Co vás přivedlo k hraní na kytáru? :)

Co se nevešlo do definovaných kategorií a souvisí s kytarama
Dejvis
Příspěvky: 68
Registrován: 30 pro 2010 15:46

Co vás přivedlo k hraní na kytáru? :)

Příspěvek od Dejvis »

Zdravím,
omlouvám se jestli už to tady bylo, ale nějak jsem tu na nic podobného nenarazil... :)

Zajímá mě co vás přivedlo k hraní na kytaru? Nutili vás už od mládí rodiče, a nebo jste jednoho dne prostě jen tak vzali do ruky kytáru a začali? :) Nebo za to může kolektiv, příklady táhnou? ;)


Já v podstatě začal 23.12.2009. - den před Štědrým dnem, kámoš se zrovna stěhoval a potřeboval helpnout, no co vám budu povídat, poměrně velkej byt v druhém patře a před těma svátkama hroznej vopruz... :D Ale když už jsme to skoro všechno vystěhovali a naložili na náklaďák, šli jsme dát voraz a v kuchyni byla opřená španělka, nevím ani proč ale nějak mě tam zaujala?! :) Tak jsem se hned zeptal kámoše, jestli umí hrát, ale on "že prej zatím né a že má tu kejtru jenom půjčenou od jedného borca, protože prej měl v plánu se pustit do lekcí z JůTůbka" :) , pak jí párkrát přetáhnul přes struny a bylo po koncertě... :)

Tím to zatím haslo, ale o pár měsíců později potřeboval v novém bytě opět pomoct s dodělávkama a rozložit nábytek, tak jsem se ochotně nabídnul (občerstvení bylo zdarma) a po šichtě mě tam opět zaujala ta kytára, která se tam pořád tak nějak válela... Tak jsem ji vzal jen tak mezi řečí do ruky a i bez minimálních znalostí jsem začal brnkat až jsem se dobrnkal k něčemu, co mi začalo vzdáleně připomínat intro z Nothing Else Matters (jen spodní tři struny) a protože kámoš potřeboval pomoci ještě vícekrát, tato situace se po několik dalších weekendů opakovala... :)

To už mi to ale nedalo a vzpomněl jsem si na naší starou Cremonu Luby, rok 1967, která se nám válela někde mezi harampádím! Bohužel ale neměla již nejslabší 2 struny a ladění bylo ještě dobové z let osmdesátých! :D Museli jsme tedy improvizovat, i když pružinový drát asi není úplně to ono... :) Nicméně ale po neodborném servisu a spolu s pomocí YouTube.com se mi konečně podařilo zjistit, že v tom intru se brnká ještě i ta nejsilnější struna, uff, konečně! :lol: Za pár týdnů neúspěšného brnkání na rozladěnou Cremonu jsem si k narozeninám konečně pořídil svoji první Nylonovou akustiku (s elektronickou ladičkou) a asi o měsíc později ještě Strata (a s ním i nové struny na Cremonu :) ), to už byl asi Duben 2010 a já konečně začal opravdu vážně hrát na kytáru! 8-)

Tak a to bylo ve stručnosti asi tak celé :) , co přivedlo ke kytaře vás? :P

Milan
Příspěvky: 372
Registrován: 04 led 2011 09:11

Re: Co vás přivedlo k hraní na kytáru? :)

Příspěvek od Milan »

Dejvisi, protože jsem zvídavý začátečník amatér, tak nevím co je:
ladění bylo ještě dobové z let osmdesátých!
Ptám se smrtelně vážně a prosím o vysvětlení a nesmějte se mi.
Jinak pokud by někoho zajímali moje začátky, tak jsem se vypovídal tady - http://www.kytaraforum.cz/viewtopic.php ... 5&start=10

Tobi
Příspěvky: 361
Registrován: 06 dub 2009 16:08

Re: Co vás přivedlo k hraní na kytáru? :)

