Aktivní stratovulkán Fuji naposledy chrlil lávu v letech 1707/08. Tato ikonická a zároveň nejvyšší hora Japonska propůjčila své jméno firmě FujiGen Gakki, která chrlí své výrobky od šedesátých let do všech koutů světa a v roce 1983 dokonce získala titul největšího výrobce elektrických kytar na světě s produkcí 14000 nástrojů měsíčně.
Historie
Vše začalo v roce 1960, kdy byla firma založena. Tehdy se její portfolio zaměřovalo hlavně na výrobu akustických kytar a houslí. V roce 1962 podnik začal s výrobou elektrické kytary. Opravdový boom nastal v polovině šedesátých let, kdy se v Japonsku výrazně zvýšila poptávka po elektrických kytarách pod dojmem velice úspěšného koncertu americké kytarové skupiny the Ventures. V sedmdesátých letech se firma stává OEM (original equipment manufacturer), tedy výrobce a dodavatel originálních komponent pro jiné firmy jako například Ibanez, Antoria, Greco guitars a Yamaha. V roce 1978 společně s firmou Roland přichází na trh s prvním kytarovým syntezátorem GR 500. V roce 1981 přestává vyrábět akustické kytary a pokračuje ve výrobě masivních elektrických kytar. Ve stejné době začíná s výrobou svých vlastních snímačů.
Od počátku 80. do poloviny 90. let měla firma FujiGen podepsaný kontrakt na výrobu kytar Fender Japan. Z této doby právě pochází rekordní výrobní čísla, z nichž 80% produkce šlo na export. Na počátku 90. let získala firma licenci na výrobu kytar Orville by Gibson, která skončila v roce 1998 a od té doby se zde vyrábí nástroje Epiphone Japan a některé Gretsch modely. Hlavní tovární produkcí se stává originální značka FGN Guitars. V dnešní době Fujigen stále funguje jako výrobce OEM pro firmu Yamaha a Epiphone, ale v mnohem menší míře než dříve, jelikož produkce OEM se postupem času přestěhovala do Číny a Koreje. V roce 2009 přejmenovala firma kytary pro export z Fujigen na FGN. Bylo to kvůli tomu, že zahraniční zákazníci měli údajně problém původní jméno vyslovit. Firma má sídlo ve městě Matsumuto v prefektuře Nagano a operuje ve třech továrnách.
Přestože se jedná o tak obří koncern s velkou produkcí, máme možnost objevovat kytary FGN u nás v Čechách teprve od dubna 2016.
Luštíme rébus – tovární označení
Zdá se vám označení FGN EOS-ASH-M 2TS komplikované jako šifra mistra Leonarda? Má svoji logiku, a když si budeme trochu lámat hlavu, tak na to přijdeme. Předně se ještě zastavme u hlavního označení FGN - tovární značky firmy FUJIGEN. Fuji už jsme vysvětlili na začátku a Gen je japonské označení pro strunný hudební nástroj. Dále tu máme tři písmena EOS. E jako Expert označuje vyšší řadu pro profesionální hráče a OS je zkratka typového označení řady nástrojů typu stratocaster - Oddysey. Jen pro zajímavost, telecasterová řada nese pojmenování Iliad. V Japonsku zřejmě mají rádi Homera. Za pomlčkou máme písmena ASH, což není zkratka, ale pojmenování dřeva, ze kterého je vyroben korpus, tedy americký bahenní jasan. Následuje písmeno M jako maple – tedy materiál použitý na výrobu hmatníku a krku. 2TS je zase zkratka z anglického 2 Tone Sunburst, tedy povrchová úprava - dvoutónový sunburst. Nástroj se vyrábí ještě ve variantě TB – Transparent Blue. A je to, ani to nebolelo.
