Eddie Stoilow, 1st Choice: Martin Mrázek

Odpovědět
Jan Martinek
Příspěvky: 23
Registrován: 09 čer 2015 11:13

Eddie Stoilow, 1st Choice: Martin Mrázek

Příspěvek od Jan Martinek » 10 črc 2015 11:42

Martin „Mrazík“ Mrázek je kytarista čím dál úspěšnější kapely Eddie Stoilow a kapely 1st Choice.

Kdy jsi poprvé vzal kytaru do ruky?
Ve čtrnácti letech. Byla to tátova španělka, on hrál vždycky trampský písničky. Jednoho dne jsem přišel ze školy domů, vzal jsem si zpěvník „Já, písnička“ a za jeden den se naučil všechny základní akordy. Samozřejmě můj cíl byl hrát na elektrickou kytaru, ale rok jsem musel povinně chodit na klasiku.

A je to dobrá průprava? Pomohlo ti to?
Upřímně, chodil jsem na ni rok, takže to bylo úplně jedno. Ale je asi dobrý vědět, co to obnáší. Já jsem na akustiku chodil na Chodov k jedný učitelce a ve stejný budově učil na kytaru Marek Šimůnek (známý rockový kytarista a učitel, autor učebnic hry na elektrickou kytaru - pozn. aut.), tak jsem mlsně chodil kolem, ale tehdy jsem ještě ani elektrickou kytaru neměl. Naši si mysleli, že mě to za chvilku pustí, tak mi ji nechtěli kupovat. :-) Nakonec jsem si ji pořídil a v patnácti začal chodit právě k Šimůnkovi.
Obrázek
Musel tě tehdy nějak přeučovat, třeba co se týče techniky rukou?
Ne, ale první rok jsem se učil jen držet trsátko a správně trefit strunu, takže to byla taková vojna, kterou jsem musel vydržet. Ale mělo to svůj smysl. Držet správně trsátko je základ, který si pak neseš celý hudební život. Takže jsem se rok učil brnkat na jednu strunu nahoru a dolů s metronomem, pak se přidávala levá ruka, začal jsem se učit stupnice, takže to byl hodně dril.

Počítám, že už jsi chtěl hrát sóla a zatím tohle...
Sóla jsem si samozřejmě doma hrál.

Co jsi v té době poslouchal?
V úplných začátcích Green Day, první album Dookie, pak Rage Against The Machine. V té době jsme začali objevovat Internet, stahoval jsem si tabulatury a mastil to na akustiku. Tehdy jsem si udělal takovej paskvil… neměl jsem mikrofon, ale zjistil jsem, že sluchátka můžou fungovat jako mikrofon. Dal jsem si na akustiku velký sluchátka, zapojil to do zesilovače a hrálo to „zkresleně“ :-) …takhle jsem hrál odrhovačky od Rage Against The Machine. Pak přišly první koncertní zkušenosti s kapelou Nirvana Revival a musel jsem se naučit všechny písničky od Nirvany, což byla taky dobrá škola. Z téhle muziky vycházeli skoro všichni v muzikantské scéně, kolem který jsem se tehdy motal.

Dneska, jakmile začneš hrát, každého hned musí napadnout Mark Tremonti (Creed, Alter Bridge)...
To přišlo až potom. Hodně mě ovlivnilo, že jsem odjel na léto do Ameriky, kde se z rádií linula jen super moderní rocková muzika. Tam jsem poznal spoustu kapel a jedna z nejoblíbenějších byli právě Creed. To se na mém hraní hodně podepsalo.

Mluvil jsi o Nirvaně. Řekl bys, že Kurt Cobain byl dobrý kytarista?
Spíš co se týče nápadů. Ne, že by to byl nějaký virtuóz, ale dokázal to zahrát s naprosto famózním „drajvem“... technicky asi moc ne, ale co se týká feelingu, tak byl dobrej určitě.
Obrázek
Co podle tebe definuje dobrého hráče?
Pro mě je dobrý kytarista ne ten, co honí „vánočky“, ale ten, který zahraje něco, z čeho se ti zježí chlupy.

To je třeba kdo?
To je třeba právě Tremonti. Měl jsem hodně rád i bluesové kytaristy, Kenny Wayne Shepherd, Johnny Lang, to mě hodně bavilo. Já jsem se dřív snažil hrát hodně technicky, hodně sólovat, ale postupem času jsem začal zjišťovat, že je mnohem lepší hrát silné riffy a od sól jsem začal ustupovat.

