Power akord - 1.část: teorie

Riffy, sóla, techniky, cvičení... aneb praxe všeobecně
Odpovědět
Milan
Příspěvky: 372
Registrován: 04 led 2011 09:11

Power akord - 1.část: teorie

Příspěvek od Milan » 15 bře 2011 09:13

Rozhodl jsem se napsat miniseriál o power akordech. Snad to bude někomu k něčemu dobré. :) Omlouvám se, že to budu kouskovat do jednotlivých příspěvků, ale moje časové vytížení mi to nedovolí. Budu vděčný za každou připomínku, doplnění, opravu...
V této první části bych se věnoval teorii. Myslím si, že teorie o power akordech není tolik složitá a nudná a poslouží i třeba k pochopení dalších věcí. Já jsem se třeba díky power akordům naučil orientovat se na hmatníku, nalézt na hmatníku tóny stejné výšky, oktávy...
Slibuji, že v dalších částech se budu snažit přidávat videa (ale ne svoje :lol: ) a tabulatury.

1. Co to je power akord (powerchord, silový akord) ve srovnání s klasickými akordy.
Power akordy nejsou svojí podstatou klasické akordy, ale dvojzvuky (souzvuky) dvou tónů v intervalu čisté kvinty (= interval 7 půltónů neboli 7 pražců).
Klasické durové a mollové akordy jsou vlastně taky kvintakordy, ale k těmto dvěma tónům (v intervalu kvinty) je přidána malá (mollová) tercie nebo velká (durová) tercie. Klasický akord se tedy skládá z minimálně tří tónů - prima+tercie+kvinta.
Power akord se skládá ze dvou tónů - prima+kvinta.

2. Proč vynecháváme u power akordu tercii a hrajeme jen dva tóny?
V hudebních stylech jako je punk, hard rock, prakticky všechny odnože metalu, ale třeba i v blues se hraje na elektrofonickou kytaru, jejíž zvuk je zesílen a často silně zkreslen. Klasické akordy hrané přes všechny struny by vyzněly, s prominutím, jako těžko definovatelný hluk.
Při těchto stylech hudby znějí intervaly kvinty hrané na dvou sousedních strunách čistě, ostře, důrazně - prostě silově.
Čistá kvinta je zpěvný interval, melodický, příjemný, ale je svým charakterem spíše neutrální. Nemá tendenci stoupat nebo klesat.

3. Ještě něco k vynechané tercii
Místo klasických akordů tedy hrajeme power akordy. Např. akordy E (tóny E+G#+H) a Emi (tóny E+G+H) tedy nahrazujeme power akordem E5 (tóny E+H).
Při takto zahrané písníčce nepoznáme durový nebo mollový charakter skladby - vynechaná tercie totiž určuje tzv. tonochord. Tento problém je ale nahrazován nebo doplňován ostatními nástroji v kapele.
Nebo je tu varianta durových a mollových power akordů (ale o tom někdy příště).

4. Technika hry - obecně
Osobně bych power akordy spíš než mezi akordy zařadil mezi techniky hry na kytaru.
Technika je to relativně jednoduchá, prakticky si vystačíme s jedním prstokladem, který posouváme horizontálně nebo vertikálně po hmatníku. Power akordy se jednoduše drží a při rychlé hře se dají rychle měnit. Jen je potřeba dbát na správnou techniku pravé ruky (u levákú levé :) ), brnkat jen ty "správné" struny a nemlátit do toho jak hluchý do vrat, aby nám nezněly sousední struny které znít nemají. A nebo se je naučit tlumit.

Myslím si, že jako základ pro pochopení co je power akord toto stačí.
Přístě bych se chtěl věnovat tomu, kde a jak najdu tóny power akordu na hmatníku kytary.

Odpovědět