Příspěvek od Tobi »

ty jo :) já jsem chtěl hrát kvůli tomu, že jsem jezdil na tábory. a tam se večer sešlo u ohně a nejvíc byl ten, co uměl hrát, samozřejmě. no.. protože jsem chodil do hudebky na flétnu, tak jsem si řekl, že tam dám i kytaru a uvidí se. na kytaře bylo plno, ale tak nějak po půl roce asi, se místo uvolnilo a tak jsem začal. v zuš jsem hrál klasiku. ale po dvou letech pilného hraní, jsem stále nebyl schopný zahrát jedinou písničku k ohni a akordy jsem neznal žádný. stejně jsem tam vydržel, ale ještě jsem začal na základce chodit do kytarovýho kroužku. a už to jelo. první hodina - nauč se základní rytmus (klasický v-v^-^v^), ať ho do příště umíš, akordy přijdou časem, tady máš základní přehled, jak se co hraje (c, c7, d, dmi, d7, e, emi, e7, f, g, g7, a, ami, a7, h7). neměl jsem s tím velký problém, ale bylo to kvůli tomu, že jsem měl zatraceně dobrou průpravu ze zuš.

no.. teď jezdím na tábory jako vedoucí a sakra se to hodí. mám ten dojem, že to má dobrý vliv na stmelování kolektivu, náladu a vůbec. prostě k ohni patří kytara ^^

Smajda
Příspěvky: 409
Registrován: 06 dub 2009 18:44

Re: Co vás přivedlo k hraní na kytáru? :)

Příspěvek od Smajda »

Zajímavá otázka :) mě k tomu dovedli rodiče...mamka kdysi hrávala a tak sem brnkal na její kytaru. Jakožto každý začátky jsou těžký, tak jsem několikrát s kytarou chtěl seknout a přestat hrát...ale pořád mě drželi a nenechali mě přestat :) teď jim za to vděčím, jelikož chodím hrávat s kamošema po hospodách atd. a nebudeme si nic nalhávat, letí na ni i holky :) takže když víme, že po nás nějaká pokukuje, tak začnem nothing else matters, pak behind blue eyes apod a vidíme co to s něma dělá :D :)
Takovej malilinkatej kytarista Šmajdíček :)

Podpoře prosím fórum přidáním banneru na váš web.

Dejvis
Příspěvky: 68
Registrován: 30 pro 2010 15:46

Re: Co vás přivedlo k hraní na kytáru? :)

Příspěvek od Dejvis »

Omlouvám se všem že jsem nenapsal dřív, nějak jsem se k tomu nedostal... :)

Je to zajímavé, vlastně je to tu taková všehochuť všech možných důvodů, proč začít hrát, když to tak čtu, tak mě trochu mrzí že jsem nezačal hrát už dříve, např. ta ZUŠ by se mi teď hodně hodila... :) Kdyby nic jiného, tak bych mohl dělat dojem alespoň sám na sebe... :lol: Ale mám obavu, že muset tam tenkrát chodit navíc po škole, asi by se mi to spíš znechutilo, takže je to možná taky dobře, a nebo mám alespoň možnost si to tím nalhat... :D Z naší třídy pokud vím hrají dva lidé (se mnou tři :roll: ) - jeden myslím něco jak Death Metal a mám tušení, že technicky neumí vůbec nic :?: a ten druhej se tomu věnoval trochu víc už od dětství kvůli rodičům, a dnes už je celkem vysoko, prošel pár kapel a v jedné skupině se objevili dokonce i v Medúze! :)

U nás v rodině bohužel hraje na kytáru pouze strejda, se kterým nejsem v kontaktu úplně často... Pamatuju si jak mě zkoušel učit v nějakých 7 letech a vůbec mi to nešlo, nějak jsem prostě nechápal kde a jak se to má držet :) , co se tam má mačkat, a celkově mě to nějak nechytlo, což zpětně vidím že byla velká škoda, protože děti se to určitě učí lépe... :roll: Nedávno jsem ukazoval synovcovi jak hraju sólo z "ONA" od Landy (samo že nejsem zrovna Tomáš Vartecký) a on to uměl celkem slušně už za pár hodin! :shock: Já ještě ani po pár dnech ani netušil, jak se na to podívat a kde se ta akustická kytara vůbec zapíná... :P


