Syntéza elegance, praktičnosti a zvukové kvality.
4. 9. 2023
Řekněme, že jste kytarista v rockové kapele, který má pestrou sbírku elektrických kytar s širokou paletou barev, kterou chce doplnit svěžím čerstvým zvukem akustické kytary. Nikdy vás akustická kytara neinspirovala jako sólový nástroj nebo doprovodný instrument k písničkářskému či folkovému projevu. Ale ten osvěžující zvuk, který rozčísne nadupanou rockovou muziku! To je to něco, čím byste potřebovali ozvláštnit či okořenit zvuk vaší kapely. Myslím, že ALT30 je nástroj, o kterém byste mohli uvažovat, a to hlavně proto, že co se týče jeho velikosti a dimenzemi krku a hmatníku, ale hlavně pocitem ze hry, bude vám částečně simulovat pocit ze hry na elektrickou kytaru, ovšem se zvukem akustiky.
Firma Ibanez už historicky nabízela akustické nástroje, které by se mohly líbit i elektrickým kytaristům a na které se snadno hraje. V roce 2019 přišla na trh s řadou Altstar, jejíž modely jsou ideální volbou pro začínající hráče na elektrické kytary, kteří mají chuť poznat svět akustických kytar. A čím se tedy konkrétně Altstarky přibližují elektrickým kytarám? Kompaktnějším, menším dreadnaughtovým tělem, rádiusem hmatníku, užší roztečí a tloušťkou strun, menzurou, napojením krku na šestnáctém pražci a výřezem, a tím pádem bezbariérovým přístupem do horních poloh.
V letošním roce se portfolio kytar z řady Altstar rozšířilo o pár dalších modelů a na jeden z nich, ALT30 DOM, se dnes detailněji podíváme. DOM je technické označení barevné úpravy konkrétního nástroje. Jedná se o variantu Dark Orange Metalic (temně oranžovou metalickou barvu). Mně osobně silně evokuje dekor nábytkové stěny z obývacího pokoje mých rodičů někdy z hloubi sedmdesátých let. Tedy až na tu metalízu, která není příliš patrná, pokud kytaru nevystavíte intenzivnějšímu světlu. Další tři barevné varianty ALT30 jsou NBM – Night Blue Metallic (noční modř metalická), JGM – Jungle Green Metallic (zelená džungle metalická) a BKM – Black Metallic High Gloss (vysoce lesklá čerň metalická).
Otázka ovšem zní, co je vlastně pod touto poutavou povrchovou vrstvou?
Každá kytara je tak dobrá, jaké materiály do její konstrukce vstupují. V případě Ibanez ALT30 se používá několik klíčových materiálů, které ovlivňují zvuk a hratelnost. Je nutné ještě podotknout, že na stránkách výrobce je specifikace dřevěných materiálů bez poznámky, zdali se jedná o levnou překližku nebo masivní materiál. Z toho můžeme usuzovat, že se určitě jedná o překližku, tedy laminované dřevo. Tomuto faktu také odpovídá cenová dostupnost nástroje.
Svrchní laminovaná deska je vyfrézována ze smrku, což je tradiční materiál pro většinu akustických kytar. Smrk je známý svou jasností a rezonancí, což přispívá k průzračnému a artikulovanému tónu. Ať už preferujete hru prsty nebo hrajete trsátkem, je smrk vynikající volbou.
Luby a zadní deska jsou vyrobené z laminovaného sapele. Sapele je tvrdá tropická dřevina, která dodává teplejší tónové nuance. Na první pohled tělo nástroje zaujme svými mírami. Ve srovnání s klasickým dreadnaughtem je tělo viditelně subtilnější a pokud máte tyto nástroje vedle sebe, dá se říci, že Altstarka je tříčtvrteční variantou dreadnaughta.
Nástroj má výřez (single cutaway) pro pohodlný přístup do horních poloh. Rezonanční otvor kytary není kulatý, nýbrž oválný se třemi laloky. Chybí také rozeta – dekorativní lemování otvoru. Na druhou stranu zde nalezneme vkusně a nenápadně transparentní pickguard, který nijak neruší homogenní design kytary. Celé tělo, stejně jako hmatník s hlavicí kytary jsou lemované bílou lemovkou. Nutno podotknout, že napojení hmatníku na svrchní desku není stoprocentně čisté. Ale to je jen záležitost hodně podrobné inspekce nástroje pod drobnohledem.
Krk a hmatník
Krk nástroje je vyroben z tradičního javoru a je vyveden ve stejném dekoru jako tělo kytary s tím rozdílem, že je v matné úpravě, což je příjemnější pro plynulý pohyb ruky podél celého krku.
Ořechový hmatník přidává na pestrosti sortimentu dřevěných materiálů našeho nástroje. Ořech je populární volbou pro hmatníky kvůli své tvrdosti a hladké povrchové úpravě. To usnadňuje plynulejší přechody mezi akordy a umožňuje precizní ladění. Z ořechu je taktéž vyrobený můstek. Hmatník je osazen dvaadvaceti jumbo pražci, které jsou kvalitně zbroušené. Krk je na tělo kytary napojen až od šestnáctého pražce. Polohové značky ostrého trojúhelníkového tvaru jasně evokují příklon k designu elektrické kytary.
