Rival Sons: Michael Miley

Odpovědět
vitkopecky
Příspěvky: 5
Registrován: 12 led 2015 10:17

Rival Sons: Michael Miley

Příspěvek od vitkopecky » 11 led 2015 13:50

Rozhovor s bubeníkem kapely Rival Sons.

Michael Miley, podle prestižního britského magazínu Rhythm jeden z deseti nejlepších současných rockových bubeníků na světě, je člen rockové kapely Rival Sons z Long Beach v Californii, která si během pouhých pěti let své existence získala přízeň a respekt u rockových legend, jakými jsou např. Jimmy Page z Led Zeppelin, Chad Smith z Red Hot Chili Peppers, nebo Amy Lee z Evanescence. V současné době vyprodavají svá celosvětová turné a hrají na stejných pódiích jako AC/DC, Kiss, Red Hot Chili Peppers nebo Lenny Kravitz. Michael Miley chtěl být původně baseballovým hráčem, ale nekonec se z něj stala rocková hvězda světového formátu. Se skromností sobě vlastní a přátelským přístupem, poskytl rozhovor o svém životě a hře na bicí, před začátkem pražského koncertu, který se uskutečnil v rámci evropského turné.
Obrázek
V kolika letech jsi začal hrát na bicí a kdo tě k hraní přivedl?
Oba moji rodiče milovali hudbu. Táta byl kytaristou a s mámou si pouštěli každý den od rána do večera muziku. Hudba se poslouchala jak doma, tak i v autě, zkrátka neustále. Již od dětství mě v písních fascinoval rytmus a groove a tak jsem začal hrát na bicí už ve čtyřech letech. Táta mi ukázal první postupy a naučil mě zahrát písně jako například Billy Jean od Michaela Jacksona nebo Back in Black od AC/DC. Hodně mě to chytlo! Od dob studií jsem prošel velkou řádkou kapel. Od té doby jsem měl možnost spolupracovat se spoustou skvělých hudebníků. Byli mezi nimi méně známí muzikanti, ale i osobnosti zvučných jmen, jako jsou například Santana, Ricky Martin, David Garibaldi, Los Lobos a řada dalších.

Jaké jsi měl bubenické vzory a kdo tě inspiroval?
Moje velká láska je jazzová hudba. Už od mládí jsem miloval a poslouchal černošské bubeníky, mezi něž patří Philli Joe Jones, Papa Jo Jones a Buddy Rich. Později jsem si také oblíbil Jeffa Porcara a všechny bubeníky, kteří kdy hráli v jazz rockové kapele Steely Dan. Ti všichni jsou dodnes mou inspirací a důvodem proč hraji na bicí. Když jsem nastoupil na vysokou školu, začal jsem hodně hrát rockovou muziku a poslouchat hráče, jako Johna Bonhama z Led Zeppelin, Keitha Moona z The Who, Mitche Mitchella z Jimi Hendrix Experience nebo Ringo Starra z The Beatles. Ze současných hráčů mám rád například JJ Johnsona, který hraje s Johnem Mayerem, nebo Keitha Carlocka, kterého můžeme znát třeba od Stinga.

Hrál jsi sám někdy v jazzové kapele?
Ano, hrál jsem se spoustou jazzových kapel, hlavně v období studijních let. Momentálně jsem hodně časově zaneprázdněný spoluprací s Rival Sons a tak mi už na další hudební aktivity bohužel nezbývá čas. Rival Sons se věnuji na plný úvazek.

Věnuješ se hře i na jiný hudební nástroj?
Mimo bicích hraji také na perkuse. Během studií jsem hrál v tanečně bubenickém souboru, kde jsme hráli brazilskou hudbu. Od té doby jsem si zamiloval hudbu Jižní Ameriky. Díky této kapele jsem měl také možnost si zahrát spolu s Carlosem Santanou a jeho bandem pro 55.000 lidí. To byla chvíle, kdy jsem si řekl, že tohle je můj svět a hudba je to, co chci dělat do konce svého života!