Milan> Jej, já měl na mysli pouze to, že byla naposled naladěná někdy před 30ti léty a ono se to v začátcích hodně špatně ladí pouze sluchem, což mimochodem nedám ještě ani dnes... :) Ale alespoň dnes už dokážu poznat i menší rozladění a tak snadno zjistím, že je na čase sáhnout po mé el. ladičce - kde bych bez ní asi byl?! 8-) Když jsem měl tu kytaru poprvé v ruce, tak jsem to ještě poznat nesvedl... :( Jinak moc zajímavé čtení, jsem rád že i když jsem třeba já začal až po dvacítce, tak to přeci jen není až tak pozdě jak jsem si původně myslel! :)

Smajda> Nepovídej, ještě i v dnešní době letí na kytaru holky? :o To jsem vůbec netušil :) , to budu muset někdy vyzkoušet, ale před tím mě bohužel čeká ještě hodně tréningu, než se budu moci objevit někde na veřejnosti, a to myslím i grilovačku s kámošema... :)

Jinak jsem si před pár dny pořídil svou první kytaru typu Les Paul, která má krk o 2mm širší než můj starej Strat (43 místo 41 - na moje tlusté prsty je znát každá desetinka :D ) a musím říct že mi hned od první chvíle neskutečně padla do ruky, i celkově tím tvarem, tloušťkou, prostě super, tak snad se teď už zase dostanu o kousek dále... :)

BTW: Asi celkově trochu už místy odbočuju od tématu, ale snad v této sekci malý OT až tak nevadí, nebo? ;)

Milan
Příspěvky: 372
Registrován: 04 led 2011 09:11

Re: Co vás přivedlo k hraní na kytáru? :)

Příspěvek od Milan »

Dejvis -
Milan> Jej, já měl na mysli pouze to, že byla naposled naladěná někdy před 30ti léty
Díky za vysvětlení, fakt jsem se lekl, že každá doba má svoje ladění :D . A já jsem si přitom stál na vedení.
Ale alespoň dnes už dokážu poznat i menší rozladění a tak snadno zjistím, že je na čase sáhnout po mé el. ladičce - kde bych bez ní asi byl?! 8-) Když jsem měl tu kytaru poprvé v ruce, tak jsem to ještě poznat nesvedl...
Tak s tímhle jsem na tom byl stejně jako ty. Já navíc když jsem poprvé měnil struny, tak jsem měl strach, že nenaladím ani s elek. ladičkou. Měl jsem strach, že struny naladím o oktávu nebo o dvě níž nebo výš. Proto jsem to měnil strunu po struně abych mohl porovnávat se strunami naladěnými v továrně.

Taky jsem si střihnul malý OT, snad nás nesmažou :)

Smajda
Příspěvky: 409
Registrován: 06 dub 2009 18:44

Re: Co vás přivedlo k hraní na kytáru? :)

Příspěvek od Smajda »

to Dejvis - letí letí a ani nevíš jak :) když naběhnem do hospody, teď zjistíme jak pokukují, tak začnem hrát ty, jak tomu říkáme my, líbesbrífy :D jako třeba kamelot zrození hvězd apod. tak se jenom usmívají a kontakt je hned :)
Takovej malilinkatej kytarista Šmajdíček :)

Podpoře prosím fórum přidáním banneru na váš web.

Emiel
Příspěvky: 29
Registrován: 19 bře 2011 16:04

Re: Co vás přivedlo k hraní na kytáru? :)

Příspěvek od Emiel »

Dobrý den,
já začal hrát poměrně nedávno - měsíc zpátky, takže ty důvody mám stále čerstvé.

Inu, prostě jsem si jednoho dne řekl, že chci a naučím se i přes nepřízeň všeho okolí - ať už se jednalo o učitele v základní umělecké škole, který mi svým přístup hudbu na mnoho let znechutil. Tudíž jsem na kytaru od čtvrté třídy dost let nesáhl. Tak už třeba chvílemi ponurost na příjemných akcích, když jediný kytarista odpadl a neměl kdo hrát. Dokonce se dá i jako nepřízeň snad vzít podpora rodičů - stejně u toho nevydržíš.

No prostě, jak mi vše říkalo, abych se na hudbu vybodl a vše naznačovalo, že to nepůjde, rozhodl jsem se jinak. Řekl jsem si a just ne! Takže poslední dva roky jsem přemýšlel, že si tu kytaru nakonec pořídím a nyní, před měsícem (Za měsíc mi bude 21) jsem si jí koupil a začal hrát.

