Vynikající baskytarista, kytarista, hudební producent a skladatel, který se objevil na hudební scéně před deseti lety, má za sebou již pestrou řádku známých jmen. Poprvé jsme ho mohli zahlédnout s Ewou Farnou, kde hrál tři roky, pak v kapele Embassy, Marek Ztracený, David Deyl, Eddie Stoilow a Noid. Působil ale také v zahraničí, hrál na zaoceánských lodích a nějakou dobu také pracoval v Německu, v hudebním studiu Auratonestudio jako recording and mixing engineer, kde měl možnost spolupracovat s legendárním hudebním producentem - Reinhold Mack (Queen, ELO, Led Zeppelin, Deep Purple, Rolling Stones, Whitesnake, Rainbow, Scorpions, Black Sabbath, Meatloaf…). Nyní hraje v kapele Olgy Lounové a věnuje se produkci a skladbě.

Jak ses dostal k muzice a k baskytaře?
K muzice jsem tíhnul už od malička. Je pravda, že jsem chtěl vždy hrát na kytaru, ale asi po pěti letech na ZUŠ mě dali do ruky kytaru basovou, že ji potřebují do tehdejšího Dixilandu (smích) a já jsem tehdy odmítal. Ale největší mojí inspirací byl moment, kdy jsem uviděl hrát, respektive slapovat Jardu Janka, to byl také můj první učitel na baskytaru. Učil tehdy na Ostravské lidové konzervatoři, kde jsem k němu docházel něco přes rok a po té mě přijali na Konzervatoř Jaroslava Ježka.

Kde všude jsi hrál?
Vystřídal jsem opravdu hodně kapel… Když jsem ještě studoval na KJJ v Praze, přerušil jsem na rok studium a odjel na zaoceánskou loď. Tam jsem hrál všechny možné styly od popu, k tanci, rocku až po jazz. Musel jsem k tomu začít i zpívat a musím říct, že tohle byla pro mě největší škola a zkušenost. Pak jsem dostal lano k tehdy vycházející hvězdě Ewě Farné a s tou jsem strávil úžasné tři roky. Byli jsme skvělá parta a tyhle léta jsme si opravdu naplno užívali (smích). Pak jsme ale postavili vlastní kapelu Embassy a s tou fungovali asi tři roky.

Proč se kapela Embassy rozpadla?
Myslím, že většinou každá kapela, která se rozpadne, je kvůli vztahům. Byli jsme na začátku skvělá parta, ale později to mezi námi začalo haprovat, takže jsme se rozpadli. Jak se říká, už jsme netáhli za jeden provaz. Vzpomínám si, že za dob Embassy nás oslovil managment od Kabátu, jestli s nimi nechceme jet turné jako nástrojoví technici. Tehdy chtěli profesionální muzikanty, aby se cítili na pódiu co nejlépe a my to brali jako dobrou zkušenost. Takže jsme jim zvučili podium, tak jak bychom to udělali my na vlastním koncertě a oni byli maximálně spokojeni. Myslím, že takový ten backup je dost důležitý. A vzpomínám si, že tehdy to říkali i Kabáti, že poznali spoustu dobrých kapel, ale nakonec stejně o nich nikdo neslyší, protože se rozpadli kvůli vztahům.

Teď hraješ v kapele Olgy Lounové, jaké vztahy panují tam?
No musím říct, že lepší partu v kapele jsem snad ještě nezažil. Všichni si skvěle rozumíme, máme se rádi, když jezdíme na koncerty, máme pořád spoustu srandy, opravdu se nikdy nenudíme. Dokonce i na pódiu je veselo a tohle je taky hodně důležitý, protože publikum vidí a vnímá celý tvůj performance jako celek. Když hraješ top hudbu a lidé vidí, že tě to na pódiu nebaví, tak je to neosloví tak, jak když vidí, že si to opravdu všichni užíváte. Já se na ty koncerty opravdu vždycky těším. Navíc hraju s výbornými muzikanty, a když tam ještě na pódiu funguje ta chemie, je to vždycky top.

Takže momentálně hraješ jen s Olgou? Vystřídal si tady hodně kapel. S kým jsi teda všechno spolupracoval?
Momentálně hraju jen s Olgou už asi tři roky a občas zaskakuju u jiných kapel. Když jsem vyšel konzervatoř, začal jsem hrát v kapele Ewy Farné a později jsme udělali kapelu Embassy, jak jsem se již zmiňoval. V průběhu těchto let jsme ale dali do kupy taky rock-nu-metalovou partu Blind Angie a tam právě zpívala Olga Lounová a taky David Deyl. Po rozpadu kapely Embassy jsem hrál s Noidem, Davidem Deylem, Markem Ztraceným, Niceland a hrál různé záskoky v kapelách - Eddie Stoilow, Inflagranti. Hrál také v muzikálu Rent, nebo s různými zpěváky - Roman Tomeš atd… do toho jsem občas odjel cca na měsíc a půl na zaoceánskou loď. V průběhu tří let jsem tam jezdil přibližně dvakrát do roka. Byla to určitě výborná zkušenost. Člověk toho hodně procestuje, ale taky hraje každý den všechny možné styly hudby a ještě jsem do toho zpíval sólové věci, takže hudebně Tě to určitě posouvá. Navíc jsem tam hrál také jazz na kontrabas s výbornými muzikanty.