Jak vznikla tvá spolupráce s Rival Sons?
S naším zpěvákem Jayem Buchananem se znám nejdéle. Hráli jsme spolu krátce v jeho vlastní kapele Buchanan ještě dlouho před vznikem Rival Sons. Potom jsem prošel několika dalšími kapelami, jako například Veruca Salt nebo Carson Daly TV Band, než jsem se v roce 2005 seznámil s kytaristou Scottem Holidayem. Spřátelili jsme se a rozhodli se, že dáme dohromady novou kapelu. Krátce na to jsem potkal basáka Robina Everharta, při jednom společném benefičním koncertu pro oběti hurikánu Katrina, kde jsme oba hráli. Spolu s Robinem a Scottem jsme založili kapelu Black Summer Crush ještě spolu se zpěvákem Thomasem Flowersem. Kapela ale neměla dlouhého trvání a rozpadla se. Scott k sobě hledal zpěváka a frontmana, se kterým by si rozuměl a který by také mohl pro kapelu skládat texty. Shodou náhod našel Scott na Myspace profil Jaye Buchanana, kterého oslovil ke spolupráci. Začali jsme s Jayem společně hrát a v roce 2009 jsme natočili naše první album Before The Fire, které jsme si také sami vydali. Tak došlo ke vzniku Rival Sons!
Obrázek
Jak jste se dostali s Rival Sons do České republiky?
Do Čech jsme se dostali poprvé minulý rok díky naší agentuře. Ta připravovala celé evropské turné k naší předchozí desce Head Down a snažila se ho naplánovat podle mapy tak, abychom odehráli co nejvíce koncertů, které by na sebe zároveň logisticky navazovaly. Česká republika byla při cestě, tak naše agentura kontaktovala zdejší pořadatele a podařilo se jí zajistit koncert. Letos nám vyšlo nové album Great Western Valkyrie. Jsem rád, že jsme k vám opět mohli přijet zahrát v rámci našeho dalšího evropského turné.

Jak vzpomínáš na vaše loňské vystoupení v pražském rockovém klubu 007?
Popravdě musím říct, že jsme byli s kapelou překvapeni, když jsme přijeli na místo a viděli, jaký je to malý klub. Hráli jsme asi pro sto lidí, kteří zaplnili celý sál a všichni byli na sobě namačkaní. Atmosféra byla skvělá, lidé úžasní! Rádi na to dodnes vzpomínáme. To je také jeden z důvodů, proč jsme se do Čech vrátili. Lidé tu milují rockovou hudbu, zajímají se o ni, chodí na koncerty a dokážou vytvořit skvělou atmosféru. Minulý rok jsme navíc využili volného času, pronajali si kola a vyrazili na výlet po Praze. Měl jsem tak možnost poznat, jak je to nádherné město a od té doby spolu se Stockholmem patří k mým nejoblíbenějším. Osobně si myslím, že Praha je nejkrásnější město na světě.

Jak trávíš čas během cestování, když jsi na turné?
Nejsem zrovna příklad rockového muzikanta, který demoluje hotelové pokoje, nebo tráví čas na večírcích. Svůj čas trávím většinou čtením knih a poslechem jazzové hudby. Mám rád staré jazzové a swingové kapely, jazzové styly jako bebop a hardbop. Jsem velký jazzový fanoušek. A k mým nejoblíbenějším kapelám patří američtí jazz-rockový Steely Dan ze sedmdesátých let. Ty si pouštím každý den před začátkem našeho koncertu s Rival Sons.

