Ondra Hauser

Odpovědět
Milan Janeček
Příspěvky: 12
Registrován: 21 říj 2014 19:15

Ondra Hauser

Příspěvek od Milan Janeček » 02 říj 2017 09:42

Pravidelné zaměstnání dává stabilitu.

Vynikajícího a originálního basistu Ondru Hausera asi není třeba nějak sáhodlouze představovat, neboť ho lze téměř každý týden vidět na obrazovkách televize Prima v domácí kapele Show Jana Krause. Vedle toho ale působí i v celé řadě dalších kapel různých žánrů. Loni navíc založil vlastní kapelu Zorba že ja Buddha, se kterou zanedlouho pokřtí první EP.

Za pár dní vychází první EP tvojí kapely Zorba že ja Buddha – Rosedout Lambada. Můžeš mi k téhle nahrávce a vůbec téhle kapele říct víc?
Je to projekt, který mám napůl s Ashley Aberman, což je zpěvačka, která působí například v kapele The High Corporation jako frontwoman. Už zhruba před rokem a půl jsme spolu zkusili psát první písničky. Ty se nám líbily, a když jich vzniklo víc a všechny na sebe přirozeně navazovaly, vznikl tenhle projekt. Začali jsme pracovat na svém CD, které vydáme oficiálně na labelu Gergaz. K tomu CD chceme uspořádat i křest.

Křest EP proběhne 23. 10. ve Vile Štvanice, chystáte na ten koncert něco speciálního, třeba nějaké hosty?
Určitě tam zahrajeme celá kapela ve složení Ashley Abrman zpěv, já na baskytaru a kytaru, dva bubeníci Michal Daněk a Marek Urbánek, další baskytarista Lukáš Mutňanský, Antonín Dlapa na kytaru, Jen Hovorka bude hrát na klávesy, pouštět samply a rapovat. A pak tam budou i hosté, DJ Maro z Prago Union a kytarista Igor Ochepovsky. Křtít nám to bude Katarzia.
Obrázek
Jaký je vlastně koncept téhle kapely? Máte nějaký cíl, čeho byste chtěli dosáhnout?
Primárně pracovat na další hudbě a prezentovat ji lidem, aby si ji poslechli. Prostě dělat kvalitní hudbu.

Můžeš nějak přiblížit váš hudební styl? Co jsem to poslouchal, je to dost experimentální.
Těžko se to popisuje, v každém případě je to hodně alternativní. To, co vymýšlí Ashley, tak já potom vezmu a zaranžuju, dodám instrumentaci. A to co vymýšlím já, tak to jsou písničky, které přichází přirozeně a postupně, jak mě napadají, tak je natáčím. Mě ta muzika prostě takhle zvláštně napadá a nemohu to nijak ovlivnit.

Jakým způsobem se vlastně doplňují nástroje? V kapele máš dvě rytmické sekce, to není úplně jednoduché dát to dohromady tak, aby se nepřekrývaly.
Buď se střídáme, nebo hrajeme unisona. Když třeba dva bubeníci hrají stejný beat a stejné breaky, tak to zní skvěle. Nebo jsou části, kde hrají dvě rytmické sekce a každá hraje trochu jinak a v rychlém sledu se střídají. Jsou to rychlé změny nálad a jako by hrály dvě různé kapely. Někdy je to tak, že jeden bubeník hraje beat a druhý ho doplňuje jen barvami. Hodně to vychází z toho, jak jsem dělal ty nahrávky. Zpětně si to poslechnu a zjistím, co tam všechno je a co všechno je potřeba zahrát. Ideální je, když to všechno hraješ naživo a tím pádem máš na podiu hodně lidí.

S tak velkou kapelou ale asi není jednoduché jezdit na mimopražské koncerty.
To není no (smích). Ale teď bude křest desky, kde budeme všichni, ale když jsme hráli předtím, tak jsme hráli ve zmenšené sestavě. Hráli jsme třeba ve třech nebo ve čtyřech. Spoustu skladeb jsme kvůli tomu museli buď zjednodušit, nebo pouštět nástroje ze samplů.

