petr Los
Příspěvky: 16
Registrován: 27 říj 2017 11:25

Ibanez SR2400

Příspěvek od Petr Los »

Čtyřstrunná elektrická baskytara typu “modern bass“.
9. 1. 2020

Snad jsem v minulé recenzi dobře vybral nástroj, který potěšil milovníky retra a oldschoolu, protože dnes to bude rozhodně jiné. Středem mé pozornosti (a doufám, že i vaší) se stane naopak velice moderní baskytara s nekompromisním zvukem, který jistě uchvátí všechny rockery neuznávající jakýkoliv zvukový kompromis a požadující nadupaný sound.

Baskytara s modelovým označením SR2400 , jíž se budeme věnovat, patří do velice oblíbené řady SR, která se na trhu objevuje už drahnou řadu let a jejíž obliba neklesá. Hned na začátku prozradím, že ačkoliv se jedná o model vyráběný v Indonésii, je tato baskytara opravdovým skvostem nejen po stránce řemeslné kvality, ale i po stránce zvukové. Proto cena tohoto nástroje moc lidová není, ale za kvalitu se prostě všude platí a obávám se, že kdyby na výrobním štítku stálo ještě navíc třeba Made in USA, byla by cena ještě vyšší.
Obrázek

Tělo nástroje
Již na první pohled působí nástroj svou medovou barvou s velmi výraznou kresbou dřeva jako třpytivý šperk na krku krásné ženy. Za vlnkovaně-očkovou kresbou povrchové úpravy stojí top z nazlátlého plátu javoru a tmavého dřeva panga panga. Jedná se o exotické, velice tvrdé stabilní dřevo, které má výrazné žilkování. Pochází z Afriky. Díky odolnosti proti otěru se používá jako materiál například pro luxusní podlahy. Svou tvrdostí předčí i dřevo dubové, navíc stejně jako jiná tvrdá dřeva výborně vede zvuk. Základ těla tvoří pak mahagon, který má skvělé akustické vlastosti. Ve tvaru těla může někdo možná spatřit náznaky jazzbassu, ale oba rohy nástroje jsou mnohem špičatější a protáhlejší, než je tomu u jmenované klasiky. Tělo nástroje je kupodivu docela tenké a na svých hranách i na zadní části je zaobleno. Barva má typové označení Florid Natural Low Gloss a povrchová úprava je vyvedena v pololesku velice příjemném na dotek. Středem nástroje prochází pruh tmavého mahagonu, který krásně kontrastuje se zlatavým zbytkem přední desky. Tento vkusný design ještě více umocňuje čtyřdílná dělená mechanika MR55 zapuštěná do těla nástroje s možností stavitelnosti výšky jednotlivých strun i jejich posunu za účelem vyladění oktáv. Snímače, knobby, ovládání elektroniky i přepínače jsou černé barvy. Jacková zdířka je hluboko zapuštěna v těle nástroje.

Zadní strana basa má temně červenou barvu, jsou v ní vyfrézovány dvě šachty kryté černými plastovými destičkami. Jedna z nich ukrývá devítivoltovou baterii potřebnou k napájení aktivní elektroniky a druhá tuto elektroniku kryje. Krytku pro baterii je možné odstranit rukou – připomíná šachty známé u kytarových krabiček, takže zoufalý muzikant po zjištění, že je baterie vybitá, nemusí nikde shánět šroubovák. Na zadní straně jsou ještě čtyři černé křížové šrouby spojující krk s nástrojem.

Krk nástroje
Krk nástroje, složený z pěti částí, je velice precizně opracován a je nelakovaný. Na jeho výrobu bylo použito dřevo panga panga a purpleheart. Samotný hmatník je z vybraného panga panga. Tvrdost tohoto materiálu výrazně snižuje možnost prohmatání hmatníku a umožňuje rychlou hru. Krk o menzuře 864 mm je osazen 24mi „Medium“ pražci a nultým pražcem Graph Tech Black TUSQ XL. Pražce jsou ošetřeny technologií Premium Fret Edge Treatment, která zajišťuje jejich dokonalé zaoblení a zapuštění do hmatníku nástroje. Tato technologie by měla zvyšovat mobilitu prstů na hmatníku a tím usnadnit techniku hry. Je samozřejmé, že bez pravidelného nácviku to nepomůže. Krk je osazen uzavřenou (zřejmě olejovou) mechanikou Gotoh zlaté barvy, stejnou jako u kobylky. Stabilní napětí masivního krku je ještě zajištěno krkovou výztuhou od KTS Titanium. V místě nultého pražce je šířka hmatníku 38 mm, v místě dvacátého čtvrtého pak 62 mm. Radius hmatníku je 305 mmR. Tloušťka krku je prvním pražci 19,5 mm a na dvanáctém pražci 21, 5 mm. Polohy na hmatníku jsou intarsovány vkusnými perleťovými značkami usnadňující orientaci během hry.
ObrázekObrázek