Pokaždé když přemýšlím, proč bych si měl koupit určitou kytaru v dnešní nepřeberné nabídce nástrojů, ať už zahraničních nebo tuzemských, zajímá mě, jestli výrobce vedle kvalitního dřeva, snímačů a hardwaru nabízí nějaká originální řešení nebo vylepšení stávajících typů nástrojů. Kytary FGN jich nabízí několik, ale nepředbíhejme a podívejme, z čeho je Fujigenka postavená.
Dřevo je základ
Ve svém propagačním video materiálu se firma FUJIGEN pyšní svou strategií, která je v současnosti cílená hlavně na kvalitu a naštěstí ne na kvantitu. Důkazem by měl být pečlivý výběr dřeva na výrobu nástroje s následnou kvalitou zpracování a v neposlední řadě lakováním, broušením a leštěním. To vše se podepisuje na kvalitě zvuku i sustainu. V našem případě hraje hlavní roli již zmiňovaný americký bahenní jasan, který dává nástroji lehkost (a to i doslovnou), protože se jedná o pevný, ale silně porézní materiál, který vyniká svou rezonancí v celém zvukovém spektru. Čisté výšky a velmi zřetelné středy i pevné basy, to jsou obecné vlastnosti jasanu a zodpovědně mohu říci, že i tohoto nástroje. Když jsem testoval kytaru na sucho, bylo na první poslech patrné, že dřevo rozvibruje pružiny tremola o poznání více, než například u olše. Kutilové různě vycpávají komoru s pružinami kuchyňskými houbičkami, nebo to řeší různými gumičkami a jinými vychytávkami. Nedávno jsem viděl zajímavé video s elegantním řešením, kdy se houbička aplikovala přímo dovnitř pružin, a bylo po problému. Amplifikovaná kytara tento problém mít nebude. Všechny tóny na hmatníku fungují tak jak mají a žádné vlky, nebo neznělé tóny, zde nenajdete. Tvar těla nástroje vychází z typu stratocaster, najdete zde dva typické výřezy pro snadný přístup k horním polohám. Hrany těla jsou poněkud ostřejší a na zadní straně najdeme typický stratovský výřez pro pupek a naopak na pohledové straně sražený pravý horní konec korpusu pro pohodlnější opření předloktí. Ještě zde najdete jednu zajímavost - okolí patky pro vsazení krku je sraženo o zhruba půl centimetru pro pohodlnější uchopení a patka spoje je také na jedné straně sražená, takže přístup do vysokých pater je mnohem příjemnější.
Dejme na to krk
Druhou dřevěnou komponentou, na jejíž kvalitě záleží snad ještě více, je krk a hmatník. U našeho nástroje se jedná o jeden kus, vyrobený z kanadského javoru. Hlava kytary je rovnoběžná s krkem a je vyříznuta společně s krkem z jednoho kusu. Zajímavostí je, že krk se s hlavicí nejprve vyřízne na fréze ručně a tento obrobek je posléze doveden k dokonalosti na CNC stroji. Profil krku je dnes už nejpoužívanější tvar - moderní C. Hmatník má tzv. compound radius neboli složený rádius. To znamená, že rádius v dolních polohách je menší a plynule přechází v rádius větší v horních polohách. V dolních polohách je fakticky hmatník zaoblenější a vhodnější pro pohodlnou hru akordů a postupně se stává v horních polohách plošším, což umožňuje zase pohodlnější sólování, ale hlavně při vytahování struny nedrnčí o pražce. Přeloženo do čísel – hmatník má u ořechu 250 mm (10“) a u patky 350 mm (14“). Jen pro srovnání, většina tradičních stratocasterů má hmatník s jednotným radiem, tedy poloměrem 9,5“. Krk je k tělu přišroubován čtyřmi šrouby, tedy klasický šroubovaný bolt-on spoj. Dále se tu setkáme s další vychytávkou zvanou L.S.S. systém, neboli Low Setting Set Up, který je aplikován na kytarovou řadu Virtuoso a Expert. Jedná se o těsnější spojení krku s tělem, kdy krk je vsazen do patky těla asi o 5 mm níž oproti standardnímu stratu. Na stránkách FGN nás ujišťují, že to umožňuje nastavení nižšího dohmatu a dosažení vysoké hratelnosti (Low String Action and Playability), ale osobně bych řekl, že ve výsledku bude dohmat naopak vyšší. Krk je při srovnatelné tloušťce u patky (typ strat – 24mm) zasazen níž. Taktéž dohmat našeho nástroje je z továrny nastaven o něco výš, ale s tím si každý zručný kytarista poradí a nastaví si nástroj tak, jak potřebuje sám. Dejme tomu, že L.S.S. zaručí lepší přenos rezonance z krku do těla nástroje, protože spojení bude na větší ploše.