Takže se věnuješ momentálně i zpěvu?
Zpívám tak nějak od malička a tady dělal v kapelách vždy jen vokály. Ale pořádně jsem začal dělat zpěv asi před rokem, kdy mi Olga doporučila tu nejlepší učitelku na zpěv, Hanku Peckovou. A musím jen potvrdit, že je to opravdu nejlepší učitelka zpěvu, jaká tady vůbec je, zřejmě ne jen tady (smích). Do tří měsíců mi zvedla hlasový rozsah o tři tóny, což se nestává ani po několika letech na konzervatořích. Zpěv mi pomáhá hodně v produkcích a skladbě.

Jak jsi se dostal k produkci a skladbě?
S produkcí jsem začal v podstatě v době kapely Embassy, když jsme dělali naši desku. Měli jsme k dispozici hudební studio od našeho managera Roberta Marschalla, což byl pro nás obrovský backup. Všechny nahrávky a nápady vznikly v podstatě odtamtud. Byli jsme tam opravdu skoro denně a dělali na písničkách k první desce. Musím se přiznat, že hodně songů a nápadu leží v „šuplíku“, teď ale s odstupem času, když si to člověk poslechne, hned ví, co by udělal jinak. Naštěstí nikde není napsáno, že se to nemůže přeprodukovat (smích).

Spolupracuješ s nějakým hudebním studiem, nebo to vše natáčíš u sebe?
Mám doma k dispozici menší hudební studio, většinu nástrojů natáčím hlavně tady. Finální zpěvy se pak točí v Rooftop studiu u Ondry Žatkuljaka a taky se to tam míchá a mastruje.

Je nějaký interpret, nebo single, který jsi produkoval a měl by vyjít v nejbližší době na scénu?
Teď jsem dodělal single pro nadějnou mladou zpěvačku Nelu Kailovou, v nejbližší době se bude točit videoklip. Je to pozitivní teenage song alá Avril Lavigne a Taylor Swift. Také pracuju a spolupracuju na písničkách od Olgy Lounový, určitě je se na co těšit.

Jaký hudební styl ti nejlépe vyhovuje?
Každý hudební styl mi dává něco. Podle mě je muzika o pocitech a emocích. Je to vyjádření sebe sama prostřednictvím hudby. Nejsem upjatý a založený jen na jednom stylu hudby. To by pak bylo jako bys žil denní stereotypní život plný nudy. Rád hraju každý styl muziky, protože do každého stylu vložím úplně jiný pocit a to tomu dává ten správný tón zahraného tónu. Mám rád rockovou a hardcorovou muziku, kde se totálně vyblbnu a všechny moje negativní i pozitivní emoce, jdou okamžitě ven (smích), ale stejně tak mám rád pop, nebo taky jazz, kde je to zase o úplně jiných emocích. Hudba je prostě vyjádření sama sebe přes veškeré emoce a takhle by se k hudbě jako takové mělo podle mého přistupovat. Je to určité sdělení. Buď to někoho něčím osloví, anebo ne. Většina lidí v dnešní době nechtějí poslouchat nějakou depresivní muziku - teda jak kdo a kdy (smích), ale většinou se chtějí odreagovat od každodenní práce a každodenních starostí. Proto jdou například někam tancovat, nebo se odreagovat a najednou to chtějí poslouchat pořád, protože jim to dá určitou emoci, která je uvolní a oni v tu chvíli zapomenou na všechno ostatní. A v tu chvíli se pro ně obyčejná písnička stane hitem. Čím víc je takových lidí, tím větší je to hit. Proto složitější harmonie a melodie mají menší šanci, než ty jednoduché a zpěvné. A ač se to zdá všechno tak jednoduché, tak v postatě je to to nejtěžší, udělat z písničky takové puzzle, aby každá část, ať už je to hudební nástroj, rytmus, melodie, nebo text, dokonale zapadnul, aby to všechno vyjádřilo tu emoci, kterou chceš a oslovilo to ty ostatní. Podle mě je každá éra hitů odraz doby, ve které žijeme.

Máš nějaké hudební nebo basové vzory?
Určitě se jich v době mého studia na konzervatoři objevilo spousta. Velikou inspirací pro mě byl Marcus Miller. Ten mě inspiruje dodnes, při vytváření vlastní tvorby, pracuju také na svém sólovém baskytarovém albu. Nebo Alain Caron. Pak samozřejmě nemůžu opomenout Victora Wootena - myslím, že každý baskytarista byl oslněn jeho technikou hry. Určitě ale nesmí chybět Billy Sheehan, nebo John Myung z Dream Therater, pak samozřejmně legenda Jaco Patorius, Richard Bona, nebo Les Claypool z Primus, Tom Kennedy, atd.

Jaký používáš aparát?
Za svou hudební karieru jsem jich vystřídal mnoho. Dávám přednost hutnému basovému zvuku s ostřejším slapovým zvukem. Jednu dobu mě hodně oslovil Ampeg SVT-CL s reproboxem SVT-8x10, který se dobře pojil s aktivní baskytarou Spector, nebo naopak Fender a jeho hutný zvuk mě opravdu bavil. Později jsem přešel na Aquilar. Měl jsem tehdy zesilovač AG 500 a 2x reprobox 410 4 ohm, pak jsem odehrál několik koncertů i na DB 750 a tohle je pro mě jeden z nej aparátů. Momentálně hraji na zesilovač TC ELectronic RH 750 se Spectra kompresorem, k tomu používám efekt Bass RC Booster s vlastním equalizerém, který výborně nakopne zvuk. A hraji na pěti strunnou baskytaru Fender (USA dovoz).

Odkazy
Facebook: www.facebook.com/dave.csenge

Za MUSICstage se ptal Michal Suk