Bernard Allison

Odpovědět
vitkopecky
Příspěvky: 5
Registrován: 12 led 2015 10:17

Bernard Allison

Příspěvek od vitkopecky » 06 kvě 2015 20:17

Kytarový střelec z Chicaga.

Americký bluesový kytarista z Chicaga, který už ve dvanácti letech hrál koncerty se svým tátou, legendárním bluesmanem Lutherem Allisonem, po studiích získal angažmá od královny chicagského blues Koko Taylor, kterou doprovázel na jejím turné po celém světě, hrál po boku takých kytarových hvězd jako Stevie Ray Vaughan nebo Johnny Winter, až se sám vypracoval v respektovaného a uznávaného hudebníka, který od devadesátých let stojí v čele vlastní kapely Bernard Allison Group. S tou koncertuje po celém světě a na svém kontě má sedmnáct vydaných sólových alb. V rámci svého Evropského turné zavítal do pražského Jazz Docku, kde poskytl před koncertem velmi přátelský a milý rozhovor.

Kdo tě inspiroval ke hře na kytaru?
Velkou inspirací byl pro mě můj táta Luther Allison. Pocházím z hudební rodiny a když jsem byl malý, otec doma hrál na kytaru a mně se to moc líbilo, takže jsem si přál také umět hrát jako on. Nikdy mě tedy nemusel do hraní nutit. Poslouchal jsem desky, které doma měl, jako např. Otise Rushe, T-Bone Walkera, B.B. Kinga a učil se podle nich hrát. A jelikož pocházím z Chicaga, měl jsem možnost se učit od spousty starých chicagských legend, jakými byli například Muddy Waters nebo Hound Doy Taylor. Později jsem se dostal také k nahrávkám mladších bluesových hráčů např. Johnny Wintera, nebo Stevie Ray Vaughana, kteří měli na můj hudební a kytarový vývoj velký vliv. Celou tuhle bluesovou rodinu mám tedy v krvi.

Hraješ kromě kytary i na jiné nástroje?
Učil jsem se hrát na spoustu nástrojů, umím hrát na bicí, baskytaru, klávesy, harmoniku… Takže hraji téměř na vše, kromě žesťových nástrojů, na ty neumím.
Obrázek
Obrázek
Bernard Allison s kytarou Blade Stratocaster Milky Way

Jaké momenty byly ve tvém životě pro tebe a tvou hudbu důležité?
Moje první velká zkušenost byla v kapele královny chicagského blues Koko Taylor, od které jsem dostal angažmá, když jsem vystudoval školu. Byla to v podstatě moje první kapela. Tam jsem se toho opravdu spoustu naučil. Naučil jsem se muzikantskému řemeslu, jak důležité je umět správně doprovázet zpěváka, spolupracovat s ostatními muzikanty v kapele a přitom vše dělat s pokorou a úctou k lidem. Koko byla jako moje druhá máma, starala se o mě a neustále na mě dohlížela. Kromě toho všeho mi předala spoustu zkušeností a naučila mě, jak fungovat v hudební branži.

Jak by jsi charakterizoval svou hudbu?
To je těžká otázka. Protože každý kytarista a v podstatě jakýkoliv muzikant, ať už hraje na jakýkoliv nástoj, je někým ovlivněný. Já mám spoustu různých vlivů, ať už to byl můj táta, Freddie King, nebo Stevie Ray Vaughan a Johnny Winter. Přes všechny tyto vlivy není jednoduché najít svůj vlastní styl a rukopis a přitom neznít jako některý z tvých idolů. Důležité je se od každého z nich něčím inspirovat, ale přitom se stále snažit vytvářet své vlastní nápady. Pocházím z velké rodiny z devíti dětí, každý z nás doma poslouchal něco jiného, ať už to bylo blues, country, rock, funk, jazz, gospel, takže i to mělo velký vliv na můj hudební vývoj. Snažím se tedy už od mládí vstřebávat všechny tyto věci a přetransformovávat je potom do svého vlastního stylu, který je díky všem těmto vlivům pestrobarevný. Také už přes dvacet let spolupracuji s firmou Mesa Boogie na jejichž zesilovače hraji, mám originální na zakázku postavenou kytaru od firmy Blade a i to má ve výsledku vliv na můj osobitý sound a hudbu, kterou vytvářím.

Je tvá kapela tvou exklusivní prací, nebo máš ještě nějaké jiné zaměstnání?
Od svého posledního angažmá u Koko Taylor jsem neměl žádné další, jen svou kapelu. V podstatě jsem nikdy neměl žádné běžné zaměstnání. Popravdě ani nevím, co bych jiného dělal, když bych se nevěnoval hudbě. Jsem šťastný, že se můžu živit tím, co dělám.
Obrázek
Bernard Allison s kytarou Gibson SG

Koho máš rád z mladé bluesové generace kytaristů?
Dnes je ve světě spousta skvělých mladých kytaristů, ať už jsou to Philip Sayce, Kenny Wayne Shepherd nebo Jonny Lang. Např. s Jonnym často společně koncertujeme, jelikož máme stejný management. Také se stále účastním projektu Hendrix Experience, kde hrají další skvělí mladí kytaristé jako např. Zakk Knight, Eric Gales a Eric Johnson. Také mám rád Ronnie Baker Brookse, kterého beru jako svého mladšího bráchu. A samozřejmě jsem rád, že se bluesové kytaře věnují i holky jako např. Samantha Fish. U této mladé generace je skvělé, že do blues přináší svěží vítr, mladistvou energii a nové nápady. Tím, že vytváří vlastní hudbu inspirovanou blues a pouze nekopírují bluesové standardy, posouvají tento styl dál.

