Přihlašovací jméno
Heslo
Přihlásit
Neodhlašovat
info
Přihlásit pomocí Facebooku

Flattus: pódiová technika

Počítač nám pouští samply, ale také řídí světla.

Skupina Flattus patří ke stálicím tuzemské klubové scény a v současné době propaguje svoje nové album s názvem Selfie. Zastihli jsme ji po zvukovce v pražském Rock Cafe, kde proběhl křest desky a kde nám také kytarista Tomáš Jun odhalil některé detaily z pódiové kuchyně Flattus.

Na scéně se už pohybujete hezkých pár let, jak se za tu dobu proměnilo vaše pódiové vybavení?
Poměrně zásadně, kromě běžných obměn kytarových beden nebo zesilovačů jsme nedávno rozšířili sestavu o druhou kytaru, na kterou hraje zpěvák Jirka, což odstartovalo spoustu změn. Nechtěli jsme totiž tahat druhý aparát, takže jsme se rozhodli pro moderní řešení v podobě modelingových kytarových procesorů. S tím souvisí i to, že jsme částečně přešli na in-ear monitoring, který používá kromě Jirky taky bubeník Kuba.
Obrázek
Přes co tedy zpěvák konkrétně hraje a jak řešíte poslech na pódiu?
Má procesor značky Avid, která jinak dělá známý hudební software Pro Tools. Preamp se jmenuje Eleven Rack a jde v podstatě o levnější obdobu oblíbeného Fractalu. Umí spoustu zvuků, které se při troše snahy s nastavením skutečně velmi blíží originálním aparátům, takže na živé hraní je to úplně v pohodě. Zvukař dostane rovnou linku a Jirka svou kytaru stejně jako Kuba za bicíma slyší rovnou v in-ear monitoru, my s basákem Adamem ji máme v klasickém odposlechu od zvukaře.

Zmínil jsi in-ear odposlech, co vás k němu vedlo?
Jirka řešil už delší dobu, že se na některých akcích hůř slyší, navíc se sluchátky v uších odpadá problém časté zpětné vazby s klasickým monitorem, takže to byl takový přirozený vývoj.

Kuba: U mě byla tím hlavním impulsem snaha chránit si sluch, protože po každé zkoušce nebo koncertu mě bolela hlava a pískalo mi v uších. Takže jsem si řekl, že když už mám mít špunty v uších, tak proč si do nich rovnou nepouštět i odposlech. Mám útlum oproti okolnímu prostředí o nějakých 20 db, což je opravdu velký rozdíl, takže ze zkoušek nebo koncertů nechodím s migrénou.

Necháváte si odposlech pouštět klasicky od zvukaře?
Ne, chtěli jsme být na tomhle pokud možno nezávislí, takže si poměry upravujeme sami a od zvukaře nepotřebujeme do uší vlastně vůbec nic.
Obrázek
Jak máte tedy všechno zapojené?
Máme rack, ve kterém je mikrofonní splitter a vícekanálový DI box, takže vše, co chceme slyšet v uších, si nejdříve rozdělíme a zvukař od FOH si bere signál teprve od nás. V praxi to vypadá tak, že všechny zpěvy a základ bubnů jde od mikrofonů rovnou do našeho splitteru a zvukař od nás dostane párák, kde jsou popsané jednotlivé mikrofony a ty si pak standardně „napíchá“ do svého stageboxu. Jirkova kytara má dva výstupy, takže ta už žádný splitter nepotřebuje a hlavní kytaru si kluci z mého aparátu berou linkou s emulovaným výstupem, takže mají do uší solidní zvuk a zvukař mou kytaru zvučí klasicky mikrofonem do PA. Basa je rozdělená pomocí DI boxu, stejně jako zvuk samplů a akustická kytara.

