V tradici nástrojů řady Numa, italské firmy Studiologic, pokračuje model Compact 2, který je koncipován jako jednoduché, snadno přenosné stage piano se zabudovaným ozvučením. Takový typ nástroje může být pro mnoho muzikantů (a nejen klávesistů) velmi praktický a přitažlivý.
Design
Firma tentokrát vsadila na barevnou kombinaci především černé a oranžové, a nutno říci, že je velmi slušivá a poměrně nenápadná, což může být pro určitou skupinu uživatelů docela důležité. Prostorově je nástroj tak úsporný, jak jen to jde. Rozměr 88klávesové klaviatury přesahuje jen velmi nutně okrajovými lištami, do hloubky si vystačí jen s velmi úzkým pruhem, do kterého se vejdou zminimalizované ovládací prvky. To je praktické, hlavně pokud používáme tento nástroj jako spodní manuál a máme nad ním další nástroj, což může být jeho dost typické použití. Na všechno je hezky a rychle vidět a nemusíme provádět hlavou a zády více či méně sofistikované manévry pro zjišťování, jak máme nastavené parametry na objemném a hlubokém spodním nástroji. A v neposlední řadě při stěhování a převozech oceníme, že když už je nástroj dlouhý, tak není aspoň příliš široký a nezabírá zbytečně místo. V designu jsou pěkně zkombinovány plochy s hladkým i porézním povrchem, takže i přes dominantní černou barvu nepůsobí nijak chladně nebo snad dokonce depresivně.
Vlevo na panelu najdeme dnes jeden z typických poznávacích znaků firmy Studiologic, a to dvě malé stříbrné páčky; jednu pro ovládání ohýbání tónu a druhou pro dva druhy modulace (kombinace vibrata a filter cutoff). Ve středu nástroje najdeme vše další pro ovládání zvuku: sekci s malým, ale pěkně čitelným OLED displejem a tlačítky přepínání režimů a nástrojových skupin, vpravo pak multiefektovou sekci, kde se snadno dostaneme na ovládání 5 efektových jednotek (FX1, FX2, Reverb, Mastering, dvoupásmový ekvalizér). Šestou efektovou jednotkou je simulace rezonance strun pro klavírní zvuky, ta ale ovládací sekci nemá, resp. nastavuje se v režimu Global přes menu. U efektů snad jen malá výtka ohledně terminologie - od názvu Mastering nečekejme přílišnou magii nějakého složitého procesování zvuku jako ve studiu, jedná se prakticky "jen" o jednoduchý, ale hlavně na živé hraní velmi praktický, kompresor.
Na zadním panelu zaujmou po stranách hlavně dvě mřížky lemované oranžovými lištami skrývající zabudované 10W reproduktory. Mezi nimi najdeme sekci celkem obvyklého připojení - klasické MIDI IN/OUT a USB/MIDI, připojení dvou pedálů, audio výstupy L/R a sluchátka, samozřejmě také hlavní vypínač. Zde bych měl poměrně zásadní výtku k designu - označení konektorů není vůbec nijak kontrastní (např. bílý nápis na černém pozadí) ani na vrchní, ani zadní části nástroje, názvy jsou jen prolisovány do černého pozadí zezadu. Pořadí konektorů si sice uživatel může poměrně rychle zapamatovat, ale na první použití je to trochu "loterie", zejména v méně osvětleném prostoru jsou názvy v podstatě nečitelné a paradoxně nejlepším řešením je podívat se do manuálu, který jinak uživatel alespoň průměrně technologicky zdatný prakticky nepotřebuje. K nástroji je dodáván síťový adaptér nebo může být napájen jen z USB, což jeho možnosti použití ještě rozšiřuje.
U nástrojů tohoto typu se v poslední době stalo téměř standardem mít možnost nějakého pomocného audiovstupu, vzhledem k zabudovanému ozvučení by to bylo velmi praktické (např. pro cvičení i s druhým nástrojem, jako vrchním manuálem, bychom nepotřebovali zvlášť odposlech). Tato možnost tady bohužel chybí, ale vzhledem k cenové kategorii to asi nelze považovat za významný nedostatek.
Na závěr k designu jeden podstatný a potěšitelný detail - nástroj váží pouze 7,1 kg, což z něj pro mnoho zájemců hledajících nízkou váhu a plný klavírní rozsah klaviatury může udělat jasného favorita.
Ovládání
Přestože mnoho funkcí je na prvních pohled zřejmých a sebevysvětlujících a nástroj se dá ovládnout doslova během pár minut, není vše tak úplně jasné a logické, jak by možná mohlo být. Jedna záludnost se skrývá ve volbě a nastavení jednotlivých partů. Numa Compact 2 má možnost kombinovat dvě vrstvy zvuku, které nazývá Upper/Lower do kombinace (presetu), kterých je k dispozici 99, z toho 40 předprogramovaných. To samo o sobě může být někdy matoucí, protože se může jednat o vrstvení zvuků po celé klaviatuře (např. piano + smyčce), nikoli jen rozdělení klaviatury, ale budiž. Jednotlivé sekce můžeme zapínat příslušnými tlačítky pod displejem. Oranžovým multifunkčním kolečkem, enkóderem, můžeme procházet jednotlivé presety nebo přepínat mezi vrstvami, nicméně tlačítka zvukových bank vpravo vedle displeje se týkají jen jedné vrstvy zvuku, nikoli celé kombinace (presetu), jak můžeme být zvyklí například ze syntetizérů s mnohem větším počtem zvuků. Takže pokud chceme rychle přejít z presetu zahrnujícího např. akustické piano do presetu se syntetickými zvuky, nelze jednoduše zvolit jinou zvukovou banku, ale musíme se tam prostě kolečkem dokroutit. Tento detail ovládání je ze začátku lehce matoucí, ale dá se na něj samozřejmě zvyknout.
