Kompaktní baskytarový stompbox - pedál, předurčený jak pro pódia, tak do nahrávacího studia.
19. 12. 2025
Italská firma IK Multimédia je celosvětově známa svými skvělými emulacemi studiových přístrojů, masteringových softwarů, a v neposlední řadě též emulacemi kytarových a baskytarových zesilovačů, hlav a boxů. IK Multimédia však neprodukuje jen software, ale čím dál více i hardwarové přístroje, které umožňují snadné ovládání těchto softwarů. Jejich přístroje jsou precizně vyvedeny a disponují skvělou funkčností a intuitivním ovládáním.
Pod tajemným názvem TONEX ukrývá IK Multimédia několik pedálů různých velikostí, které svou multifunkčností a skvělým zvukem zaujaly mnoho kytaristů po celém světě. V podstatě se dá říci, že jsou dva hlavní velké stompboxy, jeden určený pro kytaru a druhý pak pro baskytaru. Nutno však říci, že nás IK Multimédia nešetří, protože různých variant větších i menších krabiček se v portfoliu nachází nepočítaně. Tak se pojďme podívat na TONEX ONE - Bass Edition.
Mini hardware s maxi účinkem
Tedy, už jsem viděl hodně malých kytarových efektů, ale tahle pidikrabička mě dostala. Je o velikosti tak dvou krabiček zápalek, a to z druhé krabičky by ještě zůstalo hodně odpadu přede dveřmi. Mnou osobně naměřené míry jsou: délka 94 mm, šířka 37 mm a výška 34 mm. Nevím, zda mám jiný metr, ale na spoustě webů udávají odlišné míry. Kde je vzali, netuším. Váží 160 g. TONEX se podobá všem jiným kytarovým krabičkám, které mají takto malý rozměr zřejmě z důvodu prostoru v pedalboardech. Na první pohled jsem z něho jakoby lehce ucítil DNA efektů od MXR.
Vzhled tvoří tři průhledné mini potenciometry na vrchu horního panelu, pod nimi zhruba ve středu panelu jeden velký potenciometr s retroknobem a indikační bílou LEDkou a kousek od spodní hrany standardní kovový stříbrný nášlapný přepínač. Toť z ovládacích prvků vše. No, tak to bude jednoduchý test, říkal jsem si, ale vůbec jsem netušil, do čeho jsem to vlezl. V té chvíli mě totiž nenapadlo, že se jedná o velkého výrobce emulačních softwarů.
Efekt samotný je precizně vyroben. Má hliníkové masivní šasí v barvě “ala champagne”, jak vznešeně uvádí výrobci drahých preampů, spodní strana je polepena protiskluzovou gumou. Na pravém boku zhruba v první třetině je umístěn standardní jackový vstup a na levém boku pak ve druhé třetině výstup. Tento výstup je ale multifunkční a můžete ho použít buď jako standardní výstup do aparátu, nebo stereovýstup pro sluchátka, což je skvělé. Na zadním panelu se nachází zdířka pro napájení. Napájet můžete buď pomocí 9V DC/120 mA adaptéru (není přibalen) nebo i pomocí portu USB-C, který je umístěn na předním panelu a zaslepen gumovou záslepkou.
Při podrobnějším pohledu na efekt a jeho ovládání, zjistíte, že nad třemi průhlednými potenciometry se nachází černé nápisy zleva: BASS, MID, TREBLE. Je jasné, že jejich pootáčením budeme u nějakého zvoleného presetu ovládat základní prahy equalizeru. Pod vyčnívajícími knobby jsou však ještě tři, slaběji vytištěné nápisy: GATE, COMP, REVERB, takže půjde o multifunkční potenciometry a budeme jimi zřejmě nastavovat některé parametry oněch tří efektů. Pod středovým velkým knobem je nápis VOL/GAIN, tedy hlasitost a vybuzení. Malá průhledná LEDka pod ovladačem hlasitosti je označena nápisem ALT, opět tedy slouží k vyvolávání nějakých alternativních funkcí určitě v kombinaci s jiným ovladačem. Nakonec pod nášlapným spínačem je A/B - BYPASS, tedy přepínání buď mezi dvěma presety a deaktivace efektu.