Teď jsem šťastný, velice mě to baví a nechápu, co mi na tom nemohlo kdysi jít. Dokonce jsem byl i pochválen kamarádem, že on hrál v době, kdy se na to učil stejnou dobu jako já o dost hůř. I když myslím, že ty rychlé pokroky nejsou ani tak nějakým talentem, jakožto touhou a pílí.
V současné době dokážu prostřídávat několik rytmů, vydrnkat si pár písniček a chytat správně do taktu i některé barré akordy (F, F6, Hmi, G a Gmi) velké problémy mám s akordy H a B a s jinými barré jsem se ještě nesetkal :D

Takže asi tak, jak jsem se ke kytaře dostal já. Teď pevně doufám, že si někdy snad vysloužím označení kytarista.

Se srdečným pozdravem, Váš Emiel.
Ono to nějak půjde.

Beziluze
Příspěvky: 4
Registrován: 26 dub 2011 22:20

Re: Co vás přivedlo k hraní na kytáru? :)

Příspěvek od Beziluze »

Přece ten pocit když držíš kytaru v ruce a můžeš si říct "Hm.. tak teď jako dělám hudbu" :D

Celý roky nám ležela jedna kytara doma, je po tetě.. ale vůbec se na ní nedá hrát, protože je zkroucená, takže má struny strašně vysoko a krk uzoučkej, zkrátka narvat tam ty prsty je nadlidský výkon. Ale řekla jsem si, že tu kytaru přece nenechám ležet támhle v koutě a radši se na ní něco naučim. Na nic nehraju (kdysi na flétnu, ale jen tak pro zábavu, abych mohla sestře konkurovat) ale chtěla bych hrát. Tak sem brnkala, brnkala, prsty mi málem upadly. Tak jsem s tím sekla. Po nějaký době mi tý kytary začlo bejt líto (a hlavně mě samotný mi bylo líto, že sem taková měkkota) a zase jsem začla. Naučila jsem se pár základních akordů, od šesti do deseti večer jsem seděla na posteli a brnkala. Hrozně mě to chytlo. Až na ty struny, jsou pekelně vysoko. Ale teď mám kytaru půjčenou a zase brnkám.. ale já si jednou pořídim vlastní a zaválim :nice:
Amatér

Bajirek
Příspěvky: 27
Registrován: 10 bře 2011 16:49

Re: Co vás přivedlo k hraní na kytáru? :)

Příspěvek od Bajirek »

Prostě sem nechtěl strávit celý čas jenom na PC a tréninkama, chtěl sem se na něco naučit.. Kámoš jednou vzal kytaru na táborák líbilo se mi to a Vuala:)

dotDM
Příspěvky: 49
Registrován: 11 bře 2011 11:37

Re: Co vás přivedlo k hraní na kytáru? :)

Příspěvek od dotDM »

U mne je to úplně jinak. Hudba mne nikterak nelákala a ani jsem neměl nikoho, kdo by mne ke hře inspiroval - resp. dostatečně inspiroval.

Měl jsem sice mamku, která hrála na španělku u ohňů, ale... (Jeden rytmus, jeden zpěvník - Já, písnička a cca 10 písní pořád dokola ... něco jako barré, různé doprovody - nic). Párkrát jsem zkoušel něco jako Parta z ranče Ypsilon, ale pokud mi to vydrželo aspoň dva dny, byl to úspěch. :geek:

Ovšem, po nějakém čase jsem začal tančit a všechno bylo fajn, sestavy, partnerky, soutěže... ale měl jsem jeden (dost výrazný) problém - Nedokázal jsem v hudbě poznat doby a ani se jich držet. Proto jsem sáhl po kytaře. ;)

Mé začátky byli vtipné, neměl jsem žádného učitele a jediné co mě doprovázelo byli máminy papíry s akordy (podotýkám, že když jsem je nedávno našel, musel jsem se zasmát - tolik špatně zapsaných akordů jsem dlouho neviděl) a Já, písnička...