Jinak je ovládání v podstatě samovysvětlující, u jednotlivých vrstev v kombinaci pak můžeme nastavit obvyklé parametry jako hlasitost, úroveň efektu, používání pedálu a páček pro danou vrstvu apod. Zajímavé je, že zde není parametr stereopozice, u některých zvukových kombinací by se rozhození zvuků do sterea mohlo hodit. Podobně jako vrstvy Upper/Lower můžeme nastavovat i režim MIDI řídící klaviatury - zóny A a B, opět s typickými parametry pro MIDI použití (volba programu, banku apod.).
V globálním režimu můžeme nastavit obvyklé parametry jako transpozici klaviatury, celkové naladění, křivku úhozu (čtyři možnosti), automatické nastavení efektů a již zmíněné nastavení audiovýstupu a pedálu.
Klaviatura
Je polovyvážená, typu TP9 spřízněné značky Fatar, a celkem překvapivě v této cenové relaci nabízí i tlakovou citlivost (aftertouch). Hraje se na ni příjemně, subjektivně bych řekl, že má něco "svého" do sebe, co ji odlišuje od jiných typů klaviatur. Klasickou kladívkovou klavírní mechaniku připomíná jen v určité tvrdosti úhozu, nicméně celkově (i tvarem kláves) má v sobě i něco varhanního a nejen díky tlakové citlivosti i něco "syňťákového". Přestože nejsem příliš fandou vytváření jedné super univerzální klaviatury spojující všechny možné typy dohromady, zde se zdá, že se určitou rozumnou vyváženou kombinaci podařilo nalézt. Reakce, dynamický rozsah i křivka je vyvážená, pro hráče s alespoň trochu slušnou prstovou technikou je hratelná a "poznatelná" okamžitě, člověk si na ni nemusí příliš dlouhodobě zvykat, což je další plus.
Zvuk
Jako zdroj zvuku slouží paměť 1 GB na vzorky, které nabízí obecně velmi slušnou kvalitu zvuku (hlavně s ohledem na cenovou kategorii) s rozumnou polyfonií 128 hlasů. Jednoduše řečeno, nástroj se nemusí za nic stydět a všechny zvuky jsou v pohodě použitelné, ale přece jen někdy zvuk zní trochu uměle a chemicky, což umí nástroje vyšších cenových kategorií lépe skrývat. Týká se to zejména zvuků bicích, ty se ale zřejmě u tohoto typu nástroje nebudou používat moc často. Akustický klavírní zvuk, který asi bude zajímat většinu uživatelů především, je velmi slušný a inspirativní, napomáhá mu simulace rezonance strun i pěkná simulace reverbu. Velmi pěkně zní také Hammondy (tradice Numa Organ se nezapře).
Efekty FX1 a FX2 můžeme použít pro Upper nebo Lower vrstvu, jejich intenzita se ovládá pravou páčkou, celkové nastavení ještě potenciometrem Amount. Zní celkem uspokojivě, škoda jen, že se podařilo trochu přehnat rychlost simulace Leslie, u varhanních zvuků to trochu může vadit. Výborným nápadem je zařazení ekvalizéru a kompresoru na konec signálové cesty, které mohou pomoci rychle doladit a vyrovnat zvuk v různých herních situacích a typech akustických prostorů. Celkově vzato se dá říci, že to, co od tohoto typu nástroje zvukově čekáme, umí velmi slušně.
Závěrem
Numa Compact 2 je přes několik drobných nedostatků (většinou snadno překonatelných zvykem a častým používáním nástroje) velmi praktickým, snadno přenosným a levným nástrojem pro všechny, kdo potřebují jednoduchý nástroj se základními zvuky, ať už "jen" pro domácí cvičení nebo pro možnost snadného použití prakticky kdekoli.
Výrobce: Studiologic
Zapůjčil: Disk Multimedia s.r.o.
Jiří Neužil
PROFIL AUTORA: Jiří Neužil
Vystudoval Konzervatoř Jaroslava Ježka (obory skladba a klavír), kde vyučuje jazzovou klavírní interpretaci a elektronické nástroje. V letech 1994-1996 působil jako jeden z firemních hráčů Yamaha pro ČR. Bývalý člen skupin Blue Birds Ivana Myslikovjana a Taliesyn, v současnosti Petr Kalfus Sextet a Ajnkesl Buntes. Autor scénické hudby pro divadlo v ČR a ve Francii, rozhlasové hry pro Český rozhlas. Příležitostně spolupracuje s francouzskými šansoniéry (Alain Turban aj.), z české scény např. Jakub Doležal Q, Stainless Swingers, Concept Art Orchestra, Marie Rottrová, Jaromír Nohavica aj.