O tom, že legendární americká firma, zabývající výrobou „všeho možného nezbytně potřebného“ pro nás basisty, je stále v plné síle, a že její hlavy, aparáty, bedny a pedálové efekty se těší veliké oblibě, nemůže být ani stín pochyb. Však na tom firma už od minulého století, co byla stvořena pány Davem Boonshoftem a Alexem Aguilarem, pěkně maká. Dnes se podíváme na zoubek jejich nejsilnější hlavě Tone Hammer 700...

Jednoduchý koncept
Kvalita provedení, jednoduchost ovládání, stylová všestrannost a skvělá barva tónu, spolehlivost a výkon - tak by se určitě daly v kostce popsat všechny hlavní rysy veškerých produktů od Aguilaru, počínaje obyčejným basovým pedálovým efektem a konče celým basovým aparátem. Aguilar prostě ví, co basáci potřebují, a vše se promítá i do baskytarové hlavy Tone Hammer 700. Když se řekne „700 wattů“, tak si většina z nás představí poměrně hodně velkou a těžkou hlavu. V našem případě však tomu tak není. Hlava má rozměry 305 x 230 x 75 mm a váží pouhých 2,22 kg. Tu klidně může z podia vzít i křehká zpěvačka, která normálně odnáší do auta pouze svůj mikrofon a tamburínu.


Kvalita provedení
Tone Hammer 700 je hlava v jednokanálovém provedení a výrobce zde klade důraz na maximální jednoduchost ovládání. Na předním panelu stříbro-šedé barvy se nachází sedm otočných potenciometrů s gumovými černými knoby, tři kovové pochromované jackové zdířky, čtyři malé spínače, tři modré indikační LEDky a symetrický XLR výstup. Vše je opatřeno černými popisky. Zcela vlevo (jak už ve slušných rodinách bývá) nalezne uživatel jackový vstup – Input a nad ním umístěný pad -10 dB. Ten slouží k volbě basy buď s aktivní elektronikou (-10 dB) či pasivní (0 dB). Následují funkce Gain a Drive. Tyto dva potenciometry jsou velmi důležité pro celkovou barvu tónu, který může být od čistého přes mírně nakřáplý až po zkreslený, připomínající staré lampové aparáty. Tím dostává muzikant do rukou širokou paletu barev, kterými může svůj part obohatit. Funkci Drive zajišťuje speciálně vyvinutý obvod AGS (Adaptive Gain Shaping), který je součástí i výkonově slabších modelů Tone Hammer 500 a 350, a je obsažen i ve velmi populárním pedálovém preampu Tone Hammer (stejně jako další korekce). Snad právě i díky specifickému posazení těchto korekcí mají aparáty Aguilar svůj charakteristický zvuk.

Funkce Bass (+/- 17 dB@40 Hz) je položena níž, než je tomu u aparátů jiných firem. Čtyřicet hertz dodává tónu opravdu velký tlak, ale zní zároveň čistě. Středy jsou semiparametrické – Mid Level, Mid Freq, s pevně nastaveným Q (+/- 16 dB@180 Hz až 1 kHz) a korekce výšek - Treble je opět trochu níž, než bývá obvyklé (+/- 14 dB@4 kHz).

Následují dvě jackové zdířky Send a Return. Posledním otočným potenciometrem je funkce Master. Koncový zesilovače je typu Class D a dává výkon (při muší váze přístroje) až neuvěřitelných 700 wattů. Co se týká připojení boxů, nabízí Tone Hammer následující: 8 ohm (jeden 8 ohm box) – 350 W, 4 ohm (jeden 4 ohm a dva 8 ohm boxy) – 700 W, 2.67 ohm (jeden 8 ohm a jeden 4 ohm, nebo tři 8 ohm boxy) – 700 W. Master je též vybaven tentokráte matně červenou LEDkou, indikující přebuzení celé cesty – Clip. Pomocí dvou spínačů nad XLR výstupem volí uživatel výstup do PAčka buď před korekcemi – Pre, nebo za korekcemi – Post. Tlačítkou Lift/Gnd pak může odstranit problémy se zemní smyčkou či jiné podobné nepěknosti prohánějící se občas v síti. Posledním tlačítkem je Operate/Mute, tedy aktivace či deaktivace výstupu z hlavy, přičemž Operate má též svou indikační LED stejného názvu. Poslední LEDka Status informuje o zapnuté hlavě.