Jako většina akustik s kovovými strunami je i tato kytara vybavena ocelovým táhlem pro vyrovnávání napětí krku. Přístup na hlavici kytary, odkud je táhlo ovladatelné přiloženým imbusovým klíčem, je jako u mnoha dalších Ibanez modelů vtipně zakrytý plastovými dvířky, která lze snadno odklopit trsátkem.
Co se týče částí jako ořech, sedlo, polohové značky či lemování, nehledejme zde žádné ušlechtilé kostěné či perleťové materiály, což by ostatně bylo uvedené ve specifikacích na stránkách výrobce, a spokojme se s faktem, že jsou plastové.
Hardware
Kytara je osazená kvalitními ladicími mechanikami s převodovým poměrem 18:1. Proto jsou citlivé na každý jemný pohyb, což umožňuje hráči precizní ladění. To je obzvláště důležité pro nástroje, které jsou vystaveny různým teplotním a podnebním podmínkám. Ladicí mechaniky jsou uspořádány do jedné řady na horní hraně hlavice, jako u elektrických kytar typu strat nebo tele.
Elektronika
Nástroj je osazen firemním piezzo snímačem umístěným pod sedlem kobylky. Signál ze snímače prochází předzesilovačem, taktéž firemním AEQ-2UT, který je umístěn klasicky na vrchním lubu nástroje a je vybaven potenciometrem celkové hlasitosti a taktéž dvoupásmovým ekvalizérem pro výšky a basy. Ovládací knoflíky potenciometrů, hlavně pro basy a výšky jsou hodně malinké, což znesnadňuje jejich ovládání. Na ovládacím panelu preampu dále nalezneme výsuvnou šachtu pro dvě 3V baterie CR 2032.
Další vychytávkou, která je součástí preampu a je také integrovaná do jeho ovládacího panelu na svrchní části lubu kytary, je jednoduchá vestavěná chromatická ladička se třemi indikátory ladění, která jistě nebude moci konkurovat kvalitnějším klipovým nebo pedálovým ladičkám, ale pro hrubý přehled o naladění strun postačí. Toto zajisté uvítají hlavně začínající kytaristé. Velice šikovný je také indikátor nízkého napětí baterie umístěný vedle ladičky.
Jak to hraje
Nezbývá mi tedy než předložit ještě pár postřehů a pocitů silně individuálních, které jsem nabyl během testování nástroje. Kytara padne do ruky i na tělo jako ulitá. Tento „tříčtvrteční“ dreadnought je perfektní volbou pro ty, kteří potřebují čas od času přesedlat v rámci koncertu na akustiku a přitom být dobře a čitelně slyšet. Nástroj je lehoučký a pohyb rukou po hmatníku je stejně hbitý a mrštný jako u elektrické kytary. Dohmat kytary, neboli „action“, je nastavený také dle parametrů elektriky a tím pádem je na nástroji použitá i odpovídající sada strun o tloušťce 0.010, tedy klasické desítky. Design kytary je hodně přizpůsobený tomu, aby rozdíl mezi touto akustikou a elektrikou nebyl tak patrný.
Zvukově se tento nástroj chová jako standardní kytara vyrobená ekonomicky, tedy z ne příliš ušlechtilých materiálů. Výsledkem je zvuk s výraznějšími vyššími středy, který poněkud ztrácí tělo v basových a nižších středových frekvencích. Celkově zvuk není tak bohatý a pestrý oproti nákladnějším modelům s dražší elektronikou. Výslednému poněkud lacinějšímu zvuku trochu přispívá silnější vrstva polyuretanového laku. Pokud však budeme k nástroji přistupovat realisticky a budeme ho hlavně využívat v kapele pro osvěžení celkového mixu, budeme překvapeni, jak vesele cinká a krásně doplňuje frekvenční spektrum kapely. Také vřele doporučuji tento nástroj mladým a začínajícím muzikantům, kteří ocení více než příjemný dohmat, určitou měkkost nástroje a snadnost pohybu po hmatníku, možnost vytahování strun a excelentní přístup do horních poloh.
Ať už chcete proniknout do světa akustických kytar, nebo hledáte možnost zapojit akustikou kytaru do své kapely při zachování feelingu elektrické kytary, tato sekera je pro vás ta pravá.
Výrobce: Ibanez
Zapůjčil: Roland Meinl Musikinstrumente
Tomáš Hoskovec
PROFIL AUTORA: Tomáš Hoskovec
Narozen v roce 1974 v Ústí nad Labem. Na litvínovském gymnáziu v roce 1990 zakládá kapelu č.p.1398. Hostuje v dalších formacích litvínovsko-mosteckého regionu - THE FACE a THE END. Na pedagogické fakultě v Ústí nad Labem v roce 1994 spoluzakládá kapelu LINGERS, se kterou vydává alba Beyond (2002), Gallery (2004) a Made In Mind (2010). Prochází několika zajímavými hudebními projekty - folkově orientovaným triem TRUCKEŘI, nebo originální reggae skupinou ORLY W BLOTIE EUROPY. V současné době, vedle produkční a nahrávací činnosti s kapelou LINGERS.ON, též působí v revivalové skupině RHCP Tribute.