Delaye a echa, ať chcete, nebo ne, jsou již desítky let nepostradatelnou součástí hudby. Bohatá historie vývoje těchto efektů sahá zhruba na začátek dvacátého století. Dlouho před tím, než byla objevena možnost zvukového záznamu na magnetickou pásku, se kýženého efektu zpožděného signálu dosahovalo pomocí telefonních linek. Zjednodušeně řečeno, čím delší drát, tím větší latence. S objevem možnosti záznamu zvuku na magnetickou pásku ve dvacátých letech minulého století přišly i nové možnosti ve vývoji těchto efektů do podoby takové, v jaké je známe dnes. V takovýchto zařízeních snímací hlava signál zaznamenává na magnetickou pásku a druhá jej následně přehraje. V padesátých letech dali tito pionýři vzniknout takovým typům echa, jako je například slapback. V té době se na vývoji této technologie výrazně podíleli Charlie Watkins se svým Copicatem nebo Mike Battle, který hudebnímu světu představil asi nejznámější zařízení svého druhu a doby – Maestro Echoplex. Zhruba o dvacet let později byla nejznámějším výrobcem páskových přístrojů japonská firma Roland, která přivedla na světlo světa takové přístroje, jako například RE-100 Echo Chamber, RE-101 Space Echo, nebo RE-301 Chorus Echo. Výraznou vadou na jejich kráse byla však značná velikost. S nástupem digitálního věku ale vývojáři rozličných výrobců těchto efektů dokázali bez problému vměstnat své nápady do obalů velikosti krabičky cigaret. Současný hudební svět je plný nejrůznějších, dokonale přesných delay modelerů, které skýtají nepřeberné množství imitací efektů tohoto druhu. Společnost T-Rex však nyní přišla s nabídkou cesty zpět v čase. Jejím cílem je T-Rex Replicator Tape Echo.

Klasika v novém kabátě
Musím přiznat, že jsem zprvu k počinu T-Rexu přistupoval s mírnou dávkou nedůvěry a řekl bych, že i s trochou opovržení. Přece jen jsem už navykl funkčnosti jeho dokonale přesných digitálních pravnuků. Předsudky však začaly brát za své v momentě, kdy jsem testovaný kousek vybalil z krabice. V ní jsem našel luxusní koženkovou vintage kabelu, ve které byl Replicator se vším příslušenstvím uložený. Když jsem nahlédl do jejích útrob, rázem byl ze mě Marty McFly na podiu!

Milým překvapením jsou jeho velmi příznivé rozměry. Velikostně si totiž nezadá třeba s takovým DL4 od Line6. Broušené hliníkové šasi bronzové barvy má rozměry 235 x 70 x 173 mm. Uprostřed čelního panelu je umístěn chromovaný kryt mechaniky a vyměnitelné cartridge s magnetickou krátkostopážní chrome páskou BASF o rozměru 1/8´´. Cartridge je snadno a rychle vyměnitelná pomocí několika šroubů a následného sejmutí krytu. Po jeho stranách se nachází šest potenciometrů. Napravo tři typické pro jakýkoliv jiný delay – Level, Feedback a Time. Replicator je vybaven jednou hlavou snímací a dvěma přehrávacími. V závislosti na tom, které zařízení je v dané chvíli aktivní, lze čas delaye (Time) nastavit v rozsahu 250 až 1200 ms pro hlavu číslo 1, nebo 125 až 600 ms pro hlavu číslo 2. Trojice potenciometrů po levé straně zahrnuje Master volume – pro nastavení úrovně hlasitosti až na +8 dB, dále Chorus, kterým lze modulovat opakovaný, přehrávaný signál a Saturator, určující úroveň komprese a zkreslení. Čtveřici nášlapných spínačů najdeme v dolní části předního panelu. První zleva slouží aktivaci či deaktivaci celého zařízení a je zapojen v režimu true bypass. Druhým lze volit, která ze dvou přehrávacích hlav bude aktivní – mohou být i obě. To je indikováno barvou diody umístěné nad tímto spínačem (zelená – hlava 1, červená – hlava 2, a oranžová, jsou-li v provozu obě). Následuje footswitch pro Chorus a posledním v řadě je Tap, kterým lze ovládat tempo v reálném čase.