Jednoduchost ovládání
Každý, kdo někdy vlastnil trochu pořádný basový aparát ví, že funkce spojené s uzemněním, stejně tak jako DI výstup, či body pro efektovou smyčku jsou většinou umístěny na zadní straně těchto aparátů. Aguilar však vše integroval na přední panel, aby muzikat měl okamžitě ke všemu přístup a nemusel ve tmě podií nic dlouho hledat. Na zadním panelu se pak už nachází pouze dva výstupy v provedení Speakon Neutrik a jackový výstup na ladičku – Tuner Output. Uprostřed je umístěn chladící větrák a zcela napravo pak síťový spínač a PSU zdířka. Síťový vypínač funguje přes univerzální samopřepínací napájecí okruh SMPS a umožňuje použít napětí 100 až 240 V.

Když chcete hrát, stačí propojit hlavu s reproboxem (reproboxy), zapojit basu do Inputu, a na zadní straně zapnout přísun proudu. Slabou vteřinku se jakoby nic neděje, pak se ozve uvnitř aparátu cvaknutí a rozsvítí se kontrolka Status a vše je okamžitě připraveno k akci. Po stisku tlačítka Mute se rozsvítí druhá kontrolní LED a vy můžete zbořit svět svými basovými linkami či groovy. Po pár taktech se spustí ventilátor udržující teplotu výkonového zesilovače v přijatelné míře a ochraňující ho před tepelnou destrukcí. Většina dnešních aparátů má samozřejmě tepelnou pojistku. Ventilátor jen tiše šustí a přede, takže se nemusíte bát, že v případě snímání aparátu mikrofony ve studiu, bude hučení nepříjemným reziduálním zvukem provázet vaše nahrávky až do skonání věků.

Stylová všestrannost a skvělá barva tónu
O tom, že Aguilar hraje skvěle, netřeba nijak mudrovat. Stačí se jen podívat na jejich firemní web a záložku Artists, kde jsou jmenováni věhlasní basisté a kontrabasisté, kteří by rozhodně na nějaká pseudoudělátka nehráli, protože Adam Clayton, John Patitucci, Phillip Bynoe a další slavní muzikanti chtějí mít jistě to nejlepší. Najdete tu slavná jména všech možných stylů, což jednoznačně podtrhuje onu vyzdvihovanou všestrannost.

Protože mě v recenzích už moc nebaví ony vzletné přívlastky “masivní, tlustý, makabrózní, utinťaný, placatý atd” a chtěl jsem, abyste se se mnou mohli skutečně podělit o zvuk této hlavy, vytvořil jsem několik krátkých ukázek, které by mohly vaši představu lépe doplnit. Hlavu jsem ve studiu připojil k boxu Glockenklang Double Light (2x 12 + horna). Sestava byla snímána DI výstupem do jedné stopy a mikrofonem AKG D112 do stopy druhé. Horna nebyla snímána. Jako preamp byl použit velice neutrální channel strip Toft ATC-2 bez použití korekcí i kompresoru. Prostě jen to, co lezlo z basy. Postprodukce ukázek byla též prosta jakýchkoliv korekcí i komprese. Jedná se pouze o exportovaný náběr. Použity byly dva nástroje – čtyřstrunná G&L L-2000 a pětistrunný bezpražec Focus - limitovaná edice.

V první ukázce jsem ponechal veškeré korekce v nulových pozicích (korekce na hlavě nemají středovou aretaci), pouze Gain a Master byly něco málo za třetinou své dráhy. Zvuk byl dostatečně plný a zcela použitelný. Na base jsem používal stále stejné nastavení (jinak by ukázek mohlo být i sto) v režimu Aktiv. Výsledný zvuk měl basy i výšky a osobně jsem neměl podvědomé nutkání kroutit s korekcemi.