Tvoje hlavní práce je ale hraní v kapele Davida Krause. Během divadelní sezóny s ním máte každý týden natáčení pořadu Show Jana Krause. Jak je pro muzikanta důležité mít takové pravidelné zaměstnání?
Je to velmi důležité. Je to zásadní věc, protože ta dodává člověku stabilitu a on pak nemusí tolik přemýšlet a řešit, co všechno musí udělat, aby se uživil, aby zaplatil své výdaje. Člověk má jistotu základu a pak má více času na své projekty. To je pro mě obrovská výhoda.
Obrázek
Jak se vlastně na show chystáte? Jak si chystáte třeba ty hudební jingly, máte několik, které obměňujete, nebo vymýšlíte i nové?
Máme jich hodně, které střídáme, a vybíráme to až na místě podle daného hosta. Vždycky se zamyslíme, jaký je to host a jak nejlépe doplnit jeho příchod. Aby to nebylo násilné. Abychom třeba nehráli nějakou metalovou věc, když tam přijde nějaká starší dáma. V zásobě jich máme dost a vybíráme. Ale občas přibudou i nějaké nové. Samozřejmě máme ale i pár, které jsou naše oblíbené a ty se mohou objevovat víc, ale měníme to.

A jakým způsobem se připravujete na hudební hosty? Protože občas doprovázíte i zpěváky, kteří jsou hosty show.
Záleží na konkrétním hostovi a písničce. Když je to nějaká složitá věc, tak se na to sejdeme dopředu. Pokud je to ale něco jednoduššího, tak před show máme čas si to nacvičit. Když se na to každý podívá dopředu doma, což samozřejmě každý dělá (smích).

Vedle toho hraješ ale i v Prago Union. Jak vypadá angažmá u nich a jak často koncertujete? Protože oni dost často hrají jen ve dvou.
Je pravda, že občas hrají ve dvou, ale o prázdninách jsme měli spoustu koncertů na festivalech, majálesech a vůbec venku. Během toho se vlastně formovala nová kapela. V tuhle chvíli máme kratší pauzu a na začátku listopadu budeme hrát každoroční koncert v Lucerna Music Baru. A pak by mělo být hraní po klubech.

Když natáčejí něco nového, účastní se toho kapela, nebo si to udělají sami doma?
Doteď to bylo tak, že to dělal většinou Kato doma. Každý z nás k němu separátně přišel, natočil mu linku a Kato si to zpracoval podle sebe. Nicméně v současné době jsme se domluvili, že se budeme scházet ve zkušebně nebo ve studiu a natáčet mu to jako kapela, i ty linky, které vymyslel on. A on si to pak stejně může zase upravit podle sebe.
Obrázek
Hraješ ještě v nějakých dalších kapelách? Nepočítám záskoky, ale nějaké pravidelné hraní.
Určitě musím zmínit projekt Ochepovsky, což je kapela mého kamaráda Igora Ochepovského. S ním jsme natočili CD a teď chystáme docela dost koncertů. Pak hraju s Brigitou a Štěpánem, což je takové folkové duo. Tahle muzika se mi moc líbí. A pak ještě kapela Personal Highway Michaela Noska, ale s nimi hrajeme nárazově, tak jednou za rok, jednou za půl roku.

Jak velkou porci svobody v jednotlivých projektech a kapelách máš? Jak moc máš možnost ovlivnit skladby a basové linky?
To je různé. Třeba u Davida Krause říká on, co tam budu hrát. Já si to pak upravím podle sebe a on mi to buď odsouhlasí nebo zamítne. U Prago Union si to do jisté míry určuju já, ale pak dostaneme od Kata hotovou písničku a já se pak zpětně naučím tu písničku přesně tak, jak on to dal dohromady. Musím říct, že mě to moc baví, protože Kato má jasnou vizi, jak by ta skladba měla znít a ty basové linky tam skvěle fungují. Je to ten hip hop, kde není třeba se moc rozvášnit a hrát nějaké vyhrávky. Je tam spousta textu a vyhrávky by tam byly zbytečné.