Zadní panel je osazen jackovým vstupem a výstupem a tlačítkem Kill dry, jehož sepnutím lze zcela eliminovat původní, suchý vstupní signál. Umístěny jsou zde také další dva jackové vstupy, označené jako Speed a Feedback. Pomocí expression pedálů jimi lze ovládat parametry Delay time - rychlost otáčení motorů mechanik, druhým pak feedback – počet opakování signálu. Zapojením externích ovladačů do těchto vstupů se automaticky deaktivuje možnost dané parametry upravovat potenciometry na čelním panelu. T-Rex Replicator vyžaduje napájení 24voltovým adaptérem, který je spolu s náhradní cartridge součástí balení.

Je to rebel!
Replicator může v prvních chvílích svému uživateli působit nemalé potíže. Obzvlášť, pokud stejně jako já, neměl dříve s páskovým echem žádnou zkušenost. V některých momentech je to efekt nepředvídatelný, do zvuku umí vnést i slušnou dávku chaosu a výstupní signál si nezřídka žije vlastním životem. To z něj ale na druhou stranu dělá naprostý unikát, a pokud se s těmito „neduhy“ naučí uživatel pracovat, kouzlu páskového echa naprosto podlehne. Je to živý organismus, úplný protiklad svých přímočarých digitálních či analogových kolegů.

Funkce Saturate je jednou z těch, které Replicatoru umí vdechnout život. Dokonale reaguje na dynamiku hraní. Silnějším úderem do strun při použití tohoto přidaného efektu získá výsledný zvuk výraznější obrysy a podle nastavení potenciometru i míru zkreslení. Tím se dá také snadno předejít tomu, že by snad chod celého zařízení „kradl“ signál. Feedback je u těchto efektů naprosto běžný ovládací prvek. U Replicatoru je však nastavení daného parametru trochu alchymie a je to způsobeno značnou citlivostí potenciometru. To ostatně platí i pro parametr Time. Replicator je velmi náchylný k samovolné oscilaci. K jeho „zkrocení“ je nutné přivyknout mimořádné citlivosti ovládacích prvků a naučit se s nimi podle toho manipulovat. Jak již bylo zmíněno, tyto parametry lze ovládat i expression pedály, což otvírá nepřeberné množství možností různě ohýbat a modulovat tóny v reálném čase. Při výraznějších změnách, obzvlášť jsou-li aktivní obě přehrávací hlavy, dochází velmi často ke zmíněné samovolné oscilaci. Ta se dá ale, oproti ovládání potenciometry, sešlápnutím externího ovladače v opačném směru okamžitě potlačit a vzniká tak možnost hnát zvuk doslova do extrémů. Jako digitální vetřelec v této vintage krabičce může působit další přidaný efekt – chorus. Mám-li být upřímný, při jeho ne zrovna vysoké kvalitě si myslím, že by ho hravě nahradil kterýkoliv jiný chorus pedál na trhu. Se všemi předchozími možnostmi úpravy parametrů by si Replicator bohatě vystačil i bez něj, a hlavní funkcí, kterou pro mě v tomto případě chorus má, je navýšení už tak vysoké ceny celého zařízení. Kde už však zásah digitální technologie rozhodně nevadí, je funkce Tap tempo. A právě v tomto bodě se z páskového echa, které může na někoho působit spíše jako nostalgická vzpomínka na staré časy, stává silný hráč! Kombinace old school soundu s možností využití této, řekněme moderní pomůcky je jedním z faktorů, který by mohl zásadně ovlivnit rozhodování pochybovačného muzikanta. I zde jsem však objevil skryté nástrahy. Opět radikálnější změny tempa v režimu ON se mohou projevit v podobě úplných výpadků přehrávaného signálu. Vzniknuvší vrtoch se dá zase jednoduše eliminovat, a to změnou tempa v režimu bypass. Poté stačí efekt sešlápnutím zapnout s nově navolenou hodnotou parametru, a je po problému. Jak jsem uvedl, mechanika Replicatoru je osazena dvěma přehrávacími hlavami. Aktivací obou lze tak získat dual delay, byť jen s omezenou možností rytmizace. Avšak kombinace této technické výbavy s ostatními možnostmi celého efektu, posouvá laťku kvality Replicatoru zase o stupeň výš.

