Dymytry: podiová technika

Odpovědět
Jakub Troníček
Příspěvky: 9
Registrován: 09 zář 2015 13:09

Dymytry: podiová technika

Příspěvek od Jakub Troníček »

Počítač řídí všechno, zastaví ho jen spadlá palička...
7. 9. 2015

Jak vypadá koncertní vybavení stále oblíbenějších pražských metalistů z Dymytry? Co všechno řídí počítač, nebo jak jsou zapojené kytary a odposlechy? Na otázky MUSICstage odpovídali kytaristi Jan „Gorgy" Görgel a Jiří „Dymo“ Urban.

ObrázekPři koncertech využíváte podobně jako množství dalších kapel počítač. Co je tedy srdcem vašeho pódiového vybavení a co všechno řídí?
Gorgy: Používáme jeden MacBook Pro, který zvládá vše: hudební podklady, ovládání kapelních světel, MIDI povely a při jarním tour ještě posílal videostopu na LED obrazovky.

Co vlastně při vaší show z podkladů pouštíte a proč?
Gorgy: Z podkladů to jsou hlavně intra, samply a různé efektové kravinky. Chceme, aby to i naživo znělo jako na desce.

Na pódiu už nemáte delší dobu vidět kytarové aparáty, přešli jste také z lampy na digitální technologie a simulace?
Gorgy: Lampové aparáty ještě máme a jen tak se jich zbavovat nebudeme, ale je pravda, že bedny už nemáme. Používáme procesor Torpedo Live od francouzské firmy Two Notes, což je v podstatě Loadbox a v něm jsou nahrané impulzy kytarových beden. Je to podobné jako plug-iny v počítači, např. populární ReCabinet, jenom zkreslení máme stále z lampových aparátů Peavey 6505+ a 6534+. Je ale pravda, že ty rozdíly mezi klasikou a digitálními technologiemi jsou čím dál menší, je to spíš pocitová záležitost.

Jaké jsou podle tebe výhody využívání modelingových procesorů oproti klasickým aparátům?
Gorgy: Jednoznačně menší váha a nejsou problémy s podpětím v síti, což je obzvlášť na menších akcích velká výhoda.

Na pódiu máte sice lampové aparáty, ale používáte zároveň MIDI. Slouží vám k přepínání kytarových zvuků?
Gorgy: Ano, přepínání zvuků máme naprogramováno v kapelním MacBooku.
Obrázek
Obrázek
Jak máte zapojené akustické kytary, posíláte je klasicky linkou přes DI Box, nebo máte jiné řešení?
Gorgy: Akustiky zapojujeme místo elektrických kytar, máme pro ně čistý preset s trochou kompresoru, chorusu a delaye.

Co zpěv, na něj při koncertech používáte nějaké speciální efekty, jako např. harmonizéry apod.?
Gorgy: Při živém hraní jde zpěv čistý do mixpultu, zaexperimentujeme si jen občas ve studiu.

Hrajete tvrdou muziku, kde se při snímání bubnů a hlavně kopáků často používají triggery a zvuk jde ven samplovaný. Je to i váš případ?
Gorgy: Bubny zvučíme klasicky mikrofony, triggery Miloš odmítá a my ho chápeme.

Miloš Meier (bicí): Trigger jsme na pár koncertech zkoušeli na kopák, ale byl jsem nešťastnej ze sterilního bezenergického zvuku. Moje hra je postavená právě na energickém hraní, které je pro mě u metalové muziky zásadní. Vyrovnané hlasité údery, ale při tom i stále dynamika v hraní a právě ten živý, syrový sound bubnů - to všechno se při použití triggerů vytrácí. Můj názor je ten, že triggery jsou buď pro bubeníky, kteří nemají dobrý úder, anebo právě tento natriggrovaný zvuk chtějí, líbí se jim a jejich hudba ho vyžaduje, což je případ třeba Fear Factory.

