Libor Kobrle

Odpovědět
Vojta Jelínek
Příspěvky: 2
Registrován: 10 bře 2016 12:05

Libor Kobrle

Příspěvek od Vojta Jelínek » 29 bře 2016 10:30

O kytarách s kytarářem.

Je poledne a já se vydávám na původně kratší rozhovor s kytarářem Liborem Kobrlem do pražských Holešovic. Vstupuji do areálu mnoha dílen a hledám tu správnou. Vládne tu příjemná atmosféra a Libor zrovna vdechuje život další z mnoha kytar. Přijímám nabídku prvního kafe a ptám se na první otázku.

ObrázekKdy, jste ke stavění kytar dostal a co bylo vlastně tím impulzem?
No prvním impulzem bylo, že jsem si potřeboval dát dohromady svojí kytaru, tahle služba nebyla tak dostupná a já se v tom začal rejpat. Potom jsem se náhodou dostal k Rosťovi Čapkovi, kde jsem dělal jednodušší úpravy a tam jsem se tomu začal věnovat trošku víc. Ale to byla přede mnou pořád ještě dlouhá cesta. To bylo tenkrát v roce 1992. Následující cca čtyři roky jsem to ještě dělal jako koníčka a potom jsme se v roce 1996 s bývalým kolegou domluvili, že to zkusíme spolu a oficiálně. A vyšlo to. Zaplať pánbůh.

Jaké stavíte kytary?
Akustické, elektrické ale i basovky.

Věnujete se i opravám a mě by zajímalo, co bývá taková nejčastější závada, s čím za vámi chodí lidé nejvíce.
U akustik to jsou klasicky odlepený kobylky, zlomený krky, odlepený žebra, poškození nárazem a u elektrických kytar je to hlavně seřizování. Hraje se na co nejnižší dohmat a nástroje se vzhledem k ročnímu období hýbou, tak je potřeba je dát trochu do formy.

Je třeba u akustik řešit vlhkost? Jaké jsou finty a co funguje?
Určitě od konce podzimu do začátku jara používat zvlhčovač. Pokud je to nástroj, který má minimálně jednu desku masivní tzn. polomasiv a výš, tak ho použít a nezachrání to žádné prostorové zvlhčovače někde v bytě. Moc nefungují ani futrálové zvlhčovače, je třeba používat ty interní hadicové, které dokáží dostat vlhkost přímo do kytary. V létě v sobě ten vzduch vlhkost udrží a nástroje netrpí.

Vlhčením se zaručuje to, že si nástroj udrží svou pružnost a dobře hraje. Pokud je nástroj přesušený, ztrácí svoje zvukové vlastnosti. Do desek se vnáší pnutí, nemohou rezonovat tak, jak by měly a dochází k deformacím těla. Většinou se propadají přední desky, čímž se snižuje dohmat a nástroje třeba začnou drnčet. Pokud je v nástroji pnutí, je také mnohem více náchylný k poškození a i obyčejné ťuknutí, může způsobit prasklinu.
Obrázek
Co je na vině, když se za kobylkou u akustických kytar začne tvořit boule?
Většinou špatná konstrukce, nebo pokud není správně usazena kobylka, odlepuje se, nerozprostírá tah strun rovnoměrně a vytahuje desku. Pokud se na nástroji objeví jakákoli spára či prasklinka, mělo by se to řešit co nejrychleji. Čím déle je nástroj v takto špatném stavu, tím déle následně trvá ho dát zase do pořádku.

Pojďme si sestavit pár základních pravidel chování se ke kytarám. Čeho se například vyvarovat?
Určitě elektrickým ani akustickým kytarám nesvědčí rychlé změny klimatu. Není dobré přijít z venkovních 0 stupňů celsia někam, kde je 25 a nástroj hned vybalit. Důležitá je aklimatizace.

