Co kdysi začínalo jako malý hudební projekt skladatele Milana Steigerwalda a zpěvačky Pavly Forrest je nyní obrovským fenoménem. Řeč je o pražském divadle Rockopera Praha. Jedná se o pravé divadlo pro rockery a rockerky. Původně oba zakladatelé převedli téma Antigony do zvuků tvrdých kytar, přizvali pár známých a udělali z toho vynikající rockovou operu. Antigona zabodovala nejprve u pár fanoušků a přes nezměrnou práci tvůrčí dvojice se celé jejich úsilí nakonec přetavilo v obrovský úspěch, který obdivuje mnoho příznivců a to nejen metalové hudby. V současnosti se v Rockopěře hraje mnoho divadelních představení, která jsou vyprodána. Dále Rockopera pořádá svůj letní festival RiverFest, kde hrají kapely zpěváků, kteří zde vystupují a vrcholem je rockové divaldo pod širým nebem. Během svých vystoupení hraje živá kapela, používá se fire a laser show a hodně se dbá na působivý vizuál. Jedním z kytaristů tohoto rockového giganta je kytarista a skladatel David Pavlík, který prošel palbou všetečných otázek a nechá nás nahlédnout do zákulisí.

Na začátek něco o sobě. Jak jsi začínal? Hrál jsi vždy na kytaru, nebo byl první nástroj jiný?
Kromě lidského hlasu mě kytara vždy inspirovala nejvíce ze všech hudebních nástrojů, ale když jsem byl ještě dítě, tak nebylo jednoduché sehnat jak kytaru, tak učitele, proto jsem musel v 1. třídě začít na housle a až ve 13. letech jsem začal na kytaru.

Kdo tě nejvíce ovlivnil?
Těch jmen je hodně, vždy jsem poslouchal hlavně hudbu a né jen kytary, ale je pravda, že skoro v každé mé oblíbené kapele, kterou jsem poslouchal, hraje nějakej dobrej kytarista (smích).

Podporovala tě rodina v hudební kariéře, nebo chtěli mít doma lékaře či právníka?
Otec mě nikdy moc nechápal, byl velice zručný, ale pocházel z dělnické rodiny a neviděl v hudbě budoucnost. Ale máma mě podporovala… sice chtěla více houslistu, ale když jsem slíbil, že odmaturuji, nechala mě hrát i na kytaru (smích). Hodně mi pomohl i můj starší brácha, který měl na kotoučáku starý západní kapely jako Led Zeppelin, Rush, Deep Purple a podobné. Taky měl v pokoji na stěně pověšenou starou španělku. Sice na ní nehrál, ale pro mě byla ta kytara, jako symbol něčeho, co mě přitahuje.

Vzhledem k tomu kde hraješ, tak předpokládám, že nejsi samouk. Máš vystudovanou nějakou hudební školu (nebo ji studuješ)?
Na základní škole jsem od první třídy chodil do Lidové školy umění na housle. Tu jsem po osmi letech ukončil a houslím se už moc nevěnuji, kromě skládání smyčcových partů na MIDI keyboardu (smích). Na kytaru hraju pravidelně od třinácti let. Dostal jsem ji k narozeninám a hned šel za kamarádem, ať mi napíše nějaký akordy a pak už to šlo rychle, další rok elektrická a už jsem se vezl na vlnách rockové hudby. Na kytaru jsem víceméně samouk, zkoušel jsem chodit na nějaké hodiny a pak dokonce rok strávený na konzervatoři, ale ústavy pro mě nikdy moc nebyly. Rád si jdu vlastní cestou a navíc jsem měl pocit, že když se naučím skladbu třeba od Hedrixe, tak mi to dá více než měsíc školy, kde nějakého Hedrixe ani neznají (smích).