Ale tak jako tak, začal jsem válet. S perfektním rytmem naučeným podle šipek ve zpěvníku a hraným podle taktových čar jsem hrál songy jako Okoř. V té době mne to docela chytlo a když jsem odvážil k rodinému táboráku, slavil jsem úspěch. (zpětně nechápu, jak se mi to povedlo - asi mě mají přibuzní hodně rádi) :thx:

Problém byl, že se mi to zdálo takové nudné a možná bych s tím časem sekl, kdyby se neobjevil kamarád, který do mě hustil, že hraji na všechny písničky stejný rytmus, že hraji jako bych byl traktor, že písnička v Cdur a G duru se musí zpívat jinak atd. :pravidla:

Samozřejmě mě to štvalo, ale aspoň mně to donutilo se naučit i jiný rytmus (z D - D N jsem přešel na D - D N - N D N :lol: ) a ten jsem si časem upravoval. Stejně tak akordy, dokopal jsem se k barré a zjišťoval, jak se transponuje... Sice mne některé špatné návody docela štvali, ale...

Skončil jsem, tam kde jsem teď a musím říct, že i přes hromadu špatně radících blbců, toho nelituji! :kapela:

Azrael
Příspěvky: 8
Registrován: 22 srp 2011 16:37

Re: Co vás přivedlo k hraní na kytáru? :)

Příspěvek od Azrael »

No jistě by bylo poetické říct, že tu kytáru jsem koupil kvůli tobě... respektive kvůli nějaké slečně... ale nějak si nejsem jist, že by u dnešních slečen nějaký trubadúr s kytarou pod oknem uspěl... takže téhle teorie se vzdám :) Ale u mě to taky přišlo tak nějak bokem... na základce mě naši nutili chodit do "lidušky", a to i když byla kytara víc in než zobcová flétna, mě moc nebavilo, páč to byly samý etudy a tak, že ... ale pak jsem jednou byl ve Španělsku a slyšel jsem tam třeba v Gaudího parku hrát kytaristy - prostě jen tak pro radost, a to mě tak nadchlo a tak nějak nakoplo, že jsem se k tomu zase vrátil, a teď jsem poctivým hráčem a koncertmajstrem, počíá-li se moje krákorání u táboráků :taborak:

deClaim
Příspěvky: 68
Registrován: 15 led 2011 09:19

Re: Co vás přivedlo k hraní na kytáru? :)

Příspěvek od deClaim »

Mě k hraní přivedlo neustálé hledání koníčka či nějaké záliby. Jelikož po dobu co jsem studoval nebylo moc peněz a když z nějaké té brigády byli určitě nepadli na kytaru :twisted: Někdy mě mrzí, že mě rodiče nedokopali k hraní na nějaký nástroj. Ale člověk měl zase úplně jiné starosti takže by mě to v mladších letech asi odradilo :)

Až po pár letech jsem u známé narazil na oprískanou španělku a začal zkoušet první akordy a rytmy:) Docela sranda na začátku. Navíc při každém menším úspěchu mě to žene stále dál. A mám z toho velkou radost. Jsem samouk-internet a nějaká ta knížka pomohli k tomu, že už si něco zahraju. Ale stále jsem na začátku. Ovšem kytara mě hrozně baví a doufám, že mě bude bavit i v další letech...

Milan
Příspěvky: 372
Registrován: 04 led 2011 09:11

Re: Co vás přivedlo k hraní na kytáru? :)

Příspěvek od Milan »

Azrael píše:ale nějak si nejsem jist, že by u dnešních slečen nějaký trubadúr s kytarou pod oknem uspěl...
Třeba by ses divil...Určitě se najdou i v dnešní době poetickoromantické duše.
Ovšem já bych si pod balkónem mladé dívky osobně připadal jak chlípný loudil nebo senilní recesista.
Obzvlášť když můj "zpěv" se dá přirovnat k této ukázce (nehodnotím hru na kytaru, tak rychlý nejsem):
[youtube]http://www.youtube.com/watch?v=gFv_ebzX ... r_embedded[/youtube]

Uživatelský avatar
Ol'Dawg
Příspěvky: 119
Registrován: 28 zář 2011 17:01

Re: Co vás přivedlo k hraní na kytáru? :)

Příspěvek od Ol'Dawg »

Já sám. Na kytaru jsem si poprvé brnknul v roce 1957. Muzicírovat jsem začal v klášterní hudební škole v Praze u Voršilek, později jsem léta hrál na violoncello u jednoho v té době velmi známého profesora. Moje plánovaná kariéra violoncellisty či varhaníka však nikdy nezačala, na vině byla politika. Na kytaru jsem začínal potají a byla mi zapovězena, prý abych si nezkazil prstoklad. Bez příruček s namalovanými akordy, což se ukázalo jako výhoda - poznal jsem hmatník, a to bylo spolu s teorií od Voršilek a od pana profesora mnohem lepší.