TONEX jako obyčejná krabička
Drobka jsem nejprve narychlo připojil k síti pomocí adaptéru v pedalboardu. Rozsvítil se jako vánoční stromeček, respektive tmavě modře se rozzářily ony tři průhledné potenciometry v horní části vrchního panelu a nad spínačem zeleně svítila průhledná LEDka. Ve tmě tuto signalizaci nelze přehlédnout. Propojil jsem skrze efekt basu s aparátem a počal empirickou metodou zkoumat, co se vlastně bude dít. Když jsem pootáčel prostředním velkým knobem, zvuk se dle očekávání zesiloval a zeslaboval. Pohybem tří svítících potenciometrů jsem upravoval celkové korekce zvuku – tedy basy, středy a výšky. Pak jsem sešlápl spínač a potenciometry se přebarvily na červenou. Úplně se změnil zvuk. Došlo mi, že právě přepínám mezi presetem A/B, tzv. Dual mode.
Ze zkušeností vím, že u takto koncipovaných přístrojů se lze dostat na různé další parametry pomocí přidržení některých ovladačů buď zvlášť nebo současně. Vyšlo to. Delším stiskem nožního spínače zhasly všechny tři potenciometry a LEDka se rozblikala ostře fialovým nepřehlédnutelným svitem. Zvuk basy zmizel. Když jsem brnkl na strunu, začaly různými barvami problikávat ony tři potenciometry. Takže ladička, jak jsem pochopil. Pokud máte strunu dobře naladěnou, prostřední knob se rozsvítí zeleně a dva po stranách přestanou blikat a měnit barvu. Zprvu to bylo dost nezvyklé, ale po chvilce jsem si zvykl. Za výtečnou vychytávku považuji možnost ladění buď se zamutovaným výstupem či nezamutovaným. To provedete stiskem blikající LEDky. Pokud chcete z režimu opět vyskočit, prostě podržíte spínač a rozsvítí se zelená indikace a knoby. Efekt je opět aktivní. V módu ladičky si též můžete opětovným šlapáním natapovat tempo k dalším efektům, o nichž bude řeč.
TONEX jako softwarový ovladač
K našemu přístroji vytvořili programátoři z IK Multimédia softwarový balík, který z maličké krabičky učiní mocnou banku všemožných emulací basových aparátů, hlav a boxů. Balík obsahuje tři program: TONEX, TONEX Modeler a TONEX Editor. Nás bude zajímat právě TONEX Editor.
Pro stažení tohoto bezplatného balíku musíte být zaregistrováni a též zaregistrovat svůj TONEX ONE. Pak už jde všechno celkem v pohodě. I když jsem u IK Multimédia zaregistrován, chvilku. mi trvalo, než jsem se instalací prokousal, ale nakonec jsem zvítězil. Po připojení k počítači pomocí USB-C (je přiložen) se efekt aktivuje a rozsvítí se ony tři potenciometry. Po spuštění aplikace TONEX Editor se nejprve otevře černošedivé okno programu a následně se software začne načítat. Nyní vidíte ovládací panel složený ze tří řad ovladačů a pod ním pak dvacet řádků v osmi sloucich.

Úplně vpravo nahoře se objeví malý piktogram vašeho připojeného přístroje a rozsvítí se kontrolní zelený indikátor správného načtení hardware (musíte mít fungující kabel USB-C, ne jako já v počátku). Jedná se o jednotlivé zvukové presety, které lze postupně vyvolat. Bez efektu TONEX ONE editor nespustíte. Je navázaný na hardware. Z hlediska ovládání celkového zvuku jsou důležité ony právě ony tři lišty. Ony umožňují aktivovat či deaktivovat noise gate, kompresor, delay či reverb.

Na této liště můžete ovládat noise gate (šumovou bránu), veškeré korekce vybraného aparátu, kompresor, šest modulačních efektů, delay a reverb. Jak již bylo řečeno, hlavní parametry efektů lze ovládat přímo z připojeného TONEX ONE. V okně programu pak vidíte, jak se ten či onen parametr pohybuje při otáčení potenciometrem. V tomto případě slouží i jako softwarový ovladač.
Dual Mode a Stomp Mode
Pod korekční lištou jsou tři virtuální sloty. Dva jsou označeny jako Dual mode a třetí pak jako Stomp mode. V režimu Dual mode si do každého slotu můžete přetažením jednoho z dvaceti modelů aparátu naimplantovat aparát či hlavu (efekt) dle vlastní libosti a pomocí parametrů v horní liště ještě dotvořit efekty a přidat box, jaký chcete. Vybíráte z knihovny pod těmito třemi sloty. Každý preset má i charakteristickou barvu, podle které se pak rozsvítí potenciometry na ovladači TONEX ONE. Barvy svitu si můžete měnit dle vaší libosti v knihovně. Z knihovny do slotu preset přetáhnete způsobem “drag and drop”. Mně chvilku trvalo, než jsem na to přišel. Třetí slot Stomp Mode pak slouží jako zapnutí a vypnutí vámi požadovaného zvuku. Tím si vpodstatě uděláte z TONEX ONE zcela obyčejnou basovou efektovou krabičku.