Mohl bys nám popsat své nástroje a říci, proč si pro ně rozhodl?
O kytarách, které jsem měl, psát nebudu, ale pár jich bylo. Momentálně hraji nejvíce na kytaru Peavey Wolfgang, je to skvělá kytara, kterou jsem si kdysi přivezl z USA. Pak mám Fender Stratocaster, který jsem koupil od kolegy z kapely a podle výrobního čísla, by měla být z roku 1983 - 84. Je to model s Floyd Rose a humbuckerem u kobyly. Dále hraju na Epiphone Explorer model 1984, jsou na ní aktivní snímače EMG 81-85, tělo i krk je mahagon, takže je skvělá na metalový riffy. Ještě mám stratocastera vyrobeného na zakázku od Honzy Vlasáka (kytary a basy Vivian), ale už je asi tak rok v mé rekonstrukci a nejsem to schopen dokončit (smích). Na akustické hraní používám, taky na zakázku vyrobenou, českou kytaru VKV, typ Dreadnought s Cutaway a má elektroniku Fishman. Taky mám starou španělku Cremona s nylonkama, sice nehraje nic moc, ale za to neladí (smích). Ale občas na ní doma hraju. Ještě mám baskytaru čtyřku Spector, kterou používám hlavně ve studiu. Nástroje si vybírám hlavně proto, jaký ve mě vyvolají pocit.

Jaké používáš snímače? Preferuješ spíše aktivní nebo pasivní snímače a proč?
Zatím nepreferuji, používám singly i humbuckery, pasiv i aktiv.

Co tvé zesilovače?
Momentálně už asi osm let hraju na zesilovač od firmy Ashdown, model Fallen Angel 180. Je to set s boxem 4x12. Je to rarita, už jej nevyrábí.

Co nějaké efekty? Používáš nějaké krabičky, nebo preferuješ rackové sestavy?
Rackové sestavy jsem řešil před léty, ale nakonec u mě zvítězila hlava, bedna a krabičky. Měl jsem období hodně krabiček, ale pak mě přestalo bavit pořád šlapat na pedály a teď mám v pedalboardu kvákadlo, drive, flanger, delay a footswitch na zesík. Ale časem se to třeba zase změní (smích).

Dnes se hodně používají různé simulace aparátů. Jaký na to máš názor? Lampy, nebo nuly a jedničky rovnou mixu.
Simulace hodně používám při práci ve studiu. Myslím, že už to maj dneska vychytaný, ale pokud potřebuji opravdovej zvuk, pak točím samozřejmě aparát a můžu zvuk kombinovat se simulací.

Hraješ v divadle Rockopera, kde každé představení je jako koncert. Je to něco jiného, něž hrát na klasickém koncertě, nebo je to stejné?
Je to trošku jiné, už tím prostorem kde se hraje. Zvláštní pocit, když diváci sedí skoro všude kolem vás. Taky tím, že se tam hudba dělí s divadlem, k tomu musíte brát ohledy a vše spojit dohromady. Ale rozhodně je to super.

Hraješ ještě mimo Rockoperu v nějakém hudební projektu?
Rockopera je pouze jeden z projektů v kterých hraju. Co se týče divadla, tak ještě hraju v muzikálu Králové Avalonu. Občas jezdím s projektem Vivaldianno. Jinak samozřejmě hraji v klasické rockové koncerty a festivaly se různými kapelami, například Viktor Dyk & WAW, Precedens, Tango Miroslava Imricha, Ota Balage Band, Jana Kratochvílová a Illuminatica a občas si zahraju se skupinou STROY. Také skládám hudbu na zakázku pro různé lidi a projekty a mám v plánu si konečně natočit solové album tvrdšího ražení.

Jak vlastně probíhá tvá příprava na představení?
Nejdříve se musím dobře naladit, pak se trochu rozehrát a rozhejbat. A někdy i jinak (smích).

Kolik hodin cvičíš a kytaristy by asi zajímalo jaké techniky?
Začínám ráno v šest a… ne, dělám si legraci. Cvičil jsem hodně dřív, někdy i deset hodin. Ale cvičím, když skládám hudbu. Vždy si vymyslím něco složitého a pak to musím nacvičit (smích). V podstatě jsem v muzice skoro každý den, takže mám kytaru pořád v ruce.

Myslíš, že se dá dnes uživit pouze hudbou?
Dá, ale je to těžké. Musíte toho dělat hodně. Občas neodmítnu hraní v baru, někdy nahrávám různou hudbu pro film a televizi. Také jsem třeba spolupracoval s Českým rozhlasem, pro který jsem skládal scénickou hudbu do rozhlasových her.

Máš nějaký vzkaz pro začínající muzikanty?
Musíte věřit, vydržet a dělat hudbu jak nejlépe umíte.

Za MUSICstage.cz se ptal Jan Havlíček