Z čeho pouštíte samply, které jsi zmínil?
Používáme notebook s programem Cubase. Tam máme natahané všechny smyčky a zároveň z toho jde i metronom pro bubeníka.
Obrázek
Co pouštíte z předtočených smyček?
Většinou jsou to intra a věci, o kterých si myslíme, že by měly v té dané písničce znít, ale sami to naživo kvůli obsazení nemůžeme zvládnout. Ve starších věcech jsou tam čas od času klasické počítačové loopy, ale ty už na nové desce vůbec nepoužíváme, takže u těch nových písniček jsou to spíš některé specifické kytarové party a obecně pak např. vokály v refrénech, abychom i naživo dosáhli toho plného zvuku jako na deskách. V zásadě ale platí, že pokud jde nějaký vokál ze smyček, je to právě kvůli zvuku, plnějším sborům a podobně. Všechno, co je v samplech totiž normálně také zpíváme.

Vrátím se ještě k in-ear monitoringu, co konkrétně používáte k nastavování poměrů? Tzv. „in“ jsou teď digitální mixy ovládané z tabletu nebo telefonu...
Jo, tohle teď skutečně frčí, vidíme to na pódiích často u ostatních kapel. My jsme na tenhle model přešli z klasického analogového mixu letos na jaře a kromě nezbytného vychytávání much jsme s tím řešením spokojení.

Kuba: Používáme Behringer X-AIR s 16 vstupy, což nám akorát stačí. Analogový mix s tolika vstupy a hlavně pak nezávislými výstupy na jednotlivé odposlechové cesty - tedy tzv. Auxy, by zabral spoustu místa a stál by spoustu peněz. Tohle je jednoduché, má to všechno, co potřebujeme a ještě díky tomu můžeme na jednotlivé stopy používat pro náš poslech třeba reverby, kompresory nebo další efekty, které ten mix standardně obsahuje. Mix ovládáme z notebooku a pro rychlé nastavení poměru do uší pak jednoduše z telefonu, Behringer má na to speciální aplikaci jen pro ovládání in-ear monitorů.
Obrázek
Připojujete se podle všeho přes Wi-Fi, nemíváte problém se signálem?
Kuba: Doteď většinou ne, jen nedávno jsme hráli v Kongresovém centru v Praze jako host na výročním koncertu Škwor a tam byl problém s Wi-Fi dost velký. Když je v místě hodně zařízeních používající stejnou síť, tak to zkrátka padá. Máme ale mix propojený nastálo s notebookem i kabelem, takže to je takové záložní řešení pro případ nouze.

Jak to máte se signálem samotných in-ear odposlechů - netrápí vás nedostatek volných UHF frekvencí?
Musím to zaklepat, ale zatím naštěstí ne. Kuba za bicíma může v případě problémů přejít kdykoliv na kabel a Jirkovi zatím vždycky všechno fungovalo. A to i přesto, že tak trochu kašle na vyhledávání volných frekvencí, prostě tam má nastavenou furt stejnou a kupodivu to zatím všude šlo (smích).

Kuba: Nově jsme taky udělali antény pro odposlechy tak, aby byly ve volném prostoru na vrchní straně našeho racku, takže tím je ten signál lepší. Spíš je obecně problém se snižujícím se počtem volných frekvencí pro bezdrátová audio zařízení. Třeba v poslední době ubralo hodně frekvencí masivní využívání vysokorychlostního bezdrátového internetu LTE, které má bohužel přednost před vším. A do budoucna se dá čekat, že těch frekvencí bude dál ubývat, takže spousta bezdrátových mikrofonů nebo in-earů bude na vyhození, protože pracují na frekvencích, které budou zakázány. Je potřeba si to hlídat.
ObrázekObrázek
Tomáši ty jsi stále věrný klasickým lampovým aparátům - popiš nám přesně, na co hraješ?
Základ je lampový zesilovač Blackstar Series One 200. Má 200 Wattů, což je samozřejmě na kluby trochu extrém, ale naštěstí má tahle řada Blackstaru plynulou výkonovou brzdu. Zvukově se mi ale líbí víc, než menší zesilovače, protože má v podstatě stejné lampy jako basové lampové zesilovače a zvuk je mohutnější ve všech frekvencích. A přeci jen většinu písniček hrajeme jen s jednou kytarou a je třeba udělat i s jednou kytarou pořádnej tlak.

Kuba: Myslím, že normálně jede tak na 20 Wattů a furt to řve jak blázen (smích).