Natriggrovaný zvuk se samozřejmě více prosadí, ale to pro mě není řešení. Muzika by na tom musela opravdu být postavená, abych se ke triggerům vrátil.
Nerozumím některým, třeba brutálním death metalovým partám, které chtějí působit tvrdě a hlasitě, ale bubeník kolikrát vzadu bubny lechtá a hraje výrazně tišeji, než třeba popový i jazzový bubeník... Triggery ho ale potom zachrání. Já záchranu nepotřebuju (smích).
Obrázek
Kromě kytarových beden na pódiu nemáte ani ty odposlechové a jako mnoho dalších používáte in-ear monitoring. Jak ho máte zapojený? Spoléháte při míchání poslechu na zvukaře, nebo si poměry upravujete sami na pódiu?
Gorgy: Používáme k tomu vlastní digitální pult Behringer, resp. máme dva - velký X32 na FOH a pak rackový X32-Core, který se stará o naše in-ear monitory. Behringer sice není zrovna prémiová značka, ale pro naše potřeby a české podmínky naprosto dostačuje. Odposlechy do sluchátek máme ve stereu a ovládáme si poměry na iPadech. Základ už máme nastavený a ten už jen dolaďujeme podle akustiky a velikosti podia.

Monitoring pomocí systému in-ear je stále rozšířenější. Doporučil bys ho i menším klubovým kapelám?
Gorgy: To záleží na vkusu. Osobně jsem si na in-ear monitory musel chvíli zvykat a bez vlastního pultu a možnosti si nastavení libovolně upravovat bych do nich asi nešel. Teď už jsem spokojený, ale ten pocit z hraní, když měl člověk za sebou vytavenou bednu a jednoduché ucpávky v uších byl prostě nejlepší (smích)! I když samozřejmě pro návštěvníky může být ta hlasitost trochu hardcore! Proto jsme šli cestou in-earů Sennheiser ew 300 IEM G3, aby se minimalizoval hluk z podia a mohl se prostor lépe nazvučit.

Dymo: A myslíme si, že jsme se i díky in-earům zlepšili, co se týká přesnosti hraní (smích). Můžete si díky nim dovolit stát na jakékoliv straně pódia a stále slyšíte přesně svou kytaru i bicí, včetně metronomu v pauzách, nebo odpočítávání na začátku skladeb.
Obrázek
Obrázek
Používáte na kytary kabely, nebo máte vše bezdrátově?
Gorgy: Na kytary a basu používáme digitální bezdráty od Line 6, konkrétně model Relay G90. S přenosem jsme spokojení, zatím nebyl problém.
Dymo: Oblíbenost těchto digitálních bezdrátů je čím dál větší, takže se občas stane, že si navzájem zahrajeme do aparátů. Už takhle vzniklo pár kuriózních situací.

ObrázekKdyž jsme u těch kuriózních situací… u počítačem řízených show se člověk občas nevyhne selháním. Stane se někdy, že se vám počítač tzv. sekne?
Gorgy: Občas se to stalo, ale od té doby, co máme v MacBooku SSD disk, tak za to vždycky mohl jenom lidský faktor (smích). Většinou spadne palička, nebo ručník na klávesnici a tím se omylem stopne program, nebo něco takového.

Jak to pak řešíte?
Gorgy: Dohrajeme písničku bez metronomu a světel a presety na aparátech si přepínáme manuálně, na další song už to většinou zase funguje.

Jakým způsobem programujete světla?
Gorgy: Máme řešení od firmy Enntec a signály Midi Note se převádí na konkrétní DMX kanály o určité hodnotě.

Na každý koncert taháte hodně technického vybavení, kolik vás na to je a jak dlouho vám trvá příprava?
Gorgy: Techniky jako takové máme dva, ale vybavení máme skutečně hodně, takže vždycky vyžadujeme i místní bedňáky a se stavbou a zapojení pomáháme všichni, včetně zvukaře a manažera. Když se neobjeví nějaký technický problém, tak se do běžné festivalové dvacetiminutové zvukovky vejdeme.

