Yarda Helešic

Odpovědět
matomisik
Příspěvky: 34
Registrován: 03 úno 2019 19:22

Yarda Helešic

Příspěvek od matomisik »

Kytara umí být neskutečně intimní a v mžiku se proměnit na zbraň hromadného ničení.
16. 12. 2019

Yarda Helešic je primárně hudebník, hudební producent a kytarista. Většina ho známe jako někdejšího kytaristu skupiny Support Lesbiens, nicméně od té doby spolupracoval jako producent a muzikant s umělci jako Alice Springs, James Cole, Prago Union, Kabát, Ohm Square a mnoho dalších.

Jardo, kde tě momentálně můžeme vidět hrát naživo?
V současné době buď s kapelou Lab on Fire, nebo v Alice Springs Blues Bandu někde v klubu.

Co tě v nejbližších měsících čeká? Nějaké nahrávání, deska, tour nebo tak něco?
Po strašně dlouhé době jsem konečně na podzim nahrál nějaké své akustické věci, tak bych se teď rád ponořil do tvorby a dodělal to.
Obrázek

No a jak to u tebe s muzikou začalo? Proč zrovna kytara a co tě k ní přivedlo?
S hudbou jsem začal relativně brzy, v devíti letech jsem si vymodlil kytaru a od té doby mě ten nástroj drží.

Co hudební vzdělání? Jsi samouk nebo poctivé studium? Nebo něco mezitím?
Studoval jsem kytaru u prof. Milana Zelenky na Pražské konzervatoři, ale to byla klasická kytara, na tu elektrickou jsem se učil hrát dost intuitivně sám, takže asi něco mezi.

Pamatuješ si ještě, jaká byla „ta“ první písnička, kterou sis v životě na kytaru zahrál?
Tak to už si nevzpomenu, je to už padesát let (smích).

Když zůstaneme u kytary, jací kytaristé tě v začátcích, ale i postupem času ovlivňovali?
Těch kytaristů je dlouhá řada, nejvýraznější asi Paco de Lucia, Eddie Van Halen, Steve Vai, Frank Zappa, Prince.

Jaká byla tvoje první kapela, kerá za něco stála? Myslím tím, že na vás chodilo třeba víc než pět kamarádů.
Myslím, že na všechny kapely chodí jen pět kamarádů, jen někdy sebou vezmou i další lidi.

Většina lidí tě má samozřejmě spojeného s působením v Support Lesbiens. Mně by ovšem zajímalo, v jakých dalších kapelách a projektech ses ukázal dál? Alespoň ty, které pro tebe byli nějak zásadní a zajímavé.
Hodně zásadní pro mě je dlouholetá spolupráce s Jamesem Colem a Ristem Sokolovskim, třeba na projektu Kapitán Láska. Dál třeba Ohm Square, Prago Union a samozřejmě moje kamarádka od školy Alice Springs.

Teď na tebe budu mít pár takových techničtějších otázek kolem kytar. Začneme tvým koncertním vybavením. Jaké nástroje a aparaturu nyní používáš?
Poslední roky je to dost minimalistický setup, Fender Stratocaster ’57 American Vintage skrz Cry Baby wah a TC Flashback delay do komba Fender Hot Rod Deluxe. Občas na živo hraju i na Ibanez GB-10, nebo akustiku Gibson CL-20.

Jak se připravuješ přímo před koncertem? Potřebuješ se třeba nějak rozcvičit, nebo na to vlítneš rovnou?
Moc se nerozcvičuju, spíš si protáhnu ruce a zahřeju nástroj. Je to u mě spíš o soustředění.

Jsi zkušený muzikant, který odehrál stovky koncertů, měl bys pro ty začínající kytaristy třeba nějakou radu nebo tip, který by jim usnadnil živé hraní?
Hraní dost usnadní když nefetuješ, nebo nemáš tři promile v krvi (smích). Taky se hraje líp, když všechny dobře slyšíš, takže určitá ukázněnost na podiu a dobrý ladění.

Nějaký záložní plán, když se ti něco při koncertě pokazí nebo úplně přestane fungovat?
Ideálně mít kapelového technika, který je vnímavý a dokáže ti s problémem pomoct. Pokud jsi na to sám, tak zachovat co největší klid a začít identifikací a následným řešením problému. Ať už jde o prasklou strunu, nebo něco nefunkčního. Vyplatí se vozit s sebou na koncert nějaký drive pro případ rozbitého aparátu a samozřejmě druhou kytaru.

Dal bys do kupy tři věci, díky kterým máš z koncertu dobrý pocit?
Dobrý zvuk na podiu, dobrý prostor a kulturní publikum.
Obrázek
Obrázek

Jak řešíš odposlech na koncertech… in-ear nebo monitory? Co si do odposlechu dáváš?
Obecně jsem vlastně monitory nikdy moc rád neměl. Dokonce jsem léta hrál s ucpávkami do uší, zvuk byl pak mnohem kompaktnější bez toho lživého parametru, že čím je to víc, tím to hraje líp. Bavily mne sidefilly na vetších podiích, protože to používáš jako svoje PA a tím pádem si můžeš užít to, co jde ven.

