Ibanez AG85

Odpovědět
Tomáš Hoskovec
Příspěvky: 36
Registrován: 25 črc 2016 11:27

Ibanez AG85

Příspěvek od Tomáš Hoskovec »

Sametově ebenová kráska z Indonésie.
7. 7. 2020

Už se vám určitě někdy stalo, že jste v obchodě hodili okem po kytaře, zkontrolovali cenovku, udělali jste si představu o tom, jaký z ní budete mít pocit až se jí dotknete a jak bude hrát, a když jste jí nakonec sejmuli z věšáku s pocitem lehké nadřazenosti ze svého neomylného úsudku a spokojeni sami se sebou a svou brilantní predikcí jste zjistili, že je všechno jinak. Stejné pocity jsem si znovu prožil, když jsem vybaloval další kousek od prolifického výrobce šestistrunných nástrojů ze země vycházejícího slunce. Nestává se mi to často, ale občas se člověk nechá příjemně překvapit. Celolubová kytara Ibanez AG 85 mi tento pocit poskytla. Strávili jsme spolu mnoho příjemných chvilek a docela si i hezky zařádili. Ideální partnerka do pohody i nepohody. Ani chvilka nudy nebo ztráta inspirace. Nakonec musím uznat, že je velice málo věcí, které bych jí mohl vytknout. Povedla se. A jak je skromná! Nijak se nevnucuje, a když na ní pohlédnu, jak tiše visí na zdi a trpělivě čeká, nijak na sebe neupozorňuje. No řekněte pánové, kdo tohle má? Když si tento úvod po sobě čtu, uvědomuji si, že podobné postřehy by správně měly zaznít až na závěr recenze ve finálním verdiktu. Ale vem to nešť, ebenová kráska z Indonesie si pár slov chvály na úvod zaslouží.
Obrázek

Tělo duté, měkké, krček tak akorát
Řada celolubových, středně velkých kytar Ibanez AG (Artcore Expressionist) s jedním výřezem (sigle cutaway) je tu s námi už od roku 2002 a v sezónních modifikacích a úpravách pravidelně zaplňuje katalog výrobce o jeden až dva modifikované modely ročně. Stálicí této řady je již časem prověřená a stále populární vlajková loď série AG 75. Moment, neměl bych místo celolubová kytara použít slovo dutá, jako v angličtině (full hollow body)? A jak je to vlastně s tou střední velikostí? Je to snad tříčtvrteční nástroj pro děti? Nebojte, středně veliké celolubové / duté kytary jsou výbornou variantou pro kytaristy, kteří se nechtějí schovávat nebo ztrácet za lubovkou klasických rozměrů, ale hlavně jsou poněkud pohodlnější. Luby jsou užší a tělo subtilnější. Sice rezonuje méně dřeva, ale kompromisy děláme dennodenně.

Fundamentální anatomie kytary je odvozená od legendárního modelu Gibson 175 z roku 1949, vyráběným s ostrým výřezem, který umožňoval přístup do extrémně vysokých poloh. Díky snímačům a amplifikaci zvuku začali kytaristé čím dál tím víc využívat ke svému vyjadřování i těch nejvyšších poloh. Není bez zajímavosti, že produkce tohoto legendárního jazzového modelu skončila v roce 2019, tedy 68 let po jeho představení a navzdory jeho dlouholeté popularitě u jazzových kytaristů. Tradiční materiál byl laminovaný neboli vrstvený překlížený javor s klenutou svrchní i zadní deskou. Překližka, na rozdíl od celomasivu, byla méně náchylná ke zpětné vazbě ve vysokých hlasitostech.

Á propó, z jakého dřeva je tedy naše líbezná Indonésanka vyrobena? Tělo sestává z laminovaného lipového dřeva, a to jak svrchní, tak i zadní deska a luby. Lepený krk je zkomponován ze tří částí, které jsou vyrobeny z exotického dřeva nyatoh a javoru, a hmatník je ebenový. Svrchní deska je lemovaná třívrstvým, krémově zabarveným lemováním a hmatník černým lemem.

Lipové dřevo je měkké a lehké a dodává nástroji teplejší zvukový charakter s výraznějšími basy. Zvukově ostřejší javor na krku dodává výslednému zvuku brilanci a šmrnc. Nyatoh je vlastně obchodní název exotických dřevin Palaquium a Payena, které se těží v deštných pralesích jihovýchodní Asie, ano také v Indonésii, a proto je používání této levné dřeviny velice diskutabilní z ekologických a environmentálních důvodů. Jedná se o tvrdou dřevinu, vlastnostmi se podobající javoru. Zřejmě jeho ekonomičtější varianta. Krk se střední menzurou 628 mm se řadí po bok kytarám typu Les Paul. Hmatník je osazen 22 středně širokými pražci. Ořech je vyroben z plastu imitující slonovinu. Polohové značky jsou vyrobené z akrylátu. Hmatník má rádius 305 mm, takže znovu můžeme přirovnat například k Les Paulu. Jedná se o spíše plošší hmatník.
ObrázekObrázek

Hardware a elektronika
Černý, matně sametový finish kytary vkusně doplňuje pozlacený hardware. Ladící mechaniky vlastní výroby zajišťují bezproblémové ladění a bezpečně drží a příliš nepovolí ani při hrubším tahání strun. Kobylka se skládá z pevného můstku Gibraltar Performer, který je kopií starého dobrého systému Tune-o-matic. Ten nedosedá přímo na tělo, ale je podložen bločkem vavřínového dřeva. Struny se ukotvují do trapézového struníku VT 06. Pickguard je vyveden také ve zlaté až metalicky působící barvě. Je to moc vkusná a oku lahodící kombinace.

