Dnes si představíme nový model baskytary EHB1265MS-NML od známé firmy Ibanez, která je díky svému neotřelému inovativnímu přístupu ke kytarám a baskytarám oblíbená mezi hudebníky po celém světě. V nabídce této firmy nalezneme nástroje nejen moderního vzhledu, ale i nádherné retrokusy, za které by se nemusel stydět ani žádný bluesman.

Dnes si prohlédneme baskytaru s trochu futuristickým vzhledem, která by mohla díky své konstrukci a zvuku zaujmout širokou obec basovou. Tento nástroj byl vyroben v Indonésii, odkud pochází většina produkce firmy Ibanez a díky tomu je cenově přístupnější.

Tělo nástroje
Tělo je vyrobeno z jasanového dřeva, které je opatřeno pololesklou povrchovou úpravou, která i zadní straně nástroje zajišťuje krásný vzhled díky létům ve dřevě, ale přitom ho dostatečně chrání před nechtěným otěrem. Barevné provedení je v odstínu „Natural Mocha Low Gloss”. Díky tzv. „komorování“, což je záměrné vytvoření dutých míst v těle nástroje, má baskytara velice příjemnou hmotnost a nezpůsobuje hudebníkům během delších koncertů bolesti zad či nedej bože skoliózu. Tvar těla sice vychází z klasického pojetí baskytary, ale tu a tam pan konstruktér trochu uhnul, či něco protáhl a vybrousil a tím vytvořil velice zajímavý tvar, který rozhodně netrpí žádnou neohrabanou hranatostí, ale naopak krásně přilne k tělu hráče. Elegantní vzhled nástroje doplňuje tmavě hnědý top z přírodního ořechového dřeva. Díky světlé zadní desce a tmavé přední vypadá baskytara velmi luxusně a navozuje dojem klasického nástroje.

Tělo má výrazný zahnutý horní roh, zatímco spodní je rovný, krátký a směřuje ven. V nejužším místě, tj. ve středovém prohnutí, měří tělo kolem 220 mm, v nejširším pak asi 315 mm. Nástroj je osazen dvěma humbuckery, které jsou zapuštěny šikmo do těla (z důvodu multiscale menzury). Pět individuálních ladících mechanik typu MR5HS bridge s protiskluzovými otočnými ladícími šrouby je umístěno do profézovaného výřezu, který se nachází na konci těla nástroje. Ve spodním ohybu přední desky jsou dle očekávání umístěny čtyři ovládací potenciometry s černými knoby a jeden malý přepínač.

Na zadní straně těla se nachází dvě šachty se zapuštěnými plastovými kryty. Čtverhranný s odklopným krytem je určen pro 9V baterii, která napájí aktivní elektroniku nástroje. Druhý pak kryje samotnou aktivní elektroniku. Je připevněn pomocí čtyř malých křížových šroubků. Zhruba mezi pětidílnou kobylkou a ovladači aktivní elektroniky je na pomyslném lubu nástroje umístěn výstup. Jedná se o model Neutrik s bezpečnostní aretací zabraňující nechtěnému vytržení kabelu z basy. Na horním rohu a zadní straně (nezvykle vysoko) jsou přišroubovány úchyty na řemen Schaller S-Locks.

Struny značky D'Addarío EXL170 - 5SL - 045 - 130 neprochází tělem nástroje, nýbrž jsou uchyceny v jednotlivých segmentech výše zmiňované mechaniky.


Krk nástroje
Krk je připevněn k tělu pomocí pěti černých křížových šroubů, které jsou do něho zapuštěny. V místě, kde se krk spojuje s tělem, je srovnán vyfrézováním s přední deskou a v tomto místě se nachází i otvor pro imbusovou výztuhu krku. Nástroj je “multiscale“ konstrukce (multi menzurální) a disponuje zkrácenou menzurou s rozsahem 838 (33”) až 889 (35”) mm. Krk je složen celkem z devíti částí kombinací Panga Panga, ořech a grafitových výztuh. Hmatník je též vyroben z afrického dřeva Panga Panga. Jedná se o hnědé, velice tvrdé jádrové dřevo s tmavě hnědými pruhy, které výtečně odolává prohmatání. Pochází z Tanzanie, Mosambiku či Zimbabwe.

U nultého pražce je šířka krku 45 mm, na 24 pražci 74 mm. Tloušťka krku u prvního pražce je 19,5 mm, na 12 pražci pak 21,5 mm. Radius krku (jeho zaoblení) činí 500 mmR. Krk je osazen 24 velice pečlivě zapuštěnými a zabroušenými pražci typu „Medium Stainless Steel”. U kobylky mají struny rozteč 18 mm.