Teď trochu k nahrávání. Už řadu let se věnuješ hudební produkci. Máš nějaký svůj oblíbený postup při nahrávání elektrických a akustických kytar?
Ten postup začíná výběrem kytary a laděním, což není často tak jednoduchý, jak se může zdát. Na sejmutí beru většinou SM57, Sennheiser 421 nebo Royer 121. K nim většinou ještě nějaký room mic. Akustiky mám poslední dobou rád X/Y, takže buď AKG nebo Neumann. Miluju ale i mono variantu U87 nebo C12. Nejpodstatnější je ale vždy ten kytarista a nástroj.

Jak bys popsal roli takového “ideálního” hudebního producenta. Co by měl kapele, která za ním přijde, umět nabídnout? A jaký je ten “tvůj” přístup?
Ideální producent by měl kapelu inspirovat, uklidnit a posunout dál po všech stránkách. Můj přístup je hodně individuální a nabízím svoje cítění, rozhled i veškerý znalosti.

A naopak, jak by se měla kapela na práci s producentem vlastně připravit? Co by od něj měla čekat a co ne?
Určitě je velká výhoda jít do spolupráce s producentem hodně otevřený novým nápadům a nečekat, že je to nějaká spásná postava, která zachrání všechny nedostatky. Je fajn, když je kapela na nahrávání dobře připravená a vybere si pro spolupráci někoho, komu věří.
Obrázek
Obrázek

Jak bys popsal “to”, co tě na hraní na kytaru vlastně baví?
Asi ta univerzálnost, umí být neskutečně intimní a v mžiku se proměnit na zbraň hromadného ničení… je jen na tobě, jaký způsob použití zvolíš.

Teď něco k tvorbě. Jak píšeš písně, jaký je tvůj proces? Jak z prvotního nápadu vznikne finální song?
Většina mojí tvorby v poslední době je instrumentální, takže sedím s kytarou tak dlouho, než to dokončím. Někdy to je otázka minut a jindy měsíců.

Co dělá Yarda Helešic, když zrovna nedrží v ruce kytaru, nebo nekroutí poťákama ve studiu?
Miluju gaming, takže PS4. Kromě toho se snažím najít čas i pro filmy nebo přírodu.

Máš nějaký aktuální objev, domácí kapelu, kterou bys posluchačům rád doporučil?
Deaf Heart.

Odkazy:
Facebook: www.facebook.com/yardahelesic

Za MUSICstage.cz se ptal Mato Mišík
PROFIL AUTORA: Maťo Mišík
Hudebník a výtvarník. Starší syn zpěváka Vladimíra Mišíka. Jako kytaristu si ho můžete pamatovat z kapel Tata Bojs nebo Aneta Langerová. V současnosti je aktivní ve své domovské skupině Gingerhead. Jako výtvarník stojí za značným počtem CD obalů předních českých interpretů jako jsou Kabát, Wohnout, Kurtizány z 25 Avenue, UDG, Škwor, Žlutý pes, Aneta Langerová a další. Jeho vztah ke kytarám se odrazil také ve spolupráci s Kirkem Hammettem z Metallicy a jeho firmu na kytarové efekty KHDK nebo Salvation Audio, značkou světoznámého českého inženýra Antonína Salvy. Maťo je také autorem video seriálu Kytarová zbrojnice. Více na www.matomisik.cz.


Další rozhovory


Martin Smejkal

Rozhovor s kytaristou kapely Votchi.

Říčanský rodák Martin Smejkal (1989) hraje již sedm let na kytaru v pražské kapele Votchi. Dále hrál například s Leškem Semelkou, jakožto stálý záskok za kytaristu Tomáše Vychytila, či s Otou Balagem. S kapelou Votchi též předskakoval známým zahraničním kapelám, jako například Uriah Heep či Nazareth.


Bernard Allison

Kytarový střelec z Chicaga.

Americký bluesový kytarista z Chicaga, který už ve dvanácti letech hrál koncerty se svým tátou, legendárním bluesmanem Lutherem Allisonem, po studiích získal angažmá od královny chicagského blues Koko Taylor, kterou doprovázel na jejím turné po celém světě, hrál po boku takých kytarových hvězd jako Stevie Ray Vaughan nebo Johnny Winter, až se sám vypracoval v respektovaného a uznávaného hudebníka, který od devadesátých let stojí v čele vlastní kapely Bernard Allison Group. S tou koncertuje po celém světě a na svém kontě má sedmnáct vydaných sólových alb. V rámci svého Evropského turné zavítal do pražského Jazz Docku, kde poskytl před koncertem velmi přátelský a milý rozhovor.


Jirka Mucha

Jinou hudební cestou.

Tohoto plzeňského muzikanta jsem poznal díky doporučení publicisty Petra Korála, který mi kdysi dávno poslal jednu jeho cover verzi. Ta mě nadchla a začal jsem se pídit po tom, co vlastně tenhle člověk dělá a kde hraje. Na YouTube jsem našel podobných cover verzí víc, ale i úryvky z hudby k filmům a dokumentům a několik skladeb z jeho prvního sólového alba Jinou cestou, které vyšlo v roce 2012. Na tom mě bavila především obrovská žánrová pestrost, přestože deska působila velmi uceleně, a také melodičnost a košaté aranže všech skladeb. A protože se Jirka právě snaží získat na Startovači podporu pro své nové autorské album, přišlo mi to jako ta pravá doba na rozhovor.

Odpovědět