Kytara je osazená dvěma mini humbuckerovými snímači Magic Touch-Mini s alnicovými magnety a též zlatým krytem. Zajímavým faktem je, že oba snímače jsou fakticky plovoucí, jelikož se vznáší nad svrchní rezonanční deskou. Kobylkový snímač je přimontován k pickguardu, a krkový je fixován kam jinam než ke krku. Alnico magnety poskytují průzračně čisté tóny s brilantní artikulací v celém frekvenčním spektru nástroje. Přepínání humbuckerů umožňuje klasický třípolohový přepínač a ovládání hlasitosti a clony zajistí čtyři bytelné protiskluzové, gumovými kroužky osazené potenciometry. Jen jsem si znovu ověřil, že u Ibanezek je zapojení potenciometrů hlasitosti oproti podobným systémům na jiných kytarách přinejmenším nestandardní, dokonce by se chtělo říci zvláštní. Už jsem to vypozoroval u jiné, tentokrát pololubové kytary Ibanez AS 153, kterou vlastním. Pokud máte zapnuté oba snímače, a uberete hlasitost jednoho z nich, ubíráte zároveň hlasitost toho druhého. Nakonec můžete stáhnout kytaru pouze jedním potenciometrem. U své kytary jsem měl podezření, že jsou snímače vadně zapojené, ale zjišťuji, že tento systém je u lubovek Ibanez standardní.
Obrázek

We’re all set and ready to go
Jak jsem již v úvodu uvedl, kytara na mě udělala velice pozitivní dojem. Po původní inspekci pohledem a pohmatem, jsem zaujal stanovisko, že se jedná o průměrný nástroj za průměrnou cenu, který nebude ničím vybočovat a vymykat se podobným kouskům z masové sériové produkce. Čím více jsme se sbližovali, tím víc jsem obracel. Za cenu kolem 15 tisíc korun, dostanete plnokrevný nástroj, se kterým si opravdu užijete.

Není divu, že takové jazzové veličiny jako Pat Metheny nebo John Scofield bez váhání sahají po celolubových kytarách firmy Ibanez. Ano, naše kytara je primárně navrhovaná pro jazz a jemu spřízněné styly, kde kompozice použitého dřeva, alnico snímače a jejich usazení naplno rozezní a rozrezonují nástroj do příjemných lahodných vibrací a alikvót. Výsledkem je zvukově bohatý, barevnější a plnější tón. Při větší kompresi a zkreslení toto kouzlo poněkud zaniká, a z kytary dostáváte vcelku průměrný chlupatý tón, kdy ještě budete muset při vyšších hlasitostech krotit zpětnou vazbu. Fakt, že mini humbuckery nejsou usazeny na horní desce kytary, ale vznáší se nad ní přispívá k tomu, že ve výsledném zvuku jsou potlačeny nižší frekvence, a nástroj zní a artikuluje velice konkrétně. Asi bych se nepouštěl do vysokého zkreslení. Kytara, i její snímače jsou designované pro použití hlavně čistšího nesaturovaného zvuku.

Kytara zní barevně a dostatečně hlasitě i bez zapojení do komba, a pokud se rozhodnete nahrávat přes aparát, a k tomu nastavíte mikrofon, který by zároveň snímal akustický ambientní zvuk, můžete dosáhnout zajímavého komplexního barvy zvuku. Užší krk a plošší hmatník s rádiem 12 palců je velice příjemný a společně s nastaveným „středním“ dohmatem zaručuje bezproblémový rychlý pohyb po hmatníku. Kytara je opravdu moc dobře seřízená a nezaznamenáte žádné problémy s drnčením o pražce nebo nedoznívajícími strunami.

O drahých kytarách se říká, že jejich kvalita je hlavně doceněna samotnými kytaristy, i když výsledný zvuk může být dost podobný těm průměrným. Ibanez AG85 nabízí dostatečný komfort pro hráče, stejně jako mimořádně pestré zvukové vlastnosti. Pokud máte zálusk na celolubovku, která vás nebude stát svět, dejte jí šanci, a aspoň si jí vyzkoušejte. Určitě za to stojí.

Výrobce: Ibanez
Zapůjčil: Roland Meinl Musikinstrumente

Tomáš Hoskovec
PROFIL AUTORA: Tomáš Hoskovec
Narozen v roce 1974 v Ústí nad Labem. Na litvínovském gymnáziu v roce 1990 zakládá kapelu č.p.1398. Hostuje v dalších formacích litvínovsko-mosteckého regionu - THE FACE a THE END. Na pedagogické fakultě v Ústí nad Labem v roce 1994 spoluzakládá kapelu LINGERS, se kterou vydává alba Beyond (2002), Gallery (2004) a Made In Mind (2010). Prochází několika zajímavými hudebními projekty - folkově orientovaným triem TRUCKEŘI, nebo originální reggae skupinou ORLY W BLOTIE EUROPY. V současné době, vedle produkční a nahrávací činnosti s kapelou LINGERS.ON, též působí v revivalové skupině RHCP Tribute.

Odpovědět