Tento model baskytary nemá hlavici. Nástroj tak alespoň nebude mít tendenci na ní přepadávat Do dřevené plošky hned za nultým pražcem je umístěno pět vertikálních kovových válečků s vodorovným otvorem, do kterého se prostrčí vždy příslušná struna. Proto tyto válečky musí vyčnívat nad onu dřevěnou plošku. Na její druhé straně jsou přišroubovány malé kovové upínací destičky, ve kterých tyto válečky drží. Každou z nich prochází kolmo onen zmiňovaný kovový váleček se závitem a imbusovým zakončením. Pokud otáčí hudebník imbusovým klíčem (je součástí výbavy), váleček stoupá v závitu, tlakem přidrží strunu na svém místě a zabrání jejímu vyvléknutí. Je to jednoduchý, ale velice účinný systém.

Baskytarista ladí nástroj pomocí otočných šroubů na koncích jednotlivých segmentů kobylky. Sedlo každé z pěti částí kobylky je nastavitelné pro rozteč strun +/-1,5 mm. Samozřejmostí je též přesné nastavení výšky dohmatu a jemné seřízení oktáv. Veškerá mechanika je celokovová, černě matné barvy.

Perleťové značky pro lepší orientaci v polohách na krku nejsou dle očekávání umístěny uprostřed hmatníku nástroje, ale mezi H a E strunou. Menší značky se pak nachází ještě na hraně krku. Ve tmě příjemně fosforeskují, což muzikanti jistě uvítají.

Multiscale menzura
Někoho by možná mohlo překvapit ono podivně zešikmené uspořádání pražců na hmatníku, šikmých snímačů a šikmo umístěné kobylky. Pražce se postupně zprava překlápí doleva. V krajních pozicích je jejich náklon největší, zatímco ve středu pak mírný. Právě díky šikmým pražcům a šikmému umístění kobylkových kamenů mají delší struny větší délku menzury a tenčí struny naopak kratší délku menzury. Je fyzikálně prokázáno, že silnější struny potřebují pro plný zvuk menzuru delší, zatímco slabší struny díky kratší menzuře dosahují lepšího ataku.

Elektronika nástroje
Již jsem se zmínil, že středem zvuku této baskytary jsou dva pasivní snímače Bartolini BH2, které můžeme spatřit na palubách i dražších nástrojů od firmy Ibanez poměrně často. Tyto snímače produkují silný a kvalitní magnetický signál, který však přenáší do zvuku i vibrace dřeva nástroje, což je velice žádoucí. Tyto snímače mají minimální šum.

Aktivní elektronika je ovládána pomocí Vari-mid 3-band EQ. Jedná se o třípásmový equalizer, kde basy a výšky jsou typu Bell s možností přidávání či ubírání dané frekvence a středy jsou semiparametrické – tj. volba pásma s pevně daným parametrem Q a též možností vybrané pásmo ubrat či naopak zesílit. Koncepčně je toto ovládání řešeno pomocí čtyř otočných potenciometrů. Dva z nich, určené pro ovládání korekcí Vari-mid 3-band EQ, jsou patrové - mají navíc spodní otočný prstenec a dva další potenciometry (blíže ke strunám) jsou obyčejné. Ty slouží jako ovladač Volume a Mix snímačů.




Spodním, dvoupatrovým potenciometrem ovládáme basy (dle grafu výrobce) +/- 18 dB na 100 Hz a výšky (dle grafu výrobce) +/- 18 dB na 10 kHz. Druhý, dvoupatrový potenciometr přelaďuje středové pásmo (dle grafu výrobce) +/- 14 dB zhruba v rozsahu od 80 Hz až po 7 kHz. Basista má tedy pod kontrolou celé užitečné tonální spektrum svého nástroje.

Hráč má možnost volby mezi pasivním a aktivním módem. Ten volí pomocí malého kovového kolébkového přepínače umístěného nad trojicí potenciometrů. Pokud zvolí pasivní mód, může ovládat celkovou hlasitost, mix snímačů a pasivní tónovou clonu, kterou nastavuje pomocí výškového potenciometru. Ještě je potřeba zmínit, že potenciometry mixu snímačů, basů, výšek a zesílení středového pásma mají uprostřed své dráhy aretaci.


Hrajeme
Když se mi poprvé dostala baskytara s multiscale menzurou do ruky, bylo to pro mě něco zcela nového a musím říci, že ne příjemného. Neorientoval jsem se na hmatníku, neviděl jsem kam skáču a měl jsem pocit, že jsem dostal nástroj k narozeninám a teprve se učím ho držet a vyloudit první tóny. Od té doby mi však prošlo rukama několik baskytar této konstrukce a pomalu jsem si na multiscale zvykl. Proto mě náš EHB1265MS-NML už tolik nerozhodil a já v poklidu mohl preludovat.