Objevování hmatníku je fakt senzační věc. Nacházíte intervaly, souzvuky, něco zní libě a něco ne, takže přirozenou cestou objevíte takové věci, jako třeba pentatoniku. Když se nenecháte strhnout a nepodlehnete pokušení co nejrychleji hrát písničky, dovede vás to zákonitě k fingerstyle (prstové hře) a je úplně jedno, jestli to bude klasika, celtic nebo country. Přijdete na to, že mezi Mozartem a Beatles je minimální rozdíl a Bob Dylan by klidně mohl být reinkarnací Františka Xavera Brixiho. Z písniček najednou začnou čouhat typicky italské, španělské nebo ruské motivy a uvidíte, že třeba "Rožnovské hodiny smutně bijů" je naprosto parádní country vypalovačka...

Ona to celkem byla taková blbá doba. Neměli jsme na co hrát, neměli jsme co hrát, neuměli jsme hrát a nevěděli jak na to, ale hráli jsme a o tom to celé je. Začal jsem na tátovu předválečnou španělku a když mi ji v roce 1968 ukradli (později se našly její zbytky, někdo si na ní trénoval házení kudlou), obrečel jsem to. Byl jsem dlouho bez kytary, později jsem si koupil španělku Cremonu. Tahali jsme na to kovové struny, nic jiného nebylo - to jste tehdy přišli do hudebnin a když byly náhodou struny, brali jste, co bylo. Dost mi pomohlo, že jsem toho o kytarách poměrně dost věděl. U nás v baráku měl totiž dílnu mistr houslař a i když kytary nedělal, leccos mi řekl o dřevě, o strunách, proč to vůbec hraje a spoustu dalších věcí.

Na muziku jsem se vykašlal ještě za hluboké totality, protože mě přestalo bavit policajtům pořád vysvětlovat, co pořád mám s tou Amerikou. Hrál jsem ve skupině Nuly, která koncem 70. let působila na starém Žižkově, to je to, co už dneska nestojí. Ukázalo se, že udavače jsme měli přímo v kapele, tudíž nastoupilo znechucení a dál jsem hrál jen příležitostně, tu a tam v hospodě takové ty "Stánky" nebo kotlíkárny, apod. To ale omrzí a navíc jsem byl nucen se věnovat něčemu jinému, takže jediná kytara, co mi po vrácení všeho povypůjčovaného zůstala, španělka Cremona, putovala do kouta.

Kytaru jsem si znovu opatřil v jakémsi hnutí mysli v únoru 2010. Byl to dreadnought Washburn D10SB, celkem slušně to hrálo a když se na to natáhly třináctky Elixíry, šlo to i do bluegrassu. Pak jsem v bazaru objevil Simču, nádhernou kanadskou blondýnu z dílny Simon & Patrick, která spadá do Godinovic impéria. Je z té nejvyšší řady, je to Showcase Flame Maple. Má předek z Adirondacku, tělo z javoru, 3dílná záda, mahagonový krk a celkově je nádherně hratelná. Je to zřejmě unikát, u nás jsem ji nikdy neviděl a ta moje má výrobní číslo 54. Oproti mahagonovým Martinům má brilantnější výšky, ale basy tolik nezesiluje. Je to prostě celé o strunách, javor je transparentní, nepřidá ani neubere. Když se na ní natáhnou Elixíry a vezmou se na hru drápy, nadělá rámusu až dost a i ty basy vyzní víc, než slušně.

Mohl bych pokračovat, ale paměti psát nebudu :-), už jsem toho beztak nadatloval dost...
http://www.kytara.net | http://www.facebook.com/pages/Akustick% ... 5?filter=3
kytara Martin D28 + L. R. Baggs Lyric, combo AER Alpha, Shubb capo (S1, C7b, C8b), Elixir 0.12-0.56 PB, Golden Gate pick, Saddle thumbpick

Odpovědět