No a postupně se dostávám k největší a nejzajímavější charakteristice všech nástrojů FGN, kterou je patentovaný systém C.F.S. (Circle Fretting System). Jedná se o to, že pražce jsou zahnuté do tvaru C směrem k hlavici nástroje. Stejně je zahnutý i ořech. Nebojte se, na první pohled si ničeho nevšimnete, ale po důkladné vizuální inspekci seznáte, že vás neklame zrak a pražce jsou opravdu mírně prohnuté. A čeho tím chtěli inženýři z Nagana docílit? Doporučuji si prohlédnout přiložený nákres ze stránek výrobce, kde uvidíte výseč hmatníku u standardní kytary ve srovnání s hmatníkem nástrojů FGN. Jde o to, že u normální kytary jsou při standardních rovných pražcích různé vzdálenosti na strunách mezi sousedními pražci, protože se struny od ořechu ke kobylce rozbíhají do vějíře. U zakřivených pražců FGN jsou vzdálenosti na strunách mezi sousedními pražci, tedy v rámci jedné polohy totožné. A jaký to má efekt na hru? Přesnost ladění, delší sustain a větší počet vyšších harmonických tónů. A můj pocit ze hry? Velice povedený krk osazený 22 jumbo pražci a satinovým povrchem i hmatníkem s příjemným pocitem ze hry.
Hardware
Kytara je osazena stříbrným lesklým hardwarem. Ladicí mechaniky jsou zapouzdřené vintage Gotoh SD91-05M Magunum Lock s ladicím poměrem 15:1 s malým otvorem pro případné namazání ozubeného kolečka a šneku a jsou opatřeny shora zamykací mechanikou. Sám jsem měl příležitost vyměnit prasklou strunu a šlo to opravdu velice rychle. Trn na ladicí mechanice s drážkou na minci povolíte klasicky doleva a čelist strunu pustí. Při natahování struny už jen kroutíte kolíkem a mechanismus samočinně uzamkne strunu. Kytara je osazena kobylkou typu strat Gotoh 510TS-FE1 s roztečí strun 10,8 mm s šesti nastavitelnými ocelovými sedlovými kameny a otvorem na vibrační páku. Oba dva výrobky jsou špičkové japonské kvality a velice důstojně podtrhují homogenitu tohoto ryze japonského nástroje.
Elektronika
Když jsem mluvil o homogenitě nástroje, tak k té přispívají i snímače, které si firma FUJIGEN vyrábí sama. Na dvou singlových snímačích jsou použity Alnico 5 magnety. Zvukově jsou firmou prezentovány jako směs tradičního vintage zvuku 60. let a moderního dlouhého a hutného sustainu. Jsou dynamičtější, silnější a mají jasnější basy. Ořezány jsou vysoké frekvence nepříjemné pro ucho a naopak jsou zvýrazněny středně vyšší frekvence. Na humbuckeru jsou použity Alnico 2 magnety, které jsou na rozdíl od Alnico 5 slabší na výstupu a nechávají projevit zvukové vlastnosti samotného nástroje a mají delší sustain a kultivovanější tón. Dle mého názoru Alnico 2 magnety u kobylky v kombinaci s humbuckerem kompenzují přirozeně ostrou charakteristiku kobylkových snímačů. Snímače jsou ručně vinuté, což dává snímačům podobnou charakteristiku a frekvenční odezvu jako u starých „vintage“ snímačů z 50. let, vyráběných touto technologií.