Elektronika
Dřevo nástroje je věc velmi důležitá, protože mu dodává správnou barvu a sustain, ale bez dobře zkonstruované elektroniky by nástroj zůstal němý. Proto zde výrobce nasadil vysokou laťku a použil opravdu velmi kvalitní snímače i samotnou elektroniku. Dva snímače jsou od americké firmy Aguilar, kterou asi netřeba basistům představovat. Jedná se o dvouřadý pasivní humbucker Aguilar Super Double. Ovládání elektroniky je pak řešeno pomocí pěti potenciometrů s umělohmotnými černými knoby a dvou též černých kovových přepínačů. Dva hlavní knoby ovládají celkovou hlasitost a poměr mezi krkovým a kobylkovým snímačem, tři menší pracují jako třípásmový ekvalizér (dle grafu: boost/cut 100 Hz, +/- 14 dB, boost/cut 10 kHz, +/- 14 dB). U středového pásma má uživatel možnost volit mezi třemi frekvencemi: 250, 450, 700 Hz, +/- 14 dB. Volba těchto frekvencí se provádí pomocí třípolohového přepínače. Uživatel tak může zvýraznit či naopak vyříznout pásmo a přizpůsobit zvuk dle své libosti. Druhý přepínač (dvoupolohový) umístěný vedle dvou hlavních potenciometrů aktivuje či vypíná aktivní ekvalizér. Konstrukce elektroniky umožňuje hru i za situace, kdy je vybitá baterie. Nestane se tedy, že hudebník až na podiu zjistí, že jeho nástroj nevydá ani vzdech, protože si minule zapomněl vytáhnout jacka a měl přitom zapnutou aktivní elektroniku.

Zkoumáme a prohlížíme
Když jsem měl možnost vybrat si z nabízených nových nástrojů, zvolil jsem záměrně jednu basu v retrostylu a druhou v moderní koncepci. Myslím, že není nad kontrast nejen konstrukční, ale i hudebně stylový. Též jsem se rozhodl, že díky ceně, která přesahuje třicet tisíc korun, budu zvídavý a nepříliš kompromisní. Vždyť nástroje v této ceně můžeme bez problémů charakterizovat jako profesionální instrumenty. A tam už se míra tolerance trochu snižuje. Samozřejmě je však potřeba brát v potaz subjektivní vnímání každého recenzenta. Někomu se totiž líbí to, druhému ono a tak je objektivita někde uprostřed. Pojďme na to!

Nástroj vypadá na první pohled velice luxusně. Ať jsem ho obracel ze všech stran, nikde jsem nenarazil na nějaké chybně opracované místo. Zcela famózně je provedena výroba krku. Vše, od opracovaní, slepení všech částí k sobě, opracování spojů, přes opražcování, až po intarzování perletí a upevnění mechaniky. Jestli výrobce označuje vrchní úpravu jako pololesk, tak zadní strana krku je nelakovaná. Znám hodně lidí, kteří mají tuto „nature“ úpravu ve velké oblibě. Naproti tomu muzikanti, kterým se více potí ruce, dávají přednost lakované verzi. Sám za sebe mohu říci, že krk je opravdu skvostný. Jak jsem již psal výše, je k tělu připevněn pomocí čtyř zapuštěných křížových šroubů. Nejedná se tedy o průběžný krk, i když to na první pohled tak vypadá.

Na rozdíl od masivního krku, je tělo nástroje přímo subtilní a já osobně bych na něm uvítal o trochu více materiálu. Je mi jasné, že mahagon a panga panga jsou drahé suroviny, ale možná by pak basa netrpěla nemocí lacinějších nástrojů, a tím je přepadávání na hlavici. Zde je to, díky krku složenému z pěti částí těžkých tvrdých dřev, velice markantní. Stačí, když nástroj položíte na rovnou podložku a on okamžitě klesá na hlavici. Pokud byste ho položili třeba na aparát, mohl by se rozladit a v horším případě i spadnout. Při hře je tedy nutné krk levou rukou trochu nadlehčovat. Pokud hrajete s kytarou níže umístěnou a krk máte zvednutý, není moc dobré nástroj pouštět, protože okamžitě padá za krkem. Toto se dá zmírnit popruhem s drsnou spodní stranou.

