Většina návodů doporučuje sundat všechny staré struny najednou, vyčistit hmatník a natáhnout struny nové.

Přesto mnoho proslulých kytaristů mění jednu strunu po druhé, tj. povolí a sejme strunu jako v uvedeném návodu, vyčistí část hmatníku, natáhne novou strunu a naladí, pak mění strunu další. Důvod je jednoduchý: u kytary s kovovými strunami je značný tah, viz
http://kytara.totalh.com/tah-strun

I oblíbené "desítky" vyvinou tah přes 60 kg, "třináctky" přes 85 kg a potah na barytonku táhne víc, než metrákem. O dvanáctistrunných kytarách se raději nezmiňuji, abyste se nebáli na ně hrát. A teď si představte, že tuhle zátěž z konstrukce krku a těla kytary najednou na chvilku sejmete a pak ji zas obnovíte. Je jasné, že to s kytarou pěkně zacvičí. Jestli kytara pro vás není jen pouhý "spotřebák", ale chcete ji mít v pořádku a chcete, aby něco vydržela, zřejmě si podobné cvičení rozmyslíte. Netřeba podotýkat, že laciné kytary s horším zpracováním a různými vůlemi v uchycení krku budou tohle cvičení snášet dost špatně. Ale i drahý celomasiv trpí, protože dřevo nutíte pracovat. Řada kytaristů tedy výměnu všech strun najednou podle různých internetových návodů považuje za barbarství.

Já jsem zjistil ještě jednu zajímavost: pokud měníte struny jednu po druhé, bude vám ladění držet prakticky ihned, ale pokud všechny struny sundáte a vyměníte, bude vám kytara určitou dobu "jezdit", než se usadí.

Výše uvedené poznatky neplatí pro klasickou kytaru s nylonovými strunami, jejichž tak se pohybuje kolem 25 kg. Tyto kytary sice nemají napínák (kovovou výztuhu) krku ani X žebrování, jejich konstrukce je celkově křehčí, ale materiál je (v případě celomasivu) stejný - dřevo. A je opravdu rozdíl, jestli s dřevem zacvičí třičtvrtě metráku nebo jen čtvrt. Elektrické kytary mají zpravidla robustní konstrukci a používají se u nich tenké struny s malým tahem - sada táhne kolem 40 kg. U klasické nebo elektrické kytary tedy není příliš na závadu, když měníme všechny struny najednou. Ale akustika s kovovými strunami (tzv. western, tj. dreadnought, jumbo či OM/GC) je opravdu jiný případ a většinou musíme být mnohem opatrnější.

Dalším obecně oblíbeným omylem jsou různá doporučení a dohady, jak často měnit struny. Zkušení hráči vědí, že tohle nelze nějak generalizovat a že se struny mění tehdy, když přijde jejich čas. Není možné mít na kytaře struny tak dlouho, než některá z nich praskne nebo než se ovinutí tlustých strun přeruší a začne drnčet a odmotávat se. Stejně tak nečekáme, až tlusté struny začnou černat a u tenkých se na povrchu objeví ďolíčky tak hluboké, že struna téměř drhne. Struny měníme, když se změní jejich zvuk. A kdy se tak stane, nelze předpovědět. Mě např. jedna sada Martin SP "dvanáctek" odešla po 8 hodinách hraní, zatímco sada fosforbronzových "dvanáctek" Elixírů mi drží už půl roku. Údržbu provádím vždy stejnou - po hraní delším, než hodinu, avšak nejméně jednou týdně struny čistím tzv. "švédskou utěrkou", na kterou před použitím nastříkám izopropylalkohol.

Také měním jednu strunu po druhé a zrovna si ji doladím na potřebnou výšku a pak nemám problémy ....Používám 11 Elixír Nano...na obou kytarách...