Má vaše show předem daný scénář, nebo je to spíše o improvizaci?
Dymo: Co se týká našeho jarního tour, tak to bylo opravdu náročné, řekl bych. Na týden jsme si pronajali kulturní dům a každý den jsme programovali, nastavovali, ladili detaily a stříhali doprovodná videa. Pak se sestavil playlist a začali jsme vymýšlet různé hudební fórky a vychytávky. Chtěli jsme lidi pobavit a předvést jim co nejlepší show s ohledem na možnosti a podmínky, které máme.

Technické vymoženosti pódiovou show stále zdokonalují a možnosti jsou doslova nepřeberné, ale nezapomínají kvůli tomu všemu lidi vnímat pořádně samotnou muziku? Dříve takové vybavení neměly ani světové kapely...
Dymo: Dnešní doba je plná elektroniky a vymožeností, děti ve třech letech ovládají s přehledem telefony i tablety. A k tomu vám přijede Metallica, nebo jiný velikán minimálně jednou do roka skoro až pod nos. Takže to, že mají mladé kapely nástroje, aparáty zvučných jmen, o kterých se kapelám minulého století až na výjimky ani nezdálo, je úplně normální. Fakt, že to celkově dobře hraje a hezky svítí, už je dnes v podstatě samozřejmost a standard. Ale co se týká vlastní hudby, zvlášť v Čechách, tak kdyby kapela hrála blbé písničky, lidi by na koncert nepřišli a mohlo by tam svítit tisíc světel. Jsme malá země a kapel je tu docela hodně, takže posluchač má velký výběr. Kapely se pak předhánějí, v čem budou originálnější. Je to takový malý boj o fanouška (smích).
Obrázek
Co byste v tom boji doporučili mladým kapelám?
Dymo: Radili bychom jim, aby se obrnili trpělivostí, pokorou a neztráceli chuť. Je to dlouhá trnitá cesta a většina starších kapel vám potvrdí, že to nepřijde za rok za dva. Je potřeba jezdit, jezdit a jezdit a ono to pak přijde, pokud je dobrý materiál.

Oficiální web: www.dymytry.cz

Za MUSICstage se ptal Jakub Troníček
PROFIL AUTORA: Jakub Troníček
Jakub Troníček je investigativní novinář a zároveň bubeník, působící v pražské rockové skupině Flattus. Ta má na kontě několik studiových desek a stovky odehraných koncertů v klubech, na velkých festivalových scénách, nebo v rámci turné po boku známých skupin jako Škwor, Krucipusk a další. Jakub Troníček hraje na bubny PDP a činely Soultone, používá paličky Vater a blány Evans.


Další rozhovory


Mandrage: pódiová technika

Scénu sami vymýšlíme i vyrábíme. Inspirují nás i loutky.

Kapela Mandrage nedávno ohlásila vydání nové desky na konec listopadu a také velkolepé celorepublikové turné na začátek příštího roku. Zeptali jsme se při té příležitosti bubeníka Matyáše Vordy, jak skupina ke svým koncertům přistupuje a jakou techniku používá.


zakázanÝovoce: pódiová technika

Trika z kapelního merchandise musí lidi nosit rádi.

Skupina zakázanÝovoce vznikla v roce 2005 ve středočeských Říčanech, ale již několik let platí za koncertní stálici po klubech i festivalech v celé republice. Na otázky MUSICstage.cz ke kapelnímu zákulisí i přístupu k fanouškům odpovídal basák Yaris a také oba kytaristi Pišto a Láska.


Arakain: pódiová technika

Klasický odposlech? Už jen jako rekvizita pro pohybově nadané hráče.

Legenda tuzemského metalu má za sebou ojedinělé výroční turné, na kterém střídala vždy jeden akustický a jeden thrashový koncert na stejném místě. O tom, jak vypadalo zákulisí úspěšných koncertů, se za Arakain rozpovídal kytarista Mirek Mach s bubeníkem Lukášem Doxou Doksanským, ale také zvukař Ondra Martínek a jeho jmenovec Ondra Wild, který se u kapely stará o světelnou show.

Odpovědět