Nevšiml jsem si u tebe na zemi žádného velkého pedalboardu, krabičky nepoužíváš?
No, jsem trochu konzervativní, co se zvuků a techniky týče. V době, kdy mají všichni Kempery a Fractaly, tak já mám pořád lampovou hlavu a jedinej posun v nedávný době nastal, když jsem opustil klasický stompboxy a do racku si přidal efektový procesor G-Major 2 od TC Electronics. Momentálně kromě wah-wah pedálu pouštím všechny efekty přes něj. Umí velký množství fakt kvalitních zvuků.

Čím je ovládáš?
Používám systém MIDI a starou klasiku - tedy přepínač Behringer FCB 1010. Aparát, co mám, se dá také přepínat přes MIDI, takže ho mám společně s G-Majorem v řetězci a na jedno sešlápnutí měním kanál na aparátu i banku efektů.
Obrázek
Jakou používáš bednu?
Donedávna jsem měl čtyř dvanáctkovou bednu ENGL XXL PRO, která hraje naprosto fantasticky, ale váží asi šedesát kilo a kluci se mi s ní nechtěli tahat (smích). Takže jsem aktuálně přešel na 2x 12 model od Orange, uzavřenou variantu s Vintage V30 reprákama. Je to skvělá bedna, která tlačí jak blázen.

U basy jsme viděli tradiční šestidesítkovou bednu Ampeg, čím je krmená?
Adam používá zesilovač Hartke. Je to takovej dříč, kterej funguje spolehlivě už několik let a není s ním žádný problém. Zvuk je v kombinaci s Ampegem perfektní.

Mluvili jsme o tom, že používáte Cubase naživo. Slouží čistě jen k pouštění smyček, nebo využíváte i některé další funkce?
Už dvě nebo tři sezóny vozíme na koncerty i naše vlastní světla, konkrétně set LED blinderů, které jsou naprogramovány dopředu a řídí je právě Cubase, takže mohou přesně doprovázet hudbu.

Jak to funguje?
Světla se obecně řídí na koncertech pomocí protokolu DMX a existují krabičky, které umí převést klasické počítačové USB rozhraní na DMX signál, který je ovládaný přes MIDI. Takže v Cubase jsou naprogramované standardní MIDI noty, které pak dávají pokyn světlům, co mají dělat. Máme připravené různé banky a presety a ty se pak těmi příkazy vyvolávají. Je s tím poměrně dost práce při programování, ale výsledek stojí za to. Když budeš mít dost světel, můžeš takhle ovládat celou show včetně pyrotechniky.

Používáte MIDI ještě k něčemu?
Ovládáme tím ještě pouštění metronomu pro Jirku do in-earu přes digitální mix. Máme click pro něj vyvedený do zvlášť stopy v digitálním mixu, který se pak pomocí MIDI zapíná a vypíná tam, kde potřebujeme. Umožňuje to pak třeba to, že když hraje sám na akustiku dlouhý začátek písničky, tak mu bubeník nemusí celou dobu odklepávat tempo.
Obrázek
Povídáme si v pražském Rock Cafe, které velikostí takovým středním klubem, ale hrajete i ve vyloženě malých sálech, stejně jako na velkých festivalových nebo halových pódiích. Zmínili jste třeba, že jste nedávno hráli v pražském Kongresovém centru před Škwor, liší se nějak vaše pódiová technika podle toho, kde hrajete?
V zásadě ne, vozíme furt ty stejné věci. Liší se to možná tím, že někde třeba vůbec není šance pověsit za pódium velký backdrop nebo není místo na světla, ale vlastní technika je vždy stejná.

Odkazy:
Web: www.flattus.cz
Facebook: www.facebook.com/FlattusCR

Za MUSICstage se ptal Jan Martinek
Facebook  Twitter  Google+
PROFIL AUTORA: Jan Martinek
Jan Martinek je současně novinář a hudebník. Přes den popisuje a komentuje českou politickou scénu, o večerech hraje na bicí v několika skupinách a projektech, se kterými vydal několik desek a sjezdil stovky klubů a desítky festivalů v celé ČR, ale i za hranicemi. K velké spokojenosti používá bicí Pearl Masters a různé činely tureckého původu, většinou méně známých značek, kterých má pozoruhodnou sbírku.

reklama
Facebook  Twitter  Google+
cron