Co se týče povrchové úpravy těla a krku, je tato provedena precizně, bez sebemenších chybiček, navíc v krásném odstínu. Na dotek je ošetření nástroje velmi příjemné a věřím, že úspěšně odolá i dlouhým a drsným rockovým časům.

Zapojil jsem nástroj do mixu, který používám k rozmíchání nahrávek. Jde o poctivý recordingový analog, na který jsou připojeny kvalitní referenční monitory. Na pultu jsem nepoužil vůbec žádné korekce. Nejprve jsem vyzkoušel pasivní mód. Zde je k dispozici pouze mix snímačů a prostá tónová clona (pásmová propust) jako u jiných pasivních baskytar. Nástroj hrál v celém svém rozsahu plně a prokresleně bez vlků a hluchých míst. To je jistě dílem kvalitních snímačů Bartolini a dílem precizní práce se dřevem. Krkový snímač produkoval velmi tlustý a dunivý zvuk, zatímco kobylkový byl o maličko tenčí, ale zato krásně mručel. Nebojím se říci, že v pasivním módu připomíná zvuk této basy svým charakterem Jazzbasse. Při lehkém stažení clony nabude zvuk krásné retro podoby a měkkosti.

Osobně mi zprvu trochu vadila kratší menzura, protože používám v nižších polohách kontrabasové prstoklady, ale po nějakém čase jsem si na tuto skutečnost zvykl a prstíky běhaly sem a tam již bez problémů.

Po přepnutí na aktivní mód získá majitel zvukové dělo, které lze použít v jakémkoliv stylu od blues, přes funk až po hardcore. Se zvukem si v podstatě můžete dělat co chcete. Během chvilky nakroutíte kulatý jazzový zvuk, zrovna tak jako metalový křaplák, který by nejraději vyhnal reproduktory z bedny. Máte-li navíc opravdu kvalitní aparát, zvukový dojem se ještě více umocní. Pokud disponujete naopak méně kvalitní sestavou či kombem, budete díky této baskytaře mít i tak slušný zvuk.

Zvukově elektronika funguje naprosto skvěle, ale pokud bych něco měl pohanět, tak to jsou rozhodně laciné plastové knobby, které ke krásné baskytaře v ceně přes třicet tisíc korun jakoby ani nepatřily. Navíc potenciometry hlasitosti a mixu snímačů mají příjemný tuhý chod, ale korekční patrové fungují příliš lehce a každý trochu jinak. Pozitivní jsou na potenciometrech jejich středové aretace. Na všech knobech jsou též pro lepší orientaci bílé značky. Když máte nástroj na krku, jsou celkem dobře viditelné ty u hlasitosti a mixu snímačů, ale značky na dvou vrchních patrech (výšky, mid/boost cut) mají tendenci se ztrácet.

Výrobce zřejmě neměl jinou možnost umístění výstupu z baskytary (na jedné straně vyfrézovaný prostor pro segmenty kobylky, na druhé šachta pro mechaniku), proto je tento namířen téměř kolmo ven hned za kobylkou, což má za následek, že v podstatě nemůžete použít kabel s rovným jackem, pokud baskytaru nebudete jen pokládat. Nástroj totiž nelze bez následků vůbec postavit na zem či do stojanu. Protože však baskytara nemá hlavici, nelze použít ani závěsný stojan. Jediným optimálním řešením je zde kabel se zalomeným jackem, který nemusí každému vyhovovat. Zamknutý výstup je naopak velkým pozitivem.

Překvapila mě délka snímačů přesahující rozteč pěti strun na každé straně skoro o dva centimetry. Po prohlédnutí webu výrobce jsem zjistil, že je to záměr a je to nutné z hlediska optimálního snímání každé struny.

Závěrem
Pětistrunná baskytara EHB1265MS-NML je velice vkusně provedený nástroj jak po stránce řemeslného zpracování těla, tak i elektroniky. Je to baskytara, která se díky svým širokým zvukovým možnostem uplatní například jak v jazzu, funku, tak i v metalu či hardrocku. Její cena přes třicet tisíc korun plně odpovídá kvalitě, kterou si za ni koupíte.

P.S.: Součástí je měkký polstrovaný futrál, imbusy pro nastavení kobylkových segmentů a kovové zámky na popruh.

Výrobce: Ibanez
Zapůjčil: Roland Meinl Musikinstrumente

Petr Los