Bleskový rozhovor s Claudem McKnightem.
20. 11. 2014
Po dvou letech se vrací do Čech v rámci Moravia Music Festu (29.11. pražský Lucena Music Bar, 30.11. Brno Sono Centrum) americký vokální sextet Take 6. Přestože věřím, že jej není potřeba představovat, rád bych zmínil pár základních fakt o tomto fenomenálním souboru.
Kapela začala svoje působení v Alabamě, na Oakwood College v roce 1980 pod názvem „The Gentleman's Estate Quartet“. Pokud se vám nelíbí ve vaší zkušebně tak vězte, že tahle skvělá kapela se scházela na sociálním zařízení koleje. Po příchodu dvou dalších členů se soubor přejmenoval na „Alliance“. Jméno Take 6 vzniklo až v roce 1987, při podpisu smlouvy s Reprise Records/Warner Bros.
Bohužel nebylo možné se s předstihem (Take 6 přilétají do Prahy z Mexika den před koncertem) s umělci setkat osobně, avšak Claude McKnight byl natolik laskavý, že odpověděl na otázky po e-mailu.
Vracíte se do Prahy po dvou letech. Co nového můžeme ve vašem programu slyšet?
Do programu jsme přidali několik vánočních písniček. Je také možné, že budeme zpívat nějaké věci od Ray Charlese, které máme v programu jen pár měsíců.
Nebydlíme v jedné lokalitě, takže se dohodneme na přibližně týden, když je potřeba zkoušet.
Když zkoušíte nový program, nakolik je v aranži prostor na změny původního tvaru skladby?
Obvykle jsou aranže velmi striktní. Pouze ten z nás, kdo zpívá lead, má určitou volnost změnit kousek tady, kousek tam.
Myslím, že ideální chemie v tom, co děláme je to, že každý stále poslouchá všechny ostatní členy kapely. Je třeba si uvědomovat, že každý part je stejně důležitý, jako kterýkoli jiný.
Přijde -li řeč na rytmus, jaká je vaše první lekce?
Rytmus je zapeklitý, protože každý cítí hudbu svým vlastním způsobem. Pro kapelu je důležité se pokusit o udržování vzájemného očního kontaktu, a dostatečně se věnovat cvičení společného feelingu.
Pro každého z nás je nejdůležitější fakt, že máme skvělé in-ear monitory od Westone Audio
Co byl největší technologiký průlom vaší kariéry?
Největší pokrok spatřujeme v možnosti mít počítač se softwarem umožňujícím nahrávání na profesionální urovni, někdy i bez toho, abychom byli všichni pohromadě.
Jaká je největší výhoda, jakou může mít zvukař?
Největší výhodou, kterou si pro zvukaře dovedu představit, je mít na pódiu super zpěváky! Také je dobré, když má k dispozici dostatek výkonu, aby se nedostal do situace, kdy nemá odkud brát.
Jaké bylo vaše původní pouto k tradici gospelu? Take 6 yačínali v Alabamě, takže předpokládám, že mezi vlivy byli například Blind Boys Of Alabama?
Všichni jsme vyrůstali v křeťanských rodinách, zpívali jsme v kostelích. Pro většinu z nás byla velmi vlivná hudba Andre Crouche.
Koho by měl poslouchat středoevropan, který chce porozumět hudebnímu jazyku gospelu?
Je mnoho gospelových umělců, které stojí za to poslouchat! Cokoli od Andre Crouche, po Hawkins Family, The Winans, a řadu soudobých umělců.
A jazzový materál?
Opět je zde dlouhá řada umělců. Stojí za to začít s klasikou. Miles Davis, Charlie Parker, atd.
Nějaký Vzkaz pro vaše posluchače před koncertem?
Náš vzkaz je jednoduchý: přicházíme šířit lásku! Těšíme se í na shledání s vámi. Přijďte, zazpívejte si s námi a užijte si koncert!
Za MUSICstage se ptal Jakub Zomer
PROFIL AUTORA: Jakub Zomer
Jakub Zomer je klavírista, varhaník a zpěvák, hudbě se věnuje od dětství. Vystudoval Konzervatoř Jaroslava Ježka, kde od ukončení svého studia vyučuje. Za svou kariéru prošel různými kapelami a styly od moderního jazzu, funku, brazilské a kubánské hudby, swingu až po blues, které v současnosti tvoří hlavní náplň jeho tvorby. V současnosti vede svou kapelu Blues Bond, jako sideman pak nejčastěji hraje s Marcel Flemr Bandem, či Charlie Slavík Revue.