Eddie Stoilow a 1st Choice, se kterými hraješ, jsou stylově hodně odlišné kapely a to zejména co se hraní na kytaru týče. To ti nevadí?
Pro mě je to právě zajímavá zkušenost… na jedné straně je špína, tvrdší muzika, na druhé straně je popík, kde je všechno jasně daný, zvukově vyladěný, každá chyba je tam slyšet. S Eddie Stoilow jsem se naučil hrát víc s metronomem, používat čistší zvuky a delaye, kdežto 1st Choice je syrová, rocková muzika.

Když jsi nakousl ty delaye, všiml jsem si, že u kytaristů existují dva přístupy: jedni tvrdí, že nejlepší je „hlava, šňůra a kytara“ a druzí to prohání přes spoustu krabiček. Jak to máš ty?
Já jsem taky spíš zastánce toho prvního přístupu. Efekty používám, ale jen proto, abych třeba sem tam podpořil nějakou vyhrávku. Mám delay, sustainer a kompresor a to je víceméně všechno. Ještě mám kvákadlo, který asi brzo vyhodím, protože ho vůbec nepoužívám. A samozřejmě ladičku, to je můj celý pedalboard.
Obrázek
Jaké máš vybavení?
Mám kytaru Paul Reed Smith McCarty, Gibson Explorer, Fender Stratocaster a občas hraju na kytaru Godin Radiator.

V čem se liší? Na jakou kapelu používáš jakou kytaru?
Na Eddie Stoilow používám PRS, protože je to univerzální kytara. Dají se na ní rozepnout humbuckery na singly, je to zvukově všestranný nástroj. S 1st Choice hraju nejradši na Gibsona, který má větší „tělo“, je to větší maso. Ve studiu ještě občas používám Telecastera.

Úplně stejného Gibsona jako máš ty, používá třeba i Ricky Medlocke z Lynyrd Skynyrd.
Tu samou kytaru má i Edge z U2, ale kvůli tomu jsem si ji nekupoval. Potřeboval jsem nějakou kytaru na takovouhle muziku a úplnou náhodou jsem se trefil do skvělýho kousku.

Co máš za aparát?
Mám značku Bogner… hlavu Bogner Shiva, což je speciální model, postavený ke dvacátému výročí téhle značky a má v sobě jiný lampy, typu KT88. Je to „high-gain“ aparát, ale má perfektní čistý zvuk.

Hodně kytaristů přitom už dneska aparáty nepoužívá, ale hrají na „pody“, nebo podobné procesory. Co si o tom myslíš?
Mně se to moc nelíbí. Potřebuju za sebou cítit tlak aparátu, aby se mi chvěly půlky :-)

Říká se, že zatímco hlavním partnerem bubeníka v muzice je baskytarista, u kytaristy by to měl být zpěvák. Co ty a zpěváci?
Se zpěváky mám zkušenosti dobrý i špatný. Buď tam ta chemie je a nějak to funguje, nebo tam není. S 1st Choice jsme vystřídali hodně zpěváků, takže mně stačí si jednou zahrát a už vím, jestli to má smysl, nebo ne.

Jaké máš zkušenosti se studiovým nahráváním?
Mám za sebou několik desek s 1st Choice a několik desek s Eddie Stoilow, nahrál jsem i kytary na CD kapely Flattus. Ve studiu mě vždycky baví vymýšlet různý vychytávky během nahrávání, zkoušet třeba i různý kytary... člověk je i vždycky nadšenej z toho, jak to ve studiu hraje všechno dohromady...

Jaké nastavení zvuku kytary je podle tebe ideální do studia?
Mám docela dobrou zkušenost s tím, že jsme při natáčení dávali na kytary málo zkreslení a spíš je vrstvili do sterea. Nakonec z toho vylezl pěknej, hutnej, prostorovej zvuk.
Obrázek
Dá se to takhle dělat, i když nahráváš nějaký nářez?
Dá. Třeba co se týče těch Flattus, tam byly opravdu tvrdý party. Je určitě lepší dát dvě nakřáplý kytary na sebe, než jednu přeboosterovanou.

Je lepší, když kapela nahrává ve studiu spolu, nebo jeden po druhém?
My jsme vždycky nahrávali spíš jeden po druhém, ale novou desku 1st Choice chceme točit dohromady, protože když máme nějaké nahrávky třeba ze zkušebny, demíčka, kde hrajeme spolu, tak je tam nějaká energie navíc, která se při jednotlivém nahrávání ztrácí a člověk už ji tam nikdy nenarve.

Co tě poslední dobou v muzice zaujalo?
Mám rád všechno od Foo Fighters a Queens Of The Stone Age. Hodně mě bavila poslední deska Biffy Clyro, co se týče koncertu, tak určitě Muse, ti mě na Rock For People naprosto rozsekali, to bylo fenomenální vystoupení.