Jak si se dostal k muzice a k baskytaře?
K muzice jsem se dostal přes rodiče, kteří mě chtěli dát na nějaký nástroj do ZUŠ. Oba rodiče hrají, táta na kytaru a maminka na akordeon. Do ZUŠ jsem tedy začal chodit na akordeon. Pak jsme se s kamarádem rozhodli, že založíme kapelu, protože jsme oba strašně žrali Red Hot Chilli Peppers. On si koupil bicí a já tím pádem baskytaru, což byl po bicích můj nejoblíbenější nástroj. Takový ten klasický příběh (smích). Pak jsem chodil na ZUŠ na baskytaru, ale spíš jsem jenom hrál v kapele, než že bych se víc věnoval studiu. A pak jsem se dostal na konzervatoř.

Na ZUŠ jsi chodil na hodiny k Jarynu Jankovi, který učil na tamější ZUŠ. Jaké byly hodiny s ním?
Nejdřív jsem chodil asi půl roku k Michealu Krásnému a teprve potom jsem začal chodit k Jarynovi. Hodiny s ním byly super, protože Jaryn je výborný pedagog. Je to vynikající basista, ale umí učivo dobře podat. Vždycky mi to dobře vysvětlil, ale já v té době chtěl opravdu hrát jen v kapele a na hodiny jsem cvičil jen dvě hodiny předem.

Když jsi potom byl na Ježkově konzervatoři, tak tam jsi už musel cvičit, ne? To už je něco trochu jiného.
Jistě, ale tam už potom byla i jiná motivace. Tam jsem přišel a zjistil jsem, že je strašně moc lidí, kteří hrají skvěle na svoje nástroje a že jsou do hudby opravdu ponoření. Všichni muzikou strašně žili. Já předtím nevěděl, že chci dělat muziku. Nevěděl jsem, co to znamená dělat hudbu a hrát na basu. Až na konzervatoři jsem viděl, jak se tomu všichni věnují a pochopil proč. A teprve tam jsem začal pořádně cvičit.
Obrázek
Ty v současné době předáváš nabyté vědomosti dál, protože jsi sám začal učit na ZUŠ v Příbrami. Jací k tobě chodí žáci?
Musím říct, že je to zajímavá zkušenost. Někteří jsou hodně talentovaní. Za ten rok, co tam jsem, se hodně zlepšili a už jsou schopni hrát v kapele. Někteří jsou na druhou stranu rozjívení, nesoustředění nebo hyperaktivní a je to s nimi těžké. Je těžké je zkorigovat a vůbec něco je naučit.

Dává to něco naopak tobě? Jako, že za tebou někdo přijde s nějakým problémem, který ani ty nemáš vyřešený a musíš se na to sám podívat?
I to se stává. Začal ke mně chodit kamarád, který nějakou dobu na basu hrál, pak přestal a teď zase začal hrát. Ten postupuje každou hodinu o tolik, co se ostatní učí třeba půl roku. Musím hodně dopředu přemýšlet, co budeme dál dělat. Je výhoda, že on ví, co chce. Ty žáky, kteří vědí, co chtějí, je jednodušší učit. Ty jim jenom ukážeš cestu a nemusíš jim vysvětlovat, proč to mají dělat.