Jakou hudbu rád posloucháš?
Hodně poslouchám starou funkovou hudbu, rockovou hudbu… mám rád spoustu různorodých stylů. Také mám rád metal. K tomuto žánru jsem se dostal díky kytaristovy Mikemu, který se mnou hraje už více jak patnáct let v kapele. Má rád rockovou a metalovou hudbu, což přináší do naší hudby zajímavý a unikátní kontrast dvou různých hráčských kytarových stylů.

Jak skládáš svou hudbu, používáš noty, nebo jinou formu zápisu?
Bohužel noty neumím. Docela hodně muziky, kterou hraji jsem složil v autobuse. Po koncertě si vezmu kytaru do autobusu a něco vymyslím. Nejsem typ hudebníka, který by vymýšlel party pro nástroje, potom je rozdal muzikantům v kapele a oni se je naučili. Nechci mít kapelu, kde bych lidem musel říkat, co mají hrát. Rád tvořím hudbu dohromady s klukama z kapely a jsem rád, když každý do kapely přinese svůj nápad.

Hraješ každý koncert stejná sóla?
Neumím hrát stejné věci. Nikdy dopředu nevím, co budu hrát. Když někdy z nahrávky slyším, co jsem zahrál tak jsem občas sám překvapený. Každý koncert je zcela odlišný, tím se mění i výběr písní a jejich podání. Snažím se reagovat na lidi a podle atmosféry koncertu se potom odvíjí i moje samotná hra.
Obrázek
Bernard Allison s kytarou Squier Stratocaster Classic VibeG

Na jaké kytary hraješ během tohoto turné?
Používám svůj signovaný stratocaster od firmy Blade, který jsem pojmenoval Milky Way, podle jeho barevné úpravy. Kytara má aktivní elektroniku a pomocí stisku spínače tak můžu zkreslit svůj zvuk, aniž bych musel sešlapovat zkreslovací krabičku. V roce 1990 jsem napsal do firmy Blade dopis, zda mi byli ochotní postavit můj signovaný model a o rok později, v den mých narozenin, jsem od nich dostal tento krásný nástroj jako dárek. Od té doby na ní neustále hraji. Momentálně také spolupracuji s firmou Gibson, od které mám model SG. Gibson přišel na trh s novou reedicí nástrojů, které vyráběl v 50. a 60. letech. Já používám reedici modelu z 60. let se snímači P-90 a s automatickým systémem ladění strun, kde se dá naprogramovat sedm různých ladění a potom mezi nimi přepínat pomocí jednoho stisknutí spínače. Nemusím tak na turné brát hodně kytar, z důvodů různých ladění. V základě tuto kytaru používám pro slide. Mojí záložní kytarou je Squier Stratocaster z nové série Classic Vibe. Má úžasný zvuk a použil jsem ji i při nahrávání nového alba. Vlastně jsem ani nehrál na svou hlavní kytaru Milky Way, jen na tohoto Squiera. Hrál jsem už na spoustu nástrojů a tak jsem mohl tuto kytaru porovnat i se starýma Fenderama a popravdě musím říct, že se jim tento Classic Vibe vyrovná. Navíc je to nástroj, který stojí v Americe 350 dolarů, takže si ho může dovolit téměř každý.

Jaké používáš struny?
Hraji na struny od firmy Ernie Ball, která mě podporuje. Používám set Heavy Bottom, což je hybridní sada s tvrdostí .010 až 052.

Jaké ladění používáš na svých nástrojích?
Při hře s bottleneckem používám otevřená ladění v D, E a G.. Mojí hlavní kytaru ladím o půl tónu níž a struna E je obvykle přeladěná na tón D. K podladění kytary o půltónu mě přivedl Johnny Winter a od té doby na kytaru hraji tímto způsobem. Spousta bluesových a rockových hráčů tento styl ladění používala… například Hendrix, Stevie Ray Vaughan, Johnny Winter. Nástroj má hutnější sound a tón je teplejší a měkčí.

Používáš skleněný nebo mosazný bottleneck, nebo preferuješ jiný materiál?
Já používám chromový. Je to speciální bottleneck, který se nazývá Chrome-Dome. Používám ho už několik let. Líbí se mi jakou vytváří barvu tónu a má dlouhý sustain. Vychází v podstatě ze slidu, který používají hráči na steelkytaru. Je opravdu skvělý.

Moc rád bych ti poděkoval za rozhovor a mohl by si mi ještě prozradit tvé nejbližší plány?
V lednu tohoto roku jsme vydali s kapelou nové album s názvem In The Mix, ke kterému momentálně jedeme turné po Evropě a po skončení odlétáme na další štaci do Ameriky. To jsou tedy mé aktuální plány.
Oficiální web: http://www.bernardallison.com

Za MUSICstage se ptal Vít Kopecký
PROFIL AUTORA: Vít Kopecký
Vít Kopecký je profesionální kytarista s žánrovým zaměřením na blues, rock a bluegrass. Pochází ze severočeského Děčína a hudbě se věnuje již od dětství, kdy se základy hry na kytaru naučil od svého táty. Studoval na Konzervatoři Jaroslava Ježka a také u kytaristy Karla Poláčka, který je pro něj velkým vzorem. V současné době je jeho domovskou kapelou Matěj Ptaszek a Dobré ráno blues band. V minulosti hrál také se slovinským bluesovým písničkářem Paulem Battem Jr., česko-americkou formací Juwana Jenkins a Murphy Band nebo blues-rockovým triem The Kids. Od roku 2006 se věnuje hudbě na plný úvazek, koncertuje po celé Evropě a mimo hraní se věnuje výuce kytary. Spolupracuje s hudebním vydavatelstvím Galén a s firmou Furch Guitars na jejichž nástroje hraje.

Odpovědět