A co třeba venkovní koncerty? Jak to řešit tam?
Je dobré přijet s předstihem a dát nástrojům čas. Také je důležitá pravidelnější údržba a to hlavně hmatníků, zejména těch nelakovaných, tzn. palisandr a eben. Vhodné je hmatníky alespoň dvakrát do roka impregnovat, ať už olejem, nebo třeba včelím voskem. To zamezí vnikání vlhkosti a krk se tak nebude kroutit. Problém může nastat na open air festivalech, kdy v pozdních hodinách začne padat rosa, což může druhý den způsobit nástroj nepoužitelným. U nástrojů s dvoucestnou výztuhou krku se to dá kompenzovat, ale nástrojům značky Fender nebo Gibson s jednocestnou výztuhou se takto pomoci nedá a musí se čekat, dokud nástroj znovu nevyschne.

Co se týká údržby elektrických kytar, je důležité udržovat čistotu u kovových částí. Jakmile je na těchto místech prach, pot či špína, začne se tam zdržovat vlhkost, což se projevuje např. rezivěním závitů a následně jejich omezenou funkcí a vůbec celkovou korozí. V dnešní době, kdy se používají materiály jako silikon či teflon, se tomu dá jednoduše předejít a stačí se tím zaobírat klidně jen jednou za rok.
Obrázek
Takže to stačí jen tak „přejet“ hadrem?
Záleží na stupni znečištění. Nesmí se tam vykytovat nánosy špíny. Pokud je stav horší, může se vzít starý kartáček na zuby a pořádně to vydrhnout. Potom je dobré vzít třeba teflonový olej a nepatrně nakapat do závitů.

A jak bych měl vyčistit hmatník?
Hmatník je další část kytary, která by se měla udržovat. Neměly by se na něm usazovat nánosy špíny, které v sobě, jak už bylo řečeno, drží vlhkost a tím způsobují ohýbaní a změny v nastavení. Doporučuji používat chemii k tomu určenou, která je dostupná v prodejnách s hudebními nástroji. Pokud budeme hmatník čistit, je důležité, abychom ho poté impregnovali. Pokud vím, tak např. Dunlop má přípravky rozdělné zvlášť pro čištění a pro ošetření, kdežto výrobce Planet Waves používá přípravek, který by to měl zvládnout v jednom kroku.

Co se týče čištění strun, tak v tom nevidím žádný velký smysl, protože není v moci žádného přípravku spolehlivě odstranit špínu z jednotlivých závitů na strunách, pokud bychom je zrovna nechtěli prát v ultrazvuku a spíš si tu špínu roztaháte po celé délce struny. Anebo používejte struny od Elixir, které vydrží o něco déle.
ObrázekObrázek
Takže myslíte, že to má vážně smysl?
Jo, to je ověřený. Akorát mají tendenci nástroji vnutit trochu svůj zvuk. Musíte počítat s tím, že to bude hrát trošku jinak.

Jak často struny obecně měnit a co má vliv na to, že neladí?
Struny bychom měli v ideálním případě měnit alespoň přibližně jednou za 14 dní. Pokud má kytara měsíc staré struny, tak tam už se moc nemůžeme bavit o ladění ve vyšších polohách. Jakmile je na nějakém místě struny nečistota, byť jen desetina gramu, tak už je nerovnoměrně zatížená a má to vliv na amplitudu frekvence, kterou vydává.

Zaslechl jsem dokonce zvěsti, že čističe strunám škodí. Co je na tom pravdy?
Určitě bude chemické čištění škodit právě těm Elixírům, kde dojde k poškození potahové vrstvy. Jinak si myslím, že to neškodí, ale akorát si tu špínu roztaháte po celé struně.