Snímače máme možnost ovládat dvěma potenciometry (Volume a Tone), společnými pro všechny tři snímače najednou. Na tomto stratu najdeme klasický pětipolohový přepínač, který funguje naprosto stejně jako u ostatních kytar tohoto typu. Další zajímavé dvoupolohové přepínače mezi potenciometry, jsou tu jakoby navíc. Levý přepínač Direct Out je vlastně jakýsi bypass, který vyřadí z elektronického obvodu oba potenciometry i pětipolohový přepínač. Na výstupu potom máme silný nemodifikovaný signál ze všech snímačů. Tato funkce je naprosto jednoduchá, ale zároveň geniální, pokud potřebujeme okamžitě nakrmit nekompromisním signálem krabičky, nebo samotný zesilovač. V kombinaci s určitým nastavením Volume a popřípadě Tone, získáme vlastně instantní volbu mezi slabým a silným signálem, což je rychlejší nežli lovit požadovaný zvuk potenciometrem. A pokud budete laborovat dále, můžete zkusit stáhnout Volume úplně a získáte tím efekt přepínání mezi dvěma snímači, tak jako to známe u kytar s individuálním ovládáním hlasitosti na jednotlivých snímačích, s tím rozdílem, že na naší kytaře zapínáte a vypínáte všechny tři snímače najednou. Mám pocit, že podobný Toggle Switch měl na svém custom stratu Tom Morello a emuloval jím v mnoha slavných nahrávkách scratching na kytaru. Pravý dvoupolohový snímač Coil Tap rozepíná humbucker a dělá z něj single snímač, takže zvyšuje zvukovou variabilitu nástroje. Snímače a další elektronika je zakrytá stylovým perleťovým třívrstvým pickguardem.
Závěr
FGN je dobrá kytara, zvuků z ní dostanete opravdu hodně. Sonické pestrosti a variabilitě napomáhají HSS snímače a přídavné ovládací prvky. Testovaný model s javorovým hmatníkem má přírodní, cinkavý možná mírně pronikavější zvuk se silným twangem, nebo chcete-li plesknutím či drnknutím. Bezvadně bude znít tam, kde je zapotřebí čistá, nebo mírně zkreslená crunchová kytara, ale na druhou stranu bych se s tímto nástrojem nebál ani drsnějších stylů, pokud aktivujete všechny snímače dohromady s přepínačem Direct Out. Když k tomu připočteme výběrové dřevo, luxusní hardware a několik dalších výše popisovaných vychytávek, máme před sebou cenově velice zajímavou alternativu v široké nabídce kytar tohoto ražení, která vám rozhodně neudělá ostudu.
Výrobce: FGN Guitars
Zapůjčil: 3D Music s.r.o.
Tomáš Hoskovec
PROFIL AUTORA: Tomáš Hoskovec
Narozen v roce 1974 v Ústí nad Labem. Na litvínovském gymnáziu v roce 1990 zakládá kapelu č.p.1398. Hostuje v dalších formacích litvínovsko-mosteckého regionu - THE FACE a THE END. Na pedagogické fakultě v Ústí nad Labem v roce 1994 spoluzakládá kapelu LINGERS, se kterou vydává alba Beyond (2002), Gallery (2004) a Made In Mind (2010). Prochází několika zajímavými hudebními projekty - folkově orientovaným triem TRUCKEŘI, nebo originální reggae skupinou ORLY W BLOTIE EUROPY. V současné době, vedle produkční a nahrávací činnosti s kapelou LINGERS.ON, též působí v revivalové skupině RHCP Tribute.