Ibanez RGD61ALMS

Odpovědět
Tomáš Hoskovec
Příspěvky: 14
Registrován: 25 črc 2016 11:27

Ibanez RGD61ALMS

Příspěvek od Tomáš Hoskovec » 15 úno 2019 14:09

Plnokrevná kytara pro metalové hráče.
15. 2. 2019

Jak tak tu kytaru vyndávám z krabice a mlsnýma očima zkoumám její nádherné zpracování, kresbu a texturu dřeva a nápadité vyfrézování a lakování, tak přichází malé překvapení. Vždyť je to multiscale! Ačkoli jsem zběžně obeznámen s tímto typem nástrojů, sám jsem takový kousek ještě v ruce nedržel. Když jsem viděl nástroj na obrázku v odkazu od šéfredaktora, tak mě to vůbec netrklo. Tak to jsem moc zvědav, co se z této vskutku zajímavé kytary vyklube. Na druhou stranu jsem rád, že mám možnost něco nového objevit a na základě vlastní zkušenosti si udělat názor.

Na cestě za objevováním a při sběru informací na Internetu, jsem narazil i na pár nesprávných domněnek a mýtů o těchto nástrojích. Takže dovolte mi, abych se s vámi podělil o některé zásadní věci, které se týkají multiscale, nebo také fanned frets kytar. V neposlední řadě vám též nabídnu svůj skromný, soukromý pohled na tento nástroj.
Obrázek
Proč multiscaling?
Firma Ibanez nechce zaostávat za výrobci jako Kiesel nebo Ormsby, kteří nabízejí tyto nástroje kytaristům, kteří se rozhodli zasvětit svůj hudební život tvrdé muzice a různým metalovým stylům. A protože tito muzikanti často používají alternativní ladění a čím dál častěji větší počet strun, začali výrobci hledat řešení na pár problémů s tímto fenoménem spjatých.

Sousloví multiscale kytara můžeme vysvětlit termínem kytara s variabilní menzurou. Každá struna má ve skutečnosti na takovém nástroji jinou menzuru. To je vzdálenost ořechu, někdy mylně označovaného jako nultý pražec, ke kobylce. Když se podíváte na takový nástroj, uvidíte, že pražce jsou na hmatníku rozevřeny do pomyslného vějíře. Včetně ořechu a kobylky a taktéž snímačů. Odtud anglický termín fanned frets (vějířovité pražce). V praxi to znamená, že nejnižší struna má nejdelší a nejvyšší struna nejkratší menzuru. Na mnoha diskuzích, ale také v popisech těchto kytar na různých on-line shopech se uvádí, že takto uspořádané pražce nabízí lepší ergonomii, zlepšení herního komfortu nebo přirozenější pohyb ruky po hmatníku. To vše jsou samozřejmě nesmysly nebo silně individuální pocity jednotlivých hráčů.

Hlavním důvodem, proč se na těchto kytarách používají různé menzury pro jednotlivé struny je fakt, aby se vyrovnalo napětí jednotlivých strun. U tradiční kytary s jednotnou menzurou mají nejnižší struny nejmenší a nejvyšší naopak největší napětí. Pokud chci vysoké struny hodně vytahovat, nižší napětí struny mi bude vyhovovat lépe. Ale u spodních strun je nízké napětí nežádoucí, protože při agresivnější hře se může volnější struna při důraznějším ataku rozlaďovat. A pokud připočítáme podladění spodních strun a silnější struny, které hráči tvrdé muziky preferují kvůli pevnějšímu tónu, může tu nastat problém. Basové linky a rify jsou potom nekonkrétní a rozbředlé, zkrátka struny nemají takovou tenzi, jakou by potřebovaly pro tento styl hraní. Pokud je menzura delší, strunu je možné více napnout, aniž by se nutně zvýšila výšku tónu. A o tento efekt tu jde především. Ostatní věci jako ergonomie a rychlejší pohyb po hmatníku jsou mlžení prodejců a diskutujících na fórech. Mě osobně se na takto rozevřené pražce hraje hůře než na klasické mono menzurové, zejména v nižších polohách, protože poloha ruky při hraní barré akordů jde úplně proti směru rozevřených pražců. Někteří muzikanti však tvrdí, že se na multiscale dá velice rychle zvyknout. Sečteno a podtrženo, výhody multiscale jsou: na nižších strunách je vhodné použít silnější struny, jemnější zvuk na nižších strunách, pevnější a jasnější tón na spodních, lepší intonace na spodních – protože jsou větší mezery mezi pražci, není potřeba ubírat tolik spodní i vysoké frekvence na zesilovači. Zvuk v extrémních polohách je přirozenější. Ale teď bychom se asi měli spíš věnovat naší konkrétní kytaře.