T-Rex Replicator: Páskové echo zpět v plné síle, nebo jen pomník starých časů?
Společnost T-Rex se svým Replicatorem rozhodně učinila zajímavý krok. Jak na něj zareagují ostatní výrobci stompboxů, je otázkou. U tohoto novodobého průkopníka původní technologie je jednou z nevýhod vysoká cena. Tu může ještě navýšit nákup dvou expression pedálů, které kvůli plynulejšímu ovládání efektu opravdu vřele doporučuji. V pomyslném boji s levnějšími digitálními a analogovými konkurenty ho tak na dnešním trhu čeká tuhý boj. Chorus, kterým disponuje, rozhodně nepatří mezi jeho silné stránky. Tenhle doplněk beru tak trochu jako utnutí se mistra tesaře, které se občas přihodí. Chod mechaniky je někdy nepříjemně hlasitý a nezřídka se vetře do výsledného zvuku. V porovnání s ostatními efekty vyžaduje Replicator pravidelnou údržbu. Čas od času je třeba vyměnit catridge a neméně potřeba je patřičnými prostředky ošetřovat hlavy a celý mechanismus. Otázkou také je, jak odolný by byl při své složitější konstrukci vůči častějšímu transportu. Pak jsou tady výše popsané zvukové manýry, které je třeba často krotit. To celé bych shrnul v jednu větu. Je to páskové echo.

Což lze ovšem brát také jako velké pozitivum: JE TO PÁSKOVÉ ECHO!!! Už jen pomyšlení, že může kytarista dnešní doby okusit technologii časů, které daly vzniknout nesmrtelným hudebním velikánům, je vzrušující. A společnost T-Rex toto pomyšlení uvedla v realitu. K originální technologii však přidala několik, pro muzikanta užitečných, doplňků současnosti. Tenhle efekt má charakter, je živý a zvukově nenahraditelný. Některé jeho vrtochy se dají obrátit v naprostý opak, pokud se ho uživatel naučí číst. V porovnání se svými předky je rozhodně nesrovnatelně menší, spolehlivější a flexibilnější.

Digitální simulace páskového echa jsou dnes natolik dostupné a vydařené, že většina kytaristů nemá nejmenší důvod obtěžovat se s natolik komplikovaným a drahým řešením, jako je „opravdové“ páskové echo. To celé však může skončit v momentě, kdy zvuk jednoho takového okusí. Magnetickou páskou přenášený zvuk má zkrátka nenahraditelný charakter. Boss DD-500, Line 6 DL4, TC Electronic Flashback, Strymon Timeline a spousty dalších špičkových delay modelerů disponují jeho simulacemi. Žádný z nich se však při své digitální top kvalitě charakterem výsledného zvuku originálu, při vší úctě, nevyrovná. Zvuk kytary Neil Younga v soundtracku k filmu Dead Man, nebo mistrné užití space echa v produkci Radiohead, je toho jasným důkazem. T-Rex Replicator je expresní letenkou do padesátých, šedesátých let minulého století, ovšem během letu a po přistání se vám dostane servisu století jednadvacátého.

Výrobce: T-Rex
Zapůjčil: AudioMaster CZ a.s.

David Nový