Myslím, že představovat baskytaristům firmu Aguilar je zcela zbytečné, protože i když nehrají na jejich aparáty, nebo nemají v pedalboardu některý z jejich efektů, o tomto výrobci dobře vědí. Dnes nebudeme prohánět některý z jejich zvukově skvělých aparátů či reproboxů, ale podíváme se naopak na „pidimalinkatý efektíček“ s typovým označením DB 599, pod nímž je skryt velmi sofistikovaný baskytarový VCA kompresor.

Efekt do kapsy
Když jsem DB 599 označil za „pidimalinkatý“, pak svými rozměry (měřil a vážil jsem sám) tato zdrobnělina vystihuje fyzickou podobu přístroje. Celokovové, kanárkově žluté chasis má rozměry 32 mm na výšku x 39 mm na šířku x 94 mm do hloubky. Váží 195 gramů. Rozměrově se vám téměř vejde do dlaně. Nicméně nečekejte nějakou podivnou plastovou škatulku, kterými je dnes část hudebního trhu zaneřáděna. Zde se jedná o opravdu celokovový efekt špičkového provedení. Disponuje dvěma potenciometry s malými černými kovovými knoby s jemně vroubkovaným protiskluzovým povrchem. Na vrchní straně knobů jsou bílé rysky, které usnadňují orientaci při nastavování parametrů zvuku. Rysky ve tmě nefosforeskují, jako je tomu u některých efektů jiných firem. Oba ovládací knoby jsou umístěny v horní polovině přístroje v úhlopříčném postavení, zatímco chromovaný, též celokovový přepínač se standardně nachází ve spodní polovině blízko nášlapné hrany. Jackový 6,3mm vstup je umístěn uprostřed pravé stěny efektu a výstup je na levé straně, ale blíže k přepínači On/Off. Oba jsou celokovové a pochromované s černými kovovými podložkami. Tato jacková nesymetrie má své prostorové opodstatění při umísťování více podobných efektů do pedalboardu. Prostě vám tyto zaberou mnohem méně místa díky skladnosti konektorů.

Kompresorem za celkově lepší zvuk
Nadpis možná může znít jako reminiscence budovatelského hesla, ale je to pravda. Kdyby tomu tak nebylo, rozhodně by nahrávací studia kompresory v tak hojném počtu nepoužívala a nestavěla na nich výsledky svého náběru a následně mixu. Je samozřejmě jasné, že kompresory v podobě kytarových a baskytarových efektů jsou jednodušší a proto lacinější, než drahé rackové přístroje umožňující ovládat všechny parametry kompresoru individuálně. Na druhou stranu však mohou i tyto malé krabičky vytvořit parádní zvuk. Kompresor je však zařízení, které předpokládá teoreticko-praktickou znalost principu jeho chodu a ovládání. Tou bohužel mnozí praktičtí hudebníci neoplývají, jak jsem měl často možnost přesvědčit se ve svém nahrávacím studiu. Setkal jsem se během dlouholeté praxe s mnohdy až děsivým přístupem k ovládání kompresoru a naopak mnozí hudebníci se zase tohoto zařízení tak bojí, že si ho ke své škodě raději vůbec nepořídí. Náš žluťoučký kompresůrek DB 599 je však uživatelsky velice přítulný a jeho obsluha je přímo triviální.

Nechci se zde (ve článku určeném především praktickým muzikantům) zbytečně rozepisovat o jednotlivých parametrech kompresorů, ale pár slov pro lepší pochopení utrousit přeci jen musím. Co má vlastně ten kompresor správně dělat? Inu, má zeslabovat signálové špičky (peaks) pronikající nad nastavenou hlasitostní prahovou úroveň (Threshold) a tím dle libosti hudebníka či zvukového mistra ovlivňovat v určitém poměru (Ratio) dynamický rozsah natáčeného, či právě hraného materiálu. Jinými slovy – ony nechtěné špičky kompresor jakoby ušmikne a audiomateriál stlačí a tím se mění i jeho celkový charakter a barva. Ve studiové praxi existuje hned několik typů kompresorů různé technické konstrukce a principu, které se podílejí na ošetření dynamiky signálu různým způsobem.

Náš DB 599 je konstruován jako tzv. VCA kompresor - napětově řízený zesilovač, jehož zesílení signálu je měněno podle napětí na vstupu. Všeobecně mají kompresory obvykle několik parametrů, kterými je vstupní signál možné upravit. Nejdůležitějšími jsou Threshold (práh úrovně komprese), Ratio (kompresní poměr) a pak časové konstanty - jinými slovy doba reakce, kterou kompresor při vstupu signálu a po jeho průchodu potřebuje ke srovnání (Attack – náběh signálu, Release – doběh, či jinak, návrat signálu na původní klidovou hodnotu). Pokud dojde k dynamické úpravě, obvykle je pak potřeba upravený signál dorovnat zpět na hladinu před úpravou. K čemu je ale perfektně dynamicky ošetřený signál, který by byl o 10 dB slabší než původní, neupravený. Lidské ucho se totiž chová podle hesla: „Co je slabší, to je horší“. Proto je potřeba kompresí sníženou úroveň opět vrátit na hladinu neupraveného signálu. K této signálové reinkarnaci pak slouží parametr často zvaný Gain Make Up. VCA konstrukce kompresoru je dnes oblíbena především pro rychlost a kvalitu zpracování signálových špiček a též i pro konstrukční dostupnost.


