První verzi klávesového kontroléru nabízející přímou integraci s balíkem KOMPLETE jsem si pořídil hned po tom, co se produktová řada objevila na trhu. O tehdejší pohledu na věc se můžete více dočíst ve společné recenzi s KOMPLETE 10 na Audiozone.cz. Po nějaké době a ne zcela ideálním rozvoji vyšel zásadní update ovládacího software na verzi 1.5, který jsem popisoval v dalším článku. Mezitím uplynulo hodně času (druhý zmiňovaný článek je z podzimu 2015) a KOMPLETE KONTROL se dostal do verze 2.0, a to jak jeho software, tak hardware. Pro rychlé připomenutí alespoň uvedu, že kontrolér existuje v 49 a 61 klávesové verzi s kvalitní polovyváženou klaviaturou od firmy Fatar. První generace nabízí i kompaktní variantu s 25 klávesami a lehce opožděně přibyla i verze s kladívkovou mechanikou a 88 klávesami.

Fyzické novinky
Nová generace je o něco mohutnější než předchůdce a více matná. Hlavní rozdíl ve výbavě je zřejmý a velmi působivý. Tam, kde byly pouze podlouhlé jednobarevné displeje pro zobrazování hodnot parametrů přiřazených k jednotlivým enkodérům, se nyní nachází dvojice „miniobrazovek“, tedy barevných displejů s pěkným rozlišením. Jejich spodní část zobrazuje parametry přiřazené k enkodérům jako původní proužky a zbytek slouží pro ovládání software KOMPLETE KONTROL, zejména procházení knihovny a vybírání zvuků. Nad displeji je ještě osm bílých podsvícených tlačítek, které mají rozličné funkce indikované pro změnu v horní liště dvojice obrazovek.

Dalším velkým rozdílem je opuštění dotykových proužků, které sloužili jako Modulation Wheel a Pitch Bend a jejich nahrazení masivními kolečky. Jeden touch strip zůstal, což se hodí, byť preferuji kolečka. Můžeme ho přiřadit k libovolnému CC nebo jako horizontální Pitch Bend.

Barevná indikace klávesnice nazvaná Light Guide pochopitelně zůstala, jen jsou světélka užší než byla, což je vlastně pouze estetický rozdíl. Velký otočný enkodér byl vyměněn za kombinaci s joystickem, čili nahrazuje směrová tlačítka, která byla umístěna pod ním. Při práci s plug-inem směrové pohyby ovládají přímo DAW, kdežto otáčení a stisknutí mění volby uvnitř KOMPLETE KONTROL, což je trošku matoucí.

Téměř všechna tlačítka jsou teď sjednocena do módní černé a podobného tvaru a velikosti. Umístění a font popisků je v minimalistickém stylu, stejně jako u nového kontroléru pro MASCHINE a mě osobně připomíná styl nastavený kontrolérem pro Ableton - Push. Ten mám ve své výbavě také, u něj to ale z nějakého důvodu funguje, u KOMPLETE KONTROL jsem místy trošku tápal. Asi u klávesového kontroléru potřebuji větší odlišení, abych mohl věci ovládat intuitivně, bez čtení popisků – to se týká např. sekce pro transpozici nebo ovládání transportu DAW. Přece jenom prvků od první verze přibylo. Pozitivní zase je, že svítí jen ta tlačítka, která jsou relevantní, ta v danou chvíli nepoužitelná splynou v přítmí studia s povrchem kláves.

Trochu mě taky mate společná sestava tlačítek pro přehazování presetů a stránkování parametrů enkodérů. Navíc presety se rovnou vymění, což může znamenat i delší načítání, protože hned vedle syntezátorového patche může být v seznamu macatá knihovna pro KONTAKT. Výjimku v barevnosti tvoří nová tlačítka pro Solo a Mute právě vybrané stopy. Vedle levého displeje je ještě sada tlačítek sloužící pro ovládání software MASCHINE, který nevlastním, takže jsem je nemohl využít. Kromě toho přibyla také další tlačítka pro ovládání DAW – jako přepínání smyčky, kvantizace, undo/redo. Pevně přiřazených fyzických ovládacích prvků není nikdy dost!