Ve druhé ukázce byly basy a výšky dány na půlku své plusové dráhy (pozor, od středu dolů k nule se korekce odčítají -/+) maličko jsem pro sytost přimíchal do zvuku i Drive. Tento zvuk už byl na rozdíl od první ukázky natlačenější a nakopnutější. Více se totiž prosazovalo spodní pásmo. Nebál bych se říci, že toto nastavení je možno univerzálně použít ve spoustě stylů. Celkově na mě barevnost Aguilaru působila velmi plným a kulatým dojmem (ach, už zase ty přívlastky) i když trochu chladnějším a zastřenějším než zvuk z hlavy s lampovým preampem.

Třetí ukázku jsem chtěl mít prostě zkreslenou. Lampoví puristi mohou namítnout, že nechat kreslit tranzistor je ohavná bezbožnost, ale u basy to chodí trochu jinak. Já sám nepoužívám zkreslený basový tón, ale spousta jiných muzikantů ano. Gain zde byl nastaven téměř na ¾ dráhy a Drive skoro naplno, oproti tomu bylo nutné Master zeslabit na únosnou hlasitostní rovinu. Zde ono přebuzení vzniká právě kombinací vytaveného Gainu a Drivu. Přebuzený zvuk bylo potřeba trochu nasaturovat basy a výškami aby byl libý mému uchu a tlačil. Pokud by vám to i tak bylo málo, Aguilar prodává další velmi šikovná, stoprocentně analogová zkreslovací zařízení, jako např. Fuzzistor či Agro.

Čtvrtou ukázkou byl pak zvuk pětistrunného bezpražce, protože tyto dva nástroje používám ke hraní. Chtěl jsem vědět, jak bude Aguilar reagovat s pátou strunou. Zde jsem trochu více zesílil Gain a jen maličko přidal Drive (pro křupnutí). Aby basa nezněla příliš zahuhlaně, trochu jsem posílil pásmo středové pásmo kolem 500 Hz, přidal výšky a maličko naopak zeslabil basy. Bylo by samozřejmě lepší se s aparátem seznamovat a laborovat s korekcemi delší dobu, než by člověk vychytal všechny jemné nuance, zejména poměr mezi Gainem, Drivem a Masterem, ale to je na jiný příběh.

Pátá ukázka, kterou jsem připojil, je jen vzorek pro vaše srovnání. Jedná je o analogovou hlavu jedné taktéž legendy se skutečným lampovým preampem a toroidním trafem americké provenience. Samotného mě zajímalo srovnání těchto zvuků – téměř patnáctikilová 350wattová hlava versus moderní dvoukilová 700ka. Mohli bychom tady dlouhosáhle řešit s použitím mnoha přívlastků srovnání ukázek třeba číslo 2 a číslo 5, ale to právě nechci. Ať se každý rozhodne sám.
Spolehlivost a výkon
Znáte to, pokud jste zalezlí ve zkušebně, je všechno OK a můžete mít klidně padesátikilovou celolampu. V okamžiku, jakmile začněte jezdit po hraních, oceníte jednoduchost, lehkost a skladnost. Když k tomu u naší hlavy ještě připočtete ďábelský výkon, který převrátí i tank stojící opodál a vy se budete slyšet prostě na jakkoliv velkém podiu, pak velmi rychle mizí ony puristicko-akademické debaty: analog versus digitál.

Aguilar nese právem přízvisko “Tone Hammer”. Jedná se o vynikající aparát se špičkovým zvukem, snad jen cena by mohla být pro prostý lid basový maličko příznivější…

Výrobce: Aguilar
Zapůjčil: Music Park s.r.o.

Petr Los


Ceny můžete porovnat na [url=https://www.zbozi.cz/vyrobek/aguilar-to ... 0/Zbozi.cz[/url]