Artesia PA-88W

Odpovědět
jirineuzil
Příspěvky: 9
Registrován: 03 bře 2016 23:07

Artesia PA-88W

Příspěvek od jirineuzil » 18 zář 2017 11:46

Jednoduché digitální piano na nejen domácí použití.

V dnešní recenzi se podíváme na digitální piano u nás poměrně málo známé značky Artesia, patřící pod koncern Virgin Musical Instruments s vývojovým sídlem v USA a výrobou v Číně (největší továrna na elektronické hudební nástroje na světě). Do její rodiny patří i značka CME, známá výrobou MIDI řídících klaviatur. Artesia vyrábí celou škálu pian v různých provedeních a velikostech, model PA88W patří k těm jednoduchým a lehce přenosným.
Obrázek
Design
Na první pohled vypadá nástroj sympaticky, se zaoblenými hranami a oválnými tlačítky je designově elegantní a příjemný. Na horním panelu najdeme zabudované reproduktory o výkonu 4x 10W, které zní velmi slušně a na ozvučení malého/domácího prostoru v pohodě stačí. Dobrým nápadem je velké otočné kolečko hlasitosti, které má příjemně lehký chod a je možno ho použít i pro sofistikovanější ovládání hlasitosti zvuků např. Rhodes piana nebo Hammondových varhan. Vpravo od něj je blok ovládacích tlačítek efektů (spínač reverbu a chorusu), metronomu a tempa, dále šest tlačítek volby zvuků a tlačítko Bank. Na horní panel je také možno zasunout stojánek na noty, který je ve výbavě nástroje a proveden elegantně a prakticky.

Na zadním panelu najdeme samozřejmě vypínač, připojení USB, zdířku pro sustain pedál (který je v pěkném provedení klasického spínače k nástroji přibalen) a výstup na sluchátka. Poněkud překvapivě chybí klasické MIDI konektory IN/OUT, naopak jsou tu pro tento typ nástroje jako audio výstup zcela atypicky konektory cinch, používané u domácí Hi-Fi techniky. Na použití doma nebo s příslušnou speciální kabeláží s tím nemusí být problém, ale při zvučení na "gigu" můžeme tímto zvukaře docela zaskočit, protože s takovými typy konektoru nemusí vůbec počítat.

Velkou předností tohoto nástroje je jeho váha, 9 kg je v této kategorii nástrojů hodnota vskutku málo vídaná. Nástroj může pracovat i na baterie.
Obrázek
Ovládání
Přestože nástroj nabízí při své designové jednoduchosti poměrně dost funkcí, rozhodně tak designově nepůsobí. Zvuky je možno volit pomocí šesti tlačítek, které volí mezi dvěmi variantami zvuku, které se přepínají tlačítkem Bank. Toto řešení se na jednu stranu může zdát logické, protože u některých se přepínají de facto varianty (Grand Piano/Bright Piano nebo El. piano 1/El. piano 2), ale logika není úplná, najdeme tu kombinace Guitar/Choir. Na volbu jednoho zvuku tento systém příliš nevadí, ale problém nastane při režimu Layer (dual), kde volba zvuků z různých bank je velmi obtížná a nepřehledná. Lepším řešením by bylo např. 12 samostatných tlačítek ve dvou řadách po šesti.

Další možná záludnost na nás čeká při volbě systémových funkcí a doplňujících parametrů, na které se dostaneme stiskem tlačítek Tempo a Metronom (režim Function). Parametry se volí skrze jednotlivé klávesy klaviatury, což je systém mezi výrobci celkem běžně používaný, ale zde bez jakékoli nápovědy na panelu nebo nad klaviaturou, takže si musíme brát často na pomoc uživatelský manuál a dohledávat, kterou klávesou se co ovládá. Také by se hodilo nějaké potvrzení, zda jsme danou funkci skutečně aktivovali. Jinými slovy, tento nástroj by si myslím zasloužil alespoň malý třísegmentový displej pro zefektivnění ovládání. Parametry, které můžeme ovládat, jsou celkem typicky např. hlavní ladění nástroje, citlivost klaviatury (tři stupně), hloubka reverbu a chorusu, nastavení hlavní ekvalizace apod. Poměrně sofistikované nastavení má metronom - různé druhy metra (bohužel chybí 7/8 nebo 7/4) a tempo ve velkém rozsahu 20 - 280 BPM. Bohužel, volba tempa se opět odehrává skrze klávesy klaviatury, takže musíme sledovat blikající LED kontrolku a jakou přesně hodnotu jsme zvolili, se nikde nedozvíme.