Celkově je nutno říct, že kontrolér vypadá skvěle. Plasty jsou kvalitní, vše sedí pěkně dohromady, displeje hezky trůní uprostřed, prostě radost pohledět a skvělý středobod moderního projektového studia. Co si budeme nalhávat, je příjemné mít v pracovně hezký hardware.

Porovnání KOMPLETE KONTROL S61 mk2 s předchozí verzí.

Hledání zvuků bez myši
Díky novým ovládacím prvkům je možné poměrně pohodlně vyhledávat zvuky bez nutnosti sahat na počítač. Na levém displeji najdeme dlaždice nástrojů v knihovně, pomocí enkodérů volím kategorie nebo konkrétní nástroj. To je celkem intuitivní a podle mě lepší než v samotném software, kde pokud chci procházet zvuky konkrétního nástroje, tak musím nejdřív dlaždice nástrojů zobrazit – byť chápu důraz na kategorie zvuků, které jsou vidět rovnou, pro vyhledávání napříč nástroji. Po provedení volby nástroje na levém displeji se mi na pravém displeji aktualizuje seznam zvuků. Opět pomocí enkodérů můžu nastavit filtraci a také procházet nabídku. V seznamu se můžu také posouvat otáčením hlavního joysticku. Díky zabudované bance obsahující náhledy zvuků je můžu slyšet při procházení knihovnou, aniž by bylo třeba čekat na načtení nástroje. To je sice systémově složité řešení, ale funkční to je. Otázka je co do budoucna, kdyby se formát NKS přece jen rozšířil napříč výrobci, tak preview knihovna může pěkně nakynout. Moje verze (a zdá se, že stále nejnovější) obsahuje NKS nástroje vydané před prosincem 2017 a má 8 GB a tím pádem rovnou některé nástroje neobsahuje. Každopádně pokud jsem s výběrem spokojen, stisknutím joysticku nebo pravého tlačítka nad displejem potvrdím volbu a dojde teprve k načtení plug-inu. Je to určitý model, který si musí člověk dostat pod kůži, ale není to těžké a zobrazení na displejích přímo na kontroléru je v tomhle směru opravdu skvělé. Skutečně není důvod se vůbec dívat na obrazovku počítače. O to víc mě matou tlačítka pro přehazování presetů, úplně odtržené od právě popsaného workflow.

Softwarové novinky
Jak jsem zmínil v úvodu, tak naposledy jsem se věnoval novinkám přidruženého software ve verzi 1.5. Nyní jsme tedy u verze 2.0.2. Novinky v mezičase v podstatě rozvíjejí integraci s DAW, přidávají další funkce do hudebně pomocného systému Smart Play (další stupnice, nové módy pro arpeggiator, tvorba akordů s kontextovým vedením hlasů atd.) a možnost načítat do série s nástrojem efekty přímo v KOMPLETE KONTROL a ovládat je z kontroléru. Původně mělo jít pouze o efekty obsažené v balíku KOMPLETE, v současné verzi jde načítat i VST plug-iny dalších výrobců, podobně jako to bylo na začátku s nástroji.

U těch efektů, které podporují NKS, je samozřejmostí logické členění parametrů pro snadné ovládání pomocí enkodérů. U obecných plug-inů záleží, jak jsou technicky řešené, protože pokud se autoři nevěnovali pořadí parametrů a nastavení, který má či nemá být pro hostitele vidět, musí se uživatel prostránkovat množstvím nepotřebných věcí. Efektů jde přidávat mnoho, popravdě jsem nezkoušel jaký je maximální počet – přestalo mě to bavit při dvanácti, což je pro jednu přímou signálovou cestu dle mého názoru dostatečné. Bohužel nejdou vytvářet složitější struktury, jako to šlo již před mnoha lety v produktu stejné značky – pro mě stále zásadním KORE. A složitějšími strukturami nemyslím jen opravdu komplexní vnořené záležitosti (např. paralelní struktury uvnitř větších paralelních struktur jako v KORE) ale i prosté send efekty.


Co chybí nejvíc je možnost otevřít najednou víc než jeden nástroj a zvuky přepínat nebo vrstvit. Je to škoda, zejména pro živé použití. Moc to nechápu. V dnešní době dělat software, který je vlastně jen luxusním obalem okolo něčeho co můžu používat i přímo, mi přijde trošku zbytečné, zejména vzhledem k uživatelské přívětivosti současných DAW. Co se naopak vždycky hodí, je možnost zabalit složitější strukturu do jednoho balení a nekomplikovat si projekt, který může nakynout do obrovského množství stop.