Dešifrování obchodního označení
Pojďme si teď trochu přiblížit šifru mistra Leonarda, tedy úplné označení kytary Ibanez RGD61ALMS-CLL Cerulean Blue Burst Low Gloss, ačkoli mé vysvětlení nebude bohužel dokonalé. RG je označení série metalových kytar. Výrobce sám pyšně uvádí pojem ultimate metal machine, který není třeba vysvětlovat. D znamená down-tuning, tedy označení kytar určených k podlazení. 6 znamená šestistrunná kytara, bohužel jsem nedešifroval, ani nikde nenašel význam číslovky 1. Dále AL – řada Axion Label (axion je hypotetická elementární částice, domnělá komponenta temné hmoty), MS – zkratka pro MultiScale, CLL – nejsem schopen vysvětlit a Cerulean Blue Burst – barevné provedení s rozstřikem burst v blankytné modři a Low Gloss – nižší lesk – při lakování evidentně nebylo použito milion vrstev laku.
Obrázek
Body, Neck and Soul
Jak jsem již poznamenal v úvodu článku, kytara na mě udělala kromě zděšení z křivých pražců, velice dobrý první dojem svým zpracováním, barevným provedením, lakováním i výběrem dřevin. Je to dílensky opravdu mimořádně povedený kousek. Kytara je velmi lehká, díky kombinaci laminovaného jasanového dřeva s materiálem Nyatoh. Svrchní vrstva nástroje je vyrobena z žíhaného javoru. Kvalitní vyfrézování těla nástroje zdůrazňuje štíhlé a elegantní linie těla stratovského typu s dvěma extrémně vybranými výřezy, které umožňují nadstandardně snadný přístup k horním polohám. Tělo i krk jsou bez ozdobného lemování, ale sražené hrany rohů a horní část těla nástroje dávají kytaře exkluzivní vzhled. Zejména krásně zde vyniknou jednotlivé vrstvy dřeva a tenká slupička, vlastně dýha žíhaného javoru. V kombinaci s blankytně modrým až azurovým burstem je to pastva pro oči.

Elegantní, úzký krk ve tvaru C je vyroben z pěti kusů ořechu a dřeviny Panga Panga. Bohatou škálu dřevin použitých na kytaře završuje ebenový hmatník. Krk je osazen 24 masivními jumbo pražci, takže nástroj disponuje plnými dvěma oktávami. Pražce jsou kvalitně opracované, nevystupují na hranách krku a neodírají jemné muzikantské dlaně. Hmatník je osazen kulatými perleťovými polohovými značkami a horní hraně krku ještě naleznete fluorescentní polohové značky a také fluorescentní logo Ibanez na hlavici kytary. Na hlavici kytary ještě oceníte dýhu z žíhaného javoru, tedy stejného materiálu, ze kterého je vyrobena svrchní vrstva těla.
Obrázek
Celkový dojem z nástroje podtrhne lakování krku i těla kytary, které není vyvedeno do oslnivého lesku. Vrstva laku je o poznání úspornější. Oficiální název krku v informačních materiálech je Nitro Wizard. Že by výrobci použili u nás již zakázaný, protože vysoce hořlavý, ale klasický a léty prověřený nitro lak? Nevím. To, že se lakem šetřilo, což je dobře, poznáte podle krásné kresby a textury dřeva, která nádherně vyplouvá na povrch a je moc příjemná na pohled i na dotyk.

Hardware a elektronika
Hardware nástroje je v černém provedení. Kobylka Mono-rail Bridge je zkomponována z šesti samostatně přišroubovaných kamenů, které jsou kaskádovitě připevněny k tělu, a vlastně tvoří společně s ořechem jakýsi protipól rozevřeného vějíře. Zamykatelné mechaniky Gotoh zajistí rychlou výměnu strun a bezvadné ladění.
Obrázek
O snímání kmitání a vibrací strun a převod na elektrický signál se postarají keramické snímače Fishman Moder Humbucker s aktivní elektronikou. Šachta pro 9V baterii se nachází na zadní desce těla nástroje. Ovládací prvky na kytaře působí velice střízlivě a funkčně. Je tu třípolohový snímač, s klasickým přepínáním dvou humbuckerů, tedy krkový snímač – oba snímače – kobylkový snímač, a pak už jen volume potenciometr, kterým se dá povytažením měnit charakteristika snímaného zvuku. Tento Push-Pull přepínač tedy nemá funkci kterou mu někteří vlogeři a recenzenti přisuzují, tedy rozpínání cívek z humbuckeru na singly, což bych možná osobně uvítal víc, ale přepíná se mezi dvěma zvukovými mody se zdůrazněním různých frekvenčních pásem. V poloze Push jsou snímače laděné na tzv. Voicing 1, Modern Active High Output se zdůrazněním pásma 720 Hz a v poloze Pull, Voicing 2, Modern Passive Attack, jsou snímače laděné na 1,8 kHz.
Obrázek
Jak to tedy hraje?
Sám ražením spíše konzervativní hráč, odkojený bluesově rockovými rify a motivy, musím říci, že tento druh nástrojů mě vlastně nikdy moc nepřitahoval a nevzrušoval. Baví mě spíš čisté harmonicky prokresleně bohaté zvuky alnico snímačů a přirozeně kreslících aparátů. Na druhou stranu rád objevuju nové věci, a pokud se povznesu nad osobní preference a nechám se tak trochu nestranně omámit přednostmi této kytary, tak na ní najdu mnoho pozitiv. V prvé řadě si musíme uvědomit, že tento nástroj je osazen aktivní elektronikou, tzn., že signál ze snímačů je již na výstupu dostatečně předzesílen, aby velice účinně a dosyta nasaturoval elektronky v předzesilovači vaší aparatury, a možná i trošku víc. Zkrátka designéři u Fishmana počítali s tím, že se bude pracovat víceméně se zkresleným zvukem. Takže můj první dojem po zapojení do Marshalla 2266c Vintage Modern byl ten, že snad nepůjde nastavit čistý tón. Muselo se ubírat na předzesilovači i na volume u kytary. To je ovšem dané také faktem, že Marshall obecně začíná zkreslovat i při nižších hlasitostech. Má tzv. malý headroom. Na Fendru Hot Rod I se s čistým zvukem dalo pracovat o poznání lépe. Samozřejmě, kdo si koupí takovou kytaru, nebude ji primárně používat na country, blues a podobné styly, ve kterých se pracuje s různými barvami a odstíny nezkreslených zvuků. Důvodem jsou i keramické magnety snímačů, které dávají ostřejší a výraznější výstup a dále atak a agresivnější a konkrétnější zvuk s velkou mírou vyšších středů. Zkrátka, tyto snímače jsou vymyšlené na high-gainové zkreslení.

