Z nejznámější české metalové kapely nedávno odešel baskytarista Zdeněk Kub a jeho místo zaujal Marek Loučka z vyškovské hardcore/crossoverové kapely Forrest Jump. V rozhovoru pro MUSICstage.cz se nová posila legendárních metalistů představuje.

V Arakainu střídáš baskytaristu Zdeňka Kuba, který v kapele působil 35 let. Jak se přihodilo, že jsi dostal lano do české metalové legendy? Vím, že už dříve jsi s Arakainem na některých koncertech zaskakoval…
Všechno se to přihodilo souhrou různých událostí. Pepa Michálek, frontman Forrest Jump, kde jsem dřív hrál, a Honza Toužimský jsou kamarádi. Honza Toužimský v roce 2012 byl kmotrem CD Forrest Jump „ MONOLIT“, následovalo turné s Arakainem a já měl tu možnost se s kluky z Arakainu lépe poznat, což nakonec vyústilo záskokem za Zdeňka Kuba na dvou koncertech v roce 2018. Zdeněk ženil syna, pokud se nepletu. Na konci roku 2021 přišla nabídka, jestli bych nezaskočil na RespiraTour 2021 za Zdeňka znovu, ale to již ne z rodinných důvodů, nýbrž z důvodu odchodu z kapely. Neváhal jsem ani minutu a nabídku přijal. Bohužel se odehrály jen dva koncerty, ale i tak se pánové později rozhodli nabídnout mně stálé místo v Arakain, což považuji za velkou čest a splněný sen.


V kapele Forrest Jump jsi hrál jedenáct let. Stylově je to přece jen trochu jinde než Arakain. Byla velká změna skočit z crossoveru do thrashe?
Je pravda, že kapely Forrest Jump a Arakain jsou stylově rozdílné, ale pořád je to rocková muzika a ten rozdíl je malý. Postupy a principy jsou si podobné. Jediné, co jsem musel změnit je ladění. Ne, v tomto problém nebyl.

Jak dlouho trvalo naučit se repertoár Arakainu a jsou v něm písně, s kterými jsi měl problémy nebo ti nesedly?
Moc času na přípravu jsem neměl. Bylo to asi 10 dnů a musel jsem se naučit 18 songů. Narazím na druhou část otázky. Z těch osmnácti skladeb jsem se nebyl schopný za takový krátký čas naučit „Gilotinu“ z alba Schizofrenie, kde obecně jsou skladby náročnější. Takže jsem někdy místo pozdravu slyšel:„Už umíš Gilotinu?“ (smích). Není skladba, která by mně vyloženě nesedla, nebo jí neměl rád. Třeba to přijde (smích).

Je ti bližší starší, thrashovější tvorba Arakainu, nebo naopak ta novější?
Mám rád obě období, ale abych byl zcela upřímný, tak o něco blíže mně je novější tvorba. Tím bych nerad nijak zpochybnil kvalitu dnes již legendárních pecek, ale asi je to vývojem mého pohledu na metalovou muziku. Mám rád samply a moderní zvuk.


Preferuješ při hraní prsty nebo trsátko? Jaká technika je ti bližší a proč?
Hraji prsty od začátku. Když jsem začínal, tak jsem si myslel, že je to „frajerštější“, že je basa hladší, sametovější. Trsátka ať drhnou kytaristé (smích). Zůstalo mně to dodnes. Bohužel jen ta hra prsty, názor mám jiný. Komplexní hráč by měl zvládat všechny techniky, ale mě trsátko nějak minulo a neumím tuhle techniku do dnes.

Jak dlouho už na baskytaru hraješ a proč ses rozhodl právě o tento nástroj?
Na baskytaru hraji od svých třinácti let. Důvod je zcela jasný a mockrát řečený. V nově vznikající kapele již nebylo místo pro dalšího kytaristu, takže nezbývalo nic jiného, než se ujmout baskytary. Postupem času jsem si nástroj zamiloval a kytara mě přestala zajímat.


Kdybys měl jmenovat baskytaristy, kteří tě nejvíc ovlivnili, kteří by to byli?
Na jedno jméno nesmím zapomenout a tím je Steve Harris. Ten musel ovlivnit snad každého rockové baskytaristu. Moc rád si poslechnu Richarda Scheuflera (mistr mistrů), vynikajícího Marka Bero Haruštiaka (jeho školy jsou výborné), Ivana Maťa a spoustu dalších vynikajících hráčů. Dále YouTube “magory“ jako Davie 504 nebo Charles Berthoud.

Jsi samouk, nebo jsi prošel výukou na baskytaru, ať už u učitele, nebo ve škole?
Jsem samouk, všechny dovednosti jsem odkoukal od zkušenějších baskytaristů a zbytek se snažil naučit sám. Bylo v minulosti složitější než dnes, ale o to byla větší výzva.


Jaký používáš gear?
Prošel jsem si obdobím, kdy jsem tahal ty největší aparáty, co jen byly na trhu, ale dnes už je to jinak. Každý na to máme svůj názor, ale já dospěl, pokud se to tak dá říct, k tomuto gearu. Nově mám aparát Kemper Profiler, efekty nepoužívám žádné. Razím heslo, že „nejlepší krabička je žádná krabička“, vysílačku Mipro, in-ear Sennheiser. Jako firemní hráč Jana Růžičky a značky Růža mám nástroj vyrobený přímo pro mě: Krk je z javoru, wenge, padouku a hmatník ze dřeva bubinga. Tělo se skládá ze sedmi vrstev, top je z nádoru lípy, střed je gabon, proložený je to dýhami wenge a javoru. Elektrika je Aguillar OBP3, snímač je čtyřcívkový HB výroby Jan Růžička (vřele doporučuji), mechaniky jsou Gotoh. Basa je multiscale, menzura G - 33,25" H - 36".

Dáváš přednost čtyřstrunné, pětistrunné nebo vícestrunné baskytaře?
Dávám přednost pětistrunné baskytaře, lépe vypadá (smích). Čtyřstrunnou mám v oblibě také, ale spíš na slap, doma na cvičení. Vícestrunným baskytarám jsem na chuť nepřišel.


Skládáš vlastní hudbu a máš takovou ambici i v Arakainu?
Pro Forrest Jump jsem pár pecek složil a baví mě to. Samozřejmě se pokusím nějakou hezkou písničku složit i pro Arakain. Jak úspěšně, to se teprve uvidí.

Jak často cvičíš a máš nějaké oblíbené cvičení? Videa z YouTube, učebnice…
Teď cvičím poměrně dost. Cvičím každý den, ale kolik hodin, to nedokáži říct. Mám před sebou nový playlist na 40LETour a pak i playlist na koncertní set s Lucii Bílou, takže práce mám dost. Mám doma školy od Marka Bera, těma se pomalu prodírám a rád si pouštím bassless tracky na YouTube, kde improvizuji k fiktivní kapelou.

Preferuješ, když bubeník hraje na koncertech s metronomem, nebo na tempu zase tak nezáleží a důležitější je souhra a groove?
Už dlouho hraji s klikem do uší, takže volba je jasná. Metronom.

Odkazy
Facebook: www.facebook.com/Marek-Loučka-106251428536982

Za MUSICstage.cz se ptal Jan Martinek