Jak často cvičíš na bicí?
Když jsem na turné, tak se snažím před každým koncertem rozehrát, věnuji se tomu kolem půl hodiny. Jinak nejlepším tréninkem je pro mě samotný koncert. Během našeho představení, které trvá většinou osmdesát až sto minut, se toho pokaždé spoustu naučím. Pódium je pro mě velká škola. Když se vrátím domů z turné, tak jeden až dva týdny nehraju, necvičím a vůbec se nevěnuji hudbě. Osobně si myslím, že je dobré si udělat pauzu od svého nástroje. Dost to pomáhá mé psychice i tělu. Když hraju dvacet koncertů v kuse, každý den, tak jsem rád, když mám volno a můžu vypnout a soustředit se na jiné věci než je hudba a bicí. Samozřejmě, ale dlouho nevydržím jen tak sedět doma a nic nedělat, to je pro mě ubíjející. Snažím se tedy alespoň udržovat v dobré kondici tím, že hraju fotbal, běhám a dělám různé sporty. Když po této pauze zase začínám hrát a cvičit, nemám alespoň ztuhlé svalstvo a snadněji se vrátím zpátky do hry.
Obrázek
Měl jsi někdy problémy s rukama v důsledku hraní na bicí?
Ano, měl jsem vážné zdravotní problémy způsobené velmi intenzivním cvičením na bicí. Bylo to v době, kdy jsem ještě chodil na školu. Po vyučování jsem šel vždy trénovat a dlouhé hodiny jsem seděl u bicích a hrál do té doby, než mi úplně odešla levá ruka. Měl jsem tenisový loket a problém s karpálním tunelem. Bylo to opravdu strašné období. Nemohl jsem vůbec hrát. Na druhou stranu mě to donutilo přehodnotit svůj dosavadní způsob života a začít se starat o své tělo a zdraví.

Jak vypadá tvůj současný styl cvičení?
Snažím se pokaždé vše cvičit s metronomem. Trénuji jak techniku, tak různé hudební styly a rytmy. Mám rád hodně latino americkou hudbu a jazz, tak ty cvičím s oblibou. Jelikož bydlím v pronajatém bytě s manželkou a ročním synem, mám doma na cvičení elektrickou soupravu bicích od firma Yamaha, konkrétně model DTX 502. Když jsem sám doma, bez rodiny, snažím se na ni cvičit. Zapnu si bicí, nasadím sluchátka a můžu hrát, aniž bych rušil sousedy. Jinak jezdím na venkov, kde mají rodiče mé ženy dům a tchán mi pomohl vybudovat malou zkušebnu, kde můžu cvičit i na klasickou bicí soupravu.

Jakým způsobem se udržuješ v dobré kondici během turné?
Pravidelně obden běhám. Snažím se každý týden uběhnout tak dvacet až třicet kilometrů. Vždy si dopředu rozvrhnu počet kilometrů a naplánuji trasu, abych měl jasný cíl, kam poběžím a věděl, jak bude trasa náročná. Také dělám kliky, různé protahovací cviky a každý večer před koncertem cvičím jógu, která mě příjemně uvolní.

Máš v průběhu koncertů prostor pro improvizaci, nebo se musíš držet daného aranžmá písní?
S Rival Sons improvizujeme každý koncert. Máme konkrétní skladby, které jsou pro improvizaci určené, jako například Torture nebo Manifest Destiny Pt.1. A jelikož je každé naše vystoupení jiné, díky své osobité atmosféře místa, kde hrajeme a lidem, kteří přijdou na koncert, tak se to odráží i v celkovém výrazu a délce našeho improvizování. Například včera jsme improvizovali v písni Tourcher osm minut, dnes večer to může být ale klidně deset minut, nebo také pět. Stejně tak píseň Manifest Destiny Pt.1, kde má improvizované sólo náš kytarista Scott, může trvat pět, deset nebo také až dvacet minut. Zkrátka dokud Scott neodpadne (smích). Naopak máme v playlistu také písně, které mají jasně danou formu jako třeba Electric Man, ve které se snažíme hrát většinou stejně.

