Ahoj,
naopak! Pěkný příspěvek
Jen jsi neřekl, jakou přesně tu kytaru máš, a já jsem zvědavá... Mohl by jsi sem hodit odkaz?

Matttyna píše:Ahoj,
naopak! Pěkný příspěvek
Jen jsi neřekl, jakou přesně tu kytaru máš, a já jsem zvědavá... Mohl by jsi sem hodit odkaz?

Ahoj Matttyno,
teď jsem trochu mimo - na čí příspěvek reaguješ?
Jestli na můj, tak jsem polichocen a děkuji. Jestli na něčí jiný, tak jsem teď za trapného starce. Nechci do tohoto vlákna zanášet moc smetí, které se netýká hraní na kytaru od 25.let, ale dobře. Pořídil jsem si Gibson SG Special Faded Brown - http://www2.gibson.com/Products/Electri ... faded.aspx

Jojo, odpovídala jsem na Tvůj příspěvek

Tyjo, tak ta je fakt stylová , myslím, že sis vybral dobře...já se v technických věcech moc nevyznám, hodnotím to od pohledu, a tahle se mi fakt líbí

Ahoj, no já jsem začal taky nedávno ve 24 a v pohodě, sice ten začátek je děsnej, ale jak už se něco naučíš tak pak už to jde..tak mam ještě s plno věcma problémy, ale když tě to chytně tak neni problem si hrát půl dne:)

Aloha,
je mi 34 a v sobotu 9.7. jsem koupil kejtru, v úterý měl první hodinu s učitelkou a denně cvičím cca 1/2-1hod:-) Snažím se pochopit základy hudební teorie, akordy, lámu si prsty, ale baví mně to.
Na podium se nechystám. Budu hrát jen sám pro sebe a časem se uvidí....

Ozzy, jen do toho... Kdyby něco, stačí sem napsat.

Jenom maličkost, pokud vážně takto trénuješ od první chvíle, závidím tvé učitelce... Co bych za takové studenty čas od času dal :nice:

Co jsem četl, tak Glenn Tipton z Judas Priest myslím začal taky nějak kolem tohoto věku a kde je teď

Ozzy píše:Aloha,
je mi 34 a v sobotu 9.7. jsem koupil kejtru, v úterý měl první hodinu s učitelkou a denně cvičím cca 1/2-1hod:-) Snažím se pochopit základy hudební teorie, akordy, lámu si prsty, ale baví mně to.
Na podium se nechystám. Budu hrát jen sám pro sebe a časem se uvidí....

Tak to mě je skoro 35 a taky jsem na to poprvé sáhnul před nějakým necýl měsícem. Pokud je člověk ochotný učit se a má představivost tak není problém začít kdykoliv. Když jsem si byl koupit něco v krámku s kytarama stál předemnou pán kolem 60 a smál se sám sobě, že si koupil svoji první kytaru a chce zkoušet hrát jen proto aby se jej nechytil "Ten pán co mu ztrácí věci" (Parkinson) Takže o věku to není. Taky si lámu prsty ale bříška už jsou ztvrdlý takže už mě nebolí tukání do klávesnice. Nemám sice učitelku, ale vždycky když přijdu z práce tak si cvičím tak hodinku, abych sa aklimatizoval a pak ještě půlhodinku před spaním. Ohromná věc když si zapamatuju nový akord. Včera se mi poprvé podařilo docela dobře a napoprvé přehmátnout F,H,Hmi a to tak aby to i znělo... ale karpální tunel se ozýval..
Jak jdou tobě barečka Ozzy?

Já hrál od 14 let asi do 24,ale pak nějak jsem na kytaru zapoměl...Pak jsem zase po 12 letech k tomu čuchnul a už mám zase doma dvě kytary a hraji denně cca 2 hodiny a baví mě to víc jak v mládí a hlavně,ted je to o jiných nástrojích...Ale tu původní akustiku co jsem si v překližce koupil před těmi lety za 600 kč mám stále doma:-) od roku 1987:-)

Teˇd mám devítku Ríeger-Kloss a šestku Seagull S6

No, mě se stalo něco podobného. Začal jsem brnkat dřív, než jsem šel do školy a v 16 jsem hrál prý velmi slušně. Určitě na tom měl lví podíl fakt, že jsem hrál na jiný nástroj, to se pak člověk dostane do stadia, kdy mu v ruce hraje všechno a přejít třeba z violoncella na mandolínu je otázka několika týdnů. Někdy v 35 letech jsem toho nechal, hlavně z toho důvodu, že jsem pořád narážel na různé udavače a donašeče, člověk nevěděl, jestli ten, kdo poslouchá, je fanda nebo práskač a vztahy mezi muzikanty u nás byly vždycky hrůza. V roce 1989 mi bylo skoro 40 a v 90. letech jsem sice občas hrál, ale tak hospodsky, trempsky a to mě nikdy moc nebralo.

Ke kytaře jsem se vrátil v roce 2010, tedy po 15leté pauze. Koupil jsem za 3000 Kč Washburna D10 z druhé ruky. Hraní se mi vrátilo skoro ihned, opatřil jsem si taky pár výukových DVD a učil se, kde to šlo. Našel jsem si styl, takže pohoda - no vlastně pohoda ne, chtělo by to být o 20 let mladší, dneska už je jasné, co se nikdy nenaučím. Dneska vidím, že začít se dá kdykoli, pokud je člověku do 40 let a nemá za sebou moc sportování a úrazů . Později se může hlásit revma, artróza a jiné bolesti, člověk může mít sklony k zánětům šlach apod. Ve 30 se holt hraje jinak, než v 55-60. Jinak se zdá, že začínat dnes je sice o něčem jiném, než začínat dejme tomu v 60.-70. letech (minulého století, uff), ale co se týče dostupnosti nástrojů, tak máme stále strašně moc co dohánět (oproti civilizovaným zemím) a navíc jsou zde obrovské vrstvy různých nánosů (počínaje polkou a konče trempskou písní), které nám brání v hledání vlastní cesty. Ale o tom až jindy...