“Nojo, řekne někdo, to je všechno krásné, ale já sebou nechci tahat na kšeft počítač a něco tam během koncertu přepínat a hledat”. TONEX ONE je uzpůsoben tak, že všech dvacet presetů máte přístupných i bez počítače, a to i ve všech třech módech. Kombinací stisku spínače a LEDky, se přepnete do režimu, který vám dovolí bleskurychle projíždět dvacet zvuků knihovny ve všech třech módech. Aktivní slot se projeví vždy blikáním jednoho ze tří potenciometrů, z nichž každý má jinou barvu. Nyní můžete vybírat zvuk pro vámi zvolený slot. Ten volíte přepínačem. Vše trvá několik sekund. Pak opět stisk LEDky a spínače a tři potenciometry se rozsvítí stejnou barvou a středová LEDka se z fialové přebarví opět na zelenou. Vy si jen musíte pamatovat barvy požadovaných zvuků. Barvoslepí basisti mají v tomto případě smůlu a počítač je nemine. Mohl bych popisovat další a další funkce, které TONEX ONE ovládá a způsoby, jak je vyvolat, ale recenze nemá nahrazovat manuál, tak dál už opravdu telegraficky.
Pár nutných věcí na závěr
TONEX ONE není jen efektovým pedálem, softwatovým ovladačem, on je i zvukovou kartou, která disponuje převodníky s rozlišením 24 bitů/192 kHz. Frekvenční rozsah sahá od 5 Hz do 24 kHz. TONEX One využívá špičkovou AI Machine Modeling technologii. Jeho dynamický rozsah činí 123 dB. Záznam nahrává ve frekvenci 44,1 kHz.
K tomuto přístroji je k dispozici výborně provedený manuál s barevnými obrázky, které názorně ukazují, jak nastavit různé hodnoty a parametry. Lze tak třeba hýbat se vstupní intenzitou – Input Trim, aktivovat či deaktivovat virtuální box, či dokonce použít TONEX ONE jako přístroj ke cvičení. Že nemá samotný výstup pro sluchátka? Nevadí. Výrobce to vyřešil tak, že výstup do aparátu, do PA, či do sluchátek je univerzální. Jen si musíte v Editoru tato sluchátka (či výstup) zesílit úplně nenápadným šedivým knobem Volume, který se nachází v okně programu vlevo nahoře. Pokud tak neučiníte, budete se vztekat stejně jako já, protože vám do sluchátek nepronikne ani ťuk a vy nebudete vůbec tušit proč.

Když budete TONEX ONE používat při živém hraní (bez počítače) je lepší napájet pomocí zadní zdířky určené pro externí napaječe. Při napájení pomocí USB-C, které se nachází zepředu hrozí, že konektor kabelu v návalu euforie utrhnete nebo ohnete. Záslepka USB portu je tak titěrná, že zhrozí téměř okamžitě její ztráta. Ale to jsou jen drobné pihy na kráse tohoto chytrého přístroje.
Výrobce: IK Multimedia
Zapůjčil: Disk Multimedia s.r.o.
Petr Los

PROFIL AUTORA: Petr Los dipl.um.
Navštěvoval Pedagogickou fakultu v Ůstí nad Labem. Zde intenzivně studoval hru na klavír a kompozici. Po revoluci přesedlal na baskytaru a kontrabas a vystudoval Státní konzervatoř v Teplicích, obor Hra na kontrabas. V 90. letech se věnoval tvorbě filmové a scénické hudby. Vytvořil hudbu pro film několikanásobného cyklotrialového mistra světa Josefa Dresslera – Golden Bike a pro mnoho dalších výukových a reklamních filmů a spotů. Jako baskytarista a kontrabasista hrál v kapelách St.Woody a Lingers, se kterou vydal tři alba u společnosti Indies Records. V současnosti vyučuje v ZUŠ Česká Lípa hru na kontrabas, baskytaru a klávesy, příležitostně hostuje v symfonických orchestrech, a spoluprovozuje nahrávací studio WonderLost.