Veškerý hardware je špičkový. Kobylka je čtyřdílná – každá struna je uchycena do samostatného komponentu, který je zapuštěn do nástroje. Struny nejsou ukotveny skrze tělo. Nastavovat můžete výšku kamene a jeho náklon (tím i trochu změnu rozteče strun mezi sebou). Samozřejmostí je i aretační šroub k vyladění oktáv. Já jsem dostal nástroj, který ladil perfektně i ve vysokých polohách. Zkoušel jsem zde akordické rozklady hrané tappingem „ala“ Victor Wooten a vše ladilo perfektně. Tomu skvěle napomáhá i delší, 864 mm dlouhá menzura. Nástroj tak dopřává tónům dlouhý sustain, což jsem předpokládal i kvůli použitému tvrdému dřevu. Mechanika na hlavici má vyrovnaný chod. Prohnutí krku je možné nastavovat pomocí výztuhy, která je přístupná v místě spojení s tělem. Není proto nutné příliš povolovat či dokoce sundávat struny, jako je tomu u jiných výrobců baskytar.
ObrázekObrázek

Plug’n’play
Musím hned na začátku říci, že zvuk linoucí se z této basy, si opravdu zaslouží přízvisko „modern bass“. Dvouřadé humbuckery od Aguilaru dokáží, že basa hraje i na malých chrchlátkách výtečně. Uživatel zde má dvě možnosti - puristé mohou využívat zvuk režimu Passiv. Tedy nevpouštět do hry trojici aktivních korekcí se semiparamerickými středy a nechat ve hře pouze samotné dřevo a snímače. Jedná se o velmi příjemnou barvu, která má šťavnaté basy, průrazné středy a zvonivé výšky. Zahrané tóny mají patřičný atak, ať hrajete trsátkem, prsty, slapem nebo thumbingem. Na tomto nástroji prostě nevyloudíte nemastný neslaný tón, a když ještě víte, jak do toho pořádně „praštit“, máte vyhráno. V zapojení je ještě jedna zajímavost. Pokud je basa v pasivním módu, potenciometr Treble pracuje jako normální pasivní tónová clona. Když přepnete na režim Activ, všechny tři pásmové korekce jsou též aktivní. Můžete tak nastavit dva zcela odlišné zvuky (barevně i hlasitostně) a ty během hry střídat. Výhodné toto může být například při střídání prstové hry a slapu. Nemusíte šlapat na nějakou krabičku, ale pouhým přepnutím přepínače, který máte pod rukou, můžete změnit barvu i hlasitost. V aktivním módu je díky třem volitelným středovým frekvencím (250, 450, 700 Hz) kombinací téměř nevyčerpatelně. Když k tomu přidáte ještě možnost změny poměru snímačů, můžete z této basy dostat jak mručivého Jazzbasse přes dunivý Precission až po agresivní Music Man.

Závěrem
Je mnoho spokojených uživatelů nástrojů firmy Ibanez (včetně mé maličkosti). Její nástroje jsou spolehlivé a mají výborný zvuk. Ne jinak tomu je i u naší SR2400. Mou jedinou kritikou je její nevyváženost, se kterou se však dá žít, a která je mnohonásobně nahrazena vynikající elektrikou, použitými exotickými dřevy a hardware. Mocný zvuk této baskytary najde své místo v každém stylu...

Výrobce: Ibanez
Zapůjčil: Roland Meinl Musikinstrumente

Petr Los
PROFIL AUTORA: Petr Los dipl.um.
Navštěvoval Pedagogickou fakultu v Ůstí nad Labem. Zde intenzivně studoval hru na klavír a kompozici. Po revoluci přesedlal na baskytaru a kontrabas a vystudoval Státní konzervatoř v Teplicích, obor Hra na kontrabas. V 90. letech se věnoval tvorbě filmové a scénické hudby. Vytvořil hudbu pro film několikanásobného cyklotrialového mistra světa Josefa Dresslera – Golden Bike a pro mnoho dalších výukových a reklamních filmů a spotů. Jako baskytarista a kontrabasista hrál v kapelách St.Woody a Lingers, se kterou vydal tři alba u společnosti Indies Records. V současnosti vyučuje v ZUŠ Česká Lípa hru na kontrabas, baskytaru a klávesy, příležitostně hostuje v symfonických orchestrech, a spoluprovozuje nahrávací studio WonderLost.

Odpovědět