Zdravím,

rozhodl jsem se otestovat na akustice Elixiry bronze 11tky a po cca 2 tydnech (zatez tak do 2 hodin denne) zacali jakoby tmavnout a cernat v oblasti druheho prazce a v mistech ozvucneho otvoru. Cistim je po kazdem hrani Dunlopem 65. Mate s tim nekdo nejake zkusenosti? Vliv na zvuk, koroze etc...

Já používám Elixir 0.012-0.056 fosfory. Asi po 4 měsících začaly silné struny černat kolem 3. pražce. Proto jsm se rozhodl (z testovacích důvodů) je tam nechat, až "shnijou". Zatím drží jakž takž přijatelný zvuk, trochu míň zvoní. Hraju asi hodinu denně (v průměru), fingerstyle. Pro srovnání, Martin SP Phosphor Bronze 0.012 jsem jednou zničil za 8 hodin hraní.

Tak rekneme, ze za ty dva tydny absolvovali tech 25-30 hodin hry, je to sice docela brzo na takovou palku za struny, ale podle toho co pises tak proti Martinkam je to porad dobre Zatim bych rekl ze je to spis kosmeticka zalezitost, verim tomu ze aspon toho pul roku v dobre kvalite vydrzi...

Velký problém je nerovnoměrná kvalita strun. Vysledoval jsem, že je někdy špatná celá várka. Pokud píšu, že se mi podařilo struny nějaké značky "zničit" za 8 hodin hraní, ještě to neznamená, že takové struny za těch 8 hodin zničím vždycky, tedy, že vydrží 8 hodin. Dále je důležité si připomenout, co znamená "zničit". Někdo si pod tím představí např. stav, kdy struny změní zvuk tak, že je to slyšet. Někdo jiný řekne, že si struny "sednou".

Pokud struny znatelně změní zvuk v období řádově dnů (do 4 týdnů), považuji je za nekvalitní. Struna musí znít stejně po nějaké době, jako po natažení. Vůbec nebudu uvažovat o tom, že se u vinuté struny přeruší drát, kterým je struna ovinuta a ta díky tomu ztratí zvuk, nebo že se na povrchu hladké struny udělají ďolíčky, kde se hromadí špína v takovém množství, že to strunu rozladí. Stejně tak neberu, že se do povrchu vinuté struny zažere špína a strunu to tlumí a rozlaďuje. A už vůbec ne rozlaďování vlivem únavy materiálu. Tohle je technologický problém výrobce. Struna je však zničená mnohem dřív a nemůžu jinak, než si pod tím představit slyšitelnou změnu zvuku (barvy zvuku).

Černání strun se nejvíc projevuje u strun, vinutých postříbřeným drátem. Pot obsahuje síru, ta je i ve vzduchu. Díky tomu vzniká sirník stříbrný (Ag2S), který je černý. Jeho fyzikální vlastnosti nepříznivě ovlivňují zvuk struny. Stříbro také trpí otěrem, postříbření časem mizí a mění se zvuk. Sirník stříbrný ale není jediný sajrajt, který se vyskytuje na povrchu struny. Nejčastěji je to obyčejná špína a někdy ji tam naneseme sami špinavýma rukama. Černání potahovaných strun (Elixir, Cleartone aj.) v určitém místě znamená, že je v tom místě porušen ochranný povlak, struna je tedy zničená. Struny s barevným povlakem (Black Diamond - černé, VGS - zelené apod.) mají tu výhodu, že je porušení povlaku viditelné a není třeba "špekulovat" nad černáním...

Obecně vzato jsou kytarové struny velmi nekvalitní, i když je nutné přiznat, že vyrobit jakoukoli strunu není nic jednoduchého. Umíte si představit, že by se měly měnit struny např. na klavíru nebo na harfě stejně často, jako na kytaře? To by byla tak drahá sranda, že by si nikdo nezahrál...

Více o strunách na mém webu:
http://kytara.totalh.com/co-byste-meli- ... h-strunach

Dekuju za informace, zase jem o neco vzdelanejsi . Sadu jsem vyreklamoval a dostal novou, ale dela to taky. I kdyz zvukovy rozdil jsem zatim nezaznamenal.

Nechci se tě nějak dotknout, ale pokud ti zčernají dvě sady Elixírů po sobě v místech, kde se jich dotýkáš, tak mne napadá, zda si dáváš pozor na pot a na čistotu rukou... Já třeba používal Elixiry na kytaře, kterou nosím k ohňům a musel jsem s nimi skončit, protože stačilo šáhnout na špekáček, neutřít se a po hodině jakékoliv zvonění vymizelo a zbyl pouze tupý, pro Elixiry naprosto netypický, zvuk.

Je to tak, pravda. Ono také jde ale také o to, jak staré ty Elixíry byly, resp. kolik toho měly odehráno. Já u ohně nehraju, tak maximálně v nějakém klubu, knihovně, kavárně nebo na jamu v hospodě, tj. nehrozí, že bych do ruky bral špekáček, ale spíš tak hrnek s kafem, maximálně půllitr, ale i tak nosím "kytarový šnuptychl" a během 3hodinové seance struny tak 5x otřu. Navíc si asi tak 3x stihnu umýt ruce na WC. A po příchodu domů důkladně čistím izopropylalkoholem.

Kombinace mastnoty, špíny a potu je pro struny vyslovený jed. I tak by tuhle situaci měly nové Elixíry (odhadem tak 3-4x) přežít díky tomu teflonovému povlaku (Nanoweb). Elixíry s potahem Polyweb vydrží víc, ale jsou už fakt kluzké a během opotřebovávání "chlupatí". Pokud je povlak prodřený, odejdou Elixíry stejně rychle, jako každé jiné struny. Hodně záleží na velikosti místa, kde je ochranný povlak prodřený. Je-li to centimetr v místě, kde na struny dopadají např. prstýnky při fingerpickingu, není to až taková hrůza. Ale jestli je povlak pryč na hmatníku od druhého do pátého pole a struny tam začínají šednout, jsou na odpis. Ruce mastné od špekáčků to jen velice urychlí. Ta mastnota je snad nejhorší.

I tak jsou Elixíry zatím největší držáky, které jsou u nás dostupné. Cleartone nebo Martin Lifespan SP na ně nemají ani náhodou.