Já měním každou zvlášť, naučilo mě to to, že na paule i westernovce mám "volné" kobylky. Zvykl jsem si na to a měním tak i struny na "španělce" - pijde mi šílené sundavat všechny a znova to natahovat - chudák kytara.

taky jsem zacal menit struny po jedne, z ohleduplnosti vuci kytare =] jen jeste nemam poradne promakany, kdy se maji menit, takze se priznam, ze mi obcas rupnou

Tobi píše:taky jsem zacal menit struny po jedne, z ohleduplnosti vuci kytare =] jen jeste nemam poradne promakany, kdy se maji menit, takze se priznam, ze mi obcas rupnou

Nemáš náhodou ostré hrany na kobylkovém (sedlovém) plátku? Ona totiž strun samotným tahem nemůže prasknout, struny se zkouší na tah minimálně 5x větší, než je nominální provozní tah. Stará struna může být narušená - holé struny mívají povrch samý ďolíček, jak jsou vyžrané od potu. Bacha na strunu G - její jádro je tenčí, než je struna E (tenké) a když se rozjede ovinutí a dovnitř se dostane nečistota + pot, jde to velice rychle. Ale i přesto, nejčastějším důvodem praskání strun bývají ty ostré hrany na kobylkovém plátku.
Další info zde: http://kytara.funsite.cz/proc-vam-praskaji-struny

Co používáš za struny??,Také se mi to stalo na některých strunách,při ladění,že praskly.Nepamatuji si značku,ale stalo....už jsem je víc nekupoval...ale je možné,že je dost přetáhneš....čím ladíš ,podle ladičky???

Teď momentálně Elixir Nanoweb Phosphor Bronze .012-.056. Je to dobrý kompromis mezi zvukem a výdrží (hraju 90% fingerstyle, 10% trsátkem). Ladičku mám Intelli IMT-900 Clip-On Chromatic Tuner.

Když ti praskne struna, je dobré vědět, kde praskla. Většinou se dá vysledovat, co je špatně...

Používám taky NANO 11 ELIXIR a nikdy jsem více tento problém neměl,používám je jak na šestku ,tak i na devítku,jsou to skvělé struny a krásně to zní,hlavně vydrží..Ladičku mám úplně stejnou

vetsinou se mi to stane na spanelce. nehraju na ni sice moc casto, ale nylonky nic moc nevydrzi a tak se mi vetsinou prosoupe prave ta G struna na 2. prazci =]

Na kvalitní španělku bych zkusil tohle:
http://www.chn.cz/es_detail.php?sid=1a8 ... es_skupiny

Oni tam sice píšou "nylon-kulaté opředení", ale to není tak úplně pravda.

A revolutionary departure from a "traditional" classical string construction, every string is wound, even the first! Made like a fine violin string, the trebles are a braided metal rope core wound on with a flat nylon monofilament, while the basses are a perlon floss core wound on with a silverplated bell bronze wire.

Jádro struny je licna (tuším bronzová), která je ovinutá nylonovým vláknem a to celé je omotáno drátem jako obvyklé kovové struny. Výsledkem je minimální tah a zvuk kovových strun ... eee to není přesné, to se musí prostě slyšet. Bude záležet, co máš za španělu, ale jestli je to kvalitní celomasiv s "torresovským" vějířovým žebrováním a s kobylkou, která dovoluje natáhnout i struny, co mají "ball end", tak bych neváhal ani minutu.

Já mam dotaz ohledně vyměny strun ,puvodně na kytaře byly 12 a mi vyhovují 10 je potřeba po vyměně za slabší sadu ještě doupravit prohnutí krku .dik za info

Pravděpodobně bude nutné vyměnit kobylkový (sedlový) plátek. Desítky mají totiž mnohem menší tah, takže krk se narovná. Tím se sníží dohmat natolik, že to začne drnčet. To se ale nikdy nenastavuje průhybem krku, ale výškou sedlového plátku. Pokud to bylo dobré s dvanáctkami, očekával bych, že s desítkami to bude drnčet a bude nutné použít vyšší plátek. Nejdřív si ho kup a natáhni desítky. Plátek bude nutné brousit (já to dělám šmirglem, který je nabalený na dřevěnou desku, pak tahám plátkem po té desce, můžeš si vyrobit přípravek s drážkou, do které plátek poměrně těsně zapadne), dokud nebude přijatelný dohmat do 7. pole. Podle dohmatu na 12. poli bych se rozhodoval, jestli doštelovat průhyb krku. Celkově lze pro kontrolu průhybu použít postup, který mám na webu:
http://kytara.totalh.net/struny/nastaveni-pruhybu-krku
Přechd z dvanáctek na desítky není jednoduchý, navíc zjistíš, že ti kytara moc nehraje. Já bych si to hodně rozmyslel, než bych do toho šel. Ale pokud se jednou rozhodneš, možná by bylo dobré si to nechat udělat u kytaráře nebo to zkusit v obchodě, kde jsi kytaru koupil. Dělat to sám bych považoval za krajní řešení.