Jaké používáš nástroje?
No, snad si na všechny vzpomenu (smích). Dost často hraju na Jolany. Nejvíc asi na Jolanu Studio Bass, což je červená pololubová baskytara. Od té doby, co ji mám, tak každý chce, abych na ni hrál. Pak mám Jolanu Alexis II se dvěma snímači. Potom mám mexický Fender Jazz, ale na něj moc nehraju, protože se to moc nikde nehodí. Mám pocit, že tyhle basy vyšly z módy. Třeba deset let zpátky musel mít každý Jazz Bass, ale dneska už to nikde moc nevidíš. Pak mám dvě baskytary Hohner; jednoho Precisiona, taková odlehčená kopie to je, pak mám Hohner B2A, což je bezhlavicová baskytara. Ta je výborná do hip hopu a reggae. Pak mám Jolanu Iris, kde mám natažené struny o kvartu níž, jako spodní čtyři struny z pětistrunné baskytary. Občas ji použiju, ale ona je dost rocková a to nemám moc kde použít. A potom mám šestistrunnou baskytaru z dílny Kamila Grebeně, na kterou hraju opravdu hodně. A pak mám ještě starý Fokus, který mám už strašně dlouho, ale na něj vůbec nehraju. A teď mám v plánu koupit si osmistunnou baskytaru Hagstrom, tu bych moc chtěl.

Co aparát?
Jako zesilovač používám Orange Terror Bass 1000 W. To je nejlepší hlava, na kterou jsem zatím hrál. A k tomu mám většinou kabinet Aguilar DB810, to je 8x10“ bedna. Nejlepší bedna, co jsem zatím zkoušel. Tu už tahám na všechny akce, i na jam sessiony nebo do jazzových klubů (smích). U té bedny je super, že i když hraješ potichu, tak tam je pořád ten spodní bas. S menší bednou toho nikdy nedosáhnu. A nezáleží ani na prostoru.
Obrázek
Jaké používáš efekty?
Já vlastně nemám žádný vyloženě basový efekt. Všechny, které mám, jsou na kytaru (smích). Mám tam A/B switch BOSS LS-2 Line Selector, kterým lze vybírat mezi dvěma nástroji nebo mezi basou a syntezátorem. Často hraju i syntezátorové basy a k tomu mám počítač a MIDI kontrolér. Pak mám kytarový volume pedál a distortion v jednom George Dennis GD100. To zkreslení je na basu až moc, ale jako volume pedál to používám pořád. Pak mám oktáver Danelectro Chilli Dog, ten je vynikající. Mám i oktáver Mooer Pure Octave, ale ten moc nepoužívám, ten nefunguje moc dobře. Jeden z nejlepších efektů, které mám, je simulace analogového delaye Behringer Vintage Time Machine. Dají se s ním dělat úžasné věci a hodně ho používám, když hraju na šestistrunné base ve vyšších polohách. Pak ještě podomácku dělaný envelope filter, vůbec nevím, kdo ho vyráběl, ale je výborný. Ještě mám looper Electro Harmonix 360, který používám minimálně, spíš na zaloopování nějakých barev. A občas používám tremolo Danelectro DJ-5 Tuna Melt.

Liší se nějak vybavení podle kapely a místa hraní?
Podle místa hraní ideálně nikoli, ale podle kapely ano. Beru si na ně jiné nástroje. V Prago Union hraju třeba jen na ten syntezátor nebo na tu červenou Jolanu, která má z těch baskytar nejvíce hip hopový zvuk. S Krausem ty baskytary občas střídám. Často si beru šestistrunnou, občas Precisiona, brával jsem Jazz Basse, ale ten už není v módě (smích). Poslední dobou si tam beru bezhlavicovou baskytaru, ale ta se hodí i do Prago Union. Opravdu hodně záleží na kapele, vždycky musím brát tu, která se nejlépe hodí ke kapele, ke zvuku kapely. A do studia to také střídám, i když asi nejvíc beru Jolanu Studio Bass. Ta zní nejlépe i ve studiu.
Za MUSICstage se ptal Milan Janeček
PROFIL AUTORA: Milan Janeček
Jako syn profesorů na konzervatoři měl k hudbě blízko odmalička. Na ZUŠ studoval osm let hru na violoncello a dva roky hrál na baskytaru v tanečním orchestru ZUŠ. V rodné Kroměříži hrál především v kapelách Greengrass a Nšoči. Po přesídlení do Prahy v roce 2004 hrál postupně v kapelách nebo s umělci ED, My2Baby (Monika Agrebi + Tanja), Oncemore, Lenya, Petr Poláček, Vlasta Horváth nebo Věra Martinová.

Odpovědět