Co se týče integrace s DAW, tak tu jsem z části popsal už v sekci o hardware, protože souvisí s novými prvky. Podle mě velmi povedené funkce je ale dostupná pomocí nového tlačítka okolo joysticku pro přepínání hlavních funkcí a to Mixer. V tomto módu na displejích vidíme názvy kanálů, pozice faderů, panoramy, statusy Solo a Mute a při přehrávání i úroveň signálu jednotlivých stop. Enkodéry pak slouží pro ovládání hodnot a stránkovací tlačítka posouvají banky faderů, jak jsme tomu zvyklý u kontrolérů s fadery. Přidržení fyzického tlačítka Solo nebo Mute nezmění stav pro právě vybraný kanál, ale přepne osmici tlačítek nad displejem na ovládání příslušných funkcí pro kterýkoli z právě zobrazených kanálů. K ovládání panoramy přepneme enkodéry pomocí už ne tak zřejmé kombinace Shift + pohyb joystickem, ale hlavně že to jde.

Druhá verze hardware není určena pro spolupráci s aplikací Controller Editor a všechna nastavení se provádí přímo z aplikace KOMPLETE KONTROL, včetně zón, pedálů a správy presetů.

Závěr
Fyzicky mě, až některé drobnosti popsané výše, kontrolér příjemně překvapil. Klávesnici měl kvalitní již od začátku a o dobré kvalitě zpracování jsem psal už v recenzi na první verzi tohoto přístroje. Každopádně v přímém srovnání vedle sebe působí novinka ještě o dost lépe a solidněji. Škoda tedy některých podivností v ergonomii ovládání, které jsem zmiňoval. Možnost hledat zvuky bez nutnosti sahat na myš a klávesnici počítače je skvělé. Možnost zvuky rovnou efektovat a vše dobře ovládat z jednoho místa je také parádní. Velkou promarněnou šancí je hlavně nemožnost vrstvení, zejména ve chvíli, kdy bychom pomocí displejů mohli velmi snadno mezi vrstvami přepínat a měnit jejich nastavení. To by bylo u původního hardware o poznání těžší.

Pokud nemáte kvalitní klávesový kontrolér, je KOMPLETE KONTROL mk2 z hlediska hardware dobrá volba. Nevím o tom, že by byl na trhu nějaký srovnatelný produkt, co se týče vizuálního a dílenského zpracování. Pokud ovšem již vlastníte starší verzi jako já, záleží jak moc využíváte KOMPLETE KONTROL software. Přiznám se, že mě pořád úplně nepřirostl k srdci, takže hlavní novinka – možnost hledat zvuky rovnou z kontroléru pomocí dvojice obrazovek - pro mě není až tak zásadní. Primární motivace je pro mě využití Light Guide při práci s bankami pro KONTAKT. Ale věci jako zjednodušené zobrazení GUI plug-inu mi vlastně komplikují život, protože neodpovídají mému pracovnímu postupu. To je ale obecná daň, pokud má být něco učesané a z hlediska uživatelského přístupu jednoduché a přímé, tak to často musí být něčím omezené. To je případ KOMPLETE KONTROL, ale i třeba Ableton Live, který také nemá všechny funkce „dospělých“ DAW. Každopádně se chci zkusit zaměřit na použití KOMPLETE KONTROL při procházení patchů syntezátorů. Tam případné časy přeloadování jiného plug-inu nejsou tak dlouhé a zvuky podobných kategorií jsou obsaženy napříč knihovnami. Skvělá je každopádně větší integrace s DAW, mód Mixer prakticky umožňuje zahodit obecný kontrolér Mackie stylu a pravděpodobně přijít jen o jog wheel.

Jsem velmi zvědavý, kam se bude celý koncept ubírat, protože nový hardware umožňuje pochopitelně mnohem víc, jelikož téměř jakékoli funkce lze rozumně ovládat, když máme enkodéry, tlačítka a barevné displeje. Potenciál by tady rozhodně byl a vše záleží spíš na software.

Výrobce: Native Instruments
Zapůjčil: Disk Multimedia s.r.o.

Jindřich Kravařík