Jednoduché a praktické je připojení skrze USB, které umí přenášet podle očekávání MIDI, ale celkem překvapivě i audio, což se v poslední době stává u nástrojů potěšitelným trendem. Audio signál z počítače se tak míchá se zvukovým výstupem nástroje, takže můžeme prakticky hrát se základy, nebo cvičit s nahrávkou bez nutnosti používat mixpult.
Obrázek
Klaviatura
Je polovyváženého typu a vzhledem k hmotnosti nástroje je pochopitelné, že nemá ambice nabídnout pocit ze hry jako na těžký „poctivý“ kladívkový klavír. To neznamená, že by se na ni hrálo špatně, ale je prostě specifická a milovníkům „klavírního pocitu“ bych ji nedoporučil. Ani designově nemá ambice být příliš nápodobou klavíru - černé klávesy jsou lehce vyšší, než bývají a jsou vidět poměrně velké rozestupy mezi klávesami, můžeme si také všimnout poměrně velké stranové vůle kláves, která při trochu agresivnějším hraní může být i citelná.

Zvuk
Zvukově tento nástroj ničím výrazně nepřekvapuje, ale ani neurazí. Vzhledem k cenové kategorii nabízí podle očekávání průměrný, ale použitelný zvuk, s použitím menší velikosti a dynamických vrstev vzorků. Největší slabinou je polyfonie nástroje - 32 hlasů rozhodně u klavíru není mnoho, zejména při použití režimu Layer nám nástroj hlasy brzo slyšitelně „krade“. Alespoň 64 hlasů polyfonie by pomohlo. Zvuky akustického klavíru mají oba poměrně ostré výšky, což pomůže dobře se prosadit např. při hraní v kapele, ale kulatý klasický zvuk z nástroje nedostaneme. Elektrické klavíry zní pěkně, podobně jako varhany, smyčce, kytara a vibrafon. Zvuk kontrabasu je trochu tenký a krátký, cembalo zní slyšitelně synteticky. Velmi příjemně zní zabudovaný metronom.

Závěrem
Artesia PA88W je levným, praktickým a lehkým nástrojem s celkem obstojným zvukem, pro někoho však může být nedostatkem jeho poněkud specifická klaviatura, komplikované ovládání některých parametrů a poněkud nestandardní konektorové připojení. Může být užitečný pro použití doma či při snadném převozu na chatě/chalupě/venku a bez větší MIDI sofistikovanosti k počítači.

Výrobce: Virgin Musical Instruments
Zapůjčil: Hudební centrum s.r.o.

Jiří Neužil
PROFIL AUTORA: Jiří Neužil
Vystudoval Konzervatoř Jaroslava Ježka (obory skladba a klavír), kde vyučuje jazzovou klavírní interpretaci a elektronické nástroje. V letech 1994-1996 působil jako jeden z firemních hráčů Yamaha pro ČR. Bývalý člen skupin Blue Birds Ivana Myslikovjana a Taliesyn, v současnosti Petr Kalfus Sextet a Ajnkesl Buntes. Autor scénické hudby pro divadlo v ČR a ve Francii, rozhlasové hry pro Český rozhlas. Příležitostně spolupracuje s francouzskými šansoniéry (Alain Turban aj.), z české scény např. Jakub Doležal Q, Stainless Swingers, Concept Art Orchestra, Marie Rottrová, Jaromír Nohavica aj.

Odpovědět