Co tě přivedlo k tomu, že hraješ na bicí butikové firmy Mayer Brothers?
K této firmě mě přivedl můj dobrý kamarád, bubeník od americké zpěvačky Liz Phair. Mayer Brothers je malá americká firma, která vyrábí bicí na zakázku. Mohl jsem si zde navrhnout vlastní hloubku a průměry korpusů a také mám svůj signovaný model malého bubínku. To byl jeden z hlavní důvodů, proč jsem si tuto firmu vybral. Měl jsem možnost vyzkoušet bicí různých značek, ale u velkých firem už dnešní kvalita není taková, jako byla v šedesátých letech.
Obrázek
Můžeš říct pár slov ke svému signovanému malému bubínku?
Měl jsem přání nechat si postavit bubínek ve stylu Ludwig Supraphonic. Je to tedy aluminiový bubínek, rozměrově 6,5 x 14. Tělo je z hliníku a vnější část je z chromu. Je skvělý jak pro koncertní hraní, tak i do studia. Když jsem ho vzal poprvé do studia, byl jsem ohromen, jak se skvěle hodí do naší hudby. Natočil jsem na něj s Rival Sons poslední tři alba Pressure and Time, Head Down a Great Western Valkyrie. Tento bubínek je mým poznávacím znamením.

Jak vypadá tvá současná kompletní bicí souprava?
Moje sestava je jednoduchá. Používám tři základní části: basový buben, přechod a kotel. Rozměry jsou 14 x 26, 10 x 14, 16 x 18. Materiál je osmivrstvý javor v barevné úpravě Silver Glass Gliter Wrap. Plus signovaný malý bubínek s rozměry 6,5 x 14. Bicí osazuji blanami od firmy Aquarian. Z činelů používám crashe a hi-hat od firmy Paiste. Ride nepoužívám vůbec. Hardware mám od DW Drums a paličky používám od firmy Wincent, kde mám svůj vlastní model 5A XXL extra long.
Obrázek
Obrázek
Používáš stejnou bicí soupravu jak při amerických, tak i při evropských turné?
Jelikož Mayer Brothers nemají zastoupení v Evropě, tak si všude vozím své bicí s sebou. Naše kapela spolupracuje s logistickou firmou, která vždy bezpečně přepraví mé bicí a ostatní nástroje z Ameriky do Evropy. Část našeho vybavení máme také uskladněné v Německu v Essenu. Tam vždy přilétáme ze států a začínáme naše evropská turné.

Měl bys nějakou radu pro muzikanty, kteří se by se rádi věnovali ve svém životě hudbě stejně profesionálně jako ty?
Vždy se snažím poradit tak, jak mi to kdysi říkal můj učitel. Důležité je věřit tomu co děláš, držet se toho, vydržet a hlavně nespěchat!

Electric Man, titulní píseň a singl z nového alba Rival Sons "Great Western Valkyrie".Záznam koncertu z letošního prestižního a celosvětově uznávaného festivalu Rock am Ring, kde Rival Sons vystoupili v rámci evropského turné.Oficiální web: https://www.facebook.com/michaelmileyrivalsons

Za MUSICstage se ptal Vít Kopecký
PROFIL AUTORA: Vít Kopecký
Vít Kopecký je profesionální kytarista s žánrovým zaměřením na blues, rock a bluegrass. Pochází ze severočeského Děčína a hudbě se věnuje již od dětství, kdy se základy hry na kytaru naučil od svého táty. Studoval na Konzervatoři Jaroslava Ježka a také u kytaristy Karla Poláčka, který je pro něj velkým vzorem. V současné době je jeho domovskou kapelou Matěj Ptaszek a Dobré ráno blues band. V minulosti hrál také se slovinským bluesovým písničkářem Paulem Battem Jr., česko-americkou formací Juwana Jenkins a Murphy Band nebo blues-rockovým triem The Kids. Od roku 2006 se věnuje hudbě na plný úvazek, koncertuje po celé Evropě a mimo hraní se věnuje výuce kytary. Spolupracuje s hudebním vydavatelstvím Galén a s firmou Furch Guitars na jejichž nástroje hraje.

Odpovědět