DB 599
Jak už jsem napsal, náš kompresůrek má jen dva parametry – Comp a Gain, takže k jeho ovládání žádný doktorát z VUT nepotřebujete. Parametr Comp v sobě totiž sdružuje Threshold, Ratio, Attack a Release, tedy všechny hlavní důležité funkce, kterými vstupní signál můžeme ovlivnit, zatímco funkcí Gain pak už prostě jen upravíme výstupní hlasitost tak, aby nebyla slabší než úroveň vstupní. Pokud efekt aktivujete, rozsvítí se vám v pravém horním rohu vrchního panelu bleděmodrá LEDka.

Ořezáváne, stlačujeme a hulíme (signál)
Když efekt dorazil, byl jsem zprvu trochu rozmrzelý, co mi to posílají za titěrnou hračku. Pak jsem si ale všiml, že se jedná o mašinku od Aguilaru a chmury zmizely. Připravil jsem si devítivoltovou baterii a chtěl ji vložit do efektu. Neměl jsem však vhodý typ křížového šroubováčku a tak bylo po chvíli hledání vytaženo napájecí trafo. Záhy jsem zjistil, že náš DB 599 lze napájet pouze pomocí trafa. To mě trochu překvapilo.

Nejprve jsem po chvilce laborování nastavil zvuk tak, aby byl hlasitostně i dynamicky totožný s vypnutým efektem (Comp – 0%, Gain – 45%). Pokud jsem hrál normálně prstovou technikou, nebyl mezi oněma zvuky žádný rozdíl. Při poppingu (vytrhávání vysokých tónů při slapu) jsem přeci jen zaznamenal úplně lehounkou dynamickou úpravu v ostrosti trhaných špiček. Nastavení Comp – 25% a Gain – 50% zpevnilo prstovou hru ve spodní poloze nástroje. Když jsem hrál bez efektu, vše normálně fungovalo, ale jakmile jsem efekt zapnul, došlo ke zhutnění a zkonkrétnění zvuku.

Je potřeba říci, že během dynamických úprav kompresorem, dojde jakoby ke změkčení signálu, který se stává plnějším a má lepší tendenci prosadit se v našlapaném zvuku celé kapely. Pokud se však nastavení přežene, může dojít k tzv. „pumpování“ či „dýchání“ signálu. Tento se při dynamicky výrazném zahrání tónu rychle zeslabí a následně se opět rychle vyhoupne na původní hodnotu, jako kdybyste rychle hýbali potenciometrem hlasitosti nahoru a dolu. Tyto jevy vznikají nevhodným nastavením časů kompresoru. U našeho Aguilaru se však díky pevným časovým konstantám tato chyba udělat nedá. Výsledkem je vždy rovný použitelný signál.

Další výhodou kompresoru je, že umí prodloužit vámi hraný signál (Sustainer). Mně se to výtečně podařilo při nastavení Comp – 75%, Gain – 100%. Zvuk se stal nejen našlápnutějším, ale i skvěle táhl tón při vyhrávkách ve středních a vysokých polohách. To při hraní basových sól jako když najdete.

Univerzální nastavení jsem (dle mého názoru a ucha) nalezl na hodnotách Comp – 30%, Gain – 60%. Skvěle natlačí vaše spodky, ale zároveň kultivovaně komprimuje například onen zmiňovaný popping. Tento setup lze použít jak pro prstovou hru, tak i slap. Změkčení signálu není příliš výrazné. Jen dodám, že je nutné, aby váš nástroj nevydával nějaké reziduální pazvuky jako vrčení, bzučení či šum vzniklé například špatným uzemněním. Komprese má totiž tendenci tyto ruchy vytahovat a zesilovat.

Náš efekt lze též použít jako „clean booster“ – zesilovač čistého signálu. Můžete ho předřadit třeba před lampový preamp či zesilovač a tento jím budit. Rovněž můžete ono skokové zesílení včetně lehké komprese využívat při hraní exponovaných sól či vyhrávek.

Hodnocení
Jedná se o skvěle koncipovaný efekt, který výraznou měrou přispěje k ošetření dynamiky vašeho basového signálu. Díky svým malým rozměrům a umístěním propojovacích jacků bude šetřit místo ve vašem pedalboardu. Jeho ovládání je na rozdíl od jiných kytarových a basových kompresorů jednoduché a intuitivní díky pevně nastaveným a kalibrovaným parametrům. Přístroj je díky své celokovové konstrukci téměř nezničitelný. Při problémech s napájením máte k dispozici vnitřní zapojení „gig-saver bypass“, kdy stačí efekt pouze deaktivovat a můžete pokračovat v koncertu bez výpadku signálu. DB 599 je výrobcem doporučen i do nahrávacího studia.

Nevýhodou je poměrně vysoká cena (avšak úměrná ke kvalitě provedení přístroje a jeho značce) a pro někoho možná i absence bateriového napájení. Jako zdroj napájení můžete použít napaječ NT 0910 AC/PSA.

Výrobce: Aguilar
Zapůjčil: Music Park s.r.o.

Petr Los