Se silným signálovým výstupem také souvisí jeden úkaz, který by některé kytaristy mohl rušit. Je jím vyšší míra mikrofonního efektu u snímačů, který se projevuje při manipulaci s kytarou. Každé dotknutí nebo přepnutí snímače je docela dost slyšitelné, při hře na utlumené struny se z kytary ozývá jakýsi dozvuk. Ale to by podle mě šlo vyřešit odizolováním cívek voskem. Jak někdo v jiné recenzi na tuto kytaru poznamenal, snímače jsou „way too hot“. Pokud si tedy tuto kytaru pořídíte, měli byste též uvažovat o zapojení noise gate do vašeho efektového řetězce, který by odfiltroval ruchy při manipulaci s kytarou.

Teď už konečně k těm přednostem. Síla snímačů má i jeden kýžený efekt, a tím je sustain, tedy dozvuk nástroje, který je ve srovnání s mými kytarami, nekonečně dlouhý. Ale zase musíme vzít v úvahu fakt, že u nástrojů, se kterými jsem srovnával, není aktivní elektronika. Další neoddiskutovatelná předost nástroje je perfektní přístup do horních poloh a velký rádius hmatníku, který usnadňuje rychlý pohyb prstů a vytahování strun. Konkrétně rádius se na stránkách výrobce uvádí 400 mm, což je kolem 16“, a to dává hodně plochý hmatník.

No a jak je to tedy s proměnnou menzurou neboli multiscale? Opravdu, žádný hráčský komfort toto rozložení pražců do vějíře neskýtá. Zejména se budete muset naučit šikovně nastavovat ruku u základních hmatů v nejnižších polohách, kde je vychýlení nejextrémnější a jde naprosto proti prstům. Toť nevýhoda. Jedinou, a hodně významnou výhodu to ovšem má, a to je výše popsaný efekt stejného napětí strun při standardním i sníženém ladění. Ve výsledku jsou basové struny pevněji fixované, a tedy tóny také pevnější a konkrétnější, můžete hrát hruběji a agresivněji a tóny se při ataku nebudou tolik prohýbat a budou mít stabilnější ladění.

Shrnutí
Suma sumárum, kytary Ibanez z řady Axion RDG jsou nástroje určeny pro úzce vyhraněnou skupinu metalových hráčů, kteří ocení high-gainový signál, pohodlný hmatník na rychlé běhy a rify, přístup do nebeských sonických výšin nástroje a samozřejmě multiscale, poskytující nerozbředlé a konkrétní, pevné basové tóny. Cena tohoto nástroje je vzhledem k uvedeným vlastnostem téměř lidová – 899 EUR. Kytara potěší i svým nevšedním designem, širokou škálou dřev a kvalitním zpracováním. Pokud toto potřebujete právě vy, jděte do toho.

Oficiální video výrobce k řadě Axion LabelVýrobce: Ibanez
Zapůjčil: Roland Meinl Musikinstrumente

Petr Hoskovec
PROFIL AUTORA: Tomáš Hoskovec
Narozen v roce 1974 v Ústí nad Labem. Na litvínovském gymnáziu v roce 1990 zakládá kapelu č.p.1398. Hostuje v dalších formacích litvínovsko-mosteckého regionu - THE FACE a THE END. Na pedagogické fakultě v Ústí nad Labem v roce 1994 spoluzakládá kapelu LINGERS, se kterou vydává alba Beyond (2002), Gallery (2004) a Made In Mind (2010). Prochází několika zajímavými hudebními projekty - folkově orientovaným triem TRUCKEŘI, nebo originální reggae skupinou ORLY W BLOTIE EUROPY. V současné době, vedle produkční a nahrávací činnosti s kapelou LINGERS.ON, též působí v revivalové skupině RHCP Tribute.

Odpovědět