Z toho co slýchávám od kamarádů kytaristů, tak najít kytaru s dvojzvratným tremolem co ladí je hrozný problém. Máte na to nějakou radu?
Na čem nejvíce záleží, je kvalita samotného tremola, aby nedocházelo k otřepům břitů, které do sebe zapadají a aby byly použity kvalitní pružiny, které se neunaví po pár měsících atd. Celé to závisí na kvalitě osazení. Mám pocit, že jak dnes výrobci šetří každou korunu a tak se nepoužívá tak kvalitní osazení, jako např. před deseti lety. Pro delší výdrž nastavení bych doporučil výměnu strun po jedné, aby si pružiny nestačily odpočinout a tremolo se nemělo čas ustálit v neobvyklé poloze.
ObrázekObrázek
Máte tip na nějakou dobrou vychytávku, co vás v poslední době zaujala?
Dobrou ne, ale špatnou jo (smích). Samoladící mechaniky od Gibsona. Nevím, kdo tomu dal povel, ale většina loňských kytar začala být osazována tímto vynálezem. Co je k tomu vedlo nevím, ale je to nedořešený výrobek, protože co se týče spolehlivosti, tak to v žádném případě nefunguje. Chyba je, že nedrží ladění, protože systém by musel kytaru dolaďovat neustále. Setkal jsem se s tím osobně u mnoha nástrojů a já takovou kytaru nepovažuji za stoprocentně funkční, protože i když je všechno seřízené tak jak má a já tu kytaru tlačítkem naladím, tak zahraju dvě tři kila a můžu jí znova ladit. Hloupé je už jen vyřešení uchycení/zamknutí struny, protože když máte na Les Paulu tři a tři mechaniky, tak struny jdou do kolíku pokaždé z jiné strany a oni na obě dvě půlky použily stejný závit. To prostě fungovat ani nemůže a zejména na zahraničních fórech jim za to pěkně „mejou zadek“ (smích). Dobrá zpráva je, že si to uvědomili a nové modely by měly nabízet i s klasickými mechanikami. Tohle podle mě patří do segmentu kytar pro hobby hráče, kteří si zahrají jednou za měsíc a de facto nejsou sami schopni kytaru ani pořádně naladit. Pravý muzikant, který svůj nástroj umí používat, v žádném případě nepotřebuje takovouhle vychytávku.

Co se týče takových těch vymyšleností typu kompenzovaný nultý pražce, nebo pražce, kde má každá struna svůj pražec, tak to mi přijde jako psycho (smích). Pokud je kytara dobře seřízená, všechno je nastaveno tak jak má být a člověk, který na ní hraje ví co dělá, pak není potřeba používat takovéto výmysly. Kytara dokáže ladit i v klasickém sestavení a jediné co stačí je, aby byl nástroj dobře seřízen.

Kdo ze známějších muzikantů hraje na vaše nástroje, pochlubte se.
No to abych teda zavzpomínal. Tak v první řadě Jirka Urban, Mirek Mach (Arakain), potom Urban mladší, Gorgy (Dymytry), Miloš Knopp, Tomáš Málek (Jelen), Nikola Kandoussi... Na koho jsem dost pyšný je Petr Janda a Vladimír Guma Kulhánek, Ondra Škoch (Chinaski), Tomáš Klus, Tomy Ackerman, kteří si mě také vybrali. Nemám rád až marketingový princip - vykrouhám kytaru a vrazím jí někomu do ruky se slovy, občas na to zahraj. To mi nepřipadá jako zájem o nástroj. Preferuju, když za mnou muzikant přijde sám a ne, že obejdu všechny hvězdy a vnutím jim své nástroje.
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Měl jste někdy nějakého kuriózního zákazníka?
Mám jednoho takového dlouholetějšího zákazníka, který mě uháněl do, asi spíš z jeho pohledu, nepříjemné práce. Sám si vyřezal z nějaké ořechové fošny kytaru prapodivného tvaru a chtěl řešit lak a celé to vlastně sesadit dohromady. Tak, jako mají lidé standardně ve zvyku nosit láhve, když potřebují nějakou službu, tak on přinesl plný batoh čerstvě vlastnoručně nasmažených kuřecích řízků. Byly ještě teplé (smích).

Tomu říkám práce snů. Tak já děkuji za rozhovor a pro čtenáře, jestli chcete potěšit kytaráře Kobrleho, doneste batoh řízků (smích).
Také děkuji. Jo a třeba něčím ze zabijačky, taky nepohrdnu (smích).

Za MUSICstage se ptal Vojta Jelínek
PROFIL AUTORA: Vojta Jelínek
Vystudoval obor Informační technologie na SSPŠ Preslově. Od IT posléze utekl z vysoké školy, aby si začal plnit svůj sen a nyní studuje na Konzervatoři a VOŠ Jaroslava Ježka. Jako kytarista působí například se zpěvákem Petrem Kutheilem, spolupracuje s nahrávacím studiem 3bees a zvučí živé koncerty.

Odpovědět