Co podle tebe dělají dobře? Jinak, než ostatní kapely?
Dobře hrajou :-)

Jasně, ale jenom tím to přece není.
Není. Mají skvělou show, vymakanou produkci, a naživo je to totální nářez. U nás to nikdo takhle nemá, proto asi nikdo z Česka neprorazil venku. Vezmi si, že u nás není žádná kapela, která by se prosadila v zahraničí.

Možná v extrémním metalu, ale v mainstreamu ne, to máš pravdu.
Ono je to náročný. I kdyby se člověk snažil sebevíc, tak s anglicky zpívající kapelu má strašný limity. Nemůžeš do toho vrazit takový peníze a udělat takovou show, protože se to nikdy nevrátí. To si může dovolit česky zpívající kapela Chinaski, Lucie nebo Kabát. To je ale maximum. Kdežto u kapel, co jezdí celosvětová turné, je ten budget úplně jinde.

Přitom ale obě kapely, ve kterých hraješ, zpívají anglicky a Eddie Stoilow se docela daří.
To jo, ale ten strop tam je. Kdežto když máš českou písničku s refrénem o pivu, kterou si s tebou můžou všichni zazpívat, je to úplně o něčem jiným. Anglicky tady umí lidi ve větších městech, kdežto v těch menších lidi ani nevědí, co zpíváš a o čem a kapela, která nezpívá česky, je pro ně automaticky divná.

Vidíš, a přesto byla jednu dobu nejslavnější anglicky zpívající kapela u nás Charlie Straight z Třince.
Ti Eddie Stoilow uvolnili místo, protože se rozpadli :-) Nightwork nás trochu blokoval, taky se rozpadli. Support Lesbiens se taky rozpadli, respektive rozmělnili na dvě kapely, takže jsme pak zjistili, že tuhle sezónu jsme u nás byli nejznámější anglicky zpívající kapela. My se doufám nerozpadnem :-)
Obrázek
Eddie Stoilow nikdy nezkoušeli zpívat česky?
Zkoušeli, ale nějak to nešlo. Je hrozně těžký udělat český text, aby to bylo příjemný pro uši. Angličtina nám jde mnohem líp i kvůli tomu, že Žampík (Jan Žampa, zpěvák Eddie Stoilow, pozn. aut.) vyrůstal na Maltě a angličtina je vlastně jeho druhý rodný jazyk. I proto se mu anglicky líp skládá, než česky.

Jsi hlavním skladatelem pro 1st Choice, skládáš i pro Eddie Stoilow?
Občas. Ale je to spíš tak, že mě něco napadne na zkoušce a každý si vymyslí svůj part, je to kolektivní práce.

Nemáš to tedy tak, že bys doma sedl a napsal celou písničku?
Pro Eddie Stoilow určitě ne, pro 1st Choice to dřív tak bylo, teď už taky moc ne. Zpěvák si musí svou linku udělat sám, tak jak to cítí.

Máš čas cvičit na kytaru?
Poslední dobou vůbec. Hodně se hraje, skoro nemám čas brnkat si ještě doma. Trénuju hlavně na koncertech, udržuju si formu hraním.

Na festivalu Votvírák jste s Eddie Stoilow hráli pro desítky tisíc lidí, můžete jít ještě výš?
V Česku určitě ne, to je maximum. Na nás tam bylo tak třicet, čtyřicet tisíc lidí. To těžko odhadnout, ale je to kotel.

Dá se to vůbec psychicky ustát?
Dá se to. Daleko horší jsou pro mě koncerty, kde máš lidi přímo před sebou a oni jen stojí, nic nedělají a je vidět, že je to nebaví. Kdežto na těchto velkých akcích už to pro nás není stres, ale spíš adrenalin, natěšení. Když lidi reagují a zpívají s tebou, je tam ohromná energie, kterou ti všichni lidi vrací.

Máš nějaký muzikantský sen, který bysis rád splnil?
S Dave Grohlem (Foo Fighters, ex Nirvana) jsem se už potkal, vyfotil jsem se s ním, tak teď už zbývá jen si s ním zahrát!
Oficiální weby:
Eddie Stoilow: http://www.eddiestoilow.com
1st Choice: http://www.bandzone.cz/1stchoice

Za MUSICstage se ptal Jan Martinek
PROFIL AUTORA: Jan Martinek
Jan Martinek je současně novinář a hudebník. Přes den popisuje a komentuje českou politickou scénu, o večerech hraje na bicí v několika skupinách a projektech, se kterými vydal několik desek a sjezdil stovky klubů a desítky festivalů v celé ČR, ale i za hranicemi. K velké spokojenosti používá bicí Pearl Masters a různé činely tureckého původu, většinou méně známých značek, kterých má pozoruhodnou sbírku.

Odpovědět